No jasne, a hnacie palivo je to co prave donesu. Radsej by som bol keby som viac odvickovaval tie plasty, ako sa trapil s topenim plastov.
Zdenek pekne popisal, mam teraz iny pohlad na obmenu diela, a aj ked budem obmienat, tak sa uz nebudem silou mocou sustredit len na tu obmenu a lamat si hlavu ako cim rychlejsie otocit dielo. Uz len samotny Dadant system mne urcite zjednodusi pracu so vcelami.
(28.01.2017 9:13)papipapi napsal(a): [ -> ]Z mnohokrát zaplodovaných buněk se musí líhnout menší včely a menší včela přinese méně medu...
O kolik?
Navíc mluví o NN, tam je to bez problému.
Menší buňky jsou dneska in, zvyšuje se pravděpodobnost odolnosti na roztoře = kratší vývoj dělnice pod víčky.
Vzhledem k hnilobě v okolí jsem některá včelstva totálně převedl na nové dílo, jsem zvědav na jaro, podle poslední návštěvy žádný zázrak. Taky prč jo, že? Propolis je antivirotikum, je antibiotické atd atd. V úhynech 2016 všichni skloňují viry, atd. atd.
Nové dílo nemá propolis. To mi připomíná že se muSím podívat kdy je ta přednáška té výzkumnice z NSR co jedné skupině propolis brala a té druhé dávala.
TMAVÉ DÍLO JE TMAVÉ PŘEDEVŠÍM PROPOLISEM. a POKUD SI VČELY MOHOU VYBRAT TAK NA NOVÉ PŘECHÁZÍ PLODOVAT AŽ KDYŽ JE ZTMAVLÉ - POTAŽENÉ PROPOLISEM.
Ale pro mor je možná lepší když včelař migruje s plásty z úlu do úlu a obměnuje dílo, plodiště <-> medník a pak mezi včelstvy než když jim to tam nechá na furt. Tak se mor nepřenese, ne? A pak spálí v kotli z čehož tady má dost lidí pupínky. Opakovaně.
Nevím kde je pravda, ale proč jen opakovat a opisovat co někde někdo napsal a nezkoušet a nepřemýšlet?
pro VP: S kterou částí nesouhlasíte? Nebo s celým příspěvkem?
Menší buňky jsou dnes in... Koukám, že miniaturizace jde i do včelařství. Brzy se tady něco dozvím o kapesních úlech...
Měl byste víc studovat. Zabývají se tím vědecké ústavy a výzkumné práce. U nás dle vás amatéři, neboť tady včelařský výzkum v podstatě není , cituji vás:
Koukám, že vážně platí "co včelař, to výzkumník". Dnes jsem četl, že lidé neakceptují vědecké výzkumy
Slyšel jste pojem Občanská věda??? Co třeba VMS, Collos, . . . . ?
To jen abyste se lépe orientoval v tom co čtete. Mimo jiné TINY napsal:
Patrně čtu jiné výzkumy než vy, ale na rozdíl od vás se neoháním něčím načteným,. . .
Vy argumentujete obecným textem že jste něco četl.
Raději včas pochopte, že i knihy o včelách jsou beletrie a pak někdy i odborné. Těch je v čestině poměrně málo.
Mohl jste při troše smůly číst i něco ode mě,
a o sobě vím, že jsem se mýlil mnohokrát. A velmi často jsem ale i chybu později poznal.
Kaji, dava to zmysel co pises.
Za dalsie, starsie dielo je aj teplejsie, asi aj preto matka v jari migruje radsej tam.
Celkom by ma zaujimali statistiky, asi niesu, alebo niekto si to mohol vsimnut. Porovnanie % chorob a kliestika v Dadant, kde sa obmiena menej plodisko a NN kde sa aj sachuje z ramikmi kde tade, medzi rodinami, vytacaju sa ramiky ktore boli v plodisku a potom putuju rozne do inych rodin. Vychadzam z toho co napisal Kaji.
Popripade, Niekto kto ma Dadant a susedia NN, ako som popisal vyssie, mozno pocty kliestika mozu byt odlisne.
Kapesní úly, tedy pro malá včelstva jsou taky velmi perspektivní cesta k odolným včelám a udržitelnému včelaření.
Velké včely, velké problémy.
To pro ty co tady přemýšlí nad superplodištěm.
Pepe - to teplo je tradovaný nesmysl, nevěř tomu. Pár pokusů a pozorování jsem udělal, navíc zákony fyziky mluví jasně.
V paneláku tě taky nezajímá izolace stěn.
K paneláku: zajímá velmi, když se pak podíváš na účet za teplo.
Také už je většina z nich dodatečně izolovaná.
Nic proti tenkostěným úlům, pokud jsou včely pořádně zakrmeny a v létě nestojí na přímé výhni.
Jo, tam kde včely víčkují, na vnějším povrchu. Ale zakošilkovaný plást izoluje - pokud- uvnitř, tedy mezi .
Pokud jde o teplo, tak pak je pravda že se izolují paneláky a ne sídliště okolo, tedy těsně u plástu. Tedy pak ta izolační přepážka je ekvivalentem zateplení paneláku.
(28.01.2017 10:06)Kohout napsal(a): [ -> ] (28.01.2017 9:13)papipapi napsal(a): [ -> ]Z mnohokrát zaplodovaných buněk se musí líhnout menší včely a menší včela přinese méně medu...
O kolik?
Kdysi jsem tady psal že někteří nevědí co roupama a vymýšlí mezistěny s menšími buňkami a najednou by vadilo že se buňka zmenší košilkami z předchozích generací. Pravda je jinde ,ve starém plástu se kokony hromadí něco jako plastové kelímky když je máte naskládané v sobě a dno je skutečně silné i 4mm. Boky včely musejí u velmi starých plástů vykusovat jinak to není možné a Čermák to měl někde i velmi názorně vyfocené.Určitě je vhodné do 10 let dílo komplet vyměnit ale ta stále omílaná ideologie s obměnou která se u nás traduje je jen lidský výmysl. Lidé také rozšiřují uměle rozteč mezi plásty až na 28mm a proto si včely mohou dovolit tlustá dna buněk jinak by je také asi vykousali nebo by rozkousali celý plást a postavuili by nový.
Byli i pokusy s mezistěnami s většími bunkami a nikam to nevedlo.
Uz neviem kto tu pisal, ze v medniku menej ramikov a udstup vacsi. Nedostavuju sirsie dielo az na standardnu ulicku?
Dedo mal take siroke ramiky v mednikoch, neviem ako to urobil aby vytiahli take dlhe bunky. Chcel som aj tuto verziu vyskusat. A pamatam sa ze tie ramiky boli ako smola, dodnes ich vidim.
Vlastne mal Dadant
V širších plástoch býva zvyčajne aj vyšší obsah vody v mede,takže aj z týmto treba rátať.
Na jakém principu to funguje že med v širším plástu má víc vody?
Nevím kde je pravda,ale nikdy jsem neviděl fotky moru na světlém díle nebo mezistěně .Vždy to byly plasty jako buty.
Obmenu plodiskového diela beriem ako samozrejmosť, nad ktorou som sa ani do hĺbky nezamýšľal. Lebo som o jej nevyhnutnosti nikdy nepochyboval. Hlavné dôvody sú hygienické a nič na týchto mojich základných zásadách nezmení ani referencia o včelároch, ktorí je takmer nerobia a včely im žijú... Nič nezmení ani tu uvádzaný fakt, že sa včely neroja, ak sa dielo mení po veľa rokoch. Prirodzený inštinkt zdravých silnejších včiel je rojiť sa. Ak sa teda neroja, tak "nebodaj" preto, že im je na starom diele tak dobre že „kašľú“ na inštinkt? No skôr by sa dalo povedať že príčina môže byť iná. Že celková vitalita včelstva, pochádzajúceho zo starého diela môže byť už nejakým spôsobom atakovaná a pritom to nemusí byť len niektorá z latentných či zjavných klasických chorôb. Osobne u mňa už len pohľad na čierne dielo vyvoláva odpor k tomu, aby som ho ešte „točil“ v plodisku. To radšej si dám tú námahu a venujem patričný čas efektívnym protirojovým opatreniam a ak ho nemám alebo nestíham, tak je na mieste dať do korelácie časové nároky, fyzická zdatnosť a počet včelstiev...
jjm - tos toho viděl ještě málo.To co bylo u nás jako zdroj MVP,i světlé dílo teklo. F.V.
(28.01.2017 15:32)PepeSVK napsal(a): [ -> ]Uz neviem kto tu pisal, ze v medniku menej ramikov a udstup vacsi. Nedostavuju sirsie dielo az na standardnu ulicku?
Dedo mal take siroke ramiky v mednikoch, neviem ako to urobil aby vytiahli take dlhe bunky. Chcel som aj tuto verziu vyskusat. A pamatam sa ze tie ramiky boli ako smola, dodnes ich vidim.
Vlastne mal Dadant
(méně rámků v medníku (ztluštělé plásty)
Rozteč rámků v plodišti je daná geneticky a můžeme to ovlivnit jen trochu. Naopak v medníku se včely nechají ošálit a produžují stěny buněk snad do nekonečna. Mněl jsem ztluštělé plásty v medníku v Gerstuňgu které byli o dost tlustší než pálená cihla.
(28.01.2017 17:29)Kohout napsal(a): [ -> ]Na jakém principu to funguje že med v širším plástu má víc vody?
Trochu pravda to je, z důvodu že včely do středu dají med někdy trochu řitší a ten se pod velkou vrstvou dalšího medu se už nevysuší (nevyzraje)
V NN nizke co ide stlacim na kraje dam po dva n. ramiki s pasikom trudie nieto ramika aby tam nebolo trudej bunky .V plodisku
ramik 42.35 vystuzeny drotom drevom.Mezdisteny rezem len dlzku .Ked chcem med skor dam MM .Na Datant ma nakopol Daniel ,Kaji ,
a spol.
V urcitej dobe alebo zasahu nanosia aj zavieckuju med. Trudi odidu.
Suse do tavica slnecneho dal spodok z hlyniku plech co prasklo stare okno vosk varil od 13do14 hodiny.
Ked som tu este jedno Tolko medu vitoci ako v teme Kolik jste vitocily ... .Si valce moze valcovat kazdy 5.
200 nm. 42 35 drevo styro 30 a 40. ala jj.vcela vcely mix.
42 27
42 17