Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Kyselina šťavelová
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
nedaří se mi najít nějak slušně rozepsané dávkování KŠ pro sublimaci varroxem... Najde se dobrá duše, která mne dokáže navést? Ideálně dávkování pro NN a VN... případně jaké dávkování používáte?

Něco mi říká, že tento víkend bude ideální pro zahájení boje s kleštíkem...
Api Bioxalu se dává 2.3g

Jinde se doporučuje 1g na Lang nástavek

Jinak graf na http://scientificbeekeeping.com/oxalic-a...f-2-parts/

[attachment=3738]
http://slideplayer.com/slide/1679235/
"kyselina šťavelová se přirozeně vyskytuje v medu s průměrným obsahem přibližně 200 mg / kg"
Naše dávka pro ošetření včelstva představuje přirozený obsah kyseliny šťavelové v deseti kilogramech medu. I kdyby teoreticky veškerá dávka přešla do medu, stále by byl obsah nevybočující z přirozeného výskytu (do 800 mg/kg). Vzhledem k tomu, že se provádí aplikace mimo období medobraní, je vliv ošetření KŠ neměřitelný, zanedbatelný. Jediné riziko hrozí při neodborné manipulaci s KŠ. Tedy vyvarovat se požití, potřísnění a vdechnutí, vyloučit nevědomé požití jinými osobami, hlavně dětmi. Zbylý roztok naředit a vylít.


OPRAVIL, DÍK
Myslel jsi, Pavle jistě KŠ, nikoli KM Big Grin Setrvačnost ... Wink
Jiří
Přijemné čtení po tom co jsem dnes odsublimoval Smile
Sublimátor z hrotové pájky za cca 200Kč. Po vylepšení systému upevnění do úlu už je to to pohodová práce. Když jsem se to vloni snažil utěsnit mokrým hadrem, bylo to na zbláznení. Pájka se vyvracela, otáčela, hard se pálil ...
Nerezový náboj přes teflonovou pásku dám do díry ve dnu, kterým se kdysi prováděl aerosol. Další páska fixuje pájku v náboji, aby se neprotáčela.
Podařilo se vám najít ten originální článek? Jsem asi postižen slepotou, ale ty odkazy vedou na 1. číslo JAR, ale bylo to publikováno v pátém, nebo se pletu? Zajímala by mne statistika, do jaké míry je rozdíl v pokapu a v odpařování průkazný. Do sublimace se mi moc nechce Smile.
Osobně nevím jestli je nějaký opravdu prokázaný výrazný rozdíl.Všeobecně se říká, že sublimace je více šetrná pro včely a dá se tak opakovat. Pokap je šetrnější pro včelaře a jeho peněženku.
Spíš si každý musí zvolit co je bližší jeho srdci.
Professor Francis Ratnieks, head of LASI napsal(a):beekeepers should cease using the other two methods ("trickling" and "spraying", in which a solution of oxalic acid is used) as they are harmful to the bees and less effective at killing Varroa.

To by mě zajímalo...
(20.12.2015 9:00)DonPepe napsal(a): [ -> ]Osobně nevím jestli je nějaký opravdu prokázaný výrazný rozdíl.Všeobecně se říká, že sublimace je více šetrná pro včely a dá se tak opakovat. Pokap je šetrnější pro včelaře a jeho peněženku.
Spíš si každý musí zvolit co je bližší jeho srdci.

O tomto a jiném je velmi zajímavý článek v posledním vydařeném MV. Vřele doporučuji.
Kde přesně ten článek je? nedaří se mi ho najít.
Omlouvám se, to nebylo v MV ale tady v příspěvku č. 486. Současný informační tlak mi trochu pomíchal zdroje.
Cituji:
Tým z Laboratoře včelařství a sociální hmyz (LASI) určila nejlepší dávky a způsob léčby úly se kyselina šťavelová, přirozeně se vyskytující chemická látka již používá včelaři ke kontrole Varroa.

Studie, zveřejněná dnes (čtvrtek 17.prosince 2015), v Journal of včelařských Research, ukazuje, že dvě ze tří používaných včelaři použít chemické způsobit újmu včelstev, což vede ke snížení zimním přežití metod.

Ale jedna metoda - sublimace, o který se chemická vypařené uvnitř úlu pomocí elektricky vyhřívané nástroj - nemá žádný negativní vliv na včely. Ve skutečnosti, kolonie ošetřené tímto způsobem, měly o 20% více včely čtyři měsíce později, než neošetřené kolonií.

To je také nejjednodušší použít, nejsmrtelnější k roztočů - zabíjí 97% s jednou aplikací - a jsou účinné v nižších dávkách než u ostatních metod.

A co víc, je to jen stojí několik pencí k léčbě každého úlu.

Profesor Francis Ratnieks, vedoucí LASI, říká, že včelaři musí ukončit pomocí dalších dvou metod ("stékající" a "stříkání", ve kterém se používá roztok kyseliny šťavelové), protože jsou škodlivé pro včely a méně účinný při zabíjení Varroa ,

Profesor Ratnieks říká: "Je to téměř příliš dobré, aby to byla pravda, že sublimace, nejlepší metoda pro zabíjení Varroa s kyselinou šťavelovou, rovněž nemá žádné škodlivé účinky na včely, a je nejrychlejší použít.

"Včelaři by měli používat pouze metodu sublimační. Pokud se použijí kyselina šťavelová tímto způsobem, mohou být jisti, že to zabije většinu roztočů a nebude poškozovat včely. "

Roztoči Varroa poškodit včely přímo a také se šíří virové choroby, které zabíjejí kolonie.

Ovládání Varroa byl nejprve snadné, jak by bylo možné používat Apistan produkt. Apistan obsahuje syntetickou chemická látka, která zabíjí 99% Varroa, ale není škodlivé pro včely. Nicméně, Varroa se nyní vyvinul rezistenci na účinné látky.

Předchozí výzkumy ukázaly, že kyselina šťavelová je schopen zabíjet Varroa, ale nikdo v porovnání různých dávek a způsoby aplikace, ani kvantifikovány podíl Varroa zabila.

Lasi výzkum, který byl financován z Esmee Fairbairn Foundation a Rowse Honey Ltd, naplněné tyto důležité mezery.

Poznámky pro editory

Pro další informace, prosím, kontaktujte Francis Ratnieks na +44 (0) 7766270434 nebo F.Ratnieks@Sussex.ac.uk

University of Sussex kontaktů media relations: James Hakner (01273 877966) a Jacqui Bealing (01273 877437) - press@sussex.ac.uk

"K integrovanému řízení varroa: porovnávání aplikační metody a dávky kyseliny šťavelové na mortalitu phoretic Varroa destructor roztočů a jejich včel hostitelů a to o Hasan Al Toufailia, Luciano skandinávské a Francis Ratnieks je k dispozici na: - http: // www. tandfonline.com/action/showAxaArticles?journalCode=tjar20

O výzkumu

Studie použila 110 včelích úlů v Sussexu, UK, v zimě 2012/3, a dalších 90 v zimě 2013/4.

Úly byly všechny bez plodu, jak se přirozeně vyskytuje v zimě. Broodlessness je důležité. Varroa se nacházejí na dvou místech v úlu: 1) V uzavřených plodových buňkách (tj buňka s pupal včela), kde jsou ženy roztoči kladou vejce a kde mladí roztoči rozvinout krmením krví kukly; 2) Phoretic: lpění na tělo dospělé včelí dělnice. Kyselina šťavelová zabije pouze Varroa na pozici 2.

Byly srovnány tři aplikační metody již používané včelaři: 1), sublimaci, ve kterém krystaly kyseliny šťavelové se odpařený za použití speciálního vyhřívaný nástroj vložen do úlu vstupu; 2) stékající, ve kterém je víko úlu se odstraní a přidá se roztok kyseliny šťavelové se nalije na včely; 3) stříkání, jak je v stékající, s výjimkou rámy včel se postříkají roztokem.

Byly použity tři dávky, 1.125, 2,25 a 4,5 gramů na úlu.

Podíl Varroa zabila byl stanoven extrakcí roztočů z vzorku přibližně 300 dělnice, odebraných bezprostředně před ošetřením a opět 2 týdny později. Roztoči se extrahují proudem vody a počítal. Jestliže první vzorek měl 25 roztočů na 100 včel a druhá 1 roztoče na 100 včel, pak je mortalita je dvacet čtyři pětadvacettiny nebo 96%.

Kromě toho projekt kvantifikována možné škodlivé účinky kyseliny šťavelové, a to jak z hlediska počtu včel pracovníků zabitých v době léčby a úmrtnosti a síle kolonií čtyři měsíce později na jaře.

Projekt byl veden doktoranda Hasan Al Toufailia, jehož PhD byla financována z univerzity v Damašku, a profesor Ratnieks za pomoci včelařství technik Luciano skandinávské.

By: James Hakner Poslední aktualizace: Čtvrtek, 17. prosince 2015
Napsal jsem Hasanovi žádost o celý článek. Pokud se ozve, dám vědět.
Ještě jeden takový postřeh ze soboty.
Když jsem dělal první pokus nanečisto mimo úl, abych si odměřil časy pro vypnutí pájky, tak z toho bylo "dýmu" až až. Samozřejmě i zde část KŠ opět zpětně zkystalizovala na krajích pájky.
Ale když jsem dělal samotnou sublimaci v úlu, kde mám zezadu pozorovací skla, tak jsem v 2.VN žádný "dým" nepozoroval. Včely začaly být aktivní a mírně rozběhly chomáč, ale to bylo vše, co jsem viděl. Vloni to ale zafungovalo, tak věřím, že i letos toto splní moje představy.
(20.12.2015 20:21)Víťa Vydra napsal(a): [ -> ]Napsal jsem Hasanovi žádost o celý článek. Pokud se ozve, dám vědět.

Ozval se - v časopise mají nějaké technické problémy. Proto to tam není. Tak asi až po vánocích.
Citace: tak jsem v 2.VN žádný "dým" nepozoroval

Zrovna včera jsem měl zvednutý víka a pozoroval cvrkot pod fólií a "dým" se tam válel. Pokud jsem folii nazvednul, tak šel i ven. Taky byl zadní vítr a tam kde měly málo zatmeleno, tak se taky pěkně hulilo mezi nástavkama. Ovšem z mých pozorování vychází, že nejvíce dýmu je v první fázi, kdy se uvolňuje voda vázaná v dihydrátu, tj. není to "dým", ale pára.
Vcera provedeno osetreni pokapem u 15 vcelstev (letosni jedine chemicke osetreni). Trvalo to i s pripravou asi 30 minut. Oproti sublimaci mnohem rychejsi a pohodlnejsi reseni. Jinak zatim vsech 15 zimujicich vcelstev ok. 2 nejslabsi oddeky jsou na 1 nastavku v 5 ulickach, ale drtiva vetsina vcelstev ma chomac pres 7-10 ulicek ve vice nastavcich. Zatim to vypada dobre.
(21.12.2015 20:37)stefanos689 napsal(a): [ -> ]Oproti sublimaci mnohem rychejsi a pohodlnejsi reseni.

Taky jsem se už chystal na pokap, vše mám připravené, ale nějak mne to zviklalo. Ty zprávy, že sublimace je pro včely šetrnější, se objevují stále znovu a znovu. Proč to tedy nedělat tak, jak je to pro včely nejlepší. Nejsložitější část je vyrobit odpařovač, koupit masku a pak už mi to přijde stejně jednoduché jako pokap. Ale zatím je to z mé strany jen teorie Smile. Uvidím, jestli to letos stihnu.
Osobně znám hodně lidí co aplikují ošetření pokapem a nikomu z nich včely po ošetření neodešly, takže zase tak bych se toho nebál.
Co se týká časové náročnosti, tak je jednoznačně na straně pokapu. Mě jedno ošetření vyjde na cca 10minut, ale nemusím u toho stát, takže letos jsem během ošetření pohrabal listí po zahradě. Kdybych to chtěl mít úplně super, pak si dám na sublimátor časovač, který mi to po 5,5 minutách vypne a nemusím u toho být vůbec, jen vždy naplním misku kyselinou.
Referenční URL's