Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Kyselina šťavelová
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
(07.01.2016 20:40)Víťa Vydra napsal(a): [ -> ]... Měl někdy někdo z vás kdo aplikujte šťavelku již delší dobu takové problémy?

Neměl, ale aplikuju jen 3 roky (pokap). Nic takového jsem nezažil. Vidím to tak, že problém je jinde.
Jiří
(14.12.2014 20:12)JKL napsal(a): [ -> ]Alberte zrovna včera jsem to také objevil. S tímhle ale asi 60/hod. neuděláš. Musí se to pořád odšroubovávat dávat nová dávka a pak zašroubovat a ten šroub bude horký. Ale jinak elegantní řešení.
Nevýhodou těch Varroxových řečení je, že se poprská dno/podložka/zasíťované dno. To foukání je lepší, ale v případě té horkovzdušné pistole se mi zdá, že to bude nepřiměřeně silné.
Já jsem zatím použil svářečku na trubky jelikož to mám v dosahu 230V a ten výkon paráda - sublimuje to hned a nemusím čekat na vychadnutí. Na to jsem z trubek udělal takový nástavek a vyústění do očka nebo otvoru ve dně. Prostě dávku dám do koncovky, pak zasunu do T kusu otočím, KŠ spadne na originál misku ve svářečce a začne sublimovat a výpary odcházejí z toho T do úlu. Pokud máš doma nachystány dávky ve více koncovkách, pak to jde jak na drátku. Jen otáčíš a vyměňuješ ty koncovky s dávkou. Pokud ne pak musíš odložit svářečku a naplnit to koncovku - ta ovšem bývá vlhká od té krystalické vody a je nutno ji napřed vytřít. Dale to má ještě tu nevýhodu, že pokud nevysunu z očka nevidím, zda ještě něco sublimuje či ne a navíc někdy, i když se jeví, že se nic nesublimuje tak po vyndání ještě něco zkápne z těch trubek na plotýnku a zase to začne kouřit. Ten proud výparů je ale hodně slabý. Při povysunutí z očka to vypadá jakoby ty výpary KŠ tekly do úly (jak to bývá u mlhovačů kdy pára jakoby vytéká).
Přemýšlím ještě o vylepšení nějakým malým vzduchovacím kompresorem pro akvárka tak aby tou úzkou hadičkou prostrčenou skrze otvor v trubce bylo foukáno na plotýnku kde se odpařuje. Pak ještě vyřešit zafixování těch trubek k té svářečce (zatím jen volně nasazeno a utěsněno silikonem do 250°C).
Pak to nebude mít chybu - žádné poprskání podložky - vše se odehrává uvnitř trubek, minimální výpary mimo úl - sám jsem byl překvapen, že po nasazení těch trubek přes ten silikon vůbec nic a to ani u očka nekouřilo - až jsem měl pocit, že mi dávka KŠ nespadla na plotýnku.
Až to doladím dám tady pár fotek a možná i video ať je zase o čem kecat a možnost strefovat se do mne Wink

Jen se ptám, už je to doladěno a vyfotografováno? Mám v úmyslu taktéž něco takového. Ona přeci jen praktická zkušenost je o něčem jiném než ta teorie.
Dík JK
Rád bych touto cestou poprosil Zdeňka Brentnera, zda by nás nemohl seznámit s výsledky svých zkoušek v další sezóně použití Oxalgrifu. Zdeňku, prosím.
S politováním musím konstatovat, že jsme s Kamilem ještě nestihli vyhodnotit minulý rok. Také nám chybí výsledky laboratorního rozboru na šťavelku v medu.
Navíc Kamil a já jen okrajově, se věnoval podzimnímu léčení. Takže pokud mohu, tak se zmíním jen o mém léčení a závěrů, především mých. Já prefereuji celoroční léčení Oxalgrifem v malých dávkách.
V roce 2013 jsem v prvé polovině roku do konce srpna praktikoval léčení po 10 dnech a 1-2 výdechy na včelstvo. To nemělo moc úspěch. Spíš žádný. Od září do konce listopadu potom ve 4 denních intervalech 1 nebo 2 výdechy po 4 a 7 aplikacích. Ukázalo se, že nebyl vcelku žádný rozdíl 1 nebo 2 výdechy. Stačil by jen ten jeden. Pravdou je, že to u nás nebyl žádný kritický rok co Vd. Celoroční spad byl od 511 až po 2934 ks Vd. Léčení kyselinou většiny včelstev, bylo ukončeno 25.10.2013. 27.11.2016 jsem provedl kontr. léčení Varidolem s výsledkem většinou s 0. 4vč měli po 1Vd, jedno2 a jedno 4 a jedno 7. Druhý a další den po Varidolu byl spad u jednoho s 0, 3 a 1. U toho s 2 2-1-1-1-1-2-1-0
Ovšem to se 7 Vd 55-36-27-10-20-24-19-4. U něho byl celoroční spad 1775 Vd
Rok 2014 byl v prvé polovině roku také bezproblémový. Začal jsem teprve v polovině července testovací léčení. 5 aplikací po 3 dnech 2 výdechy. Spady nic moc. Teprve koncem srpna se začali množit Vd. Aplikace 4x a 6x po 3 dnech. Kopncem září a v říjnu spady po léčení i 1400 za 3 dny a i 3x za sebou. 10 listopadu kontrolně Varidol. Spady 92, 79,48,26,24,21 na včelstvo. Ostatní 4-7-13Vd. Opět se opakovala situace z před rokem. Po Varidolu opět spady 19-48-28-26-18-7-9--9. Podobně i u dalších 5 včelstev. Pro jistotu byla provedena 11,12. aplikace acetonem. jedno včelstvo spad v den aplikace 28ks dále po dnech 146-120-40-106-36. Pravdou je, že toto včelstvo ještě 22.11. plodovalo.
Na některých z těchto přeléčených jsem ještě 27.12. provedl 4 výdechovou šťavelku. Big Grin Spady po ní a u dalších 5 včelstev od 12 do 36vd a po dalších 3 dnech 12-13-16Vd.
V roce 2015 jsme se s Kamilem dohodli na 4 denní aplikaci po 3x.
Koncem března na kontrolní skupině preventivní ošetření, podobné v dubnu a v květnu pro případný odběr medu k testům. Spad Vd opět koncem srpna. Na kontrolní skupině provedeno léčení 3x4 dny, spady až 306 a 428 Vd. Následné počítání po třech dnech spady podobné. Zhruba 15 den opět spady vzrůstaly. 18.10. kontrolně Varidol. Spady odhadem od 600-900Vd. Za další dva dny 500 -600Vd. Další 4 dny 600 a 251. Potom 2,11, nasazena kyselina se spadem 114 -123-300Vd. Koncem listopadu na těchto včelstvech spady od 0-61Vd.
15,12. aplikace acetonu s výsledkem u jednoho 583 po dvou dnech 465 po 4 dnech 105 a dalších 4 dnech 86Vd. druhé 84-276-111-112 Vd ale také 0-0-2Vd.Celoroční spady od 172-216-614 Vd a i 4715 a 7383 Vd. Jediné včelstvo, které po dnešní zběžné kontrole je velmi slabé, mělo spad jen průměr 1317 Vd/rok. Byla na něm zkoušena aplikace kyseliny salycilové a Alpy a v květnu a červenci kyselina na med.
Co říci závěrem. Můj názor.
Léčit v sezoně, 5 aplikací po 3 dnech, hlídat spad a v případě potřeby po 12-15 dnech přeléčit 3x3. Zimní léčení provádět s minimem 7-8 výdechů a provádět vždy 2 výdeších a delší přestávka a potom další 2, další přestávka do požadovaného počtu. Ukazuje se, že nemá smysl nacpat vše najednou.
U letního léčení bude možné přeléčit jen jedním výdechem. Jinak toto je úkol na letošní sezónu a srovnání 3 a 4 denní přestávky při léčení.
Případné léčení i při medu, se bude odvíjet od výsledků testů.
Zdeňku, ....dobrá práce.
Zdeňku, také děkuji za Vaši práci a chci také v tomto roce aplikaci Oxalgrifu odzkoušet.
Já bych mě také jednu prosbu. Když už to budete zkoušet, kdokoli a já to nemám patentovaný,Big Grin tak co si psát výsledky pozorování. Po zkušenostech s ÚSKVBL by se to mohlo hodit.
A nebo se ukáže, že přání bylo silnější myšlenky
V nové čísle MV 2/2016 mě zaujala důležitá zpráva o průběhu procesu (snahy) PSNV registrovat kyselinu šťavelovou, jako veterinárního přípravku pro tlumení varroózy.
Považte, jak se ČSV kymácí a při tom stále tahá za nitky tak, aby včelařům ne že pomohl, ale komplikoval jim život. Mnozí tu poukázali na to, abychom nekopali do mrtvol. Já říkám že kopejme. V článku je předzvěst výzvy k veřejné sbírce na financování procesu registrace KŠ jako veterinárního přípravku pro tlumení varroózy. Pro takové kopance mám pochopení a navzdory snah tento proces zastavit, budu tento proces podporovat a prosím Vás opravdoví přátelé včel, abyste to alespoň nebrzdili.
Za to bude mít mrtvola dotaci jak přivést mezi včelaře další kriminální (polepšené) živly.Smile
Chcem sa opýtať či liečite niekto v tomto období kyselinou šťavelovou (pokapom) a aké máte skúsenosti?
V tuto chvíli pokap nemá smysl. KŠ nepůsobí na VD pod víčky, takže odstraníš jen část populace a noví pokračují v započatém díle.
Máte někdo zlušenost s Typhoonem?
Přímo s Tajfunem ne, ale mám něco podobného (bez dávkovače) na 230V, a foukám přímo do horního očka.
Výsledky co se týkají kleštíka tak naprosto srovnatelné s Varidolem. Jen jedna aplikace v prosinci lépe později nebo 21 dní po mrazivém období (bez plodu) - prostě přizpůsobit se počasí a režimu včel.
Ideální je horní nástavek otočit před krmením, tak, aby bylo očko přístupné zpoza úlu. Pak je to pohodička, žádné rozebírání, ohýbání, prostě otevřít očko, zastrčit trubici a fouknout dávku. Navíc pokud máte na trubici tepelně odolný silikon kónicky nanesený tak, aby po zastrčení trubice a přitlačení do očka neunikaly výpary, pak nejen, že se vyhnete smradu, ale účinná látka je plně využita - něco uteče ven škvírami a zasíťovaným dnem na kterém je podložka (alespoň vidím, že to proniklo celým úlem).
Jelikož zařízení něco váží - po čase bolí ruka - pořídíl jsem si stojan na opravu kol, abych to nemusel držet a odkládat mezi jednotlivými úly.
Jinak je dobré mít tu trubici co se strká do úlu nebo do očka co nejkratší. Jak ve vidno i na videu s Tajfunem, tak sublimovaná KŠ má tendenci na chladnějších površích ihned krystalizovat - tedy i v trubici a pak se nedostane na místo určení, resp. jen část a část ulpí v trubici a časem ji může ucpat - musí se občas protáhnout.
Ta kyselina se plní v rozpuštěném stavu do injekční stříkačky? tou se pak odměřuje množství pro odpaření?
A jakou dávku aplikuješ? g/objem úlu.. délka odparu atd... mě se toto řešení líbí, že bych ho využil i na letní ošetření místo kyseliny mravenčí... např. 3x1g po 7 dnech - jsou to sice tři aplikace, ale kvůli KM jezdím taky třikrát... díky dávkovači odpadne časový prostoj na chlazení a následné nahřívání - strčím do očka, nasypu a za minutu strkám do druhého úlu...
Někdo tlačí celoročně KM, jinej přísahá na Dol, dalšímu voní Thymol. U Tebe vidím snahu zjednodušit si cestu pomocí KŠ. Tak to podle mě nefunguje, variabilita je žádoucí. Ve správnou chvíli použít to, co nejvíc zabere. A lahvičku Varidolu mít jako záchrannou brzdu.
Problém, který se tu stále vrací. Letní ošetření, tedy s plodem, má svá specifika. Respektuju kolegy, kteří vícenásobnou sublimaci např. pomocí Oxamatu nebo postřik považují v létě či v podletí za efektivní.
Jde o to, aby se to udělalo dobře a v nejvhodnější době, aby to bylo co nejúčinnější a co nejméně to zatížilo včelstvo.
Můj názor je, že v létě je lepší zootechnika, cílené aplikace KM či KMl jen tam, kde je problém. A KŠ až v bezplodém období. Ale respektuju, že to jiní vidí jinak. Protože aplikuju pokapem, stejně musím jen jednou (o Vánocích).
Jiří
Proč by to nemělo fungovat? Má úvaha je taková, že dostupně používaná léčiva účinkují pouze na foretické roztoče (účinnost na plodu se zatím nepodařilo prokázat) tak proč nepoužít léčivo s vysokým procentem účinnosti a relativně delší dobou účinnosti (otázka, jestli je to pravda, nebo zbožné přání, že šťavelka účinkuje několik dní, než klesne koncentrace pro kleštíka na bezpečnou úroveň) Na šťavelku nevzniká rezistence a pro včelstvo je to dle mého názoru menší pecka, než kyselina mravenčí... Možná je to slepá ulička, ale jsem tak nějak odhodlaný ju zkusit prošlápnout. Jen vymyslet vhodný aplikační přístroj - klasická sublimační pánvička není vhodná, včely by se na ni vrhly (i v zimě, pokud ji dám blízko sedícího hroznu, tak ju vytáhnu obalenou včelama)
Vždyť je jedno, zda v létě používáš KM, KMl nebo KŠ, tady jde o situaci, zda je to potřebné, a kolik a jak.
Citace: klasická sublimační pánvička není vhodná, včely by se na ni vrhly (i v zimě, pokud ji dám blízko sedícího hroznu, tak ju vytáhnu obalenou včelama)

Toto se mi stalo pouze v jednom roce, další roky nikoliv. Jestli tedy statistika jednou jo, třikrát ne má nějakou vypovídací hodnotu. Sublimuju v prosinci +/- jak to vyjde.

Citace: Vždyť je jedno, zda v létě používáš KM, KMl nebo KŠ

Zdeňku, zrovna z Tvých příspěvků zde na fóru ohledně počtu výdechů z fureta při letním ošetření KŠ jsem nabyl dojmu, že výsledky jsou "různorodé" - špatně jsem četl ? Nebo jak je to? Nerejpu, fakt mě to zajímá.
Referenční URL's