30 g kyseliny šťaveľovej v jednom vrhu vody
Na jeden výdech tolik kyseliny do včelsva asi nedostaneš nebo jo ??. Chce to zjistit v jakém rozumném poněru rozmíchat vodu s kyselinou a potom kolik výdechů dát do včelsva. Dá se postupovat i opačně kdy se zjití kolik kapaliny dává pumpička , kolik se do toho dá rozpustit kyseliny a propočítat to. Takto jsem to skoušel u varydolu.
Možná to bude jen chyba překladu. Mláďata z jednoho vrhu se m.j.řekne anglicky litter
Neboli z mechanicky přeloženého litru se v češtině stane vrh.
Tedy: 30 g KŠ v jednom litru vody.
Je to jen moje úvaha, za toto ředění KŠ neručím.
Pravda, ty strojový překlady jsou někdy trochu vedle ale, i tak se z toho dá dost vytáhnout.
http://www.medkarpat.com
https://medkarpat.com/archives/27
1. Příprava pracovního roztoku č. 1: k požadovanému množství 96% ethylalkoholu se přidá odpovídající množství kyseliny šťavelové za stálého míchání a zahřívání na vodní lázni (t 40-50 ° C) až do úplného rozpuštění krystalů kyseliny. Do výsledného roztoku přidejte thymol, míchejte, dokud se nerozpustí. Pracovní roztok specifikovaného složení se dobře odpařuje, aniž by se během zpracování v systému nebo trubici vytvořily krystaly kyseliny šťavelové, které si zachovávají své vlastnosti po dobu nejméně jednoho roku.
2. Příprava pracovního roztoku č. 2: k příslušnému množství čištěného petroleje se přidá požadované množství drogy „bipin“ nebo „taktika“. Tento roztok by měl být vytvořen bělavý homogenní bez sedimentu (při použití léku "Bipin-T" na dně je olejová frakce thymol, který by se neměl dostat do zařízení expanzní nádrže "Varomor ® ". Jejich vlastnosti pracovní roztok číslo 2 ukládá několik měsíce.
3. Příprava pracovního roztoku č. 3: do požadovaného množství vody (t 18-25 ° C) přidejte příslušné množství klartanu (Mauricius), míchejte, dokud se nerozpustí. Tento pracovní roztok musí být připraven bezprostředně před použitím. Zbytky pracovního roztoku č. 3 by neměly být ukládány do pracovního systému zařízení a je žádoucí jej před opětovným použitím filtrovat.
Aby zařízení pro zpracování bdzholorodyn "Varomor":
Přítomnost sítě na minimum snižuje výskyt klíšťat odolný vůči určitému léku, výrazně zvyšuje efektivitu léčby. Příklady jednoduchý a přístupný design klischovlovlyuvalnoyi mřížky na
http://www.medkarpat.com
![[Obrázky: 2021-04-10-2.png]](https://i.postimg.cc/PL5bdBy8/2021-04-10-2.png)
Dá se použít denaturovaný líh ? Čím se nyní líh denaturuje ? Na včelsvo příjde tak málo že by denaturovaný líh neměl vadit.
Zdeňku mám to vyzkoušeno už alespoň šest let to používám a v pohodě.
(11.04.2021 6:33)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Dá se použít denaturovaný líh ? Čím se nyní líh denaturuje ? Na včelsvo příjde tak málo že by denaturovaný líh neměl vadit.
Takto se denaturuje líh dle EU normy:
isopropylalkohol 3% (jedovatý ale ne tak hodně jako metanol, u člověka vzniká metabolismem v těle aceton; u včel netuším jak ho metabolizují)
ethylmethylketon 3% (smrdí a čpí, jedovatý ve vysokých koncentracích)
denatoniumbenzoát 1% (nechutně hořká látka)
Takže pitím denaturáku člověkem by byla otrava isopropanolem a následná kocovina jak blázen (případně smrt při vyšším množství kvůli acidoze organizmu) a nepříjemný smyslový zážitek vlivem čpícícho ethylketonu a velmi hořkého denatoniumbenzoátu.
Jak se k denaturáku staví včely fakt netuším. Hledal jsem teď narychlo toxicitu isopropanolu (který tam jediný považuju za problém) pro včely, leč nenašel.
liter je na 250 rodin.. takze je to zadara za 500kč..thymol by som nedaval.. 15g stavelky, deci liehu.. a normalny fumigator ktorych je tu habadej.. fureto, zal, tie co robil zdenek brentner..atd..
postrek - cista voda plus stavelka, plast po plaste, rozprasovacom, som videl na yt v nemeckych videach.. pomer nepamatam, ale da sa zistiť.
Tak docela to nefunguje. Šťavelka je silně korozivní a některá zařízení to zničí. Doporučuji po použití důkladně propláchnout vodou se sodou.
(03.10.2021 22:55)gusto napsal(a): [ -> ]liter je na 250 rodin.. takze je to zadara za 500kč..thymol by som nedaval.. 15g stavelky, deci liehu.. a normalny fumigator ktorych je tu habadej.. fureto, zal, tie co robil zdenek brentner..atd..
postrek - cista voda plus stavelka, plast po plaste, rozprasovacom, som videl na yt v nemeckych videach.. pomer nepamatam, ale da sa zistiť.
Súhlasím.
KŠ je kontaktný jed !
Pokapom sa dostane len na pár včiel, ktoré ho roznášajú po úli a tak sa k nej dostávajú ostatné včely. Vyhrýzanie KŠ+glycerin je podobný spôsob aplikácie. Sublimácia roznesie jemné kryštály do celého úľa, tie sa parami rozpustia a vytvoria malé hydrofilné kvapky tekutej KŠ. To isté vytvorí aerosol pomocou fureta okamžite a je to bezpečnejšie a rýchlejšie než sublimácia. Aj v decembri s použitím liehu.
Zdeněk Brentner má s tým dlhodobé skúsenosti.
Hoj,
pri grifinovani stavelky s lihem kolik davat v prepoctu gramu stavelky na jedno osetreni vcelstva ?
Dikas a zatim
Chose
Jj, jasny, mam 100ml s 30g stavelky. Kolik toho ale davat na jedno osetreni ? 10ml vysublimovat ? Coz je 3 g. Nebo min ? To me zajima
Dikas
Chose
Myslím si, že stačí aj 80% konzumný lieh. Zostane aj do propolisu.
Mozna to priste zkusim, uvidim jak se zadari stavelku v tom rozpustit. A nebude to takova chemie. A ted tedy kolik gramu stavelky grifinem vysublimovat ? 2-3 g jako v pripade panvicky ?
Chose
edit a admin to spoji
:
ta davka samozrejme dle velikosti vcelstva/nastavku. pocitam s 1g na VN
chose
hoj,
asi si nakonec odpovidam sam, jen prosim o kontrolu :
dle
https://www.vcelarskenoviny.cz/index.php...ast-ctvrta
se dava petinova davka na vcelstvo proti klasicke sublimaci (na panvicce tedy? ) pri pouziti odparovace griffina a podobne, jako dela i Zdenek Brettner. Tedy misto sublimace 2,5g dihydratu stavelky na panvicce dam dle pomeru stavelky rozpusteny v technickym lihu pouze 0,5g na vcelstvo. Pokud jsem tedy ve 100ml rozpustil 25g stavelky, mam v 10ml strikacce 2,5g stavelky, tedy mam davku pro 5 vcelstev.
Sedi to tak ? Je to clanek z roku 2012, nedoslo k nejaky zmene mezitim ?
dikas a zatim
Chose
V MV je aktuálny článok o KS. Spomína sa tam aerosol ako postrek, ale rozprašovačom aerosol nedosiahneme. Aerosol by sa mal dostať do priestoru úľa bez rozoberania diela v forme hmly, alebo sublimáciou. Dosiahnuť distribúciu KS aj do zimného chumáča v mikročasticiach je technický problem, ale rozprašovač to nedokáže.
Postřik KŠ rozprašovačem (v chladném bezplodém období, obsednutý plást po plástu) je historicky jeden z prvních způsobu aplikace. Používal se, když se s KŠ začínalo. Často se dělaly srovnávací pokusy postřik - pokap - sublimace. Studie na to byly dohledatelné, ale je to tak 10 let, co jsem je četl.
Logicky postřik nenašel patřičnou odezvu kvůli pracnosti a potřebě rozebírání včelstva v chladném období. Co si pamatuji, tak s účinností problém nebyl.
(MV nemám, pokud opakuji napsané, tak se omlouvám.)