Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Ubrousky jsem zkoušel všelijaké (zatím jen ve vodě) a výsledky mizerné. Nejlépe obstály papírové kapesníky. Snesou toho dost. Je na nich uvedeno 100% celulosa. To mě trochu mate, protože v překladu článku v MV autor uvádí, že se celulose s glycerinem včely vyhýbají. Pravděpodobně tedy již máte jiné zkušenosti.

Rozpuštěním 12g KŠ a 13ml gly. vznikne 22ml roztoku, který jsem rozprašovačem nástřikal na 2 ubrousky ze100% celulozy složene na sobĕ. Žádné lisování, jen to nanášet na nenasákavem podkladu a pak se to da opatrně sejmout a vložit do úlu. Výsledek neznám, jsem na dovolene, až se vrátím poreferuji.

(25.07.2017 20:39)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]... K účinnosti jen tolik, že roztoči padají, u některých včelstev i po stovkách od třetího dne po aplikaci se snižující intenzitou po jednotlivých dnech. Ovšem chtělo by to provést křížovou zkoušku. ...

Křížový test je jedna z možností, jak hodnotit účinnost.
U nás je hodně rozšířený, ale má to specifické důvody.
Jinde ve světě se to dělá dost často jinak:
Před aplikací léčiva uděláte smyv vzorku včel a pak následně po aplikaci taktéž. Jednoduše pak vypočítáte procentickou účinnost ošetření.

Problém nicméně v případě KŠ bude ve chvíli, kdy se test bude dělat na včelstvu s plodem. A druhý, když budete řešit jak dlouho po aplikaci trvá ještě léčebný spad. Nejhorší pak bude, když se zamyslíte nad kombinací těchto dvou problemů ...

Osobně však nějak nevidím důvody, proč šťavelku "tlačit" do dlouhodobého nosiče. Zvlášť u hobby včelařů a v našem kulturním prostředí. To jen na okraj.

Jsem rád, že jsem rozproudil diskuzi přinejmenším k hodně zajímavému tématu. Navíc jsem byl startérem, který přesvědčil Ivana Černého, aby do MV poslal ony hódně zajímavé články. Proč se zabývat dlouhodobou šťavelkou je vcelku jednoduché. Stará metodika ať si o ní myslíme cokoliv zastarala a přímo volá o zásadní modernizaci. A CCD tu již máme téměř ob rok a nikdo nic neřeší. Kdyby náhodou ano, tak pouze tak, aby se na to nasbíralo co nejvíc grantů, titulů a vytisklo co nejvíc pojednání. Ale jaký je význam pro praxi si každý odpovězte sám! Proto něco co vzniklo na farmách velkých včelařů a funguje k jejich spokojenosti určitě stojí za vyzkoušení. Doufám, že na podzim už budem vědět víc a zde si vyměníme zkušenosti. Padání stovek roztočů u Pepy je hodně nadějné akorát nevíme jak vypadalo jeho ošetření předtím. Jestli byly gabony no tak to by bylo hodně slibné! Já vyzkouším silný papír jako U přes rámek. Jako vodorovný nosič použiju papírovou utěrku /Lídl/ naválečkuji ji malířským válečkem a pak na ní dám jednu suchou. . Tou to pak dám na rámky. Takže uvidíme. Zdraví R. S.

K zásadní modernizaci staré metodiky podle mě nemůže dojít prostým obměněním účinné látky v dlouhodobém nosiči.
Fluvalinát, acrinathrin, flumethrin, amitraz, KM, teď KŠ? No, ještě ve světě pár jiných látek myslím používají, až to zase někdo přeloží, bude další revoluce. (?)
To je pořád na jedno brdo přes kopírák to samé ...

Navíc dlouhodobý aplikátor KŠ na obdobném "papírovém" principu byl publikován cca 10 let zpátky v OVP. Tuším, že šlo o německý original. Vím o jednom člověku, který to tehdy zkoušel u nás. A nějaké ovace jsem nezaznamenal. Tak bych byl teď jen opatrný s velkými očekáváními. A jak je o odstavec výše - nejde o žádnou principiální změnu...

Abych nebyl jen skeptický - za sebe vidím o chlup udržitelnější budoucnost chemoterapeutického řešení varroázy v krátkodobých aplikacích účinných látek. Revoluce to ale není.

---

P.S. Než revoluci, tak radši evoluci

Z pohledu českého způsobu ošetřování (viz nové v ČR s velkou nevolí VLP povolené) to revoluce je.

Jo to je tak když se problému chytí žvanilové a teoretici. Samozřejmě, že to revoluce může být. Ale jen v tom případě že to bude fungovat a dobře. A kdo jiný než my by to měl vyzkoušet? R.S.

Od koho asi bychom mohli čekat, že nám v tom pomůže. Ba naopak, sypou písek do ložisek kontrarevolucionáři a zuby nehty brání zimní spad, kterýžto neumožní aplikaci povoleného VLP. Čekat, že tu bude každý sdílný nelze, neboť si to tu velký bratr vzal za své. Všem pokusníkům přeji hodně štěstí.

Nemohu najít Moderního včelaře 1/2017. Někdo mi ho doma schoval. Jaký byl poměr AO a G ? Je to těch 12 g AO a 13 ml G ? Jak velké pásky a kolik do včelstva ? Děkuji za odpověď .

Ruda Stonjek:
V daném tónu nějak ztrácím chuť ke sdílení...
Kdo chce, mrkněte sem a CTRL+F "resistance". A zkuste dopočítat aspoň do deseti.
[Plus tam take najdete délku léčebného spadu po aplikaci (kvůli vyhodnocování - viz výše).]
Někdy je lepší chvíli číst a přemýšlet než jít hned něco dělat rukama.
Homo sapiens sapiens...

Pavel Holub:
no comment

zdenda3:
http://scientificbeekeeping.com/extended...ss-report/

P.S.
Kvůli dlouhodobému nosiči amitrazu a jeho inzerci v MV se spustila bouře.
Obdobné u KŠ je v pohodě. (?)
Nějak vaše myšlenkové pochody nedávám...

(26.07.2017 15:26)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Jo to je tak když se problému chytí žvanilové a teoretici. Samozřejmě, že to revoluce může být. Ale jen v tom případě že to bude fungovat a dobře. A kdo jiný než my by to měl vyzkoušet? R.S.

Budeme to s kamarádem regulérně testovat, výsledky dodám.

Malinko si to rozebereme. Pro tlumení VD v období kdy včelstva zakládají zimní generaci jako ochranu před poškozením těchto včel nám nabízí VÚVč Gabon PF 90. Jeho účinnost je, v některých oblastech díky včelařům kteří nedodržují danou metodiku jeho použití, přinejmenším diskutabilní, pokud ještě funguje. Dále je nabízen Formidol 40 a Formidol 81 obsahující jako účinnou látku kyselinu mravenčí která se v prostoru úlu odpařuje a likviduje kleštíky VD. Užití Formidolů však vyžaduje značné zkušenosti včelaře a jistou dávku štěstí. Štěstí proto, že se může vlivem vnějších podmínek změnit i vnitřní podmínky v úlu. Má na to vliv změna teploty nebo vlhkosti, má na to vliv i špatný odhad regulace množství odparu kyseliny. Může zde dojít při zvýšené účinnosti k vyhnání včel z úlu a následnému poškození plodu nebo i ztrátě matky. V opačném případě při nízké účinnosti nedosáhneme kýženého účinku. Dále je nabízen v klinickém hodnocení Gabon Flum 4 mg proužky. Údajně má vysoký účinek na kleštíka. Problémem jsou povinnosti uživatelů (včelařů) k dodavateli, který výsledky z použití aplikovaného léčiva potřebuje právě k tomu klinickému hodnocení. Vím o čem hovořím, u našich včelařů jsem nepochodil. Dalším nabízeným prostředkem také v klinickém hodnocení je Vaderis 5g/l roztok určený k nátěru víček. K tomuto VLP jsem ale nenašel žádné noty a tak nevím, zda je určen k tlumení kleštíka v letním období. Od jiných výrobců je nabízen Apiguard 25% Gel a Thymovar 15g proužky. S těmito prostředky na bázi Thymolu nemám osobní zkušenost, ale i jejich použití má určitá pravidla a též i rizika.
Dalším prostředkem který se v letošním roce snaží prosadit na našem trhu je Apitraz obsahující 500mg Amitrazu. U tohoto VLP mám, možná nedůvodnou obavu, o jediný prostředek, který si i přes dlouhou dobu používání zachoval i na vzdory včelařům vynálezcům, svoji účinnost na kleštíka.

Oproti některým výše uvedeným VLP se mi jeví použití kyseliny šťavelové v glicerinu jako docela elegantní způsob podletního tlumení kleštíka. Jeho jednoduchost spočívá ve způsobu aplikace ve formě "šnuptychlů" či proužků (nosičů) napuštěných tímto přípravkem a aplikovaným 2 x do měsíce. O likvidaci těchto nosičů se postarají včelstva sama.


Mám však obavu, že se opakuje situace jako v roce 2013, kdy si má včelstva nanosila příděl kleštíků od kolabujících včelstev z okolí.
JK

(26.07.2017 19:24)JirkaJ. napsal(a): [ -> ]

(26.07.2017 15:26)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Jo to je tak když se problému chytí žvanilové a teoretici. Samozřejmě, že to revoluce může být. Ale jen v tom případě že to bude fungovat a dobře. A kdo jiný než my by to měl vyzkoušet? R.S.

Budeme to s kamarádem regulérně testovat, výsledky dodám.

Jsou již nějaké - alespoň předběžné - výsledky?

V případě účinnosti je to metoda bez vedlejších účinků a výrazných omezeních při použití.

chtěl jsem se zeptat četl jsem že se kyselina štavelová muže přidat do krmiva (cuk. roztok) ? jak to je a v jakém poměru?
Byl by měkdo laskav a prozradil aplikaci?
Předem dík

Ono sa tým cukerným roztokom s kyselinou šťavelovou včely nekŕmia, ale polievajú proti klieštikovi.
BeeVital je také čosi, na nete sú na to recepty aj tu v tejto téme by si ich našiel, keby si ju prečítal.

ano polevaní v zimě když není plod to je zname, ale četl jsem že se přidává i do krmiva. A na netu je toho opravdu hafo kdyby sis to našel tak bys to věděl... ,ale nejsou nikde přesne poměry.
Ps
Dokonce i tady ve vláknu stačí přečíst 36 stran.

Jestli myslíš kvůli štěpení sacharózy, tak některé starší recepty jsou tady.
Ale spíš se na to používají jiné kyseliny.

(26.07.2017 19:24)JirkaJ. napsal(a): [ -> ]

(26.07.2017 15:26)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Jo to je tak když se problému chytí žvanilové a teoretici. Samozřejmě, že to revoluce může být. Ale jen v tom případě že to bude fungovat a dobře. A kdo jiný než my by to měl vyzkoušet? R.S.

Budeme to s kamarádem regulérně testovat, výsledky dodám.

Účinnost byla 60%, docela slušný, na to, že použité nosiče z buničiny se včelám docela obtížně cupovaly, pro příští rok vymyslím něco jiného.

Jirko, díky za sdílení.
Mohl bys prosím ještě upřesnit, jakou metodikou byla účinnost měřená a jak velká byla pokusná skupina?

před 14 dny zjištěn u včelstva otřepem za pomoci moučkového cukru 5% zamoření - letošním roj
měl jsem k dispozici kyselinu s glycerínem na ubrouskách
po aplikaci do oulu padají výsledek bude jasný na jaře