Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Tak to já vím, že včely nikomu nepadly. Stejně tak neznám nikoho komu by včely padly po ošetření fluvalinátem. Snížení vitality ani nepoznáte. Přesto snížení medného výnosu po použití flivalinátu bylo naměřeno a je nemalé (10 % a více). A to už nejsou malé peníze. Zaplatí to i hodinu práce navíc. Jsem proto zvědavý na ten článek, kde doufám bude nějaká statistika. Pokud je to na hranici měřitelnosti, tak nemá cenu to řešit, pokud ale ne - rád obětuju pět minut navíc. V medu a ve zdraví včel se to bohatě vrátí.

Ja sublimator mam a loni jsem aplikoval sublimaci. Ale to cekani mezi osetrenimi a hlidani casu, ucpavani ulu. tahani autobaterie atd. me mirne odradilo, tak jsem chtel zkusit letos pokap. Tam jen kouknu na podlozku a overim pocet ulicek, odklopim viko, folii a strikackou rychle nastrikam do kazde ulicky 5 ml roztoku. O te vetsi setrnosti u sublimace jsem take cetl, ale mozna to chce pockat na vice vysledku ruznych testu, nez bude v tomhle jasno. Kazdopadne co se tyce uzivatelskeho pohodli a rychlosti osetreni, jednoznacne u me vitezi pokap. Kdybych mel 200 vcelstev, tak uz by sublimace byla casove slusny opruz.

Vážený priatelia

Neviete niekto aký je mechanizmus účinku kyseliny šťavelovej pokapom a sublimáciou?
Je rozdielny?

Lebo toto sa ukázalo ako fake:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0812/jak-u...-na-varroa

Ako to že účinkuje na klieštika a včela to rozchodí?
Účinkuje kontaktne, alebo vnútorne?

Je mechanizmus účinkovania organických kyselín podobný, alebo sa líšia?
Prosím, prosím dobrosrdečného biochemika.

Vďaka

Sublimace kontaktně, cukerný roztok pokapem vnitřně přes hemolymfu včely poškozuje sající roztoče, proto taky tak dlouhý účinek a spad. Jenomže se zatím moc neví, jak to funguje. Ale to je u řady přípravků a dokonce i výrobci to tiše přiznávají.
KM kontaktně.
Jiří

Pokud subklimace je nejlepší, tak pak by stálo za to podpořit Zdeňka Brentnera s jeho Oxalgrifem.
Tam je aplikace mikrodávkou velmi rychlá, klidně bych byl ochoten ji i opakovat, jak to jde rychle.

Z hlediska aplikace čehokoli je Grifování to nejrychlejší. Jen to ověřit, zda je tudy cesta.

(22.12.2015 9:12)Víťa Vydra napsal(a): [ -> ]Tak to já vím, že včely nikomu nepadly. Stejně tak neznám nikoho komu by včely padly po ošetření fluvalinátem. Snížení vitality ani nepoznáte. Přesto snížení medného výnosu po použití flivalinátu bylo naměřeno a je nemalé (10 % a více). A to už nejsou malé peníze. Zaplatí to i hodinu práce navíc. Jsem proto zvědavý na ten článek, kde doufám bude nějaká statistika. Pokud je to na hranici měřitelnosti, tak nemá cenu to řešit, pokud ale ne - rád obětuju pět minut navíc. V medu a ve zdraví včel se to bohatě vrátí.

Naštěstí jsem v pozici, že i snížení medného výnosu o 10% a víc mě totálně žíly netrhá. Svými chovatelskými chybami během sezony se připravím mnohem o víc. Hlavní pro mě je, že přátelům a rodině můžu nabídnout něco, čemu věřím. Prostě jsem hobík a zatím včelařská lama. Ale jednoznačně souhlasím s názorem, že mít 200 včelstev, musel bych systém sublimace hodně zefektivnit, aby byl vůbec možný. Ale pravda taky je, že vloni dělat sublimaci bylo za trest, letos po úpravách nářadí, pohodička. Ale i tak to čas vezme.
Jinak ohledně té hodiny práce. Sublimátor mám už třetí generace a pro příští rok mám už v hlavě další vylepšení. Ale kdo si hraje, nezlobí.

Cesta není zatím moc průkazná. U třech včelstev +, u třech mínus. Musíme zjistit proč.
Proč jeden rok ano, proč druhý rok, moc ne.

Právě, chtělo by to plošný pokus. Na stovce a víc.
Já mám na mysli zimní ošetření.

Jsem pro, navrhni metodiku.

(22.12.2015 16:21)KaJi napsal(a): [ -> ]Já mám na mysli zimní ošetření.

No právě, já taky. Přes léto to funguje, místo sublimace je to horší. Zatím chybí ověřená metodika. Ukrajinci tam dávají ještě to samé množství mentholu a aplikují ještě silnější dávky. My od 0,64 gr/vč až 1,12gr/vč
Já bych rád, co nejmenší množství.

(22.12.2015 16:07)Zdeněk Brentner napsal(a): [ -> ]Cesta není zatím moc průkazná. U třech včelstev +, u třech mínus. Musíme zjistit proč.
Proč jeden rok ano, proč druhý rok, moc ne.

Grifin znám jen z obrázků, tak nevím jak přesně funguje, ale dělá to mne dojem, že by zde snáz mohlo dojít k ohřevu par na vyšší teplotu než u odparu z pánvičky. Bod Varu je 150 °C, bod rozkladu 189,5 °C. Alespoň podle literatury.
(Ale to si asi budu muset změřit - vůbec mi není jasné proč všichni mluví o sublimaci, když bod tání je 102 °C a mě se to skutečně celou dobu vaří, dokud se to nevyvaří. Je v tom nějaký zmatek. V této prezentaci je to zase jinak, ale teploty podobné a to je to podstatné.)
V pánvičce je teplota par rovna teplotě varu (nebo sublimace), to prostě jinak nejde, a pak se páry míchají se vzduchem a rychle se ochladí. V Grifinu to jde dál nějakou trubičkou, kterou pořád ohřívá hořák - nebo je to jinak?
Nelze tedy horší účinnost v některém případě vysvětlit třeba tím, že byl hořák puštěný trochu víc? Nebo malou změnou v konstrukci?
Omlouvám se, že spekuluju, nevím o tom opravdu vůbec nic...

Prostě nemá při normálním tlaku bod varu, přechod z kapalné do plynné fáze je postupný bez bodu varu a latentního tepla, kdy mizí rozdíl mezi kapalinou a její párou. Jde o nadkritický přechod.
Tak tomu rozumím já, možná nám to lépe vzdělaný fyzik vysvětlí lépe.

Bude to chtít experiment . Překvapuje mne, že po tolika letech používání v tom je takový zmatek. Ale nemám digestoř, tak nevím, kde to udělat. Asi venku, ale i tak to nebude příjemné, navíc vítr to bude hodně ochlazovat. Asi to bude úkol na léto .

Tak zatím jen předběžné měření průběhu teploty v improvizované pánvičce (miska z alobalu a v ní 50 W halogenka, 2 g šťavelky a termistor). Jasné platíčko odpovídající fázové změně je jen u 105 °C, cosi u 150 °C a zřetelný konec endotermních procesů po překročení 190 °C. V tu chvíli už to přestávalo kouřit. Až bude čas, zkusím to s větším množstvím kyseliny a hlavně s menším příkonem. Nejdůležitější závěr zatím, že teplota rozkladu, což je údajně těch 189,5 °C je překročena až v samém závěru, když už tam nic nezbývá.

Díky, je to tak, jak jsem psal. Jen jsem nikde nevygooglil, kde má oxalka trojný bod a kritickou teplotu. Snad nějaký student VŠCHT by to mohl najít v databázích, ke kterým nemám přístup.

Vojto Langer odkázal na čebelarstvo.si a v lednovem čísle jsem našel odkaz na sublimator.si

Vloni jsem sublimoval ještě se současným měřením teploty PT100. Kolem 100°C opravdu dochází k varu a po dobu varu teplota dál nestoupá. Po vyvření vody dochází k opět rychlému nárustu teploty a vypínal jsem po 5,5 min, abych moc nepřetáhl teplotu rozpadu cca 190°C. Letos už jsem jel bez měření, jen jsem odzkoušel časové konstanty.
Všechno to vypadalo super až do dnešní kontroly podložek po sobotní sublimaci.
WW - 30VD
NW - 1 VD
St - 205 VD
Ar - 75 VD
Ty - 2
Ba - 7
Do - 10
La - 0
Tu - 1
Ma - 6
Přirozené spady byly kromě St, Ar a Ba téměř nula. U St výrazně vyšší než jinde. Ale zase jsem letos zatím nedělal jiné ošetření než vyřezání trubčiny v polovině června a KM začátkem srpna, protože prostě nebyl spad. Proto mi ty velmi nízké hodnoty spadu po sublimaci spíše ukazují na to, že něco bylo špatně, i když postup byl stejný jako vloni, kde účinnost potvrdil letošní rok bez roztočů.
U nás zase takové teplo není, dnes jen 2°C, ale pravda je, že přelom listopad/prosinec prostě těch 8°C bylo i u nás. Ale že by tolik včelstev mělo ještě plod se mi i přesto věřit nechce. No mám o čem přemýšlet, proto bych byl rád za každý postřeh.

Bohužel, i já musím konstatovat, že včelstva nyní více plodují než před měsícem.

Asi budu muset nějaké rozebrat, byť nerad. Na podložkách žádné známky plodování nevidím. Ale je možné, že je to jen slepota .

Zdeňku, jak si pokročil s oxalgrifem co se týká dávkování. Zítra má být luxusní počasí, tak se chystám ošetřit. Právě přemýšlím, jeslti grifnu klasiku, nebo dám oxalgrif.
Grifina jsem předělal na stříkačku. Další olejnicka ko.. Je to trochu opruz, neb používám dvacítku, ale to doladim. Každopádně přesně davkuji.
Takže, doladil si nějak dávkování? Kolik ml teď dáváš na nastavek? Ptám se protože jsem rok vynechal oxalgrif, chtěl jsem mít srovnání. Děkuji