Mám východní stranu domu porostlou břečťanem, na západní a severní straně je přísavník - psí víno. Obě rostliny rostou po ujmutí bezúdržbově, občas je nutné je usměrnit -prořezat. Včely obě rostliny milují, přísavník kvete v srpnu, břečťan v září a je to opravdu hukot
Ne všude chtějí růst. Mám jedno stan pod duby červenými a přísavník (pětiprstý, tříprstý nedoporučuju pro nemožnost odstranit přísavky třeba ze železného mřížového plotu) se tam jakš takš chytil, ale není to nějak skvělé, jinde to roste i v polosínu jak šílené.
Ovšem mnohem hůř dopadl břečťan. Ten sice nechcíp, ale od jara za celé léto udělal jeden či dva nové lístky, vše původní uhynulo. A zaléval jsem poctivě obojí. Pravda, nezlepšil jsem půdu.
Mohl by mi někdo, třeba heteropterix, říct, jestli dub nějak břečťanu nevadí chemizmem, co nechává v půdě?
Případně jak břečťanu pomoci aby se mu chtělo? Nějak pohnojit? Jak? Nakypřit půdu? Je tam jílovitá jalová zem.
Děkuju Tom
tady jeste sdilim primo soubor, ve kterem je pojednani o alkaloidech v rostlinach a jenjich toxicite co jsem nasel na webu...neumim sdilet odkaz na soubor tak prikladam cely soubor....konkretne o pyrolizidovanych alkaloidech tam pisou na strane 8 a 9....zajimabe je i pojednani o alkaloidech v rajcatech a bramborach a obecne vysvetleni mozneho duvodu obsahu alkaloidu v rostlinach....necetl jsem to podrobne tak nevim jestli je tam nekde uvedeno v jakych davkach jsou alkaloidy cloveku nebezpevne....evidentni je ze ale neni alkaloid jako alkaloid.....kofein do sebe ladujeme v kave i caji o sto sest....jine alkaloidy ktere jsou soucasti zakázaných latek tady nebudu uvadet, ale jsou tam taky uvedene.....tak s tim hadincem a jinymi posobnymi rostlinami nechapu jak to je kdyz to ve svete pestuji ve velkem a dostava se to do medu z pylu....
zajomave je, ze ty alkaloidy jsou v opravdu hodne rostlinach a z podstaty veci se tomu neda vyhnout protoze vcely pyl potrebuji.....jedinanutecha muze byt ze z toho pylu by se do medu nemuselo dostat 100% donesneneho mnozstvi alkaloidu.
tom.50 a Tomáš R: vcely na brectanu jsem uz taky,videl, byl to vazne hukot...ale brectan kvete az kdyz je starsi...po nekolika letech....tak je to takovy beh na dlouhou trat....nebo jsou nejake brectany, ktere kvetou od prvniho roku?
na zahrade mame cesminu...a to byl taky srumec kdyz kvetla.
tedy jeste opravuji k tem alkaloidum...pisi tam, ze se predpoklada ze jsou v 10-20% rostlin...otazka je zda v techto 10-20 procentech jsou vsechny rostliny, na ktere leta vcela medonosna...tak pak z tech 10-20% muze byt 100% pro vcelarske ucely....a druha vec je kolik tech rostlin obsahuje opravdu nebezpecne alkaloidy...
Ad Pyrolizidinové alkaloidy. Problém není ani tak jejich toxicita, protože v medech jich není tolik, aby to člověka složilo. Problém je potenciální karcinogenita některých z nich. Mnohé jsou v kategorii karcinogenity 2, což znamená, že jsou podezřelé, jiné jsou už 1B, to znamená, že je známý vznik karcinogeneze u zvířat, ale u člověka zatím není důkaz. Nevím, protože to je zcela mimo moje pole odbornosti, jestli je už nějaký jako 1A, to znamená, že by byl prokázám jeho působením vznik rakoviny u člověka. Citlivější jsou muži.
Tyhle alkaloidy jsou v kde čem, to bychom museli včely zavřít: havez, starčeky, popelivky, hadince, podběl, kostival, nestařce, sadce, dokonce i brutnák, ale v něm je jich málo.
ad břečťan, popravdě nevím. Břečťan obecně roste ze začátku velmi pomalu a v lesích i parcích se šplhá po kde čem, i po dubech. Ale kdo ví, jaká je tam půda, co mu může vadit... fakt nevím
Já teda četl, že břečťan kvete až za docela dost let od vysazení.
Aha, tak se květu nedočkám. Mrzuté...
(12.02.2020 14:38)Hrk napsal(a): [ -> ]Já teda četl, že břečťan kvete až za docela dost let od vysazení.
Záleží na způsobu růstu, umím kvetoucí dvouletý - 30cm. Už se to zde někde několikrát probíralo. Zásadní je, že pokud se nemá kam pnout, změní způsob růstu z liany na keřový a okamžitě začne kvést. Změní také tvar listů. Dá se to ovlivnit ostříháním.
mam brectan na zahrade asi tak 1-2 metry od ulu...ale bohuzel se pne po kmenu smrku ke keteremu se doplazil a pak i po dratence po plotu a nekvete....pokud bych ho zacal strihat a z plotu i z kmene stromu strhavat, tal bych ho tim donutil zmenit zpusob rustu? Takto to funguje? Nebo je to slozitejsi?
Ano, po ostříhání má tendenci se větvit a ty nové letorosty, které míří do prostoru, pryč od opory, tak se přemění na kvetoucí. Také můžete vrcholky - špičky lián odtrhnout od opory a naklonit je do prostoru. Na fotce je ukázka břečťanu, který se už nemá kam pnout. Má stovky květenství. Je to na pahýlu po uhynulé chrupce, bohužel zvažuju, že ho dám pryč, začíná dost překážet.
![[Obrázky: IMG-20200212-143526.jpg]](https://i.postimg.cc/B8JyzfKM/IMG-20200212-143526.jpg)
.
Jirko děkuji za vysvětlení...ten břečťan je/byl trochu k vzteku, protože se rozlejzal a všechno do něj bylo zamotané i v místě, kde bylo potřeba sekat trávu a vyhrabávat listí atd...takže to měl skoro spočítané...shodou okolností mi vedle toho smrku zbyl cca 1,7m pahýl kmínků od tůje, která tam zacláněla, tak zkusím břečťan přesměrovat na ten pahýl, nějak ho formovat a omezovat od pnutí kde se mu zachce a dám mu šanci aby kvetl.....protože by to byla škoda květ nevyužít....i když asi ve srovnání s jinými rostlinami není tak nektaro/pylo výkonný producent jako jiné rostliny....a hlavně jsem si všiml, že kvetl až nějak koncem léta...ale to je zase asi ta správná doba z pohledu nedostatku nektaru obecně...jak tady psal myslím Tom.50...že je důležité myslet také na vykrytí "hluchých" období...
No, podle toho, co po břečťanu včely dělají - taky z něj dokážou během hodiny úplně vysmahnout a další den se invaze opakuje. A z toho soudím, protože pyl má furt, že i meduje a když se nějak změní tlak či vlhkost vzduchu (nebo co) najednou ho skoro opustí a další den z něj zase šílejí.
Mimochodem, asi by Heteropterix věděl taky, zajímavý je i český unikát a sice kříženec křídlatky sachalinské s k japonskou. Ano, obě z dálného východu musely doputovat do Průhonic, kde se skřížily (neumím je rozpoznat od sebe a tak je to pro mě prostě křídlatka, dávám to jen jako perličku). Tak křídlatka má taky hodně pozdního pylu. Bohužel často zmrzne ještě před a nebo během kvetení. Když se zadaří, včely jí hojně navštěvují.
Křídlatky jsou pro pozdní pylovou snůšku super. Taky mi trvalo, než jsem nakoukal oba druhy i křížence, ale dá se to rozlišit dobře podle listí. Hezky je to vidět tu:
http://www.kvetenacr.cz/clanky/kridlatky...ublice.asp. Křídlatka japonská má bázi listů zakončenou rovně, nemá žádné laloky na listu směrem k řapíku. Křídlatka sachalinská má naopak velmi výrazné laloky směrem k řapíku, takového srdčitého tvaru jako třeba lípa. A taky má výrazně velké listy a ty listy působí tak trochu zplihle, jako by byla rostlina trošku poschlá. Hezky je to vidět na fotce vpravo dole
http://www.naturabohemica.cz/reynoutria-sachalinensis/. No a ta křídlatka česká, která je kříženec obou zmíněných, tak opravdu byla popsána poprvé u nás, má listy s laloky, ale nepůsobí zplihle. Jinak na mráz je nejcitlivější sachalinská a nejvíc vydrží japonská. Mám na zahradě všechny tři, tak mám experimentální materiál k pozorování pár metrů od sebe. Jinak jsou to invazní rostliny. Dříve se používaly v zahradnictví k zazeleňování různých nevzhledných zákoutí, zdí a podobně. Problém je v rozrůstání se výmladky, ale to lze dobře řešit sekáním, pak je další problém, když se vyhodí zelený matariál někam na skládku, protože stačí jen cca 1 gram kořene nebo stonku a už je schopen se uchytit a začít růst. A třetí problém je tam, kde je vodní eroze (třeba břehy řek). Křídlatka udělá mnoho zelené husté vysoké hmoty, která zadusí veškerý jiný podrost. Její kořeny jsou ale velmi křehké, nezpevňují podklad, takže při rozrušení vodní erozí se snadno lámou, voda je unáší a jinde se uchytí. Proto se takhle může roztahat velmi rychle po celém povodí. Dále třeba rozvozem hlíny po bagrování. Jo a k tomu kříženci. Ten zdědil "to nejlepší" po rodičích, a je nejvitálnější. Jak on, tak rodiče mají jen výjimečně semena, když je dlouhý teplý podzim. Předpokládá se, že ke zkřížení mohlo dojít i vícekrát a že tu roste vícero takových kíženců. Nově do stejného rodu jako křídlatka patří i opletka čínská (=rdesno balžuánské) a jsou už popsáni kříženci mezi opletkou a křídlatkou.
Dále se pro pylovou snůšku dají použít velká pozdně kvetoucí rdesna. Např.
Persicaria polymorpha nebo
Persicaria alpina, ty se pěstují občas jako zahradní trvalky. Nějakou takovou rostlinu ale zatím bez určení, jsem koupil vloni na jarní Flóře v Olomouci od prodejců z Polska. Mimochodem to, co tam měli Poláci, bylo super. Nesl jsem si od nich skoro dvacet květináčů
.
A mimochodem mladé výhony křídlatek se dají jíst, je to málo používaná zelenina. Buď tepelně zpracované nebo třeba kvašené.
Máš pravdu s kridlatkou, vcely ji na podzim maximálně navštěvují kvůli pylu. Každého kdo si ji dobrovolně vysadí bych chtěl odradit, a varovat je těžce invazivni, má hluboko rostoucí kořeny a nejde se jí téměř zbavit, nic pod ní neroste a stačí kousek korinku nechat i v metrové hloubce a jste v pr..li. Před lety uvažovali že by ji pěstovali na biomasu ale, zaplaťpánbůh se to nerealizovalo masove. V clenitem terénu se boj s ní nedá vyhrát ani mechanicky^chemicky.
Já to tak nemyslel, že jí množit. Jen když už někde je tak dává velmi pozdní a tím, podle mého názoru, velmi cenný pyl. A za ještě důležitější považuju rozmanitost a křídlatka k ní výrazně přispívá.
Myslím, že ani kolega Heteroprerix to tak nemyslel jí množit či někde vysazovat i když píše o vlastní zahradě.
Vážený příteli Voleský, já říkám zaplať pán Bůh za invazivní včelařské rostliny, myslím že bez nich by jsme byli v pr..li. Křídlatky bych se rozhodně nebál vidím ji docela rád, vím o pár lokalitách v blízkosti a rozhodně se nejedná o žádného strašáka, pokud trošku rozumíš rostlinám tak si i s křídlatkou velmi lehce a bez chemie poradíš. Udivuje mě tupost některých z nás.
Naštěstí bojovat z křídlatkou nemusím, ale že je to problém si taky myslím a jsem tedy podle vás tupý. Tohle vaše tvrzení jako přehlédnu a poprosím vás o laskavé sdělení, jak se dá s křídlatkou bojovat a dokonce bez chemie a lehce jak tvrdíte.
Myslím to vážně, nereju. Díky. Tom
Tome máš kosu , sekačku, nebo křovinořez? Likviduje se stejně jednoduše jako kopřivy, lidi přemýšlejte trochu, pokud to několikrát po sobě pokosíte tak pak rostlina už nemá sílu regenerovat. Neříkám že to platí u všech rostlin, ale u křídlatky ano. Jak jednoduché, že?
U křídlatky si dovolím s vámi nesouhlasit. Děkuju.
Drtivě drtivá většina z nás nemá čas a hlavně náladu čekat u nějakého zanedbaného a členitého zákoutí s křídlatkou s natočenou sekačkou, ani s kosou a ihned posekat, co obroste.
Tome nemusíš souhlasit to je mi celkem jedno ale je to tak, ale přesvědčovat tě opravdu nemíním.
Obávám se,že nemáš pravdu. Kosa možná postačí na vlastní zahradě,v malém množství je šance udržet křídlatku na uzdě. Ale v terénu,kde se šíří hlavně kolem vodních toků,nemáš v podstatě šanci.
A ještě dodatek: kdybys svůj příspěvek "je mi jedno jestli souhlasíš,ale je to tak" zakončil provoláním "otom se nediskutuje",pak by tomu Tom lépe porozuměl. ?