(16.10.2018 11:19)Louky napsal(a): [ -> ]Navíc z 63 mil jde 25 na zařízení a 35mil na léčení varoázy.....loni 30mil.....takže za chvili celou částku spolkne léčení 
doufám, že jste na to chemici hrdí, kam to vedete
Co tím chtěl básník říci?
Obecně se vžilo užívat termín "tvrdá chemie" u syntetických přípravků a termín "měkká chemie" u organických kyselin a éterických olejů. Podle některých je to jen z bláta do louže, každopádně přechod z jedné skupiny přípravků ke druhé nedělá z včelaře-chemika eko-včelaře, oba jsou stále chemici. Přesto, že KŠ je v tomto ohledu diskutabilní, představuje minimálně alternativu pro předcházení rezistenci. Jistě se ale shodneme na tom, že KM je zcela určitě nejmenší zlo. V tomto kontextu je třeba se zamyslet nad tím, proč se vynakládá více peněz na VLP z dotací. To, že by někdo dělal 10 fumigací mi přijde málo pravděpodobné. Pokud vyjdu z vlastních zkušeností, důvody jsou dva:
1. I na tomto fóru se kritizovalo, že včelaři si rozlévají Varidol a manipuluje se s VLP. Samozřejmě souhlasím, proto když jsem začal dělat nákazového, zavedli jsme minimální možný odběr celé balení, což byl donedávna problém hlavně u Formidolu 81, balených pom 40 ks. V praxi ovšem včelaři s menším počtem včelstev používají zpravidla loňské VLP, takže to nebude mít na cenu až tak zásadní vliv.
2. V několika posledních letech rapidně vzrostl zájem právě o přípravky spadající do kategorie tzv. měkké chemie, které jsou ovšem nepoměrně dražší. Skokový přechod na tato léčiva dokonce způsobil problém, kdy okresní organizace neměla dost peněz na jejich úhradu. Pokud se podíváme na příklad extrémně léčícího "tvrdého" chemika, provede za rok 1x nátěr, 4 fumigace a 1x Gabon, což na 10 včelstev dělá kolem 150 Kč (dotovaných VLP), když bude hodně ostrej. Pokud "měkký" chemik provede ošetření tak, že na jaře použije 2x Warromed, v létě 1x Formidol 81, v zimě 1xWarromed, vyjde ho ošetření 10 včelstev na 450 Kč (dotovaných VLP). Rozdíl dotace tedy činí cca 700 Kč a to už je dost peněz. Samozřejmě se nabízí otázka, jestli musí být tato léčiva tak drahá. To nemohu posoudit, zřejmě nějaké předražení bude, jako u všeho, co je dotované. Rovněž ovšem náklady na výrobu jsou rozhodně vyšší, než u výroby po doma vyrobených preparátů, kde odpadají náklady na provozovnu, schvalovací proces, nezanedbatelné mzdové náklady, náklady na bezpečnost výrobku (viz. milión obalů Formidolu) a co já vím ještě.
Lze tudíž logicky namítnout, proč si včelaři "nevyrábí" podobné přípravky za zlomek ceny sami? Samozřejmě, že ti, kterým se to jeví výhodné, to dělají a není jich málo. Sám jsem při svém počtu včelstev také nucen jít touto cestou, abych se vůbec doplatil, ale i pro včelaře s 50, nebo 100 včelstvy to bude výhodné. Naopak včelař s 5-ti včelstvy, kterých je také hodně, se nebude obtěžovat s vyvíjením a testováním nějakého vlastního odpařovače, ale použije prostě ten nejdostupnější, tedy komerčně vyrobený. Stejně tak již ověřený, dle mých zkušeností velice účinný houbičkový odpařovač nemusí každému vyhovovat. Pro mne je třeba velice pracný, někomu se zase nechce pobíhat s kyselinou po stanovišti a chvístnout si to do očí.
K tomu ještě dodám, že lehkomyslné rozdělování včelařů na chemiky a chemiky jiného druhu mi nepřijde šťastné. Záleží to na podání. Mohu dát příklad včelaře, který plánuje letošní zimní ošetření Warromedem + 2x aerosol. Z nějakého důvodu chce na VS vykazovat pouze Warromed, zřejmě se domnívá, že bude mít takto doloženo, že ten jeho med je tak nějak bio, přičemž může svým zákazníkům vyprávět, jak soused včelař pere do včel farmaceuticky nečistou kyselinu na byť vypraných houbičkách s rezidui látky, kterými byla původně napuštěna. Pokud své znalosti ještě obohatí, bude sofistikovaně tvrdit, že je to ještě horší, než tvrdá chemie, protože ta přechází spíš do vosku, než do medu. Vše se dá okecat.
Ať už je dotační systém jakkoli nešťastný, považuji určitě za lepší, když někdo použije místo Gabonu Formidol, přestože med bude vytáčet třeba v plechovém medometu opatřeným vhodným potravinářským nátěrem.
