Jak Jirka popisoval v Moderní včelaři svoje zkušenosti s hobrou. Tak mi říkal, že hobra je zatím nejlepší co zatím sehnal v dobré cenové relaci. Jak bylo napsáno vezme stříkačku s přesně určenou dávkoua vstříkne do sáčku a nechá určitou dobu než se všechna kyselina vsákne do hobry. Udělá otvory a dá do včel po určité době otáčí apod. Spíš mi říkal, že je problém jak velké dírky má dělat, aby bylo rovnoměrné odpařování
Myslím, že udělat dlouhodobý odpařovač na KM nepředstavuje velký problém, i když lenoši z instituce na vltavském břehu by jistě nesouhlasili. Můj plán je kus cca 10 x 15 cm hobry do igelitového pytlíku, spodek bude odpar a to celé se zasune do taštičky ze síťoviny. Rámek se protluče 2 hřebíky špičky se ohnou a na vzniklé háčky se pověsí taštička. Takže až přestane vánoční blbnutí s medem, musím zjistit jaké jsou rozměry pytlíků a kolik takový rozměr nasaje gramů. Ty pak vystavět teplotě cca 30 stupňů a odvažovat úbytky. Takový odpařovač vyjde i levně na asi 6 Kč. Oproti tomu Mite gone asi na 36 - a ještě kyselina. Proto asi odpařovače nenajdou u našich kolegů oblibu. Léčení totiž může na včelstvo přijít i na 1 kg medu no a uznejte, že to je u našich šetřílků moc, obzvlášť když je to bez dotací tragedie. Jinak jediné co není úplně jasné je to, kolik by se mělo deně odpařit. tady už zaznělo cca 7 gr. výzkumníci hlásají něco kolem 10, Leoš Dvorský tvrdí že 20. Takže asi začnu na středu 10 gr./ den. Takže si popřejme hodně úspěchů.
Zdraví R. Stonjek
(07.12.2011 18:47)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Rámek se protluče 2 hřebíky špičky se ohnou a na vzniklé háčky se pověsí taštička.
Dokonce stačí propíchnout síťovou taštičku nahoře párátkem (vyzkoušeno na plně nasáklé 1/2 deskyMG). Zavěsit kamkoliv dle potřeby mezi dva rámky, párátko tvoří nosné břevno, při těžším materiálu cokoliv pevnějšího.
Měl bych dotaz na přítele Stonjeka, nějak na to tady nebl čas.
To jeho udělátko co zde popisoval se mi zdálo jako dobrá cesta a chystal jsem se na ni - tedy k podobnému systému.
Toto by s tím rámkem by mělo být jednodušší?
Jen tak mimochodem, ještě jsem se nebyl ptát, ale tu hobru ještě normálně prodávají?
potřeby pro truhláře - alespoň u nás běžně na krámu dokonce i 2 tloušťky
Chtěl bych reagovat na příspěvky umístěné výše. Moje zkušenosti s umístěním napuštěné hobry s KM 85% jsou takové, že nejlepší účinnost je prostor cca 5 cm nad plodovým tělesem. Tam je odpar asi 10 g nejvíce první den (váženo kuchyňskou vahou) asi po pěti dnech hobru otočím (dnem vzhůru). Se zavěšením do rámku na okraj nástavku mám o něco horší zkušenost (je tam asi nižší teplota nebo odvětrávání ven z úlu). Tím jsem ovšem říci nechtěl, že to zavrhuji. Takto se mi to osvědčio v nástavkových úlech 39x27,5 dvě plodiště a panenské polomedníky.
Mně tam na tvém systému trochu vadí to stříhání těch direk nůžkama. Když je uvnitř KM, tak nějak mám obavy.
Právě jak jsem dával ten odkaz na ty Kanaďany, tak tam se mi líbil ten výzkum v počtu děr. Asi dělané děrovačkou.
Ty jsi začal rovnou těma nůžkama, nebo se něco nesovědčilo?
Já měl poněkud najivní představu, že budu mít právě naděrované sáčky a vyzkouším:
- buď strhnout z nich izolepu - pokud udrží KM,
- nebo je vytáhnu z o číslo většího pytlíku. De fakto okopíruji Formidol.
(07.12.2011 20:55)KaJi napsal(a): [ -> ]Měl bych dotaz na přítele Stonjeka, nějak na to tady nebl čas.
To jeho udělátko co zde popisoval se mi zdálo jako dobrá cesta a chystal jsem se na ni - tedy k podobnému systému.
Toto by s tím rámkem by mělo být jednodušší?
Jen tak mimochodem, ještě jsem se nebyl ptát, ale tu hobru ještě normálně prodávají?
To jsou moje 2 verze. Obě je nutné vyzkoušet. Na prvním mě vadí pracnost výroby a to že se jedná o krátkoiobý odpařovač./ Rám, utěrka na 3 díly hadička a injekční stříkačka/ Dále mi vadí, že spoj hadička stříkačka se asi opotřebuje a plnění bude probíhat už dost blízko očí. To že budu používat štít není příliš pravděpodobné. Pro hobru v igelitovém pytlíku a tašce ze síťoviny hovoří to, že to bude dlouhodobé, napustím to doma a rozvezu po včelnicích, navíc nástavek mohu pootočit o 90stupňů a tak každá ulička s plodem dostane svůj díl kyseliny opod. Za rok budu vědět víc.! Zdraví R. Stonjek
Můj systém je tento: Nařežu si požadovaný rozměr hobry, vložím ji do pytlíku, ten ještě neuzavírám, dám do umělohmotné kazety na stojato (vejde se mi tam až 80 odpařovačů), pak naplním KM do každého sáčku pomocí výplachové stříkačky požadovaných 150ml, sáčky zazipuji, kazetu uzavřu a nechám alespoň 12 hodin v klidu. Pak tento odpařovač ani po vyjmutí z pytlíku neodkapává (je jen vlhký). Proto pak mohu na stanovišti aniž bych se dotkl hobry pytlík opatřit patřičným otvorem těmi nůžkami. Samozřejmě že při manipulaci s KM je třeba mít ochrané pomůcky.
Musím říct, že tahle metoda mi připadá velmi schůdná ...
On je totiž problém pracovat nějak s těmi nacucanými odpařovači, ať už jsou z jakéhokoliv materiálu. Je fakt, že materiál, z něhož je udělaný Mitegone, je kompaktnější a jaksi víc tu vlhkost drží a dá se to ... Pořád jsou v podstatě ty dvě možnosti: buď to nacucat už položené na rámkách (ale pak to není na dlouho ...), nebo předem a pak s tím ale manipulovat ... Ruda má recht, za rok budeme vědět víc, budeme trochu pokusničit ...
já tedy osobně bych byl ještě pro možnost odpar během kúry regulovat. Může se stát, že to bude potřeba. Proto vyzkouším i FAM-rozptylovače.
Jiří
Vastoil nabízí asi za 40 Kč odpařovače na KM, které je možno položit na rámky, nebo na krmicí otvor a velikost odpařovacího otvoru je regulovatelná.
Mám je už doma, ale zatím jsem nezkoušel ani množství, které nasákne, ani rychlost odparu. Pokud byste to hodlal zkoušet nanečisto doma, dohodneme se a každý to zkusíme pro jinou teplotu. Něco jiného bude léčba v březnu a něco jiného v srpnu.
Tieto krátkodobé odparovače umožňujú reguláciu odparu. Podobné, ale dlhodobé, sú aj komerčné Liebigove odparovače, ale majú vysoký zásobník KM. Pokrok o krok je doplnanie KM bez otvárania úla podla p. Stojneka a ak k tomu pridá aj kontrolu hladiny a reguláciu odparu z exterieru, tak je patent na svete.
Dle toho co jsem nastudoval, je třeba za každé teploty odpařit v úlu nejlépe přesně dané množství kyseliny mravenčí, aby byla dosažena dostatečná účinnost, pro likvidaci varroa destructor. Nevíte, zda někoho nenapadlo dávkovat kyselinu něčím podobným jako je kapačka, která by bez problému mohla fungovat klidně 14 dní i déle, kde lze nastavit množství vykapané tekutiny a velikost odpařovací plochy by nebyla tak podstatná. Odpařovací plocha by byla tak velká nebo větší, aby se odkapané množství stihlo odpařit. Pokud by byla kyselina s vyšší koncentrací, tak by se asi odpařila i za nízkých teplot.
To mě tedy napadlo a hned dvě řešení. Jedno jsou elektronické dávkovače smradů na WC s tím, že by se upravily tak, aby choulostivé části byly mimo dosah KM. jen objevit takový, co není na bombičky. Už jsem oslovil několik výrobců a zatím nikdo moc zájem neprojevil. Asi jsem to nepodal dost srozumitelně.
Druhou, jednodušší cestou je nasákavé keramické tělísko s odporem nebo žárovička s punčoškou do klasické napáječky třeba pro andulky a odpařovat teplem z odporu přes časový spínač. To tady na fóru pár elektrošpílmachrů jistě zvládne a pak mi jistě dají vědět, či mi ho taky rovnou pošlou.
Nápady by byly, jen ta realizace.
O tom jsem něco již četl. Já mám na mysli něco hodně levného bez potřeby baterií. Mě napadla láhev(nebo něco podobného), kde budou zabudované dvě kapiláry. Jedna bude nasávat vzduch a sání musí bít regulovatelné vyvedené výš než bude hladina KM a z druhé bude vytékat (odkapávat) KM. Jenže nevím jak regulovat to přisávání???
(05.12.2011 15:18)PetrM napsal(a): [ -> ]Pan Dvorský má na svém webu popsán další zajímavý odpařovač kyseliny mravenčí - Královský odpařovač
Jednoduché, krásné, levné, to by mohlo fungovat, jen nevýhoda, nástavek na viv, nebo silnejší strůpek, ne folie.
Na fumigaci radsi nee, v tom bych kamlerovy věřil...
PS: terezka miluje přesnídávky, je aspon duvod je koupit
)))
Referenční URL's
- Včelařské fórum – o včelách a včelaření: https://www.vcelarskeforum.cz/index.php
- :