DonePepe - doporučuji začít od návodů výrobců (tak trochu za ně ručí), pak články v odborných časopisech či knihy a až nakonec příspěvky ve fóru. Tímto směrem jednak klesá odpovědnost pisatelů nést důsledky svých rad a také vzrůstá počet textů, jež nemají valný význam a jen zdržují.
Formidol dávám výhradně do podmetu,proč ne?
Výpary kyseliny mravenčí jsou těžší než vzduch, proto klesají směrem dolů. Z tohoto důvodu se Formidol, jakož i houbičky, doporučuje dávat spíše nad plodové hnízdo.
Zkus se někdy nahnout nad desku formidolu.
Pěkné srovnání odpařovačů kyseliny mravenčí má na svých stránkách Leoš Dvorský. Odkaz je
tady.
Přesněji řečeno: tabulka na webu Ing. Dvorského je skvělá, ale je to něco trochu jiného, není to srovnání odpařovačů, ale přehled a metodika užití jednotlivých odpařovačů během sezony ...
Jinak těch článků v MV je řada a některé jsou i na webu PSNV přístupné. Jinak to chce dokoupit ročníky tak od r. 2008. Na
našem spolkovém webu máme text o užití KM a v závěru jsou na všechny ty webové i bibliografické články odkazy. Akorát jsem tam ještě nedoplnil pasáž o Liebigově odpařovači (dodá fa Vcest).
Jiří
P.S.: v Německu se (ne všude) hodně užívá koncentrace 85%, u nás se spíš preferuje (kromě užití na jaře a na podzim) koncentrace 65%, proto ty rozdíly. Na nic není holt dokonalý mustr ... K tomu je solidní: F. Pohl, Varroáza.
Ještě pozn.: hodně zajímavé je "číst" si občas VMS, detailní informace o tom, co a jak kdo aplikoval a jak to působilo. Zajímavá srovnání, zejména u těch, o nichž víme, že se tím už dlouho a bytelně zabývají. Na to tam ale jeden musí být tuším zaregistrován, aby rozklikl detailně jednotlivá stanoviště.
J.
Napíšem aj ja ako to robím.Ako nosiče používam dosky s Formidolu rozstrihnuté napoly.So striekačkou naberiem 30 ml 85% KM a vložím do podmetu pod sito.Skúšal som aj zhora,ale po tom čo jedna rodina opustila úľ som s tým prestal a netreba úľ otvárať.Takto mi to vyhovuje a klieštiky padajú ešte aj po týždni po aplikácii,pravda tie bledé
Díky, to jsou velmi cenné zkušenosti. Ostatně budou se nám hodit i na jaře, přežijeme-li ...
Jiří
------------
P. S.: ještě k tomu doplním, co jsem dnes při počítání roztočů viděl. Může to být užitečné i ostatním ... Zdá se, že jako vloni spad najednou začíná skokově růst, akorát o týden později, což tedy dávám hned raději dál ... Viz můj záznam na VMS (Dobřichovice, JZ od Prahy). Zejména u 2 včelstev, č. 3 a č. 10, obě měla avšak větší spad již při minulých počítáních. Líhne se poslední plod, nově zakladeno už moc nemají. Na VMS je červené kolečko, ale má být fialový čtvereček (jsou pod KM, ale systém to nějak nepobral), momentálně od 9. 9. už 3. cyklus Hobrafilt 100 ml. KM 65%, dával jsem po třech dnech opakovaně.
Tu mě napadá otázka: totiž už vloni u nejvíce napadených včelstev v září podstatně lépe zabrala koncentrace 85%. Teď jsem ji nedal kvůli prognóze vyšších teplot (kolega Jiří V. jistě promine
). I po 65% tohoto množství aplikovaného v Hobrafiltu byly dnes ráno na podložce u některých včelstev mrtvolky, zjevně to tedy bylo asi dost ostré, proto asi i ten spad. Tohle výsledky Jiřího V. samozřejmě nevylučuje, Hobrafilt je holt jiný typ aplikace ...Ale uvažuju o tom, že u těch dvou, kde najednou po předchozích desítkách spadly stovky samiček, dám ještě jednou na 3 dny koncentraci 85%, řekněme tak 60 ml. (jde o vitální letošní oddělky na 2x 8 plástech Adamcovy míry, tak bych raději byl opatrný a nedával celých 100 ml., i když ta deska je pobere). Ostatně má se ochladit ... Logické by asi bylo nasadit Libigovy odpařovače dlouhodobě, ale nemají moc zásob ... Takže trochu dilema ... Možná nakonec dokrmím a dám pak ty Liebigy ...
J.
Pane Jiří,
pomůže vám toto?:
Léčení KM má několik rovin,které lze rozeznat kontrolou:
- omezování populace – bez viditelných příznaků (padá na podložku jednotky až desítky roztočů) 20 až 50% účinnost
- Žádoucí úroveň – objevují se poškozené mladušky v menší míře (padá asi 10x více roztočů, protože jsou zasaženy i v buňkách) 80 až 95% účinnost
- optimální délka aplikace – pokrytí alespoň jednoho vývojového cyklu plodu
- výběr vhodné doby k léčení.
Dnes se chystám nasadit na 2 oddělky 18 a 20 rámků 39x24 Formidol 80. Podle zkušeností z tohoto fóra o vykousávání je dám ještě do síťoviny. V návodu je uvedeno, že se při apliakci mají česna otevřít na maximum. Tedy předpokládám, že páry KM budou klesat nástavky a otevřeným česnem půjdou hned ven.
Tuto informaci nerozporuji, ale někde jsem četl, že pro apliakci KM by se měla na leták spíše dát zábrana ( hranol apod. ), aby páry neopuštěly úl tak rychle.
Není však v tomto postupu rodíl právě mezi 65% a 85% KM ? Jak uzpůsobit očka a česno při aplikaci KM?
Díky za tipy.
(11.09.2012 13:40)Jiří V. napsal(a): [ -> ]Léčení KM má několik rovin,které lze rozeznat kontrolou:
- omezování populace – bez viditelných příznaků (padá na podložku jednotky až desítky roztočů) 20 až 50% účinnost
- Žádoucí úroveň – objevují se poškozené mladušky v menší míře (padá asi 10x více roztočů, protože jsou zasaženy i v buňkách) 80 až 95% účinnost
- optimální délka aplikace – pokrytí alespoň jednoho vývojového cyklu plodu
- výběr vhodné doby k léčení.
Díky moc, Jiří ...
Jasně, tyhle roviny se z toho dají vysledovat. Trochu nevím, proč při stejném způsobu, tedy Hobrafilt, KM 65%, 100 ml., dvakrát léčebný spad v podstatě stejný a pro tuto dobu očekávaný a víceméně standardní, kolem 20 denně, proč pak najednou při třetí aplikaci téhož po 3 dnech spad najednou vyskočí na 120 denně ... Co se tam uvnitř stalo?
To, že padají mladušky, je v podstatě opravdu (jakkoli to vypadá brutálně), signál vyšší účinnosti. Ale, hrome, proč zrovna v tyto dny a proč ne třeba před 5 dny, kdy bylo relativně stejné počasí a realtivně stejné podmínky? Tedy o trochu chladněji, pravda, bylo, ale ...
Je to hodně zvláštní a zažil jsem něco podobného v tuto dobu už vloni, kdy přirozený spad byl skutečně malý (cca do 1 denně), ale v prvním týdnu září to najednou skočilo do desítek a následně rychle do stovek. Okamžitě nasazená KM už byla tehdy k ničemu, neustály to a padly během zimy, protože tehdejší léčení přišlo pozdě a přirozený spad neposkytl asi tu pravou informaci o úrovni napadení. Letos jsem začal tedy dřív a snažil se nějak protančit mezi vejci, tedy mezi potřebou krmit, neb oddělky neměly nic ku snůšce, a potřebou ošetřit (navíc s loňskou zkušeností v zádech). V jednom případě jsem při ošetření (houbička, KM 65%) v jednom včelstvu v začátkem srpna odepsal matičku. Stát se to může, vím to a repektuji, přesto ale člověk začne nějak být podvědomě opatrnější ...
S tou KM je to tak, že to má (podle mě a vidím to jako docela důležitou věc) taky několik stadií: napřed do toho vlítnete a vše jde v lepším případě dobře, pak logicky narazíte na komplikace a začnete si myslet,že je to tak trochu něco jako ruská ruleta, ale berete to a nevzdáte, pak a nakonec po několika letech zkušeností to začnete brát tak trochu s nadhledem a máte na čem osobně stavět a jdete krok za krokem, srovnáváte, zaznamenáváte ... Reflexe přítomna samozřejmě ve všech jmenovaných stadiích, ale holt si to musí každý nějak prožít a prokousat se tím ... Jsem teď někde uprostřed, asi ...
, aspoň doufám.
Ještě jednou díky.
Trochu jsem se rozjel, pardon, ale myslím to vše není jen můj problém ... ne?
Jiří
Jirko, řekl bych, že v loni se k tomu přidaly virózy. Teď jsem taky při kontrole koukal na mladušku, jak leze z buňky "s žokejem váňou na hřbetě", kolem se vyrojili další dva Vd a se včelou nebylo na první, ani druhý pohled nic vzláštního. Proto si myslím, že buď ještě, nebo vůbec, se virózy ještě nerozjely. Před léty, když jsem poprvé viděl "pokmínovanou"podložku a léčení jsme taky moc nedali, tak to včelstva v pohodě, bez ztráty kytičky dotáhly do jara. Takže i vyšší spad nemusí být tragický.
To je pravda, Zdeňku, vloni virózy byly, i u mne byl DWV, i když ne moc, jednotlivé včely. Ale byl ...
Je fakt, že když se to spojí či sejde, je to o něčem jiném ... Já zatím aspoň pokroucená křídla nezaznamenal. A že je po loňské zkušenosti pečlivě hledám ...
Jiří
(11.09.2012 15:50)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]při třetí aplikaci téhož po 3 dnech spad najednou vyskočí na 120 denně ...
Nestalo se nic zvláštního, není to reakce na konkrétní léčbu, ale je to odvislé kolik se v tyto dny vylíhlo nových včel, tj. vrátíš-li se zpět, zaznamenáš dny, kdy matka nakladla více než předtím a otevřené buňky opustil vyšší počet V.d.
To jsem si taky myslel, Karle, jenom se mi tomu moc nechtělo věřit. Ale když se vrátím zpět, tedy někam do období kolem 20. srpna, tak už tam ten vyšší spad u těch dvou jmenovaných včelstev je (nic moc, kolem 5, ale hrozně to skákalo nahoru i dolů) ..., i když nemám údaje o spadu přirozeném, protože už tehdy byly pod KM, takže jde permanentně o spad vlastně léčebný. Nicméně je to dobrý příklad nárůstu ... zkusím to prohnat ofic. tabulkami co matematickou operaci ...
Zajímavé je, že včelstva, kde se v tu dobu měnila M a kde tedy nebyl vlastně plod, jsou ted v pohodě, foretičtí roztoči tam při stejném léčení dostali zabrat ... (třeba č. 6)
Je fakt, že v tu dobu jsem chtěl udělat test plodu, ale byly ty mé holky tak jurodivé, že jsem do nich raději nelezl, protože každý takový zásah s následným extrémním rozrušením včel vyvolal na včelnici čoro-moro - zkoušky ataků a loupeží ... Hlídaly fest a věděly proč, respektoval jsem to, a tak jsem radši nic nepodnikal, pořád mám v hlavě to loňské loupeživé peklo ...
Na druhou stranu ale nyní padají v drtivé převaze tmavé samičky (některé dokonce pěkně okousané ...), světlých minimum. Což je zvláštní, líhne se poslední plod, matky už moc neplodují. Čekal bych vyšší procento světlých. Ted je otázka, jak vlastně tenhle skokově vyšší spad interpretovat a jak a zda na něj reagovat ...
Každopádně díky za tuhle debatu, pánové!
Jiří
(11.09.2012 18:00)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Na druhou stranu ale nyní padají v drtivé převaze tmavé samičky (některé dokonce pěkně okousané ...), světlých minimum. Což je zvláštní, ...
Jiří
Jiří, ja sí myslím, že to naopak není zvláštní, a je to znak toho, že kůra KM zabrala.
Na plodu je méně VD a proto padá minimum světlých.
Množství světých značí, že roztoči se stále na plodu množí a léčebná kůra nebyla tak účinná.
Takže si myslím, že to v tomoto případě je na dobré cestě.
U mě u několika včelstev je to naopak - přes kyselinovou kůru se počet světlých drží na vyšší úrovni, tak jsem ještě musel přidat zářijovou dávku.
Nebo jsem si to alespoň takto vyhodnotil.
Díky, Radku!
Takže teď se tu vlastně jaksi potkávají dvě verse: Karel soudí, že to není reakce na konkrétní léčbu, Radek si naopak myslí, že to je znak účinnosti léčby. Vlastně ale může platit obojí ...
Karel soudí, že jde o roztoče z vylíhlého plodu (pravda, líhlo se ho teď hodně, ale ta drtivá většina tmavých samiček by pak svědčila o tom, že jejich vývoj byl velice úspěšný - a konsekventně také o tom, že vylíhnuvší se plod je do jisté míry poškozen ...). Taková ale úspěšnost vývoje samiček by znamenala, že se vlastně vylíhly skoro všechny, ne? V běžném modelu se počítá tak s matkou plus dvěma dcerami, které to zvládnou za dobu do líhnutí včely ... A ti světlí jsou ty neúspěšné samičky ...
No a naproti tomu Radek soudí, že to spíš nejsou roztoči z plodu, protože to by padalo víc světlých ... Takže KM zasáhla roztoče foretické, a to úspěšně, jak vidno ... Jde o to, jak se tam vzali, když předtím tolik nepadali ... Mohli to být také roztoči přinesení odjinud ..., sice jsem nijaký neobvyklý ruch či přínos nepozoroval, ale kdo ví ...? Jsme tu s kolegy opravdu velice blízko od sebe. Do stovek metrů. No a dostaly se ty holky samičky holt ve špatnou chvíli na špatné místo ...
Takže myslím i na této debatě je cenné to, že není problém nějak spočítat spad, ale musíme ho nějak vyhodnotit a interpretovat ... A podle toho se rozhodovat, co uděláme ...
Jiří
Pane Jiří,
Já mám k této debatě takovou to poznámku, nebo spíše postřeh, se kterým jsem se ještě nikde neprezentoval. Chci předeslat, že má včelstva jsou od jara léčena KM.
Když jsem v letošním roce začal analyzovat spad za období do září ’12, tak mi ve vzorcích spadu jaksi chybělo procento samečků, což může znamenat třeba to:
- KM působí ve větší míře na samečky v buňkách a proto může mít varoa problém s rozmnožováním.
- Pak by se mám ve včelstvu líhlo jen určité procento populace a v rozmnožování roztoče je to trochu jinak než se píše. Nevím.
- Nebo jsem slepý. Používal jsem však i lupu. Kontroloval jsem stovky podložek. Celkový počet roztočů jde do tisíců avšak samečků desítky.
Kdybyse nám podařilo opravdu samečky nějak eliminovat to by pak byla nuda, že?
To je, Jiří, hodně zajímavé. A pokud vím, už se na tom ve světě pracuje ... O tom by ale mohli napsat víc kolegové v oboru vzdělanější. Také samečky moc nenalézám - a lupu mám dobrou ... Ano, byla by to nuda, ale zase ...
Ale obávám se, že bude furt co dělat ... Virózy, nosema, oslabená imunita, výkyvy počasí ... Takže nudit se asi nebudeme. Ale mohli bychom toto téma k debatě navrhnout třeba ještě v rámci říjnové konference MSVV, nebo na listopadovém setkání ve Zbýšově.
Jiří