(15.01.2013 8:09)Kohout napsal(a): [ -> ]Jaké množství kyseliny a v jaké koncentraci se do toho v konkrétních případech dává?
Jaké je základní nastavení odparné plochy od které se to pak reguluje podle okolní teploty?
Podle návodu výrobce se odpařovač pokládá na horní loučky rámků plodových nástavků. Může nastat situace kdy mám v případě potřeby ošetření kyselinou nad plodovými nástavky postavené nástavky bez plodu?
Při případném podzimním ošetření pokládám také na loučky rámků plodových nástavků?
Lepí to včely propolisem a staví na to vosk? Dá se pak těmi okýnky hýbat, popřípadě odpařovač od vosku a propolisu očistit, nebo je to jen na jednu sezónu?
Vykusují včely sorpční materiál (dá se dokoupit)?
Dobrý den,
pokusím se odpovědět na položené otázky:
Absorpční materiál u odpařovače je z pryskyřičné pěny (odpařovač -P). Jeho absorpční objem je 250 ml s rezervou pro nepřesnost dávkování. Je chemicky stabilní, tzn. že lze použít kyselinu o koncentraci 85% a méně.
Základní nastavení odparné plochy je závislé od mnoha faktorů (roční období, síla včelstva, velikost plodové plochy, teplota a vlhkost v úle a další faktory) Z hlediska doporučené odparné plochy bych volil opatrnější variantu, tzn. radši menší odparnou plochu mezi 20 až 30 cm
2 v závislosti na teplotě okolí. Při teplotě>25
oC bych redukoval odparnou plochu.
Položení odpařovače je na zkušenostech včelaře. Při testování v červenci 2012, byl pokládán nad plod ve vzdálenosti 10 cm od horní hrany plodového tělesa (Langhstroth 2/3, úly Slezan), kolega v říjnu aplikoval odpařovače u plodujícího oddělku z boku plodového tělesa. Nebrání položení odpařovače v říjnu na dno podmetu odparnou plochou směrem vzhůru do úlu (dle zkušeností pana Vítámvás).
Odpařovač včely mohou zatmelit propolisem (ze 40->2 případy), na funkčnosti toto však nemá vliv. Propolis lze z povrchu odstranit roztokem sava a hydroxidu (vložit do roztoku bez absorpčního materiálu).
Včely materiál mohou vykusovat (v testování se tak nestalo). Dá se tomu zabránit překrytím odparné plochy "muší" síťkou z polypropylenu. Absorpční materiál je dodáván jako náhradní díl)
(14.01.2013 22:59)Jiří V. napsal(a): [ -> ]Celulózová vložka je krátkodobá a bude tam problém s prvonárazovým odparem.
Počáteční odpar u tohoto odpařovače při nastavení menší odparné plochy lze snížit, v návodu doporučuje výrobce pro plnění odpařovače použít podchlazenou kyselinu, která má počáteční odpar postupný. Pro rovnoměrnější odpařování během 14 denního cyklu léčení doporučuji dělit celkovou dávku kyseliny na 40%+60% po 7 dnech. Jinak samozřejmě lze aplikovat celou dávku 250 ml (=288 g 65%) KM na celou dobu léčení naráz a do včel již nezasahovat. Záleží to na možnostech a zájmu včelaře.
Musím se vrátit k výtce a také k nepochopení některých účastníků fóra mého způsobu ošetřování včelstev KM. Možná je tato prezentace podrobnější, než by to bylo pro některé včelaře třeba. Je ale určena i začínajícím včelařům, kteří nemají s KM zkušenosti. Ale jak se zdá i tato forma nestačila na to aby, někteří pochopili, o co jde. JE TO METODA, KTERÁ SE ZCELA OBEJDE BEZ DOLSKÝCH „LÉČIV“. Tudíž je zcela nová a vyzkoušená a měla včelařům říci toto: Už nejsme závislí jen na tvrdé chemii. Již dvě sezony min. zimní spad ze 150 včelstev (do 20ti roztočů celkem)to potvrzuje. Takovéto výsledky ošetření KM jsem ještě nikde nečetl. Návštěvy na včelnicích v době léčení signalizují zájem. Pochopte, že výsledek není v nějakém výjimečném nebo jednoduchém opatření, ale o vědomostech a o přístupu k ošetřování KM. Nemusím připomínat, že KM zle omezovat i další nemoci. Proto říkám znova nejde přece o odpařovač, ale o znalostech a účelném a bezpečném použití. Nereaguji na předchozí příspěvek nemám s ním zkušenost.
Já jsem osobně velmi rád, že se to tu v tuzemsku tak pěkně rozjíždí. A jakkoliv bych asi vedl polemiku s kolegou Jiřím V. o koncentraci 85%, již bych používal spíše výjimečně, tak mě jeho výsledky VELICE zaujaly. Je to zase krůček na té dlouhé cestě ...
Je to stále o témže: tento typ ošetřování popisují zkušenější kolegové v principu tak, že se musí sejít několik věcí dohromady.
Musíme si o tom něco nastudovat a stále sledovat vývoj poznání a nové věci u nás i za hranicemi, kde je zkušeností docela už dost.
Musíme si také projít obdobím, v němž získáme základní praxi a zkušenosti. To je období nelehké a často si naběhneme na vlastní vidle ...
No a jeden z velice zkušených kolegů uváděl také, že je pro to nutno získat cosi jako cit ... Vím, že tohle se hodně těžko popisuje a definuje, ale velmi tomu věřím, jakkoli mám k tomuto stavu ještě daleko ...
Ale jak jest psáno: mít uši k slyšení a oči k vidění ...
. Odpracovat si to a nečekat, že to dostanu naservírováno na stříbrném podnose ...
Jiří
Odpar kyseliny a s tím související nasycení vzduchu v úlovém prostředí je odvislý od teploty a relativní vlhkosti vzduchu. Zásadním způsobem jej ovlivňuje konstrukce úlu, úlový prostor a síla včelstva. I formidol se dá aplikovat špatně. Jak tu píšete kolegové výše, je třeba, aby se s ní každý naučit zacházet.
Nie nemám, lebo je to niečo nové a malo to prísť na svet s nejakými testami. Bez výsledkov z výskumu je to len alchýmia a zdroj amatérskych predpokladov.
POřád lepší toto než si vše dělat amatérsky doma - třeba z hobry atd.
Toto by mělo dávat alepsoň trochu reprodukovatelné výsledky.
V konečném důsledku si u KM musímě všichni odzkoušet svůj způsob aplikace.
(31.01.2013 23:30)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Nie nemám, lebo je to niečo nové a malo to prísť na svet s nejakými testami. Bez výsledkov z výskumu je to len alchýmia a zdroj amatérskych predpokladov.
Ale vždyť už jsme se o něm výše bavili ... Stačí jen vyšplhat na začátek této stránky. A tam také padlo, Alberte, že
testy se dělaly. Vloni v létě, než šel odpařovač do světa. Výsledek: Odpařovač odpařuje. A to ostatní už je na každém uživateli, na každém prostředí úlu, na síle jednoho každého včelstva, na počasí, vlhkosti a proudění vzduchu ... etc. etc. ... Jak už přede mnou naznačil Karel.
Je to novinka, takže zatím většina těch, co jej už mají, své zkušenosti bude sbírat až letos. Za sebe slibuji, že se podělím ...
A výzkum je přece něco jiného. A ten běží a jeho výsedky jsou veřejně přístupné a hovoří o tom, že tato metoda, pokud se dobře aplikuje, funguje.
Jiří
O tomto novém odpařovači byla řeč ve věstníku koncem roku, tenkrát ještě nebyly tyhle webovky funkční
http://www.odparovac.cz.
Mám Nasenheidra, Mitegone i klasické houbičky a hobra desky. POužívám všechno, podle počasí, podle síly napadení, podle reakce včelstva atd.atd....Já bych si jen s jedním typem nevystačila, každé včelstvo i jeho situace je jiná a jako prevenci kys.mravenčí nepoužívám. Jen když je to nutné a roztoč se začíná rozmáhat.
Tenhle nový určitě taky vyzkouším, líbí se mi ta možnost nastavit rychlost odpařování a taky že není nutné používat další prázdný nástavek nebo celý rámek.
Jestli bude lepší nebo horší než to ostatní, to se uvidí časem. Někdy i špatné výsledky nemusí být způsobeny odpařovačem,ale včelařem- špatná aplikace atd.
Na Liebiga jsem zapomněla!! Mám sama doma vyrobeného z lékovky a knotu. U jednoho včelstva v pohodě, dlouhé, pomalé odpařování, spady pak okolo 200ks....a u druhého to nevyšlo. Ale chyba byla na 100% ve mne. I v odpařovačích se učím a je to běh na dlouhou trať.
Jen aby ty moje holky měly semnou trpělivost
.
Je mi sice hanba, ale musím se Vám k něčemu přiznat a zajímají mě Vaše názory. Odjel jsem v srpnu pracovat do německa a léčení jsem zkrátka nějak prošvihnul a najednou byli vánoce. Mám 2 loňské oddělky a jeden smetenec. Všechny včelstva jsou krásné. Pěkně zesílili. Při krmení mi pomáhala přítelkyně i po mém odjezdu a nacpali jsme do těchto 3 včelstev asi 120 kg cukru. O vánocích jsem studoval, co s tím mám rychle udělat a líbí se mi ošetřování kyselinou mravenčí. Objednal jsem si 3x Nassenheider + 65% kyselinu a ještě jsem si vzal 85 % kyselinu. Tak a teď jsem přijel domů a musím rychle něco udělat. Mám nalít ty odpařovače a dát do úlů, nebo mám dát tu silnější kyselinu na houbičku a strčit do podmetu? Nebo oboje naráz? Abych to nepřehnal. V pondělí zase odjíždím, asi na měsíc. Poradíte mi, co je nejlepší? Je víkend, takže nic jiného teď nekoupím. Psal jsem to i Rosťovi Peškovi, od kterého oddělky mám, ale zatím tady na fóru asi nebyl. Prosím tedy o rychlou radu, ale moc mě nekamenujte, to už sem si vyslechnul. Děkuju za každý názor.
KM mravenčí bych teď nedával.Je zima.Nabude fungovat.Navíc mám zkušenost,že odpařovač (jakýkoliv) na KM v podmetu se naprosto míjí účinkem.Je lepší to dávat nad plodiště nebo ten odpařovač "našelhajzl" do plodiště (jak kyselina dýmá,tak to padá dolů). 85% KM se mi zdá ale zbytečně silná.Co šťavelkou?
(31.01.2013 23:00)Josef Bárta napsal(a): [ -> ]Máte někdo zkušenosti s tímto odpařovačem ? http://www.odparovac.cz/
Taky mě odpařovač Yannick zaujal a hledal jsem další informace. Zkoušel ho Leoš Dvorský a říkal, že funguje, ale upozornil mě na to, že lelikost otvorů pro odpar prý umožňuje včelám vykusovat hmotu uvnitř, takže je dobré odpařovač doplnit o kus síťoviny, aby se jim v tom zabránilo.
Já nakonec asi přece jen zvolím MiteGone, za cenu jednoho Yannicku mám skoro 3 desky.
Aleši, ukamenování si nezasloužíš. Máš výčitky svědomí, neměl si možnost být u včel a snažíš se to vše napravit!!! Jsou tací, kteří mají včely pod nosem, v jejich věku už se do práce nechodí a na včely absolutně kašlou....šíří kleštíky do okolí a jsou v naprostém klidu a bez výčitek, ještě se považují za zkušené včelaře.
I mne se stalo, že jsem situaci podcenila, žila jsem v tom, že když na podložkách nic není, není ani kleštík. Mravence jsem objevila až později, chvíli jim trvalo než se naučili na nové stanoviště chodit, naštěstí se mi vše podařilo ještě včas zachránit- červen, červenec.
Nechala bych kys. mravenčí až na jaro- březen- záleží zase na tvém stanovišti, jaké budou teploty a použila nějaký ten dlouhodobý odpařovač. Teď ty teploty lítají nahoru dolů, účinnost by nebyla taková jaká má být. Pořiď si kalendář PSNV, je tam napsáno které měsíce léčit kys. mravenčí, šťavelovou....
Jestli jsou včely teď v pořádku a zimy se dožily, nebylo napadení tak silné jinak by se proletu nedožily. Pokud jsou oslabené, slabší- můžeš mít problémy i s nosematozou, která často napadá slabší včelstva a způsobuje na jaře úhyny.
Nejsem ale zkušená, jsem na začátku jako ty. Jsem zvědavá, co poradí ostatní. Držím palce.
to alesjochman:
Příteli, k. mravenčí teď nic nevyřešíte, takže na ní v klidu můžete zapomenout. Její použitelnost je závislá na venkovní teplotě (a potažmo na její koncentraci). Situace bude jiná až se oteplí. O jarním léčení kyselinou na webu najdete informací dost, tuším že v loňském evěstníku PSNV popsal Zdeněk Klíma metodiku jarního ošetření velice srozumitelně.
Otázka je, jak moc včelstva máte promořená. Jaký jste měl spad? Ptám se proto, že v případě silného napadení by asi stálo za úvahu použít i jiné preparáty než je k.mravenčí. A nezlobte se na mě, ale pokud jste na léčení měl do teď dost času, tak si kladu otázku, proč nutně potřebujete léčit tento víkend?
Miko,
už se to tu na foru probíralo- letošní novinka, 85% KM v podmetu v září a říjnu, že má ještě lepší účinnost. Pro někoho to teda není novinka, ale i já jsem ji shodou okolností letos prvně použila. Jeden silný letošní oddělek furt loupil a v září si i za trest nanosil a spady byly opět vysoké. Protože se včely už držely dole v chumáči, dala jsem jim jen hobra desku do podmetu- doporučovanou 85%KM jsem si netroufla použít, jen 65% a ty spady, ty teda byly!!!
Vyloučené není nic, někdo se naučil správně aplikovat KM v podletí podmetem ( jako hlavní léčení ), jiní spoléhají na včasné použití KM už koncem sezony a do podletí se snaží napadení snížit na minimum. Každý si asi musí najít svou cestu, záleží na situaci, stanovišti ale i na zavčelení a osvětě v nejbližším okolí.
Aleš má asi jen KM, na šťavelovou se neptal, ale tu bych v případě ohrožení asi použila a pak Na jaře bych pak dala stejně ty Nasenhaidry, co chce dát teď.
Mě to v podmetu nefungovalo.Ale vůbec.Měl jsem sice 65% KM,ale ani ťuk. Zato rezavé pletivo od toho bylo.
Když jsem dával metodou kuch. houbičky,tak mi to i mizerně zabíralo když to bylo daleko od plodiště.Ale zkusím tedy tu 85% z podmetu.
Nejsem si jistá,ale nebyl to J. Jindra??? kdo to prezentoval a teď nevím, jestli ve Zbýšově,ale psalo se o tom i v MV a i tady hodně na foru. POužívá KM v podmetu dlouho, lisuje si sám odpařovače z použitých desek od Formidolu.
Věřím, že to funguje, pokud se to udělá správně ve správnou dobu a to je ten problém, který se nepodaří hned každému poznat napoprvé. Samozřejmě záleží i na počasí a dalších faktorech. Jeden den je 20C a druhý den klidně o 10méně nebo víc.
Aleši,
pokud potřebuješ opravdu nutně léčit tak pro příště:
KM- březen- duben, potom červen- říjen!!
kys.Šťavelová - listopad, prosinec....dala bych ji i teď pokud máš průser a je to akutní
mléčná- pozor, ne na plod, takže oddělky květen- červenec
pak novina Apigard (Thymol) pozor nesmí se po něm vytáčet med,- červen- září