Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Takže jakkoli jsem si fandil, že jsou včelstva málo napadená (spady od ledna do konce února se rovnaly nule) a při prohlídkách po nakrmení jsem žádné roztoče neviděl, tak i přes to jsem 1.9. vložil všem včelstvům Formivan s 60 ml 85% KM. Využil jsem tak chladnějšího počasí, které u nás bylo a zjistil spady za tři dny po vložení. Vzhledem k tomu jak na tomto fóru a i u nás v ZO bylo oznámeno velké množství padajících roztočů tak jsem měl obavy. Já jsem zjistil jen (na toto období) docela přijatelné spady a to – od asi 20 do 200. Při ošetření spodem nebyl vidět žádný jiný problém. Takže žádná panika a dále bude následovat až říjnové dlouhodobé ošetření. Včelstva jsou vitální a silná jako málokterý jiný rok. Pro zajímavost uvádím, že včelstva, která jsem „trápil“ od prosince do konce února trvalou dávkou KM (cca 5g denně), se řadily k těm včelstvům, které měly nyní roztočů minimálně(dvoje si asi něco donesly z okolí). Na pokus jsem spotřeboval asi 5l KM pro 14 včelstev.

Strašně se to letos liší podle lokalit a nelze napsat universální zprávu.
Navíc i v rámci lokalit, v rámci včelnic a dokonce i v rámci jednotlivých včelstev se situace často dramaticky mění. Oběma směry, podotýkám. Fakt zvláštní rok.
Příklad: Včelstvo č. 6 ve VMS: už začátkem května vyšší spad, ošetření KM (Hobrafilt horem 10 ml 70 %), hysterická reakce, smrt matky, ačkoli všechna včelstva okolo stejné ustála, tohle včestvo mělo problémy už od loňska, takže nová M a vše bylo OK, ač byl zjevný pozvolný nárůst napadení. V polovině srpna přirozený spad vyskočil z průměrných 2,50 denně náhle na 18. Dokrmeno a nasazena KM - spad po 3 dnech cca 600 kousků a uvidíme dál.
Každé včelstvo na včelnici je jiné a má svůj vlastní příběh ... Jsou i taková, kde nyní přirozený spad klesá ...
Věci se můžou měnit velmi rychle, Milan Havelka by mohl vyprávět ...
Ano, keine Panik, ale bacha ...
Pane kolego, dáváte i nyní spodem?
Ptám se proto, že za současného počasí je odpar horem mizerný (i u Hobrafiltů, s nimiž mám i za této situace dobrou zkušenost), vlhko venku, vlhko v úle a je zjevné, že odpar není nic moc. Takže hledám varianty.
Jiří

Jak jsem již někde řekl nebo napsal, tak v zásadě po 1.9. je účinnější dát KM dolů do podmetu nebo do spodního nástavku do rámku.

Díky!
Jiří

Z vlákna Výroba krmítek

(23.09.2014 15:37)lusat napsal(a): [ -> ]Přepážka se dotýká s rámky pouze na dvou místech, vedle otvoru jsou zespodu kolmo k rámkům přilepené dvě lištičky cca. 2x10cm, aby rámky vynesly váhu plného krmítka a přepážka se časem neprohnula. ...
Ještě uvažuji jak vymyslet odpařovač KM, tak aby seděl přesně na díru a šlo dělat ošetření bez kontaktu. Mám ale Yannick a dostat čtvereček do kolečka jsem ještě nedořešil

K té pasáži o odpařovači KM:
On je trochu problém v tom, že odpařovač by měl být nad plodem a ten nemusí být zrovna uprostřed.
Tohle řeším síťovinou polynet, kterou dávám pod odpařovače také proti vykusování. Takže doplňování kyseliny u deskových odpařovačů (Hobrafilt, houbičky nebo Yannick) je vlastně také bezkontaktní. Všechno to leží na větvičkách, aby včelky mohly procházet.
Jsou-li vhodné podmínky, celé to pak uzavřu ještě folií. Na ní vnitřní víko.
Teď na podzim už ale ne, srážela se na ní vlhkost a komplikovalo to odpar.
Jiří

Jak to dopadne, když nevyndáte Nassenhidery včas

To máš teda pilný holky
Mě jen na Yaniku zalepují propolisem síťovinu.

stačí aby byla snůška a postaveno je do týdne kyselina nekyselina.

(17.08.2014 9:12)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Ne, Karle, mluvíme o horizontální NH, to není jako Mitegone (fenolytická pěna, podobně jako Yannick). Knot je u NH z celulózy (3 velikosti), odpařovací dečka tuším je fleece. Nová profi verse je už upevněna ve vlastní vaničce, takže se nemusí dávat na rámek. Princip je jako Liebigův odpařovač, ale zároveň na principu NH (vzlínavost přes knot), jen v horizotální poloze. Kapacita toho profi je až 290 ml. Cena ale dosti vysoká, v tuzemsku cca 290 Kč jeden.
http://bee.nassenheider.com/artikels/view/1/0/0/0/0/149
Jiří

Už druhy rok uspešne používam horizontalny NH.
Je možné dokúpiť adaptáciu z klasického NH. (nožičky, U-knot a pod.)
Táto varianta je trocha nestabilná ale pomocou lekárskej špachtičky
a gumičky je problém vyriešený.
Horizontalny NH je šetrný voči včelám vďaka postupnému nábehu odparovania.
Dávam ho úplne hore.
Používam 70-75% KM podla počasia.
Je zrejmé že jeden odparovač na 5NN nebude stačiť.
Preto keď to dovolí počasie používam dva "odkvapkávacie prístroje" na jednu utierku.
Nie je možné použiť dva U-odparovače v jednom "odkvapkávacom prístroji" - príliš vysoký odtok.
Odparovaciu utierku (modrú) umiestňujem na propolisovú mriežku, ktorá je uložená na drievkach 5x5mm.
V mieste kvapania ešte pod utierku dám igelit 5x5cm, aby to náhodou neprekvaplo na včely.
Andrej

(07.10.2014 5:08)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]někde možná nasadím Liebigovy odpařovače aspoň na 14 dní. Zřejmě zkusím obě varianty podle stavu v jednotlivých úlech. Učíme se ...

Tak to dej vědět. Já mám zkušenost, že když jsem dal stejným způsobem Liebiga začátkem srpna, tak byl dvojnásobný odpar než pak začátkem září. Teploty okolí byly velmi podobné, ale aktivita včel v horní části úly o dost menší, což evidentně mělo vliv na odpar.
Jinak jestli KM v říjnu do podmetu nebo v zimě KŠ je otázkou každého včelaře, podle mě jsou tyto metody rovnocenné. Obě mají své klady i zápory. Já loni zkoušel porovnat KM do podmetu s Varidolem, letos se chystám porovnat KM do podmetu s KŠ. Tam kde je aktuálně vyšší spad, tedy hlavně u oddělků, protože ty pořád plodují, tam dám KM, protože ta má i tu vlastnost, že zastavuje plodování. Zbytek už nechám na pokoji až na KŠ.
Akorát je blbý, že zatím nevím jakým křížovým testem porovnat účinnost. Podle přirozeného spadu mi to nepřijde úplně vypovídající.

---

(07.10.2014 8:05)JKL napsal(a): [ -> ]

(07.10.2014 5:08)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]...
Co vím jasně, je, že rozhodně již vyšší koncentraci - 85 %, nebo jen o málo méně. A nebude to nyní Yannick, vloni jsem měl stejnou zkušenost jako Pepe, vlhkost v úle byla vyšší a odpar u nich nízký. Jinak mám s Yannicky velmi dobrou zkušenost, ale pro suché letní počasí.
...

Není mi jasné, proč neustále měříte účinnost KM podle odparu. Ten příliš nesouvisí s koncentraci KM v úlovém vzduchu. Za teplého a suchého počasí je sice odpar větší ale neřekl bych, že koncentrace par KM v úle je vyšší jelikož je s tím spojený sušší vzduch i vně úlu a tedy difůze těch par KM ven z úlu. Navíc při těch vyšších teplotách včely sami značné množství KM odvětrají - povětšinou česnem. Proudění je pak od shora (očko, škvíry) dolů k česnu na kterém sedí naše větráčky.
Za chladného a vlhkého počasí jsou včely méně aktivní a proudění vzduchu uvnitř úlu je podstatně jiné, včely se stahují do chumáče a nevětrají. V úle dochází k přirozenému konvektivnímu proudění vzduchu - tedy nasávání čerstvého česnem a ohřevem od okraje chumáče proudění kolem něj směrem nahoru. Tam se buď odvětrá prodyšným strůpkem, očkem nebo postupuje ke stěnám úlu a po ochlazení padá kolem stěn dolů za uvolňování vlhkosti kondenzací na stěnách a krajních plástech, kde pak vznikají plísně.
Toto je důvod proč je v chladném období KM aplikovaná shora neúčinná - je vytlačována ke stěnám a nepůsobí na včely ale na jen na ty plísně po okrajích.
Při aplikaci zdola pod vytvářejícím se chumáčem je situace jiná - páry KM jsou nasáty tím konvektivním prouděním k chumáči a obtékají ho. část se dostává do chumáče. To je fyzikální důvod proč J.Vítámvás je úspěšný s léčení KM v podzimních měsících.
Ten odpar sice nebude již tak velký, jelikož tlak vodních par díky vlhkosti v úlovém prostředí nedovolí molekulám KM aby se vytrhly z odpařovaného povrchu. Na druhou stranu již ty páry KM nejsou bez užitku vyhnány ven větráním včel, ale působí přímo na chumáč.
V každém případě koncentrace par KM v úlovém prostředí může být stejná při velkém odparu za sucha a tepla i za chladna a vlhka s nízkým odparem.
Rychlost odpařování bych tedy nebral jako měřítko pro účinnost KM. Naopak z pohledu účinnosti využití par KM je podzimní aplikace pod chumáčem vlastně vyšší jelikož ji tolik neunikne bezděčně z úlu a zajistí dlouhodobější působení tam kde je třeba.

Nějaké číslo přeci do tabulky napsat musím, ne? Z mého pohledu informace o odparu je spíš než o množství o poměrech. Tedy například když mám vyzkoušeno, že limitní odpar pro aplikaci podmetem při kterém došlo k usmrcení několika desítek včel je 25g/den, pak se budu snažit mít odpar lehce nižší. Naopak 25g/den při ošetření v srpnu není zdaleka na hranici použitelnosti. To ale souvisí s tím cos napsal.
Jak nastavit odpar je věc jiná. Z loňska mi vyšla na podzim závislost na teplotě podstatně vyšší než u ošetření v létě, ale ještě největší vliv mělo sezení včel,tedy tam kde byly silně vyvěšeny do podmetu, byly veliké rozdíly proti těm co byly staženy víc nahoru. To má samozřejmě vliv na prodění a teplotu vzduchu poblíž odpařovače. Proto se taky podle mě toto nebude dát použít tam, kde by se zimovalo třeba na 3VN. Toto jsou faktory podle kterých se snažím nastavit odparnou plochu.
S tvým příspěvkem naprosto souhlasím.
Když si pak udělám sumář toho co jsem vypozoroval, pak mi stejně nakonec vyjde to co píše pan Vítámvás. Takže nic objevného člověk nezjistí, ale zase je dobré si to věřit "na vlastní včely".

To, co píše Jirka Klimoš, je jasné a nemám námitek. Své dilema jsem popsal: jsou to manipulační spodní polonástavky u Dadantů, které jsou nyní myslím překážkou pro účinnou aplikaci KM do podmetu. Nebo se mýlím? To si dovoluji položit co dotaz zkušenějším ...
Nehodlám už dělat žádné manévry, jenom účelový rychlý zásah tam, kde znovu spad roste.
Ošetřoval jsem během léta i v září selektivně, ale zdá se, že tlak trvá, po čase napadení opět někde roste, tak zvažuji, jak na to reagovat. Podrobnosti o ošetřeních a spadech jsou na VMS (zejména čísla 2, 3, 4, 5, 8, 13 - mimochodem: z hlediska VMS tvoříme se třemi kolegy a dvěma kolegyněmi na dolní Mži bezkonkurenčně nejhustší síť ... )
Spady trochu skáčou, zřejmě jak se líhne plod ve vlnách. Rozhodnu se po zítřejší kontrole podložek, abych viděl poslední vývoj, a o víkendu budou příhodné dny ...
Jiří

Nechci být špatným prorokem, ale mám obavu, že ty manipulační nástavky budou při aplikaci zespodu problém. Minimálně budeš muset hodně zvýšit odparnou plochu i víc jako 1/2 Formidolu. A nebo možná naplnit Yannick na 60-80 g , nechat ho naplno a pak po 4 dnech vyměnit za stejně naplněný suchý a ten původní nechat vyschnout a takto to točit, pokud jich máš víc.
Kdo nic nezkusí, nic nepokazí a nebo opačně, pokus je první krok k neúspěchu

Yannick jsem takto vloni zkoušel a bylo to zcela k ničemu. Varianta by byla užít Hobrafilt spodem opakovaně, nebo vložit Hobrafilt mezi MN a vysoké plodiště, ale tuto brutalitu v době, kdy už mají včelky zatmeleno a upraveno na zimu (navíc nástavky plné zásob), vylučuji. (Jinak Hobrafilt mezi nástavky funguje, horem to mám odzkoušeno.)
Chtěl jsem také letos vyzkoušet spodem NH v horizontální variantě, ale nestihl jsem si jej opatřit, takže až napřesrok.
Většina odpařovačů je konstruována na užití nejpozději v září, v říjnu už je to o něčem jiném a je třeba se přizpůsobit. Proto si tolik vážím praxe kolegy Vítámvás.
Jiří

(23.09.2014 21:27)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]K té pasáži o odpařovači KM:
On je trochu problém v tom, že odpařovač by měl být nad plodem a ten nemusí být zrovna uprostřed.
Tohle řeším síťovinou polynet, kterou dávám pod odpařovače také proti vykusování. Takže doplňování kyseliny u deskových odpařovačů (Hobrafilt, houbičky nebo Yannick) je vlastně také bezkontaktní. Všechno to leží na větvičkách, aby včelky mohly procházet.
Jsou-li vhodné podmínky, celé to pak uzavřu ještě folií. Na ní vnitřní víko.
Teď na podzim už ale ne, srážela se na ní vlhkost a komplikovalo to odpar.
Jiří

Myslíš třeba tuto síťovinu? Včely přes ty oka nic nevykousávají?

Já používám tuto - je dost jemná a pevná, jenom její narovnání je oříšek - je dělaná jako samosvorná na stromky .

Díky oku 3x3mm ale jako jemný kosočtverec by bylo možno ji použít i pro zasíťovaná dna místo nerezu aby nekorodovala jako obyčejný pozink - prostě levnější varianta. Jen by ji chtělo kupovat ještě narovnanou.
Já jsem si ji vyrovnal a některá včelstva zimuji jako dvoumatečná oddělená touto síťkou, kterou včely neprokoušou. Měl propadne, teplo projde nahoru a urychlý rozvoj těch horních a na jaře spojím s využitím spodní matky do oddělku před tím než si odchovám novou.

(07.10.2014 11:56)Boris napsal(a): [ -> ]Myslíš třeba tuto síťovinu? Včely přes ty oka nic nevykousávají?

JJ, mám tuto, v zelené i bílé variantě (ta bílá je moc tuhá a těžko se s ní manipuluje). Mám i variantu s hustšími oky (v podstatě jako síť na mouchy), ale tu jsem zatím pod odpařovače nezkoušel. Dávám ji ale na horní nástavek místo folie a je bezva.
Ta zelená je super, nevykusují nic.
Pokud dávám Hobrafilt mezi nástavky, dávám jej jen tak. Jen nadzdvihnu a zasunu. Dělal jsem to letos proto, že čistě pro formu byly v létě nasazeny medníky, ale byly prázdné. Nechtěl jsem je sundavat, kdyby náhodou Pánbu dal a přišla medovice jako vloni - ze dne na den. Ale kvůli vysokému spadu bylo třeba zasáhnout a ten medník tam dělal takovou mezeru od plodu, že by to nefungovalo.
Na letošním setkání na Studeném vrchu o tom hovořil mnou velice ctěný kolega M. Havrlík (http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Setkan...1#pid86161 - č. 5, je na prvních dvou fotkách z loňska), má na to speciální vychytávku, jak nadzvednout nástavek a vsunout odpařovací desku. Tak jsem to začal zkoušet a nebyl problém, navíc efektivita velmi dobrá. Jenom teď už bych do nich takto nevrtal.
V principu bylo třeba tohle vše zvládnout v září a byl by pokoj. Nezvládl jsem to, včely letos braly mnohem víc krmení než jindy, protože na začátku srpna byly náhle zcela na suchu a pak braly a braly, v podstatě dvakrát tolik než jindy (byly navíc docela silné, takže i spotřebovaly, ale nic už si nepřinesly.
Takže pak následoval klasický tanec mezi vejci, jak synchronizovat krmení a ošetřování, protože dohromady to nejde a vždycky je třeba po krmení pár dní počkat, než se vlkost v úle upraví ...
Protože mám včely na zahradě, mohl jsem to dělat a bylo to znovu docela poučné.
V podstatě jsem to stihl, ale nyní u některých včelstev spad znovu roste, takže to vidím na určitou formu rychlého odlehčovacího zásahu. Posuzuji každé včelstvo zvlášť a znám detailně jeho vývoj v letošní roce. Takže se rozhodnu podle zcela konkrétní situace.
Jiří

Reaguji na otázky v předešlých příspěvcích.
Problematika podzimní aplikace KM podle mne má několik zákonitostí. Předně vhodné načasování, které je spojeno s ukončením líhnutí zimní generace (nevím jak bych to příhodněji nazval). Letos to u mne bylo již začátkem září (vše posunuto dopředu) to zaprvé. Možná nás čeká znovurozplodování vlivem podzimního počasí. Za druhé - jen nezbytně nutný úlový prostor (spodní polonástavek nevadí, pokud je v té době obsazen nebo jsou včely podvěšeny v podmetu) a za třetí - včasné zakrmení (toto je velice důležité, aby nebylo delší a nežádoucí kladení). Uzavřena očka a zasíťované dno nesmí zespodu větrat to čtvrté. Dále pak je lepší když je podmet vyšší asi 8cm. Tento fakt má výhodu v menším rozrušení včel. Do včelstva, kde proběhla výměna matky včelařem před méně jak 10ti dny nedoporučuji aplikaci KM. Odpar, u mne Formivanu (každá jiná hmota se mi na podzim nehodila), pak nastavit tak, jak jsem popsal již dříve. U mladých matek je třeba sledovat vlhkost v úle, což značí obvykle pozdní plodování. V takovém případě je lépe zvolit jiný způsob ošetření. Kontrola účinnosti ošetření se dá provést zvýšením dávky KM (větší odparná plocha), avšak myslím, že nejrychleji je to Varidolem (třeba Grifinem). Postupem času si troufám říci, že svoji situaci v ošetření VD dokážete odhadnout bez tohoto křížového testu. Dále pak monitoring, monitoring, monitoring až do března. Toto jsou zkušenosti, které jsem získal praxí. Celé toto snažení musí mít nějaký efekt a to je – minimální až nulový počet přezimujících roztočů. Pak vám to vydrží až do doby než sundáte medníky (mě to letos vydrželo až do 1. Září) aniž bych musel nějak zasahovat. Celé toto je náročné na čas, ale mimo hlavní sezonu, což je pro mne důležité. Pokud někomu nevadí třeba 10 až 20% ztrát ať si to dělá po svém. U mne to nepřipadá v úvahu.

(07.10.2014 12:36)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]

(07.10.2014 11:56)Boris napsal(a): [ -> ]Myslíš třeba tuto síťovinu? Včely přes ty oka nic nevykousávají?

JJ, mám tuto, v zelené i bílé variantě (ta bílá je moc tuhá a těžko se s ní manipuluje). Mám i variantu s hustšími oky (v podstatě jako síť na mouchy), ale tu jsem zatím pod odpařovače nezkoušel. Dávám ji ale na horní nástavek místo folie a je bezva.

Místo folie - celoročně? Mám zkušenost, že tuhle muší síť včely zapropolisují (ostatně se používá i pro cílený sběr propolisu)...

Celoročně ne, ale přes léto ano. Zapropolisují, ano, pak vymrazím a vydrolím.
Jiří

K debatě o pozdější aplikaci KM v říjnu a zda spodem nebo horem
(http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Aplika...0#pid89880 - čl 873)
(http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Fumigace?page=37 - č. 734 )
Jsou teplé dny, takže jsem včera dal horem Hobrafilty, 60 ml, vyšší koncentraci (cca 80 %) a funguje v pohodě, roztoči padají, včely v klidu a za den skoro odpařeno. Výsledky dám na VMS cca v úterý.
Jiří