Mám doma sadu modulů RFM69 866 MHz, konečně se k nim (doufám) dostanu. Ty moduly umí jak vysílat, tak i přijímat. Jen jsem zatím nikde nevyčetl, jestli je možné tyto módy přepínat za provozu.
Když nic jinýho, alespoň se bude na čím vztekat
V dílně mám kosu, tak se tam nedá dělat. Volný čas využívám i na Arduino a podobné blbosti. Jak se trošinku oteplí, musím dodělat rámky atp. Pak už bude času méně.
Zde jsem našel dost dobré čtení (včetně v něm uvedených odkazů) jak přivést Arduino Pro Mini do režimu nízké spotřeby. Sice bych to dohromady asi nedal, ale čtení je to opravdu zajímavé
(05.03.2018 6:47)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]Pavle, myslel jsem si, že něco o mechanice, páce a trochu i o úlových váhach vím, ale vůbec mi nedochází, o čem tvůj příspěvek je. Tento způsob uchycení tenzometru je zřejmě nejrozšířenější při využití jednoho snímače a využívá ho nemálo výrodců komerčních vah.
Snímač je opatřen dvěma přírubami pro upevnění mezi nosiče. Síla vyvozená hmotností působí momentem a vyvolá deformaci - ohyb a změnu odporu tenzometru. Díky tomu pevnému uchycení dojde k rozdílné deformaci, pokud pohybuji zátěží směrem ke kraji, zvýší se moment a průhyb. To lze eliminovat můstkovým zapojením tří nebo čtyř senzorů. Pak součet momentů je konstantní.
Vyvíjel jsem před třiceti léty tenzometrický senzor z selénového usměrňovače. Při zatěžování dochází ke změně odporu. Takto stačily tři body do série a velmi jednoduše a levně šlo měřit hmotnost.
Pavle, ten usměrňovač, který je na váze použitý je typu Single Piont a má na svém tělese 4 fóliové odpory, na tělese jsou nalepeny na horní a bočních plochách (alespoň ty moje to tak mají), tedy některé se ohýbají plochou, jiné "na kant". Krom teplotní stability by tohle mělo kompenzovat tebou uvedené rozdílné deformace. Ppokud jsem to správně pochopil z té spousty článků o tenzometrech, které jsem pročetl. V každém případě ten princip, co je na fotkách je hojně používám v komerčních váhách a nejen úlových. Možná to má smysl u velmi přesných vah. Nechci se přít o blbostech a zanášet téma balastem.
Ten selen mě překvapil, to jsem vůbec netušil, že deformací také bude vykazovat změnu odporu. Dalo se to použít na běžné měření, linearita průběhu atd. ? Co já jich doma měl ....
(05.03.2018 22:07)Kosta napsal(a): [ -> ]Zde jsem našel dost dobré čtení (včetně v něm uvedených odkazů) jak přivést Arduino Pro Mini do režimu nízké spotřeby. Sice bych to dohromady asi nedal, ale čtení je to opravdu zajímavé
Hodně dobře. Už sem to přelouskal a zajímavé, ikdyž dost věcí zde padla. low drop, onboardLED atd, vše pryč. viz deepsleep samotného ESP atd.. ale čtení zajímavé.
Díky za odkaz!
(25.01.2018 10:57)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]Tento týden jsem zprovoznil testování levných čínských tenzometrů, mám to přes Arduino Pro mini, k tomu čidlo teploty DHT11, HX711 + tenzometry, uspávám a budím to přes RTC a data ukládám na SD kartu. Spotřebu jsem zatím neřešil, nebylo to cílem testu. Mám to v medárně, zatížené pořádným kusem železa a jsem zvědavý, co z toho vypadne. Měřím každých 15 minut. Jestli se donutím, přidám k tomu ESP a data na web. Chci tím otestovat teplotní závislost tenzometrů při trvalém zatížení.
Veškeré periferie napájím přes PIN Arduina, po změření odpojím jejich napájení.
Tak jsem ukončil testování tenzometrů. Bohužel mi v průběhu testy vyplivlo čidlo teploty, nemohu tedy dát výsledky s vazbou na teplotu. Naměřil jsem bez mála 4000 hodnot, teploty se pohybovaly v rozsahu cca -15 °C až +10°C.
Nejnižší hodnota je 78,19 kg, nejvyšší 80,96 kg. Rozdíl tedy 2,77 kg při mrtvé váze. takže tenzometry, které jsem testoval se na trvalé zatížení a úlovou váhu absolutně nehodí. Domnívám se, že levné tenzometry z Čínských e-shopů (ebay apod.) jsou lepené doma na koleně z odporů, které neprošly výstupní kontrolou některého z větších výrobců. Takže je zřejmé, že bude lepší koupit něco lepšího od výrobců, nebo rozebrat již hotovou váhu (dle rady Mirka Vochozky), ve které by již měly být slušnější snímače. Přikládám grafy výsledku. První odpovídá reálnému časovému průběhu, druhý zobrazuje křivku nárůstu měřených hodnot vzestupně.
[
attachment=5068] [
attachment=5069]
(07.03.2018 7:11)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]Pavle, ten usměrňovač, který je na váze použitý je typu Single Piont a má na svém tělese 4 fóliové odpory, na tělese jsou nalepeny na horní a bočních plochách (alespoň ty moje to tak mají), tedy některé se ohýbají plochou, jiné "na kant". Krom teplotní stability by tohle mělo kompenzovat tebou uvedené rozdílné deformace. Ppokud jsem to správně pochopil z té spousty článků o tenzometrech, které jsem pročetl. V každém případě ten princip, co je na fotkách je hojně používám v komerčních váhách a nejen úlových. Možná to má smysl u velmi přesných vah. Nechci se přít o blbostech a zanášet téma balastem.
Ten selen mě překvapil, to jsem vůbec netušil, že deformací také bude vykazovat změnu odporu. Dalo se to použít na běžné měření, linearita průběhu atd. ? Co já jich doma měl ....
Stačí si nařezat tři cca 10x10 mm čtverečky a zatížit je M8 čelní broušenou plochou, to odhaduji na těch do 150 kg zátěže. Hrál jsem si s tím na vojně v roce 1981. Přišel jsem na to tak, že jsem chtěl změřit odpor selenového článku a nikdy jsem se nedoměřil, vždy záleželo na přítlaku. Ten vrchní cínový povrch se musí seškrábat.
Ten cínový povrch je dopbré nahřát nad kamny, prostě plamínek nebo sporák cokoliv a hadrem setřít. Zkuste si také takhle setřený článek změřit při osvětlení, voalá a máme solární článek
Jak jsme se s tím vyblbnul. Někde bych možná našel fotku
1článek placka 15x15, myslím If něco kolem 10A jen
Selenové články, co jsem kdysi měl jsou už dávno přetaveny a pomáhají budovat lepší zítřky. V současnosti asi nemá smysl vymýšlet kolo, ale je to opravdu zajímavé.
(17.12.2017 20:52)Kosta napsal(a): [ -> ]Ano stačí to pospojovat jak je uvedeno na můstku, patrně máš kabely červený, modrý, černý. Modrý znamená v plánku bílý . Do HX711 přijdou všechny červené
zapojil jsem dle schématu (Sencor SBS111) a vážení probíhá zvláštním způsobem - při položení zátěže klesá měřená hodnota - přepokládám, že mám asi prohozené některé drátky - nebo je něco jiného špatně?
Je to možné, ale možná máš také špatně z kalibrováno, záměna hodnot se zatížením s hodnotami bez zatížení
Nepíšeš, jestli jsi použil zde vkládanou sketch, nebo ji nějak upravoval. V každém případě by stačilo výsledek vynásobit -1.
(26.03.2018 21:43)Kosta napsal(a): [ -> ]Je to možné, ale možná máš také špatně z kalibrováno, záměna hodnot se zatížením s hodnotami bez zatížení
díky! drátky byly OK, ale udělal jsem chybu při kalibraci - teď už to ukazuje jak má
Vidím, že váha s automatickou kalibrací bude mít smysl. Ta už funguje bez potíží, testoval Kosta a ZdenekM. Dále jsem ji rozšířil o režimy spánku a měření stavu baterie. nyní dělám na přenosu dat na frekvenci 868 MHz.
Zdravím.Váhu mám pod úlem čtvrt roku.Vše perfektně funguje,odesílá na 80m daleko.Počáteční hmotnost byla 64,12kg ,dnes 57,41kg.Baterku jsem zatím nedobíjel, na začátku měření 4,05 Voltu,dnes 3,77 Voltu.Zaznamená každý déšt,nebo sněžení.Je pravda,že je citlivá na změnu teplot.V největších mrazivých dnech byl rozdíl cca 300g během dne.Uvítal bych návod na zapojení teplotního čidla.Mít další graf,to už by vypadalo jako opravdová věda
.
Honzo.. ty už jsi připravený na sezónu 