Jestli do doho mohu vstoupit, tak v kódu pro druhou váhu zadej apiKey z nového kanálu
const char* apiKey = "xxxxxxxxxxxxxxxx";
uz rok jsem to nedelal, nepamaruji se presne.Jde to i pod jednim api, jen se prida kanal.Zitra se na to kouknu.
kanál ne, je to field. Další váha třeba field2=
Ano Miro i takto to jde, nasměrovat váhu v jednom kanálu na volné pole (Field), to jsem si neuvědomil, já na každou váhu používám jiný kanál protože mám více senzorů (teploty, vlhkosti a pod.) a je to pro mě přehlednější, jak v prohlížeči na NTB tak i v apce na Androidu
![[Obrázky: chanel.png]](https://i.postimg.cc/Yjx8Z7RM/chanel.png)
Taky jsem si mohl všimnout, že každý kanál má své API Keys … . Dal bych přednost tomuto řešení, sleduji také u každé váhy ještě stav baterie a bude to přehlednější. Navíc plánuji třetí váhu (do jiné včelnice, kde dlouhodobě znamenám trochu jiné výsledky). Děkuji za pomoc.
Taky jsem si mohl všimnout, že každý kanál má své API Keys … . Dal bych přednost tomuto řešení, sleduji také u každé váhy ještě stav baterie a bude to přehlednější. Navíc plánuji třetí váhu (do jiné včelnice, kde dlouhodobě znamenám trochu jiné výsledky). Děkuji za pomoc.
Pročetl jsem celé vlákno, nikde jsem však nenašel jak váhu připevnit pod úl. Nemá někdo fotku? Díky
Váha se nepřipevňuje pod úl, ale úl se pokládá na váhu
,
třeba takto
Díky za odpověď. Myslel jsem spíš zařízení, které se vyrobí z osobní váhy. Rozměr dna je například 51,5x42,5 cm rozměry osobní váhy jsou menší (našel jsem třeba 33x33cm). S tímto problémem se musel setkat každý, kdo vyráběl váhu dle původního návodu od Mirka.
Máte někdo fotky toho jak jste to řešili?
Díky
Řekl bych, že tady pleteš jablka a hrušky. Mirek poppsal elektronickou část a SW. Z osobní váhy vykuchal tenzometry s držáky a desku plošných spojů, která propojuje tenzometry.
Samotné tenzometry si namontuješ třeba přímo na dno, nebo si rámeček, na které je připevníš a na něj postavíš úl. To už s velikostí osobní váhy nemá nic společného, většinu váhy vyhodíš, využiješ z ní pouze ty tenzometry a DPS.
Jiří vyfoceno to nemám.
Já mám na váze pevnou podložku pod dno rozměru o trochu větším než úlové dno a ze spodu mám z latěk 15x15mm (ve středu) uděláno pouzdro přesně na váhu, aby se podložka na váze neposouvala nebo neotáčela a tím nedocházelo k vychýlení se ze středu a špatné stabilitě váhy. Zatím jsem nepozoroval, že by byl se stabilitou váhy problém. A nebo to jde udělat tak, jak říká Honza
![[Obrázky: podlo_ka.jpg]](https://s17.postimg.cc/9r5x76f8b/podlo_ka.jpg)
Díky za odpovědi. Nebyl jsem si jist typem váhy. úvodní fotka v návodu nejde. Výrobci se do nových osobních vah snaží nacpat co nejvíce funkcí. Snad bude tato z lidlu dobrá (SILVERCRESTSPWD 180 A1)
První váhu jsem dělal podle p. Vochozky z osobní váhy zn. ETA. cca 30x30cm. Položil jsem na ní úl cca 50x50cm. Je to trochu nestabilní, ale funguje dodnes.
U druhé (SW dle p. Vochozky) jsem tenzometry umístil do rohů ocelového rámu 58x48cm pod eurodadant. Funguje asi týden a bude podstatně stabilnější.
Zdravím přátelé, máme tady opět zimní čas a já se z důvodu časové nevytíženosti vrátil ke stavbě lové váhy od které jsem před časem upustil. Všude kolem mne slyším jak jsou veškeré signály a vysílače škodlivé pro nás, ale ještě více pro včely. Proto mne dnes napadla myšlenka, jestli by váhy nešly udělat nějak kabelové, třeba přes switch nebo tak. Nevím jaké jsou možnosti a věřím, že mi někdo z vás poradí. Mám krytý včelín kde je možnost el. rozvodu i datového rozvodu. Díky za rady
Než Vám odpoví fundovanější, tak to zkusím laicky: jakmile tam zavedte kabeláží nějakou paketovou síť typu Ethernet (switch), tak se tomu "škodlivému" vlnění stejně nevyhnete, neboť pracuje jako Wi-Fi na gigových frekvencích také, ale jinak.
Pokud byste chtěl mít "jistotu", tak byste musel použít váhu fyzickou a naměřená data si přepsat na papír a ev. daleko od včel vložit do svého PC.
Nenapadá mě, jak to drátama řešit.
Vždy to bude složitější, finančně náročnější.
Obavy ze záření? Vážit můžeš třeba jen jednou za den, vážení trvá je několik vteřin. Síla signálu z váhy je směšná v porovnání s tím, co vysílá trvale televize, rádio atd.
Dá se s rezervou říci, že k elektromagnetickému vlnění dochází všude (mobilní operátoři, radiokomunikace a pod..) a kdyby toto vlnění bylo barevné a viditelné, tak by jsme se možná divili. Ale pokud natáhneš kabel LAN k zařízení Arduino Ethernet LAN určitě nebude elektromagnetické vlnění z kabelů tak velké jako z Wi-Fi a rozhodně bude stabilnější připojení. Wi-Fi se zde řeší z důvodů, že zařízení je většinou mimo dosah el. sítě a internetové přípojky.
Pominu-li nějaké teoretizování o záření apod. tak by neměl být problém jedním Arduinem obsloužit několik AD převodníků HX711. Určitě bych opustil platformu Wemos a zaměřil se čistě na Arduino. Pokud bude závislost na bateriovém napájení, šel bych do Pro mini s upraveným HW pro nízkou spotřebu, v dostupnosti el. energie pro zdroj bych se nebál Arduina Nano, USB komunikační port je luxus oproti ext. převodníku. A mohlo by se propojit více takových vážících uzlů a data odesílat nadřazenému Arduinu přes Serial a dále přes LAN či bezdrát na server.
Ale to už chce trochu zkušeností, ne jen obšlahnout hotovou sktech z webu.
Co když někde vedle udeří blesk?
Jaký vliv na přesnost mají dlouhé dráty mezi HX 711 a Arduinem?
Já to Mirku netestoval ani takto nestavěl, jen říkám, že by šlo. Ale taky mi uniká smysl tohoto počinu, odmítám i solární panel na nabíjení, páč by mi ty dráty vadily.
To jsou otázky , které pomohou milhauszovi v rozhodování.
Podle mě, dlouhé dráty fungují jako antena a napětí z antény ovlivňuje přesnost.
děkuji všem za odpovědi. Mám zase nad čím přemýšlet