To už Honzo zacházíme pro mnohé do složitějších věcí
. Já bych asi zatím zůstal u WeMos D1 miny a jeho možnostech, ať nemotáme hlavu ostatním, kteří zde v tichosti toto téma sledují a čerpají informace a poznatky jak si vyrobit doma vlastní váhu. Ať si pak každý sám osadí na modul, jaké čidlo uzná za vhodné
To určitě. Jen vidím, že jsou tady tací, kteří podle Mirkova návodu sestaví váhu a jsou rádi, že maká. A jsou tací (jako ty, ZdeněkM a další), kteří se snaží do problematiky proniknout hlouběji. Každý si vybere, co jemu vlastní jest.
(03.01.2018 10:55)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]Když bych měl potřebu měřit teplotu v úle, tak bych to řešil bezdrátově. Nejjednodušší AtMegu, čidlo, baterii a rádiový modul (málo řeze a umí kódovat adresy, odesílat v paketech). Mechanicky bych to konstruoval podobně jako termostat do bojleru, tyčka s čidlem a na konci krabička s elektronikou. Do nástavku vyvrtat několik děr a podle potřeby do nich zasunout to čidlo, krabička s elektrnikou by byla venku. Téměř nic by nepřekáželo a měřilo by se na více místech.
Ještě doplním, ač se živím programováním, nejsem odborník na Arduino (jazyk Wiring). Spíše pitvám cizí kódy, čtu, upravuji, kombinuji ... Teď jsem dostal od Jéžiška knihu Průvodce světem Arduina. Strašně mi to ulehčuje práci, konečně chápu vztahy, které jsem si dříve nebyl schopen dát do souvislosti. Kniha je i ke stažení jako eBook, ale tištěná mi více vyhovuje.
Knihu sem neznal! Pořídím.
čidel navěsit můžeš koli, chceš. zadresuješ a v pohodě. Ale pak zas dráty kolema to se mi moc nechce. Ono i čidlo dovnitř se mě osobně moc nechce. Jinak odesílat po radiu je ideální, z hlediska spotřeby aj to packetování atd.
Dále bych zbytečně nezesložiťoval. Bmko je fajn, sice přesnost poskakuje, ale informativně ano. Nedělat složité, max tedy 1-w čidlo 18B20 a fertig.
Teď řeším jakou krabičku, a to je u mě kámen. Dotahnout zařízení do finále
Na aliexpresu sem zabrousil a válí se toho v šuplíčkách víc než dost
(byť teď bojuju se ztrátama balíčků
)
Ja som krabicku vyriesil napr. takto:
![[Obrázky: IMG_20171230_110459r.jpg]](https://s10.postimage.org/cwwhy027p/IMG_20171230_110459r.jpg)
![[Obrázky: IMG_20171231_142008r.jpg]](https://s10.postimage.org/k04ddn2id/IMG_20171231_142008r.jpg)
Konstrukciu vahy mam inu, spominal som ju v povodnom vlakne o ulovych vahach. Ale zaklad kodu, vdaka ktoremu, som sa k tomu konecne nakopol, mam od Mirka Vochozku.
Ale v suvislosti s tym mam jednu otazku - ako riesite napajanie Wemosu a HX711? Ja som sem povodne daval aj priklad merania napatia (internym prevodnikom na ESP-cku), ale teraz prave narazam na problem celej tejto konstrukcie.
Ide o to, ze HX711 ma (vie mat) dve napatia - "analogove" pre excitaciu tenzometra a "digitalne" pre komunikaciu s MCU. Tieto cinske moduly maju obe napatia spojene do jedneho bodu (co samo o sebe nie je az taky problem).
Neviem ako v tejto vasej konstrukcii, ale ja mam bateriu (paralelne zapojene Li-Ion clanky) pripojenu priamo na 3,3V pin Wemosu (obide sa tak stabilizator na doske a znizia sa straty). Postupny pokles napatia od ~4,1V po cca. 3,2V nevadi funkcnosti Wemosu ani HX711. Problem ale podla vsetkeho vznika s presnostou merania HX711, pretoze rozsah jeho merania je odvedeny prave od spominaneho "analogoveho" napatia (40mV offset okolo AVDD/2 - pri 5V napajani). Postupny pokles napatia tak ma vplyv aj na namerane hodnoty...
A to uz nespominam teplotnu zavislost tenzometrov, nad tym mozme plakat niekedy neskor
(03.01.2018 12:22)ZdenekM napsal(a): [ -> ]... Teď řeším jakou krabičku, a to je u mě kámen. Dotahnout zařízení do finále
Na aliexpresu sem zabrousil a válí se toho v šuplíčkách víc než dost (byť teď bojuju se ztrátama balíčků )
Já mám nachystanou na první váhu
tuto krabičku a mám takovou představu, že WeMos D1 miny a jiné moduly + baterie budou v krabičce a váhu (tenzometry) a ostatní čidla budou připojovány konektory
(třeba něco takového) abych v případě potřeby to mohl odpojit a manipulovat s nástavky, popřípadě vzít celou krabičku a připojit k váze a čidlům jiného úlu
Toto jsem našel na webu 
- nejaké monitorovací středisko
(03.01.2018 14:26)iceage napsal(a): [ -> ]Ja som krabicku vyriesil napr. takto:........
A to uz nespominam teplotnu zavislost tenzometrov, nad tym mozme plakat niekedy neskor
iceage - krásná práce, 2x HX711 to je co ? dvě úlové váhy ? Navedl jsi mě na myšlenku provést ještě testování s postupným snižování napětí a sledováním jak se hodnoty chovají
(03.01.2018 14:30)Kosta napsal(a): [ -> ]iceage - krásná práce, 2x HX711 to je co ? dvě úlové váhy ?
Nie, je to jedna vaha - ale pouzivam 2 tenzometre. Trochu viac som o tom pisal tu, aj s fotkami:
https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vcela...#pid185312
To bola prva verzia, taky proof of concept (inak povedane vrabcie hniezdo v tej krabicke). Fotky vyssie su uz z druhej verzie, ku kazdemu tenzometru som este doplnil (vlozil do vyvrtaneho otvoru v tele tenzometra) jeden DS18B20. Mala by sa tam dat (dufam) lepsie kompenzovat teplotna zavislost nameranej hmotnosti - v prvej konstrukcii som vychadzal z teploty vzduchu a dost to skreslovalo (predsa len hlinikovy blok tenzometra ma vacsiu tepelnu zotrvacnost ako okolity vzduch). Ale to je teoria, uvidim co povie prax.
Najskor ale musim vyriesit ten vplyv napajania prevodnikov a pripadne skusit oddelit analogove a digitalne napajanie (aby digital nevnasal sum do analogu)....
Máš už nějakou rutinu na korekci podle té teploty? Já se k tomu ještě nedostal. Jinak to lítání HX711 podle poklesu napětí. Nevím jestli je to až tak velké, repektive jak moc je to velká změna, vuči změnám váhy. Jestli to koreluje z váhou a jak moc je velké dV k dR tenzometru.
Podle schématu bys oddělil napájení obou větví.. ale jak bys jej stabilizoval atd. to je další žrout ene atd.
Moja idea kompenzacie teploty je taka, ze tenzometre skalibrujem pri nejakej (izbovej) teplote a vsetky dalsie merania hmotnosti budem nasledne prepocitavat voci tejto "konstante".
Podstatny je ale samotny koeficient, ktorym chces nameranu hodnotu kompenzovat - na prvej vahe som si asi 3 tyzdne zbieral namerane hodnoty a prepocitaval voci realnej hmotnosti nalozeneho zavazia a okolitej teplote. Za uvedene obdobie mi vysla hodnota -0,08 (+- 0,01). Otazka je, ako tuto hodnotu ziskat co najpresnejsie (urcite za dlhsie obdobie a pri vacsom rozsahu teplot).
Samotna kompenzacia v kode:
hmotnost2 = hmotnost - ((senzor1 - 23)* koeficient);
Co sa tyka oddelenia napajania - viem, vsetko to, co som napisal, by islo na ukor vyssej spotreby energie a velmi sa mi to robit nechce. Preto som sa pytal, ako to napajanie riesia ostatni. Mozno zbytocne riesim minoritny problem a najvacsiu chybu vnasaju lacne cinske tenzometre
No nepočítal jsem to, ale stabilita excitačního napájení je dle mě pro přesnost vážení důležitá. Ovlivňuje hodnotu přímo. Čili 5% změna excitačního napětí znamená 5% změna naměřené hmotnosti. Když jsem si dělal prototyp váhy, měl jsem tam vždy stabilizátor napětí. Ale je pravdou že tím pádem to víc žere. Ale tak stačí dát větší baterku, ne?
Já jsem z těch, co je rád, že váha maká. V Arduinu jsem začátečník a velmi děkuji za spolehlivý kód panu Vochozkovi. Dle mého názoru tento typ váhy - jednoduchý a levný s ambicí, aby byl i spolehlivý, není třeba komplikovat meteodaty, která máme v meteostanicích či jinde.
Vlastní váhu mám Etu s čínskými senzory (červený, bílý a černý drát), které jsem zapojil do můstku, zkalibroval pomocí čísla "300" a od 22.12. váží každých 60 minut (není to přesné!) 24 hod. Je umístěna v pokojíku (cca 20 st.) se zátěží 51.44 kg - mění se to ve 2 setinách, ale stále stejně. Baterie 18650 nabitá na 4,20 má nyní 4,13.
WiFi: nejdříve domácí 5MB za paušál, nyní 3 den zkouším to co bude na stanovišti - TP-LINK+USB modem Huawei LTE. K tomu Twist On-line od TM. Zatím vidím rozdíly ve spotřebovaných MB: první den 1, druhý 3 a včera dokonce 60! Až budu mít vzorek za více dnů, tak se rozhodnu co dál. Ale než bych z této varianty utekl, tak bych rád nějakým způsobem snížil počet měření a potažmo i posílání dat. I pro mou představu o úloze váhy pod včelama je 24 měření za den moc! Jak to vidíte, co jste Arduinu dál?
Data - to je divný, něco se přiživuje.
Váha odesílá jen webovou adresu při každém vážení, (
http://www.thingspeak.........field1=123) to musí být jen "nic".
Budu si to muset taky ověřit, udělám nějaké pokusy.
Jak je vidět výše, dělám pokusy Sigfox.
Funguje to, pokrytí je bída, ale jde to.
Je tu jedna otázka. Bude možné službu koupit jako koncový zákazník? Přímo asi ne. Operátor odpověděl, že pouze B2B
, to znamená přes překupníky a na jednoho mi poslaly odkaz . Jenže ty ceny!
ceny
Z mého pohledu těžký prachy za málo muziky. Zlatokopové.
Tohle je důvod, proč zůstat u WIFI a na Sigfox zapomenout.
Když Mirku čtu tvoje zkoušení Sigfoxu, tak vidím, že jsem byl hodně naivní. To už se snad více vyplatí nějaký datový tarif a posílat přes GSM. Sice větší žrout baterie, ale stabilní pokrytí s rozumnou cenou.
Ano, naprostý souhlas. Pokud se něco nezmění, zůstávám u WIFI.
Mám 2 modemy, každý s předplatným na 1 rok. Takže letos v lese pojedu přes Sigfox. Dál je to otázka.
A nebo si každý rok koupit LPWAN SigFox node s přetplatným, ale je otázka jak dlouho ještě budou tyto vývojové moduly podporovány
Dnes mi dorazí radiové moduly RFM69- 868 MHz. Tak pomalu začnu experimentovat. Snažím se zbavit relativně velké energetické náročnosti wi-fi. Stanoviště u domu chci po 868 MHz posílat data z několika vah do jednoho Arduina a přes LAN modul zpřístupnit na web, to co bude v lese asi přes GSM. Já vím, nejdu již vyšlapanou cestičkou, ale když mě to baví ...
Jen tak na okraj, napadlo ně napsat autokalibraci váhy, kostru programu mám v hlavě, teoreticky by to mohlo fungovat, praxe ale může být jiná.
Ano, samostatný Wisol s předplatným na rok lze koupit za 240Kč. Bylo by přijatelné každý rok koupit nový.
Maji tam i návod. Při pohledu na sketch jsem věděl, že to dám.
Fakt pěkně, jednoduše, přehledně udělané.návod
Je jasné, že dokážete do kodu přidat místo analogových vstupů to co potřebujete.
Jenže, co bude za rok?
Já jsem loni v létě telefonoval s nějakým technikem od Sigfoxu, byl to skoro hodinový rozhovor. Mimo jiné zajímavé věci mi říkal, že provoz by měl vyjít na cca 10,- / měsíc. Dále jsem to nezjišťoval, neměl jsem zatím důvod.
Doplňuji link na ceník Sigfoxu
http://simplecell.eu/wp-content/uploads/...0.docx.pdf
(04.01.2018 8:26)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]............ Jen tak na okraj, napadlo ně napsat autokalibraci váhy, kostru programu mám v hlavě, teoreticky by to mohlo fungovat, praxe ale může být jiná.
Honzo to je zajímavá myšlenka, jaká je vize ? Posílání dat po LAN, to budeš po zahradě tahat UTP, nebo FTP kabely
? To už nemusíš ani řešit napájení
Autokalibrace. Mám vstupní veličiny:
- základní kalibrační konstantu (Kt)
- krok kalibrační konstanty (Kx)
- aktuálně naměřenou hmotnost (X)
- požadovanou kalibrační hmotnost (0)
Podmínkou by šlo nechat dopočítávat kalibrační konstatntu.
Je-li měření větší než nula, Kt=Kt+Kx, následně proveď další porovnání výpočtu. Směr výpočtu (+ nebo -) by určila předešlá podmínka, která by analizovala kladnou nebo zápornou hodnotu měření. Už jsem se díval na nějaké podmínky a vzorce, mělo by to fungovat. A výsledek uložit do EEprom přes knihovnu EEproMex, takže kalibrační koeficient by byl dostupný bez zásahu do sketche. Tolik teorie.
LAN:
Jednu včelnici mám u domu, takže nemám problém s přístupem k LAN. Váha (nebo spíš váhy) bude posílat v nastavených časech data přes 868 MHz (RFM69) jednomu nadřazenému Arduino, které by bylo přes LAN modul připojené k síti, nic složitého. Tím RFM bych se zbavil energetické náročnosti wi-fi (RFM má své režimy spánku, umí kódovat data, posílat pakety ...) Pak už "jen" záleží, jak ta data dostanu do čitelné podoby (LAN, Sigfox, GSm ...). V podstaě sada váh by odesílala data jednomu nadřazenému Arduinu a pak by záleželo na způsobu připojení, jak je dostat dál. I wi-fi by šla, ale byla by jen jedna, tak by se řešilo dlouhodobé napájení jednoho Arduina, ne několika.
Zatím jen teoretizuji, stavím si osnovu a jednotlivé články postupně ověřuji nebo zavrhuji. Až budu mít ověřené potřebné články, rád bych to poslepoval do jednoho celku.