nejde mi pridat Kaji k tobě pozitivní plus, nějaká chybka ve foru.
tak aspoň pisemně.
Souhlasím s tebou.
U nás rojovou náladu, rušíme za včas a proto neodebíráme ,ani včely ani plasty.
Chováme matky již mnoho let ulkach, podobných MINI plusu, jen jsem tenkrat musel na to přijit sam.Z těchto ulku odchovavam matičky a nove včelaříky. neboť zde si mohou hrat naši maly svěřenci a vše unesou. Odkaz:
http://dobravcela.cz/medabeda/maly2.html
a naše matičky:
http://dobravcela.cz/medabeda/chov.html
snad se bude libit
(17.04.2015 19:53)Jindřich Meduna napsal(a): [ -> ]...odchov matek není nikdy zadarmo ani skoro zadarmo. vždy má vliv na medny vynos, spotřebu včel atd.
Pokud si to neuvědomujeme, tak nevím.
To já si matky chovám abych si medný výnos udržel/zvýšil.
Kohout.
píši že chov matek, založeny na rušeni rojeni, odběru plodu, včel, plastu. má vliv na medny zisk.
Chov matek je zaměřený, na určité vlastnosti matek, a s tím i související i zvýšeni medneho zisku.
nikde nepíši, že chovám matky abych měl meně medu.
Chtěl jsem poznamenat že z naších produkčních včelstev nic neodebíráme na chov matek(mino odběru plemenného mtr.) a tím je ani zbytečně neotvíráme a nerušíme.
Doufám že jsem to již, správně vysvětlil.
Jak jsem psal dříve chci jen podotknout. Rozdíl v genetice matekAMC a BC. kdy krance zůstavují gen informace déle v generacích. než u BC.
Pro štourali, píši o následném neselektivním chovu včelstev.
A co naše fotky? Žádná reakce?
Píšeš že tebe jedna matka vyjde na 132 korun a já jen poznamenávám že to není mínus 132,- ale investice co se může násobně vrátit. Nic víc.
Na kolik vyjde matka mě spočítat neumím, ale žádné speciální krabičky na to nemám.
Kohoute.
Ano máš pravdu, jen jsem tou cenou, chtěl naznačit že je to méně, než co jsem si přečetl u špičkových chovatelů matek v zahraničí. Kteří píši o potřebě stále obnovy matek u včelařů, neboť, dochází k jejich genetické degradaci v následných generacích. Ale také že pokud chováš matky si sám že to také není úplně zadarmo ať mas jakékoliv druhy matek.
Brečíte dobře, ale v blbém vlákně. Možná nakonec dobře, protože ti co to budou číst, tak pochopí kdo je proti BF. Včelař co má spočítanou vlastní cenu matky na 132Kč a nakonec zjistí že hlavní argument je, že BF je drahá.
K cenám matek.
Při úvahách o cenách matek se téměř vždy zapomíná na to, co cenu vlastně tvoří. Není to jen náklad na vychování jediné matky, ale také náklad, který na cestě k produkci prodávané matky vznikl. Je to jako s kopírováním CDček. Část ceny je nosič. To je nepatrná část ceny. Hlavní část ceny tvoří to, co je na CD nahráno. Čili software. U včelích matek není software na CD, ale zakódován v DNA. Jsou tam léta, mnohdy desetiletí trpělivé a cílevědomé práce. Je třeba si uvědomit, že při šlechtění nových kombinací je většina produktů odpad. Navíc ne všechny geny jsou dominantní. A práce s recesivními geny není jednoduchá. Není to tak, že připářím špičkového otce na špičkovou matku a mám elitní potomstvo. Mnoho chovatelů tento postup praktikuje. Je to také cesta. Výsledný produkt je vcelku vyhovující a může se se ziskem prodávat za docela nízké ceny. Když je ještě 300,- Kč na jednu matku dotace, nedá se tomuto systému cenově konkurovat.
Druhá cesta je důsledné prověřování vlastností a testace. To nese nesrovnatelně větší náklady. Ty se zákonitě musí projevit v ceně matky. Ale také v kvalitě. Kdo jde v současné době u nás touto cestou je ing.Květoslav Čermák, CSc. O nikom dalším nevím.
Je na každém, jakou cestu zvolí, a jaký produkt koupí. Pokud se někomu zdá cena příliš vysoká, řešení je jednoduché. Nekoupit.
Kaji myslíš že máš své matky levnější. spočítej si svůj čas, který jim věnuješ. a oceň si ho. Cenu chovných zařízeni. úlek, úl , opotřebení- stárnuti.. atd.
Že jsem na fórum dal svou cenu, je zavádějící, neboť to mělo byt jen v souvislostech. Ale k tomu jsem se již vyjádřil.
Kaji oceňuji Jirku neboť to chápe. Jsou šlechtitele, jsou rozmnožovací stanice(včelaři) a jsou spotřebitele.
Pokud někdo chce udržet standart své včely, kterou nakoupil, musí dle jejího druhu, kmene atd. občas nebo trvale nakupovat ověřené matky(plemenivo)(nebo sám selektovat). Aby znovu oživoval krev. Jinak dochází k postupnému snížení vlastnosti, již šlechtěného. To asi nechápeš, nebo jenom se snažíš odcházet od základního tématu. BC. Tebe zajímá jenom moje cena, na místo aby ses třeba vyjádřil zda chov ,který jsem prezentoval na fotkách se TI libi nebo ne. Zkus posunout diskuzi toho to tématu dále, a nepřešlapujme na místě. Možná se budeš divit, ale problémy se šlechtěním a udržováním vlastností, je velice obtížné ,a vyžaduji mnoho úsilí, a a osobně si myslím že u BC to platí dvojnásob.
Jirka patři k chovatelům Bc , pokud se nemýlím.
Jaký máš názor ty na udrženi vlastnosti u BC v následných generaci u tvých zákazníku včelařů. Zůstanou po několik generaci její vlastnosti, nebo dochází k jejich změně? Doporučuješ jim stálou obměnu , nebo jen občasně dokoupit? ATd.
Na závěr Kaji nejsem proti BC matce tam kam patří, jenom nechci aby došlo k jejich křížení v naších zemích s našimi.
(18.04.2015 9:55)Jindřich Meduna napsal(a): [ -> ]... Rozdíl v genetice matekAMC a BC. kdy krance zůstavují gen informace déle v generacích. než u BC...
Při přirozeném páření se původní rodičovské geny redukují naprosto stejně u všech plemen.
F1 50%, další generace 25%, 12,5%, 6,25 …
Názor, že to či ono plemeno se v dalších generacích horší čí lepší je o tom, s čím se spáří. Už F3 generace má jen 12,5% původní genetické výbavy. Nebo i jinak, je to z 87,5% něco úplně jiného. Proto ing.Veselý doporučoval chovat jen F1. F2 bylo u šlechtitelských chovů nepřípustné.
Názor, že geny dvou nebodavých rodičů dají bodavé potomstvo, nesdílím. Určitě se to může stát. Ale ne masově. Pokud někdo šíří hypotézu, že mírná BK x mírná kraňka = bodavé potomstvo, prosím o zdůvodnění.
Chápu obavy o kvalitu zemského chovu. Především co se týká bodavosti. V tomto směru by se mělo úsilí zaměřit především na vlastnosti. V současné době se zvolila šablona: kraňka je mírná včela, BK a její následné populace jsou bodavé. Došlo to tak daleko, že ve Včelařství 5/2014 bylo uveřejněno doporučení, v podstatě návod na dovoz kraňských matek. Jako příloha k článku doc.Ing.Jaroslava Hrabáka, Phd, místopředsedy ČSV, o.s. je tiskopis žádosti o dovoz a seznam chovatelů matek ze Slovinska a Chorvatska. Z této oblasti přítel Havlín každoročně dovezl několik matek. Některé jsem měl možnost testovat. Nepamatuji se, že by nějaká dovezená matka byla zakladatelkou nové linie. Přítel Havlín choval linie 745 a 152. Byly to linie původem ze Slovinska. Ale někdy z osmdesátých let. Přítel Havlín věnoval obrovské úsilí v hledání zakladatelek nových linií ve Slovinsku. Měl tam osobní vazby, věnoval se tomu velice dlouho. A nepodařilo se to. Pokud má někdo informaci, že se mýlím, prosím o korekci. Pokud někdo dovezl ze Slovinska nebo Chorvatska matku, která by stála za to ji dále rozmnožovat, napište svojí zkušenost. Kraňky ze Slovinska, které jsem choval já, byly bodavé. Doporučení dovozu z této oblasti jen proto, že jsou to kraňky, je nezodpovědné.
Jirko asi mylim. Ale pokud si XY včelař koupi matky BC a v okolí budou kranky. anebo pokud si koupi kranky. Chceš mi řici že to bude stejné?????,? že u obojího přikladu bude docházet ke stejnému snižovaní původních vlastnosti.
pokud se jedna o BC matky a kříženi v odborném zahraničnim tisku je mnoho přikladu popisujících bodavost a ztrátu vlastnosti.
Hned na začátku jsme probírali že dojde k nekontrolovanému křížení mezi plemeny, a to se všemi pozitivními ale i negativními vlastnosti. Ano vznikly super matky, ale také bastardi. A následně se včelaři vrátily k původní včele. U nás tomu bylo taky tak.
Chapu že mohou byt oblasti ,kde bude BC mit super podmínky a kde ji můžeme využit. Pozdni snůšky atd.
Pokud se doveze kranka je to stále menší zlo než dovézt BC. Ale i to má mít sví pravidla. a Havlin patřil mezi chovatele včel ,který měl velice dobré znalosti.
Jirko spíš mne zajímá. Co tě vedlo a vede k chovu BC matek, a jak si se k tomu dostal.
Omlouvám se Jirko za ten palec dolů, pokud to jde, prosím admina o opravu. Byl to omyl! Je to tak, i soudruzi ve sněmovně se někdy při hlasování spletou. Ambiciozní pan Hrabák nejen že je nezodpovědný, ale nenávidí všechny včely mimo sebe a svých kraněk.
Můj názor je, že jestli budou klimatické podmínky v Čechách nadále takové jaké jsou poslední dobou, tak stále více včelařů bude přecházet na BC (mě nevyjímaje
), ať se to kraňkařům líbí nebo ne. Prostě přijde čas na změnu a tak je to dobře.
Já s BC nemám problém, jen mě chybí více informací v češtině o jejím chovu (prostě mám momentálně více otázek než odpovědí).
MOhu souhlasit s MISokem, že pokud se počasí nezmění , bude vše jinak. a to nejen s BC ale i s nemocemi.
Myslím si že jsem se již maximální vyjádřil k stavu BC a AM, a nyní by měli, jak navrhnul Jirka se začít vyjadřovat již chovatele a dovozci těchto druhu včel.
(17.04.2015 20:48)Jindřich Meduna napsal(a): [ -> ]nejde mi pridat Kaji k tobě pozitivní plus, nějaká chybka ve foru.
tak aspoň pisemně.
Souhlasím s tebou.
U nás rojovou náladu, rušíme za včas a proto neodebíráme ,ani včely ani plasty.
Chováme matky již mnoho let ulkach, podobných MINI plusu, jen jsem tenkrat musel na to přijit sam.Z těchto ulku odchovavam matičky a nove včelaříky. neboť zde si mohou hrat naši maly svěřenci a vše unesou. Odkaz: http://dobravcela.cz/medabeda/maly2.html
a naše matičky: http://dobravcela.cz/medabeda/chov.html
snad se bude libit
Obrazek 2-3 krásná zušlechtěná matka echt kraňka. Žeby přilítla od souseda co chová vosy?
To jsou ty matky co mam od tebe
taky to hned nemusíš vytrubovat do světa.
pro upřesněni tyto fotky jsou staré bez mala asi desetiletí a to jsem mel i vigory, a jiné matka v tomto obdobi se u nas objevily i ruzne kříženky.(abych stále nejmenoval inkriminované druhy)
(18.04.2015 16:46)Jindřich Meduna napsal(a): [ -> ]Myslím si že jsem se již maximální vyjádřil k stavu BC a AM, a nyní by měli, jak navrhnul Jirka se začít vyjadřovat již chovatele a dovozci těchto druhu včel.
Správně.
Mělo by něco konečně vyjít ve Včelařství. Chovateků BF a zároveň členů je dost, měli by se podělit a netajit to.
A případně nějaké zprávy ze sousedství, jak je to skutečně bodavé atd. Když se to tady už chová přes dvacet let, tak je snad poznatků dost.
(15.04.2015 11:08)Jindřich Meduna napsal(a): [ -> ]historie se stále opakuje a národ ,který zapomene svou minulost je odkázán ji znovu prožít.
prosím mohl by jste se podívat na starší knihy. jako třeba od Nepraše o českém včelaření a jiné.
A až prostudujete , tak jsem zvědav co na to řeknete.
Rozumím co píšete, chápu že to co popisujete funguje. Ale to funguje Smělému, a jeden z důvodu , proč má výnosy je i snůškové a povětrnostní stanoviště. A babo rad je to co nám ,kdokoliv předkládá možné zopakovat i v naších podmínkách.?
Bude dlouho době BC ok, nebo ne. Každá včelka vyžaduje různé ošetřeni a metodiky. v závislostech na ule.
Až se změnou včelařeni jsem začal mít vice medu. a to jsem měl stejn´ý kmen včel a stejne úly.
Citace:Plemena včelí
Naše černá včela domácí dá sice málo rojů, ale za to dosti medu, a jest zřídka na zásoby tak chudá, aby se musilo dosazovati. Na jaře později nasazují plod, proto jich nehyne tolik zimou a větry, jsou otužilejší, proto netrpí tolik nemocemi, jsou životem přizpůsobeny zdejším poměrům, proto bezpečněji využitkují krátké pastvy.
Vřesovka, černá, domovem v Hanoversku a zemích sousedních, se příliš rojí; krajinka rovněž; proto, kde není pozdní pastvy, nenanesou si dosti potravy, není-li rok dosti příznivý, a musí se buď krmiti nebo zahynou hladem. Banatinka = včela banátská = uherská, podobna jest velice krajince, rojí se o něco méně.
Vlaška záhy na jaře nasazuje mnoho plodu a jest velice přičinlivý; proto jich mnoho hyne na výletech. Matky i mladé často k jaru zahynou.
Cyperka jest ještě přičinlivější než vlaška, ale velmi zlobivá a ostražitost její přechází až v zuřivost.
Za to včela kavkazská chválí se pro svou velikou mírnost, Dalmatinka, hercegovka, egypťanka a jiná plemena jsou u nás málo známa. Nejvíce medu dají včely domácí.
Křížení
Každé plémě má své dobré i špatné vlastnosti. Volbou královen a trubců pečuje včelař o to, aby špatné vlastnosti plemene jednoho vyrovnaly se dobrými vlastnostmi plemene jiného, a jiné dobré vlastnosti aby jimi přivodil. Oplození matky trubcem jiného plemene sluje křížení, včela takto získané míšenky.
Přeje-li si kdo čeledí rojivějších, kříží včelu domácí s krajinkou nebo vřesovkou, přičinlivějších docílí křížením s vlaškami, ostražitějších s cyperkami, otužilejších, mednatějších docílí s křížením se vzácnou již černou včelou českou atd. Ku křížení netřeba zvláštní práce. Přijde-li na včelín nebo do osady čeleď cizího plemene, zkřižuje se během několika málo roků všecka téměř včelstva celého okolí, že čistého plemene ani udržeti nelze. Proto je i u nás černá česká včela zvácností. Nabízí-li tedy u nás kdo cizí plémě čisté, buď je objednává z ciziny, nebo je udržuje násilně, anebo dodává za čisté plémě míšenky, což jest nejlepší ze všech těchto tří způsobů.
Zdroj: Včelař začátečník – Václav Jakš 1919
(15.04.2015 12:47)Jindřich Meduna napsal(a): [ -> ]máš miš maš. A bud budeš spokojen , Pak vychválíš Vigorky, nebo nebudeš a zase je pohaníš. To je ten problém, že každy chova co chce,at to je dobře nebo zle. Zajed se podivat k sousedum. Koukni na exterier matek a zapisuj si jejich projevy. Nejlepe si je i fot. A budeš moci srovnávat. Ale srovnávaní není o jednom roce, ale vice letech. Ve kterých budeš srovnat, celkový projev včel./oplodnili se ti matky a neviš s čim a to je vždy sazka do loterie ,kam se jazýček vah nakonec uhne)
Osobně mohu řičí že exteriérové mam převahu kranky(potichu řikam že asi plně na včelnici).
Každým rokem se snažím přečíslit trubce, před ostatním trubci včelařu kolem, a tim je zabezpečeno vyšši stupeň oplodněni naší krankou.
Také mam rozdělenou včelnici na několik celku. .
Nakupuji matky Singer- rozchov F1 z originalu ,ale i inseminovane.(oboje VUVč Dol) Tyto matky tvoři zaklad, pro chov. Další část je naše matky . odchované z minulých let, také přibuzne s minulými matkami. . Z těchto dvou dochazi k selekci matek. v zavislosti na dloho trvajícím jejich zkoušení,
Nějak mi to "NAŠE KRAŇKA" odporuje s článkem
Singer není kraňka aneb zajímavosti od Karla Kocha
(16.04.2015 20:31)Boleslav Niedoba napsal(a): [ -> ]Docela mě mrzí, že jinak znali a dobří včelaři, niby odborně tady píší o něčem, co neviděli ani z ponorky. Poroučím se.
Proto s Tebou Bolku diskutujeme a píšeme o něčem "co jsme neviděli ani z té ponorky", abys nás poučil něčím ze svých bohatých zkušeností s Buckfastkou. Zatím co jsem pročetl toto vlákno, jevíš se mi jako značně nejistý a, že sám sebe se snažíš přesvědčit o své pravdě, nebo snad snu? Také jsem se dočetl, že Tvůj obzor je daleko širší a zajímáš se i o jiné druhy medonosných včel. Pro rok 2014 jsi plánoval včelu Elgon, Primorskou, a Macedonicu, viz příspěvek 101. Jak to dopadlo? Obohatil jsi jimi své včelnice? A jaký je z těchto nových přírůstků Tvůj prvý dojem? Nebo jsem něco přehlédl? Či jsi záměr doposud nerealizoval?
Bolku, vše v dobrém, ale možná i trocha té pokory by Ti neuškodilo. Vždyť tím, co jsi tady na tomto vláknu kolem včely Buckfest rozpoutal, jsi jí v očích nás, "ponorkových turistů", rozhodně neprospěl. Ovšem na Tvoji obhajobu musím uznat, že mnozí z nás si díky tomu i utřídili myšlenky.
JK
(18.04.2015 15:59)Jindřich Meduna napsal(a): [ -> ]1. ... pokud si XY včelař koupi matky BC a v okolí budou kranky. anebo pokud si koupi kranky. Chceš mi řici že to bude stejné?????,? že u obojího přikladu bude docházet ke stejnému snižovaní původních vlastnosti.
2. ... pokud se jedna o BC matky a kříženi v odborném zahraničnim tisku je mnoho přikladu popisujících bodavost a ztrátu vlastnosti... A následně se včelaři vrátily k původní včele...
3. ... a Havlin patřil mezi chovatele včel ,který měl velice dobré znalosti...
4. Jirko spíš mne zajímá. Co tě vedlo a vede k chovu BC matek, a jak si se k tomu dostal.
Ad1: Bude docházet naprosto stejně ke snižování genové výbavy po rodičích (genotyp).
Ad2: Zvýšená bodavost v zahraničí se projevila především v souvislosti s masovými úhyny včelstev a dovozy všeho, co se dalo. V podobné situaci se nacházíme letos. Včelaři, kteří přišli o včelstva, koupí cokoli. S převisem poptávky jde kvalita dolů.
Ad3: O tom není pochyb. Přítel Havlín je zapsán v naší včelařské historii zlatým písmem. Jeho liniový chov je ukázkou toho, že lze udržet čisté linie v homozygotním stavu. Když se to umí. Havlína jsem zmiňoval v souvislosti se snahou nalézt zakladatelku nové linie ve Slovinsku. Chtěl jsem říct, že když ji nenalezl Havlín po mnohaletém úsilí, tak že tam prostě není. Že čistá kraňka ve Slovinsku je minulost a doporučovat dovozy je nezodpovědnost.
Ad4: BK jsem zvolil z jednoho praktického důvodu. Minimálně se rojí. To je podstatný rozdíl mezi BK a kraňkou. Je to klíčová vlastnost pro vysokou produktivitu práce. Proto profesionální včelaři chovají BK.
K první matce BK jsem se dostal prostřednictvím ing.Krauze z Borečnice u Písku.