Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Souhlas s Petrem ... Je to také často tak, že to, co se v jedné chvíli jeví jako marginální a pro jednoho neužitečné, se za čas jeví ouplně jinak. Takže situace se mění a náhled na ni, jak by smet ...
Jiří

Práve tento týždeň sa mi došli z antikvariátu z ČR Včelařství 1970 až 1973. Dokonca aj so špecialnym číslom z r.1972 (100-té výročie).

TomasoFernando

Mám úplně stejné pocity. Toto číslo bylo nejslabší z celého roku, jen jsem ho prolistoval, přečetl za pár chvil a nic z toho mě nenadchlo.

Mě nadchla představa v jednom článku, žeprý med, nemá enzym diastázy a další informace je otom, že prý zkvašený med už nelze jako potravinu použít..(č.Včelarství,s.343;2012/10) Určitě si po přečtení takových informací normální čtenář nabytý vzděláním, do kterého vrazil nejednu korunu řekne, "sakra kdo ty články Včelařství recenzuje?". Copak Včelařství nemá ani jednoho normálního člověka pro vyhodnocení článku jako odborně dostatečný, či nedostatečný k tisku a jeho vrácení, při případném odborném nedostatku? Opravdu otisknou vše, aniž by to někdo četl? _gp_

A co je ještě horší, že se tím "masíruje"členská základna. Články ve svazovém časopisu, určují co si včelař má myslet a moc nad tím neuvažovat. O to víc, když článek zplodí kapacita.

(29.09.2012 20:16)Vojtech Langer napsal(a): [ -> ]Práve tento týždeň sa mi došli z antikvariátu z ČR Včelařství 1970 až 1973. Dokonca aj so špecialnym číslom z r.1972 (100-té výročie).

Vojto,a dojem na teba spravili aký?

gupa napsal(a):..že prý med, nemá enzym diastázy ..

Nejsem chemik, ale i tak bych se rád autora tohoto vyjádření zastal.
Diastasa, neboli amyláza, je enzym, který štěpí škroby na jednodušší, ale přece jen ještě složené cukry, jako například dextrin, nebo maltózu. Proto se dá dobře využít na výrobu sladké hmoty, kterou se dá šidit med, nebo krmné tekuté prostředky pro včely.
Včely štěpí cukry na glukózu a fruktózu a to pomocí enzymu invertázy.
Přítomnost diastázy v medu asi opravdu vzbuzuje podezření, že tam je něco umělého přimícháno.

To asi autor předpokládá, že včelaři nebo laboratoře nevyšlechtily GMO včely produkující tento enzym diastázu ve větším množství a tím pádem nekrmí bramborovým nebo kukuřičným škrobem
No jo, ale co když krmí nějakým invertem se zbytky tohoto enzymu použitého při přípravě a ty zbudou a při vytáčení se dostanou do medu - to je pak označen automaticky za pančovaný?

ano,aspoň u nás..teda neviem či konkretne hladajú diastázu,ale akekolvek množstvo glukózy a iných cukrov ktoré v mede niesú z nektáru alebo medovice posunú váš med do kolonky pančovaný..norma pripúšta 5% sacharózy,inverty a pod majú nulovú toleranciu..len čakám akí lobisti pretlačia do normy nejake povolené percentá aj týchto sajrajtov..nástup invertov robí vrásky na čele výkupcom,to mám z prvej ruky..

(03.10.2012 14:48)Vladimír Polyster napsal(a): [ -> ]

gupa napsal(a):..že prý med, nemá enzym diastázy ..

Nejsem chemik, ale i tak bych se rád autora tohoto vyjádření zastal.
Diastasa, neboli amyláza, je enzym, který štěpí škroby na jednodušší, ale přece jen ještě složené cukry, jako například dextrin, nebo maltózu. Proto se dá dobře využít na výrobu sladké hmoty, kterou se dá šidit med, nebo krmné tekuté prostředky pro včely.
Včely štěpí cukry na glukózu a fruktózu a to pomocí enzymu invertázy.
Přítomnost diastázy v medu asi opravdu vzbuzuje podezření, že tam je něco umělého přimícháno.

Nemusím být chemik, abych žasnul._gp_

Inverty na krmení se docela rozmáhají, jsem zvědav kdy někoho napadne to nalít rovnou do medu. Proč dávat do výkupu med s 16% procenty, když se tam dá doplnit invert s 27% vody.

(03.10.2012 20:06)gusto napsal(a): [ -> ]len čakám akí lobisti pretlačia do normy nejake povolené percentá aj týchto sajrajtov..nástup invertov robí vrásky na čele výkupcom,to mám z prvej ruky..

Za sebe musím říct, že se toho nebojím. Může to být jen další konkurenční výhoda pro slušné včelaře, kteří nedělají ze zákazníků blbce. Norma je norma, ale kvalita pak už může být někde jinde. Vždyť v normě jsou dnes pochopitelně všechny potraviny, které nám nabízí potravinářský průmysl. Zkrátka vše spěje k tomu, že už nebude stačit propagovat nákup medu od včelaře, ale i mezi samotnými včelaři se bude muset rozlišovat. Na stavovskou čest se dneska už žel spoléhat nedá.

(03.10.2012 11:03)gusto napsal(a): [ -> ]Vojto,a dojem na teba spravili aký?

Menej farebný a obsahom, hlavne návodmi pestrejší. Úle, oplodniačiky a meterinec svojpomocne... Samozrejme, "hlavné úlohy strany" si netreba všímať. Ako zaujímavosť je, že v tom období nastupovala vtedey ešte neznáma Varroa Jacobsoni...

Ja som dosť silný fanúšik včelárskej histórie,ak by som mal priestor,tak hneď robím múzeum ..mám na ruke(objednané)pekné kúsky,včelař z rokov 1905,1907 a pod..chvalabohu že sa"dožili v zdraví" takého veku..

Možná by bylo fajn, tyto unikáty zdigitalizovat a umístit na WEB.

Pozor na porušení autorských práv, mohlo by jsi narazit ...

Po tolika letech uz asi autorska prava neplati

Ano správně! Autorská práva zanikají 75 let po smrti autora. Je vidět, že téma "Problematika autorských práv" je užitečné

Vyčetl jsem že by mělo jít o 70 let. Dále jsem si otevřel tedy toho Českého Včelaře z roku 1905, někde kolem strany 50 je např. článek od pana Jakše. Z internetu jsem si zjistil, že když to psal, bylo mu kolem 42 let. Práva v souborném díle, což takový sken ročníku Český Včelař je se vztahují 70 let od úmrtí posledního žijícího autora. Teď jen vědět, kdy kdo umřel. Pokud tam psal totiž někdo v roce 1905 a měl 20 - 25 roků a umřel např. v 75 -80, ještě by to nemuselo podle zákona vyjít. _gp_

Ahoj.
Když jsem před časem upozorňoval přítele Dlaba na to, jak v článku č. 5/2012 str. 153 "Chraňme přírodu..." RNDr. Linhart matematickou "zrůdností" obsah článku degradoval ( 300x500 000=
15 000 000?!?!? a všechny následující výpočty jsou touto chybou zatíženy) a dotazoval jsem se jej, jak toto může šéfredaktor pustit do tisku, tak mě přítel Dlab odpověděl, že šéfredaktor za obsah článků neodpovídá.
To sice může být pravda, ale spolu s redakční radou jsou zodpovědni za kvalitu časopisu a ta se v první řadě odvíjí od kvality článků a tedy zákonitě klesá s chybama v nich.

Honza