Vážení diskutující,
dovolím si jednorázově se zapojit do vaší debaty, aby to nebylo o mně beze mě.
Protože spekulujete o mé kvalifikaci na post redaktorky časopisu Včelařství, zveřejňuji svůj profesní životopis na
www.studiowa.cz.
Předpokládám, že po přečtení začne někdo spekulovat, proč jsem s takovou kariérou přijala místo pouhé redaktorky. Proto odpovím rovnou. Měla jsem dva důvody. První: požádal mě o to můj manžel, kterého ctím, mám ho ráda a občas ho i poslechnu. Druhým důvodem byla skutečnost, že mi úroveň časopisu Včelařství nepřipadala uspokojivá a domnívala jsem se, že to mohu změnit.
Jak někdo hbitě postřehl, provozuji jógu – více méně celý život. V posledních deseti letech více. Jogíni mívají tendenci pomáhat, často to dělají nezištně. Věřte mi nebo ne, mzda redaktora Včelařství není nic k závidění.
Protože se strefujete do data, kdy jsem začala v ČSV pracovat a uvažujete jaký je můj podíl na č. 7 Včelařství, oznamuji, že jsem nastoupila 10. května. Včelařství č. 6 dokončil předchozí redaktor, od č. 7 je časopis mým dílem včetně většiny článků, které jsem již zadávala já.
Ještě někoho myslím trápilo, že jsem jednatelkou společnosti NVT Repro, která zajišťuje předtiskovou přípravu a tisk Včelařství už skoro 20 let. Ano jsem, nevidím v tom nic špatného. Pro NVT Repro již nepracuji, jsem plně redaktorkou Včelařství. Jednatelkou jsem zůstala, protože kdyby můj 130 kilový manžel natáhl brka, tak mi to umožní nějak se společností naložit dříve, než by ji táhnoucí se dědické řízení vehnalo do zkázy. Možného střetu zájmů se neobávám, protože jsem nikdy v životě nekradla a nehodlám s tím v padesáti začínat.
Mám dřevěné úly a mým učitelem včelařství je ing. Václav Smělý, který mě jako tehdejší jednatel ZO ČSV Praha 6 a především oblastní důvěrník velmi pomohl jak radou, tak fyzickou pomocí u včel, a to už mu bylo přes osmdesát! Pan Smělý včelaří skoro 70 let, má obrovské zkušenosti, „svou“ ZO řídil pevnou nekompromisní rukou a své včely miluje. Jsem přesvědčena, že každý jen trochu soudný člověk mu musí projevit úctu.
Pokud byste v budoucnu na mě měli nějaké otázky, zeptejte se prosím přímo. Můj e-mail je redakce@vcelarstvi.cz.
Vyjádření 130 kilového manžela:
Kdyby byl posledním redaktorem časopisu příčetný člověk jako p. Prokeš nebo p. Tamchina, nikdy by mne nenapadlo svou ženu o účast v konkurzu na místo redaktora Včelařství žádat. Udělal jsem to jen proto, že mi na kvalitě časopisu, který dlouhodobě má firma dělá, velmi záleží (samozřejmě z obchodních důvodů). Pokud je redaktorem jakéhokoliv časopisu líný obmyslný šantala, který otiskne cokoli a i dobrý příspěvek zveřejní zcela náhodou, neb články před odevzdáním do výroby většinou nečte, je obtížné kvalitu čísla ovlivnit. Co se týče ceny časopisu, 60-70% jeho ceny tvoří papír, rozhodně jej tedy nelze vyrobit za polovinu, nebo ještě méně
. Náklady na výrobu časopisu jsou jak pro redakční radu, tak pro vedení svazu zcela přístupné a pokud důvěřujete, jak jsem pochopil, panu Dvorskému, který byl donedávna členem redakční rady, je snadné se ho zeptat.