Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Aj na Záhorí je už slnečnica tak na 50% v kvete. 400 m od včelnice mi kvitne 120 ha parcela.

(30.06.2016 18:07)slamos1 napsal(a): [ -> ]Me v dosahu včel rozvetlo 5 hektaru hořčice ale ta je asi bez významu že?Včely od rána neco nosí, uly krásne voní sladinou, myslím že je neco na javor. listech.

Hořčice se vyrovná řepce a nestříkají jí tak zuřivě jako tu řepku a tak berte jako požehnání, že vám jí tam zaseli! Co bych za ní dal.

Tady jí sejou na zelené hnojení, pravidelně nádherně kvete. Potíž je v tom, že kvete koncem října a začátkem listopadu...

(30.06.2016 22:59)tom.50 napsal(a): [ -> ]Merkuri je jako vždycky někde v mimozemské sféře, asi je to Marťan.

Už dávno za soudruhů se psalo ve Včelařství o tom, že pohankový med, ač silně páchne po močce, je velmi léčivý a že západoněmecký zákazník ho platí tehdejšímu SSSR skoro zlatem! Jenže jak on říká, v knihách píšou len samé somariny (on to napsal jinak) a tak to holt neví.

Pohánkový med má špecifickú vôňu,ktorá ale v chuti na jazyku nie je cítiť.Keď otvoríš konvu, tak ťa ovanie,ako keby si šiel okolo prasečáku- chlieva.Proste má vôňu po svinskom hnoji.

Ja som reagoval na med z bodliakov a nie na pohánku. Pohánkový med málokto chce a pre je zvlašnosť mám ho na háku. V Podhoranoch je 20Ha zasiatej pohánky, pre mňa je lepšia slnečnica a lucerka a toho mám požehnane. Rovno sa stavím že pohánkový med miestny papšaji budú predávať ako horský med ako bolo pred 4 rokmi, blbci.

(29.06.2016 19:17)Jaroslav Stoklasa napsal(a): [ -> ]Keď som pred 6 rokmi začínal, všetci mi hovorili, že tu je rozhodujúca malina a že tu nikdy nebola a ani nebude medovica. Z maliny je hlavná znáška. Pozeral som fotky z predošlých rokov a aj zápisy. A premýšľal nad viacerými príspevkami o medovici tu na fóre... Už dávnejšie som mal o maline ako hlavnej medonosnej rastline pochybnosti. Med z nej by mal byť sladký a svetlý. A taký nebol za celých 6 rokov ani jeden. Okrem tohoto roku. A tak sa začínam zamýšľať, či tá malina nie je len mýtus, alebo prídavok a či tým hlavným zdrojom nie je u nás medovica. A či tento rok nevypadla vo veľkom práve ona. Tohoročný med je úplne svetlý, po iné roky mal vždy hnedý odtieň. Určite je stálicou pichliač, o tom pochybnosti nemám. Ale tá malina... Koľko by jej muselo byť na malinový med? Možno sa podieľa jednou tretinou na skorom letnom mede. A možno ani tou... Podľa mnohých tu medovica stále nie je a nikdy ani nebola. A nepomáhal ani plný pohár medovice na ukážku... Aj dátumy produkcie medovice a kvitnutia maliny sa dosť spočiatku prekrývajú...

Poprosil som jednu kolegyňu - palinologičku - či by sa nepozrela na ten svetlý med a či by sa nedal podľa peľových zŕn určiť zdroj. Najväčšie zastúpenie, úplne dominantné, mal peľ rodu Circium (pichliač potočný patrí do tohoto rodu), nasledoval peľ maliny a ešte za zmienku stál peľ z javora. Ostatné bolo zanedbateľné. Takže sa mi potvrdila domnienka, že hlavným zdrojom bol pichliač a tiež, že za slabými tohoročnými výnosmi bol skôr deficit medovice a nie znášky z maliny, ktorá jednoducho nebýva takou dôležitou medonosnou rastlinou, za akú ju tu považujeme. No a prvý krát bol jarný med podstatne tmavší ako skorý letný. Tento rok je celý naopak

[attachment=4248]

Jaro a pátral si po príčinách tohto stavu?

(01.07.2016 22:10)Jaroslav Stoklasa napsal(a): [ -> ]Takže sa mi potvrdila domnienka, že hlavným zdrojom bol pichliač a tiež, že za slabými tohoročnými výnosmi bol skôr deficit medovice a nie znášky z maliny, ktorá jednoducho nebýva takou dôležitou medonosnou rastlinou, za akú ju tu považujeme. No a prvý krát bol jarný med podstatne tmavší ako skorý letný. Tento rok je celý naopak

Pokud jde o pylovky a pokud se dobře pamatuji ze školy, druh medu nebo hlavní zdroj se nepozná kvalitativním rozborem, ale kvantitativním. Spočítají se na čtverci počty jakých zrn, potom se vezme tabulka a přímou úměrností se zjistí množství nektaru použitého při výrobě medu.

Takže otázkou je jaký to byl rozbor a jestli se přepočítaly zrna z kvantity na druh a podle toho se zjistil hlavní zdroj. Jestli vtom je navíc nějaký kooproducent, tak tam už jedině podle dalších znaků. Neznamená, že když je med světlý, nemusí pocházet jako hlavní zdroj z kooprodukce medovnic a jiných.

Kvantitatívny.

Jen tak pro zajímavost, kolik jakých zrn bylo na čtverci nebo v určitém množství vzorku? To by mělo být vypsané v protokolu. Nepamatuji se z kolika čtverců se potom dělá výsledek nebo jestli se počítá z gramu medu sedlina a podle něj a tabulky se to určuje. Jen tak pro zajímavost.

Také může ovlivnit výsledek přesné místo odkud byl vzorek odebrán. Takže moc bych na žádný výsledek nesázel. A dobře, že je to tak, naše chytrost by byla nebetyčná.

(01.07.2016 22:58)gupa napsal(a): [ -> ]Jen tak pro zajímavost, kolik jakých zrn bylo na čtverci nebo v určitém množství vzorku? To by mělo být vypsané v protokolu. Nepamatuji se z kolika čtverců se potom dělá výsledek nebo jestli se počítá z gramu medu sedlina a podle něj a tabulky se to určuje. Jen tak pro zajímavost.

Gupa, nemám žiadny protokol. Nebola to oficiálna analýza. Ja som len chcel vedieť, či naozaj malina nemedovala a či je pichliač podstatným zdrojom. Poprosil som kolegyňu, ktorá robieva s peľom, či by sa na to nepozrela a ona to ochotne urobila, vedela, ako sa to robí a tak to skúsila. Bolo to pre moju osobnú zvedavosť. Pichliač bol zastúpený na celkovom podiele viac ako 60%-ami zŕn, malina cca 20% a javor okolo 15%.

začala medovat katalpa... krásně voní a je u ní živo....

No nejsem si jistý v tom určení druhu, protože není jednoduché nalézt koeficient či kategorii pro absolutní hodnotu počtu pylových zrn pro jednotku medu u javoru, předpokládám klenu.Kupříkladu kdyby místo javoru byl v takové zastoupení pyl akátu nebo okurky, byl by to med akátový nebo okurkový ikdyž by to mělo nejmenší zastoupení v podílu na celkovým množství zrn, (i méně okolo 20%) protože absolutní hodnota počtu pylových zrn akátu nebo okurky na jednotku medu je menší než u zmíněnýho bodláku a maliny.

Takže jestli někdo víte jaká je kategorie u javoru, tak pro zajímavost sdělte. Myslím si totiž, že může jít i o druhový med z klenu který je dominantní nad bodlákem a malinou. Malinový med to podle zmíněných procent a kategorie není.

Tak dnes mi včely létají na víc jak 4km vzdálenou slunečnici. Netušil jsem že jí tak daleko najdou, je to ještě přes kopec není to sice velká sláva ale aspoň nejde váha dolů.

nájdu aj 6km..a keď sú dobré podmienky a meduje tak donesú aj do medníkov..ale napr teraz,3 km od úľov vidím žlté more,a včely len vykúkajú a posedávajú..ani noha s obnôžkou,o nektári ani nehovoriac...sucho,horúčava..jediné čo je aktívne pred úľmi sú lastovičky..ešteže sa jeden myšiak chytil rozumu a narúša im občas tú idylku,lebo už to bolo posledné dni neúnosné..

Tak uvidíme čo z tej slnečnice bude. 120 ha, a majú to len 400 metrov na okraj.

Včera som pospájal čo som začiatkom mája rozdeľoval. Ale tým rozdeľovaním a spájaním to mám dosť pomiešané s plodom. Ani materské mriežky som nedával. Možno im to v priebehu budúceho týždňa, keď budú skonsolidované ešte prehádžem, plod dolu zásoby hore. V jednom spojenom som nechal obe M, v jednom som ponechal iba jednú a slabšiu som vyhodil. Dúfam že tá ponechaná prežije...

Dnes som bol pozerať na letáče. Let ohromný. Peľ nevidno, len kde tu. Tak asi nosia sladinu (nemám váhu, tak iba hádam) pristávajú ako v agáte, ťažké.

No a teraz dokvitá pomrznutý agát. Kvety sú vysoko, tak som nemohol posúdiť veľkosť náletu, ale to je len kde tu kvet.

..síce nás rozdeľujú len Malé Karpaty,ale rozdiel v bonite a kvalite pôdy medzi trnavskom a záhorím je hodne veľký..na vašej piesočnatej pôde aby slnečnica zamedovala,potrebuje väčší prísun vlahy ako u nás..rozlohu a vzdialenosť slnečnice máš ideálnu,už len aby zhora polialo..

Slnečnica meduje veľmi dobre, za 2 týždne aj dačo bude a keď bude priemer 20kg tak bude pomaly 5 ton medu.

(02.07.2016 17:52)gusto napsal(a): [ -> ]..síce nás rozdeľujú len Malé Karpaty,ale rozdiel v bonite a kvalite pôdy medzi trnavskom a záhorím je hodne veľký..na vašej piesočnatej pôde aby slnečnica zamedovala,potrebuje väčší prísun vlahy ako u nás..rozlohu a vzdialenosť slnečnice máš ideálnu,už len aby zhora polialo..

V Senickom chotári je zlom. Sever chotára je sprašový (myjavská pahorkatina, unínske háje) a juh je pieskový (až po Karpáty a k Bratislave). Tie spraše (tam som aj ja) trochu lepšie držia vlahu, a v jeseň a v zime sa tam nedá chodiť po chotári. Bahno až za ušami.

No, a práve teraz prší. Včelám bahno nevadí. Zajtra môžu nosiť.

Take mam 400 m od vcelnice 120 ha slunecnice na zacatku kvetu. Jinde uz slunecnice kvete, ale tady se objevily prvni kvety az koncem tydne, asi nejaka pozdnejsi odruda nebo pozdni vysev. V noci konecne prisla vlaha (35 mm), tak jsem zvedavy co z toho bude, ze by snuska?