Včelařské fórum – o včelách a včelaření

O mě akáty před rozkvětem. Vypadá to, že rozkvetou o víkendu, kdy se má mírně ochladit, zapršet a má být oblačno a bez většího větru, tak snad......

(21.05.2014 8:53)jirka.marx napsal(a): [ -> ]V sobotu jsem vytáčel v naději, že bude tenhle týden hezky a snůška. Hezky je ale snůška ani náhodou, denní úbytek na váze je přes 1,5 kg mají hodně otevřeného plodu. čekám na akát , ale toho je tu málo a na lípy....

S akátem klid, ve výšce 300 m asi nemeduje jako tady u nás a tak nelitujte.

Nerozumím co máte s tou lípou? To je přece finále a až koncem nebo po 20 červnu a do té doby, za celý měsíc se toho může ještě udát mnoho ne?
Medovice u vás nic?

No a vaši jezevci třeba taky nic, ti naši tady jsou zkostnatělí a nic kloudného nepěstují. To o 10 km dál jsou progresivní, rok co rok několik set ha svazenky a pohanky. Že já mám vždy smůlu na jezedáky...

tak to sme na tom uplně stejně.......jiný jzd maji svazenku nebo ten červenej jetel a unás ani tuk......i tý řepky je hodně málo......

Dnes som pozrel do včelstiev, nakolko som váhu potrebova na inšie. Medíky plné medu ako aj plodiská. Agát dokvitne zhruba o 6 dní, budem vytáčat o 9 dní.Meral som aj vodu, 18,5%, takže ked budem vytáčat, počítam z hustotov 16 - 17% vody.

Dnes som sa stretol z kamošom, ukazoval mi vytočený med z brest väzový, nádherná stredne tmavozelená farba. Je to háklivý strom na medovanie, musí mať otimálne podmienky, čo je raz za 10 - 20 rokov.

včera jsem prohlížela po té předchozí zimě , jak na tom jsou. Překvapil mě přínos sladiny,(teď co se udělalo teplo) ale nevím z čeho. Tady na horách toho moc rozkvetlého není. Pořád chodím a koukám na co chodí a nevidím ani včelu. Žádná rozkvelá pole tu nejsou, jenom luční kvítí a to co mají lidi rozkvetlého okolo chalup. Ani na pampeliškách, co zůstávají rozkvetlé, slídí okolo smrků, ale nic tam není.... tak nevím, co nosí, ale hlavně, že něco nosí .... Závidím těm, co už stáčí med...

Tak jsem byl okouknout řepku, ta co začala dřív je zelená s občas květy, ale pár lánů pozdnějších je žlutých a pěkně hučí. A včely mě pěkně proháněly - na dvou stanovištích jsem to schytal - zřejmě abych neočumoval a nepřekážel a šel taky něco shánět.
Takže naděje neumírá.
Doma u lesa včely svištěly, ale řepku by měly daleko - asi 2km ten odkvetlý a 7km ten kvetoucí lán.
Takže něco jiného. Kvetou "kaštany" a začaly louky.
Mšice jsem neviděl ale pořádně jsem nehledal.

Jestli slídí kolem smrkú tak je to dobré a možná je to ten přínos. Kdo neví co má na smrkách hledat neuvidí nic i když na to kouká ze 40cm.Puklic velkých (smrkových) bývá málo ,ale jednou jsem z nich snůšku mněl ale to je vzácnost. Puklice polozkrytá - ta by nás na horách mohla zahojit. Puklice polozkrytá by nyní mněla trošku začínat, Není nyní vubec vidět, ani náhodou.Je ukrytá v paždí dvouletých větévek pod hnědým límečkem co zbyl z pupenu. V těchto místech se začíná oběvovat pod puklicí malinká kapička medovice která je vidět jen když se v ní zatřpití slunce. Postopně puklice roste a kapka medovice také. Na vrcholu produkce jsem viděl i kapky velké jako rýže.Nejlepší je sledovat vosu nebo čmeláka a pozorně koukat kde se na chvilečku zastaví.
Já byl včera jen na skok na kraji lesa na čumendu. Našel jsem 5 puklic velkých(smrkových) které byli už velké jako hrách a medovici na nich sebrali mravenci. To je nadějné protože puklic polozkrytých bývá víc než 1000x více než puklice velké(smrkové) a puklice polozkrytá má o mněsíc opožděný vývoj proti velké. Dále jsem odhalil na spodku větví asi 15ti letých smrků velmi nadějné kolonie mšic (nahých nebo zelených) Jsou obalené a ošetřované mravenci. Samotné mšice by nikdo neodhalil ale klubko lesních mravenců je vidět dobře. Sledujte kde po kmeni leze třeba jen jeden mravenec a ony tam někde ze spodu 3-4letých větví budou. Hledal jsem i medovnici ojínenou (ta tvoří melecitozu) a nenašel jsem . Ta však bývá bez mravenců, bývá na dlouhých tenkých větévkách co vysí dolů ze starých smrkových větví. Medovice snad bude a asponˇ v začátku to nebude melecitoza - si teda myslím.
Jinak tet na horách kvetou javoky kleny ,ale v tom větru je to o ničem.

U nás po púpave cca dva týždne kvitne iba hloh a čaká sa na malinu. Znášku z vrb, ovocných stromov a púpavy preplodovali cez dažde a niektoré včelstvá potrebujú doplnenie zázob. Výnimkou sú len včelstvá dotiahnuté z repky - tie majú dosť zásob a sú v lepšej kondícii a navyše poskytli med pre plemenáče. Dúfam, že sa nepokazí počasie počas kvitnutia maliny. V zálohe je ešte vrbka, lúky a medovica, ktorá bola minulý rok a podľa štatistík by teraz nemala byť.

Díky Zdenku za odpověď, právě vždycky koukám, co píšeš, protože máme podobnou polohu v Orl.h. Já jsem začátečník, takže rady nabírám hrstěmi. Javory jsou spláchnuté po děštích a na rozkvetlém dřišťálu jenom čmeláci. Maliník ještě nekvete, tak se půjdu podívat po těch smrcích... dobrá rada nad zlato, nevěděla bych, kde hledat...

Je třeba ty javory nezatracovat. Jestli někde mezi stromy tak nefouká klidně múžou trochu medovat. Mají nektarya nemůžou být spláchnutý. Nektar se tvoří každý den jo a to jsem zapomněl !!! Na květních hroznech se velmi často přemnoží mšice a je tam regulérní medovice. Je potřeba prohlédnout z blízka květní hrozny klenů na několika různý místech. Tu medovici nevysuší ani výtr a je pod mšicema dobře vydět.Ty mšice tam jsou ještě i po odkvětu.

---

Jo a jestli chcete někdo hledat mšice na smrku ,tak nehledejte, ale zamyslete se kde víte že jsou lesní mravenci. Stačí malé mraveniště.Jděte tam a v okolí do 15 m sledujte po smrčcích kam lezou,Velmi rychle a snadno to najdete. Mšice sedí v tuto dobu vždy ze spodní strany 3-4 letých větví.. Až budete vědět jak to vypadá a kde to hledat pak mužete chodit po lese i tam kde žádné mraveniště není. Stejně tam nějací mravenci jsou jen nemají velké mraveniště.Když na některý smrček lezou 1-2 mravenci tak tam většinou nelezou nadarmo. Dejte vědět jak to dopadlo.

tady je hrozný vítr už 3. den, takže se včely drží při zemi... Javorů je tady hodně, jsou rozkvetlé, ale vzrostlé (staré), takže vidím je na pár květů , prozkoumám mšice...o mraveništi nevím (teda v lese) teď se mi rojí mravenci okřídlení v kuchyni .. fuj .. a jinak díky

PRO Alberta Grosse: Statystika medovicových roků existuje a je pravdivá, ovšem ta melecitoza se v poslední době do toho plete mimo hru. Dříve byl medovicový rok a přemnožili se i berušky a jiní draví brouci a producenty medovice následně uplně vylikvidovaly. Potom to trvalo zas 3-7let než se ten koloběh zase rozjel.Nyní berušky a nosálové nejsou vidět a mohl by být dobrý medovicový rok na tekutou medovici. Medovicový rok ve smrkových oblastech je v červnu max. do 10-15 července a pak je konec. Melecitozní rok (medovnice ojíněná) produkuje v červenci a srpnu a mnohdy ani konec nemá.

PRO ZDENKA:
prohlídka asi 20 smrků v okolí úlů, ani jeden mravenec, asi je opravdu brzy, zato dnes nosí pyl úplně oranžový a žlutý a našla jsem pár včel na zbývajících pampeliškách - asi po té zimě začaly zase víc plodovat? na javorech ani mšice ani včely...

Vr. 2009 bola medovica zo smreku / puklica poloskrytá/. Z čoho bola medovica minulý rok netuším, ale mohla by byť každý rok. Medovica je bonus a preto je ťažké sa na takúto znášku spoliehať. Kočovanie na medovicu je potom pre včelárov kráľovská disciplína.

Měl jsi na jaře přijít k mému kočováku.Berušek zalezlejch pod víkama bylo tolik, že jsem je nedokázal spočítat.
Jen pod jedním výkem jsem nametl půl lopatky./čínskejch/. Teď to násob úlama a vyjde ti šílené číslo.F.V.

Jakých berušek, čínských? Co to je? Pod názvem beruška se snad rozumí slunéčko sedmitečné. Vysvětlíte mi to prosím, co jste to měl pod víky úlů?

(23.05.2014 19:05)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Kočovanie na medovicu je potom pre včelárov kráľovská disciplína.

Albert, to už sú gurmáni

(23.05.2014 21:20)tom.50 napsal(a): [ -> ]Jakých berušek, čínských? Co to je? Pod názvem beruška se snad rozumí slunéčko sedmitečné.

? http://www.lidovky.cz/beruska-ma-namale-..._domov_mtr ?

Aj malé decko vie čo je beruška, po slovensky ( katarinka, lienka, pánbožková kravička. )

Medovicový med je pre arabov Královské jedlo

Já jich taky měl, kdybych přeháněl tak víc jak včel. Tedy na jednom stanovišti u lesa.
Jinde ne.

---

V Česku dnes žije kolem padesáti druhů slunéček. Některé druhy přitom žijí třeba v jehličnatých lesích, kam čínské berušky nelétají. Ty se totiž usazují zejména v sadech, zahradách a na polích.
Zdroj: http://www.lidovky.cz/beruska-ma-namale-..._domov_mtr
No nevím, moc sadů tady není a les je jehličnatyý, i když u potoka hodně listnáčů.