Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Včera kocour slezl z váhy, písek mi ukradli, lípa skončila. Pokud bych měl vyhodnotit lípu - loni to bylo lepší. Zahájeno sušení -5kg.

(03.07.2020 15:33)Kamik napsal(a): [ -> ]Otevřel jsem knihu Včelařství,
Metodika Čermák (42x17): zimní cukr dospodu
Metodika Texl (Lang3/4): na cukr nový nástavek, MM a medník
Metodika Kolomý(39x24): přímo na cukr MM a medník.

Něco z onlajnu na internetu, metodika RNDr. VLADIMÍR PTÁČEK, CSc. (42x17), cituji:
"Stane-li se, že horní nástavek je bez plodu a plný zásob, přemístíme jej pod včelstvo jako první nebo druhy zdola, a to podle síly včelstva, aby byl chráněn před vyloupením. Včely začnou zásoby pod sediskem odvíčkovávat a spotřebují je pro plodování. Uvolněné buňky matka postupně zaklade. Takto vzniká vertikálně orientované plodové těleso ve 3-4 nástavcích, které uprostřed zabírá do šířky 7-8 plástu. Do volných buněk vedle plodu ukládají včely pyl. Za zónou pylu směrem k okraji úlu se nachází plást zavíčkovaných zásob jako železná rezerva pro případ nouze. Včely je neodvíčkovávají a nepřenášejí do medníku, protože ve 3-4 nástavcích je dostatek místa jak pro plod, tak i pro pyl a zavíčkované zásoby. Při časné vydatné nektarové snůšce pak můžeme nasadit nad plodové nástavky medník, kam se plodovým komínem dostává čistý med, aniž by byl smíchán se zásobami cukru. Když však včelstvo dostatečně nenakrmíme a ono spotřebuje většinu zásob, uloží jarní snůšku ve velkém plodišti a teprve další přínos ukládá do medníku. Velká rezerva zavíčkovaných zásob v plodišti má prvořadý význam pro udržení nepřetržitého plodování i ve snůškových mezerách, aniž bychom museli sahat ke krmítkům a k simulaci snůšky; to je vždy spojeno s nebezpečím falšování medu."

Osobní zkušenost: o přenášení se nemá smysl bavit, to bych měl cukr v medu už vloni, a potvrzuju "metodiku Ptáček", přebytkem cukru a s dostatečnou zásobou pylu matka nemá vůbec žádné zábrany nepřetržitě klást. Včelstva zimovaná na 4NN a s 30kg cukru měla při poslední kontrole plné a zavíčkované krycí plásty, některá slabší včelstva, zimovaná na 3N (s menším množstvím zimních zásob), nebo rozjeté plemenáče (bez zásob) už vysušily i krycí plásty a musel jsem je dokrmit. Ale jednoduše, vyjmul jsem prázdné krycí a na jejich místo vložil plné zavíčkované. A něco dal i dospod jako rezervu. Co by se jinak při následné snůšce stalo? Včelstvo by nejprve spoustu medu uložilo do plodiště a až potom do medníku.

To je jako návod konečně na ten sněženkovej med

Tak u nás na valašsku je lípa v plném proudu. Lesy se barví do žluta převahou lip, které se v nich nacházejí. Pod každou je hukot jako v úle ... prostě krása střídá nádheru. Váhu sice nemám, ale v úlech to pomaloučku přibývá, tak snad budu poprvé točit. Snad to ještě chvilku vydrží, pak se to vytočí a hurá zakrmit a přeléčit KM.

Ryvoleco

Kamik je skvělý diskutant a mám ho rád. Ale on bohužel nekriticky miluje Ptáčkův paskvil, vhodný do komunismu, kdy se vykupoval med za cenu o 10 Kčs vyšší než za jakou se prodával v krámě a státní výkup bral vše co aspoň vzdáleně připomínalo med. Dr Ptáček tohle mohl plodit, protože třeba řepkový med je z nektaru, který je z 99% sacharoza, ta stejná sacharoza jako je v cukru a tak není možné rozborem zjistit, z jakého zdroje med pochází a tudíž už jen zbývalo nějak "vědecky" s náležitou vážností zdůvodnit fakt, že v medu je invert z cukru. No tak to pan doktor zdůvodnil axiomem, který, jako každý axiom, už není nikdy dokazován. Tedy teoretickým bludem o tom, jak cukerný invert uvědomnělé včely pod plodištěm tolerují a nepřimíchávají ho do medu.

Připomínám, že NN systém prosazoval ve 30 letech 20 stol v USA dr Farrar, počátkem 50 let byl až na výjimky tento systém postupně opuštěný. Navíc dr Farrar včelařil jinde = v jiných klimatických podmínkách a s JINOU včelou!!!!!! U nás tuto už starou vykopávku (NN systém) vyhrabal jistý Jindřich Boháč (zakladatel PSNV). NN systém je velmi pracný způsob vedení včelstev hlavně pro nutnost neustálé rotace nástavků a dalších nesmyslných kejklů - jak asi může včelám být v obydlí, kde jim furt nějaký mamlas přeskupuje dílo!!! Přitom málokterý si vedle svého NN systému pořídí na stejném stan ještě Dadantsystém, aby to mohl porovnat jak stran medného výnosu tak hlavně pracnosti. Vztažené kupříkladu k jednomu kilu vytočeného medu.

No a za dokonalou perličku lze považovat dnes, na počátku 21 století toto: Včelstvo by nejprve spoustu medu uložilo do plodiště a až potom do medníku.

Tak tato věta je poplatná bolševickému režimu a v překladu do česštiny zní: Včely by pak nejprve zaplnily plodiště medem a teprve zbytek by nosily do medníku a tudíž by nezodpovědný socialistický včelař okradl socialistický stát o tolik cenný zdroj deviz, které bylo možné získat za med, který se dá nahradit cukrem a tedy zodpovědný budovatel neumožní včelstvu žít na medu, když mu stačí cukr.

Včelstvo na čistém cukru nepřežije, určitě ne zdravé a dlouhodobě (jedea z příčin "nepochopitelných" úhynů). Naštěstí je blbovzdorné, nehledí na Ptáčkovy tendenční bludy a poldiště si navzdory zbožným přáním soudruhů nejprve zaplní medem, kterým náležitě naředí cukerný invert a zbytky této šmakulády uloží do medníku. To v lepším případě.

Důkaz mých tvrzení? OVP někdy z let 1955-1975 kde se jasně píše o denaturaci cukru pro včelaře v NSR v poválečné období, aby včelaři nemohli s dotovaným cukrem pro včelaře kšeftovat. Cukr byl hořký tak, že i jen 5-10% v medu ten med znehodnotilo na nepoživatelný. Německo toho muselo bleskurychle nechat a začalo se cudně o cukru v medu mlčet.

Jestli tu já napíšu, že jen Dadantsystém, navíc s vytáčením jen panenských medníkových rámků a včelaření metodou, že těsně před snůškou v úlech nejsou téměř žádné zásoby, drtivá většina to nechce ani číst! Ale já bych se denaturovaného cukru nebál. Toto je také způsob, jak nemít v medu cukr = nikdy nevytáčet vysoké rámky z plodiště. Do KK dávat jen N rákmky zakladené a ty pak už na med nikdy nepoužít.

Vše jsem tady někde popsal, detailně, podrobně.

Přispívá sem mě dobře známý včelař, který zvýšil výšku svých vysokých rámků na 347 mm právě roto, aby měl jistotu, že v plodištích bude vždy mít vč med a ne náhražku. Doufám, že tohle nepřehlédne a vyjádří se k tomu též.

Pro rejpaly dodám - v době, kdy jsem se teoreticky velmi pečlivě připravoval na včelaření a četl stohy odborné literatury mě nenapadlo, někam si poznamenávat zdroje a proto nedokážu přesně lokalizovat zdroj mého včelařského vzdělání asi tak, jako určitě nikdo nezná jméno autora Slabikáře!

abych řekl pravdu taky o vysokém plodišti + NN medníku přemýšlím. Včelařím zatím jen třetím rokem. Ale nechce se mi zbavit možnosti postupného rozšiřování a zužování které NN umožňuje. Například hned na jaře vezmu ze sestavy spodní nejstarší nástavek a pak při rozvoji rozšiřuji NN nahoru (tím obměním 25 - 33% plodiště - podle toho jestli mám 3NN nebo 4NN na zimu). Nic u standardně silných včelstev nerotuji, nepřehazuji - jen např. letos jsem u dvou slabých které přezimovaly jen na 1 NN vzal druhý od shora ke byly a prohodil ho s prvním od shora kde byly jen zásoby a holky se krásně rozjely (dal jsem je tak nahoru "do tepla" a dole jim nechal zásoby). Zároveň když mi včelstvo hodně zesláblo vyrojením (nechal jsem jim matečníky a šly ven i dva poroje), stáhl jsem je z 4NN na 3NN. Líbí se mi prostě to, že můžu sestavu úlu ubírat nebo rozšiřovat o 25 % plodiště v jedné bedýnce. Jinak doplním že standardně včelařím v sestavě 4 NN plodiště (ten dolní NN je spíše polštář), mateří mřížkou a 2-3 NN medníky s panenským dílem. Líbí se mi ta jednoduchost, že na jaře seberu starý prázdný nástavek dole a dám jim stavět nový nahoře a nemusím to řešit po jednotlivých rámcích. To mi zatím brání, abych zkusil vysoké plodiště

Tome, vy jste snad úmyslně přeskočil první tři pány, které bych mohl citovat. ale jejich metodiky nejsou online, musel bych to přepisovat nebo scanovat, proto cituji pouze Doc. Ptáčka.
To jsou taky nějací pohrobci plnící pětiletky? Všichni z nich nechávají cukr v úle!!!, dokonce přímo pod MM.
K Doc. Ptáčkovi - nejsem jeho nekritický obdivovatel, jen jsem se ho zastal, aby se do něho vulgárně nenavážel kdejaký praktik, co je moc, to je příliš.
Dám vám aspoň Čermáka celou metodiku a na obrázku výcuc.
Třeba připustíte, že se můžete mýlit.
https://vigorbee.cz/files/MV3-2010vedeni.pdf

---

Ondřeji, kouzlo NN systému si vystihl přesně. Podívej, jak včelaři s VN řeší různé optimalizace, aby se jim včely dostaly do síly. A nízký nad to, někdy nízký pod to. Koneckonců ani ten cukr nemůžou vytáhnout, když by měli obavu, že to včely přenosí. Jedinou útěchou jim může být argument, že si nemusí hrát s tolika rámky a že matka ráda klade na velkých plástech...

Dneska 20 °C, bezvetri, vcely padaji do travy. Od vcerejsich 19 hod +3 kg, jestli neprijde dest, tak tech 6 kg dneska bude. Vcera +2 kg.

(08.07.2020 12:20)tom.50 napsal(a): [ -> ]Včelstvo na čistém cukru nepřežije, určitě ne zdravé a dlouhodobě (jedea z příčin "nepochopitelných" úhynů).si tak, jako určitě nikdo nezná jméno autora Slabikáře!

Ako ste na to došli?
práve na cukre najlepšie zimuje a vyzimované je v dobréj kondícii.