Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Pořádek vám v tom asi neudělám,mohu totiž odpovědět šalamounsky,že čas krmení v souvislosti s opotřebením zimní generace včel se dá načasovat podle konkrétní situace ve včelstvech....a počasí a .....
jinak,za mne-načasovat krmení v kontextu pozdní snůšky a třeba i léčení,je stejná alchymie jako jarní rozšiřování/aby jste to vystihl a nepodsekl včelstva/.....

z velké části je to o zkušenostech/praxi/....

v mé lokalitě,chcete-li konkrétní data,zakrmuji nejpozději,VĚTŠINOU, v druhé půlce srpna....ale zase platí to co píšu výše..

moc jsem vám nepomohl...asi

Tak to musis na sobola nebo nekoho s nizkou mirou.Tam to problem byva ale ja mam ramky 39x35 a tam problem nevznikne protoze po vybehnuti plodu je tam stale hromada mista na dokrmeni cukrem ale hlavne mne ted nosi do NN takze kdyz je pak hodne melecitoza necham to v NN hodim pod ne neco vynosej neco naa jare spotrebujou a je to super na jarni rozvoj.Pokud neco dokrmis aby tam byla cast cukru naredis to tim a jsi v pohode jak to udelat kdyz jsou plny 24 ja nevim on ti to nekdo popise.Ale melecitoza nebi kazdej rok a pozdni snuska sice opotrebuje o neco vcely ale ty to dozenou tim ze ted silne ploduji a hlavne musi vcas prestat plodovat protoze snuska je opotrebuje daleko mene nez vychova plodu

I když se to dříve tradovalo ,tak praxe ukázala že ani pozdní krmení včelám moc nevadí. Do půlky září je to v pohodě. Zpracují to zimní včely a nic se neděje. Píšu o normálně silných včelstvech. Příklad je norské zimování.

Neoslovil jste sice Bobe mě, ale pokusím se vás vyvést z jednoho omylu.

Skuteč ně se má za to, že první zimní včely se líhnou už v červenci. Ale nijak se neliší a za sebe se domnívám, že vč vychováají oboje včely - dlouhověké i "obyčejné" v nějakém poměru. Ten je pak daný konkrétními podmínkami toho místa, roku - průběhu počasí, ale i snůšky a taky třeba úlového systému.
Proto nejde obecná doporučení brát dogmaticky. A například je přece pořád lepší aby zásoby vč zpracovávalo až koncem září, kdy jsou v něm už téměř jen zimní včely, než ho nechat na hladu.

Navíc vč je živý a nějak "vědoucí" organizmus a tak (asi) reguluje a mění podle podmínek poměr dlouhověkých zimních a krátkověkých včel.

Odbočím k souvislosti, kterou si málokdo uvědomuje a tak malinko zeširoka.
Když komunisti nutně chtěli devizy a neuměli je jinak získat než prodat imperialistům cokoli, co chtěli (proto klidně nechali celý národ bez hajzlpapíru, sirek, nebo dámských vložek a dalšího zboží, ale i komodit) zaplatit svými kvalitními penězi. A stálicí byl med, který Západ chtěl pravidelně a všechen! Tak se stalo, že komunisti začali včelařství po r 1970 silně podporovat. Protože bylo jedno jaký med, zda jarní či medovicový, západní zákazník bral všechno, tak se povolila Kraňka, protože místní včela neuměla jarní snůšku využívat, měla velmi pomalý jarní rozvoj a prachbídné výnosy i toho "lesního" medu.

Spolu s povolením K se dalo vědcům za úkol zdůvodnit a naučit včelařskou obec hnát vč na rychlý jarní rozvoj a využívat jarní snůšku. Tomu se podřídilo úplně všechno. Proto ty teze z té doby o tom, jaké včely by měly zpracovávat krmení. Nikde přece nepíšou, že když se krmí pozdě, že vč padne a nedožije jara. Jen bude mít asi pomalejší jarní rozvoj a menší výkon v rané snůšce. Ale podle mých celoživotních zkušeností a zkušeností mých předků o to víc přinese ve snůšce tak zvané hlavní. Opakovaně jsem to tu letos napsal v různých vláknech, každý to ignoruje a nikdo se o tom, co může každý sám pozorovat a vyzkoušet, nechce bavit. Tak revoluční to je a tak strašně by to převrátilo dosavadní zakořeněný "omyl", že o tom nikdo nechce nic vědět. A už vůbec se tím nebude zabývat vědecká obec, museli by zase začít od začátku a proč, když je dobře živí ta už víc než třicetiletá stagnace a mají peníze i páky na to, prosadit do zákonů cokoli, aby jim tohle co je, vydrželo co nejdéle.

Musíte se naučit odfiltrovávat některý typ informací a doporučení a to lze jedině pomocí pochopení souvislostí jak je naznačuju. A naše vědecká obec zakrněla v roce 80 a furt vše "ladí" na včelu vyšlechtěnou na jarní snůšku a je potřeba si říct, co vlastně chcete od svých včel vy.

V jiném vlákně (bf) to vysvětluju a marně. Svaz a vědci nemají nové zadání podle nových požadavků a ti staří a zkostnatělí páprdové ignorují vývoj a ignorují potřeby moderního včelaře a furt vnucují to, co už chce čím dál méně včelařů. Je na vás co si vyberete.

A někdo tu včera, někde, nevím honem kde, napsal výbornou myšlenku, že kdo neléčí včas kvůli červencové a srpnové snůšce, že jeho vč "odchovají" o dvě generace víc brouků. A v té souvislosti se nabízí možná kacířská myšlenka: Když bude opožděný jarní rozvoj včelstva, nebude tím pádem opožděný vývoj brouka a nebudou mu nakonec některé ty generace chybět? Třeba toto by měli rozpracovávat vědeci a ne se snažit zuřivě chránit Kraňku, která nemá vlasnosti, jaké by někteří dnešní včelaři u včel chtěli (má je například ta BF).

Ano, vše se vším souvisí a tak strašně složité to je. A nevím Bobe, jestli jsem uspokojil vaši touhu po ppznání, jak se to s tím zpracováním zimních zásob vlastně má. Jedno je jisté. Nakonec to bude jenom na vás.

Pro vaši informaci, už mám na cestě dvě čistokrevné matky se záměrně opožděným jarním rozvojem a zvažuju, že u poloviny svých vč s K matkou upustím od předjarního zužování blinovkou, což je absolutní prazáklad systému Dadant. To zužování logicky vede k urychlení jarního rozvoje (a vyžene v některých letech vč na strom když o 2-3 dny něco prošvihneme).

Asi u norskyho zimovani je to jiny nez u klasickyho vcelstva, ne ?
Vychazim z toho, ze norsky zimovani je "premeteni" a tudiz se proste holky musej snazit.
Co mam ja zkusenosti, kdyz chci v srpnu dokrmit, tak se jim uz do toho moc nechtelo. Jako do odberu krmeni. Samozrejme otazka muze i znit, jestli sjem nedokrmoval zbytecne, ze to odebiraly z nutnosti a ne ze chtej.
Chose

(24.07.2019 8:08)Josef Karliak napsal(a): [ -> ]Invert z repnyho cukru si muzes udelat/uvarit i doma, ale je to nekonecny pri vetsim poctu vcel .
Ale invert spis uz varim pro vcelstva, ktery se mi zdaji ze maj v srpnu mensi zasoby nez bych si predstavoval. Vloni se mi to stalo u 2 vcelstvech, ikdyz nebyly loupeny a dostavaly v cervenci davku jako ostatni. Ale uz ho tolik neodebraly. A invert, co mi pres zimu zkrystalizoval, jsem skrmil v oddelcich na jare.
Chose

Proboha chlape co blbnete s tím vařením!!!! Včely disacharid sacharozu invertují pomocí enzymu a vy asi kyselinou nebo jinak anorganicky a tím jim vyloženě ubližujete a třeba taky proto máte pak "kurevsky" nehezké pohledy do úlů!

A jen váš invert to nedělá, je to vždy souběh drobných kravin, které každá jedna sama o sobě by nevadily. Když se ale jejich negace sečtou dojde k průšvihu. A taky ne vždycky, znáte to o tom džbánu a dlouhém chození pro vodu, že jo.

Dám vám nevyčtenou radu. Nikdy nemyslete za včely a nesnažte se jim pomáhat podle vašeho, třeba nejlepšího přesvědčení. Ono to nejspíš nebude k jejich dobru, ale v nejlepším případě to vydrží (jsou hodně blbovzdorné). Jnže někdy je to ale oslabí a pak kolikrát stačí už jen nenápadná poslední kapička...

Staré moudro: "cesta do pekla bývá velmi často dlážděna samými dobrými úmysly."

A ještě dodám, přece jen. Nemusím mít vždycky pravdu a už jsem se v životě těžce mýlil mockrát. Ale vč mi v zimě (ani jindy) fakt nehynou, dosvědčit to může KTM, ale taky třeba Milan Havelka a další. Možná proto, že já, ale ani třeba KTM (ten už vůbec) by v životě neudělal nic, co by jen teoreticky mohlo včelám ublížit.

(24.07.2019 11:23)Josef Karliak napsal(a): [ -> ]Nee,
nedaval, neni duvod. Neni to z medu, HMF je pri tepelnym poskozeni medu, ne ? Klidne me opravte .
Kazdopadne vcely na tom vyzimovaly bez problemu, odebiraly taky. A to samy na jare oddelky, kdyz uz to bylo jako sadlo...
Chose

HMF = kyseliny+cukry+teplota... Vsetko spĺňaš ...vyrobcovia invertov kontroluju množstvo hmf pri vyrobe..

Co jsem parkrat na zimu krmil invertem, nemel jsem problem s uhynem, takze tim to nebylo.
Pravda je v tom, ze je to vzdy vic veci. U me to bylo : na vcelstva mensi davka krmeni,melecitoza,vlhko,tepla zima. Diky velkymu razu krmeni i nebyly tak dlouho "podnecovany" a po zmizeni letnich vcel byly slabsi.
Jinak invert jsem varil prave z duvodu, aby to vcely nemusely stepit a nedoslo u nich tolik k opotrebeni.
Na druhou stranu jsem od toho upustil, protoze je vareni casove narocny a kdyz krmim vicemene po medobrani v cervenci (zatim do 10.7), jiz vim, ze se v klidu opotrebovavaji letni vcely a ke konci cervence mam zakrmeno, je to znat v mensim odberu krmeni klasickyho 3:2. Takze u me to bylo z nerozvaznosti. Az budu muset opravdu vcely krmit na podzim, o invertu z cukrovky zapremyslim.

Ona je totiz jeste jedna vyhoda invertu (z cukrovky) - nevoni tolik a nelaka to k loupezim a slideni. Na skoleni jsem se ptal na invert (na jare uz jako sadlo), rikal, ze je to lepsi do oddelku nez MCT prave kvuli vyloupeni oddelku.

chose

(24.07.2019 12:40)Josef Karliak napsal(a): [ -> ]Asi u norskyho zimovani je to jiny nez u klasickyho vcelstva, ne ?
Vychazim z toho, ze norsky zimovani je "premeteni" a tudiz se proste holky musej snazit.
Co mam ja zkusenosti, kdyz chci v srpnu dokrmit, tak se jim uz do toho moc nechtelo. Jako do odberu krmeni. Samozrejme otazka muze i znit, jestli sjem nedokrmoval zbytecne, ze to odebiraly z nutnosti a ne ze chtej.
Chose

Kdybyste pozorně četl co tady třeba já píšu a četl to vždy celé věděl byste, že vč berou krmení 1:1 vždycky a lidský idiotský výmysl 2:3 holt někdy neberou. Je to proto, že za A si včelař chce ušetřit práci a za B (to neumím dokázat) musejí včely přinášet vodu, ředit si to a teprve pak to dokážou zpracovat. Medovici jak známo taky nesbírají když je moc hustá a ještě teče, malinko sprchne, naředí se a už jí berou útokem, je to tak?

A k zastaralé a překonané Adamcově míře (byla moderní v r 1904).

Tahle míra, nejrozšířenější (ke škodě včelařů), má většinu nevýhod. Ale mám jí kvůli prodeji oddělků, jinak bych jí dávno opustil. Jedna bedna málo (11 r), dvě moc. U dvou beden hrozí, že vč vše proploduje, jedna bedna nemůže stačit. Jenže jde ze včel vyždímat všechen med a tak se jí stále většina drží.

A jsme u toho. Při použití ještě nízké míry lze snadno udělat to, že se NN s problémovým medem odebere a v plodišti ho moc není, spíš žádný. Nasadí se suchý NN a nakrmí se skrz něj cukrem. Po půlce září se strčí celý NN "blbého" medu pod ně a o nic se nestaráte, zjara bude prázdný a kdy so to včely přenosí neřešte, nemusíte vědět všechno!

Polopatě znovu. Jen na míře 24 ve dvou bednách se stane co? Do půlky rámků horní bedny je plod a nad ním melecitoza a na ní nesmí vč zimovat. Stlačit je do spodní bedny nejde, nebudou brát krmení, ulejete je. Jedině jim to vzít i s plodem a dát suché (kde je vzít) a nakrmit a plod a med vyvařit. No tak jo, ale rozhodně beze mě, tohle já neudělám nikdy! A nebo pak přemetení. Děsně pracné a nákladné a přitom by stačilo tak málo = NN v kombinaci s tím, co máte.

Když by se vám podařilo mít cementu (většinou je to smíchané s kvalitním medem) celou bednu 24, taky jí můžete dát dospod, ale asi to všechno nevynosí, nespotřebují a vyvaříte to na jaře. Přijdete taky o všechen pyl co pod tím medem je.

Nejjednodušší je pořídit si NN vysoké 15, 17 je už moc a já kvůli váze a lepší "operativnosti" v zimě nadělám NN vysoké jen do 12 a spíš třetinu výšky 347 (mínus VM samosebou). Doporučuju 15. A jestli se bojíte, že by se vám pletly rámky vysoké 24 a 15 tak nechlastejte když jdete do včel, Jinak než po půl litru kiořalky si to splést nejde!

Další výhodou nízkých rámků bude, že máte na med jiné rámky, jen a nebo převážně panenské a snadno je oddělíte od těch, které zažily Amitraz a Gabon a nebude pak důvod blbnout a trávit vč kyselinama a pak v zimě vymetat celá včelstva. Dalším benefitem bude, že med nebude obsahovat výluh z košilek a výkalů larev, nebude pálit v krku ani malinko a ani ten řepkový, který je tím pověstný. A přijde den, že lidi med ze zakladených rámků nebudou chtít a bude se to měřit stejně, jako dnes vlhkost a vodivost. Před 30 lety taky nikdo jakživ neslyšel slovo refraktometr.Ano, četl jsem, že jak tu někdo tvrdí, že existuje studie, která to popírá. No tak jo, tak jsou asi miliony lidí po planetě blbců a vymýšlejí si nesmysly. Jde o to, čemu věříte. Namočte starý plást do vody, napijete se jí po 24 hodinách? Bude vám šmakovat?

Jestli nechcete zavádět další míru do jednoho úlu, pak vám já poradit nedokážu a obávám se, že tady bude každá rada drahá. Podívejte se do mého profilu na čem včelařím a o čem klidně ve víc než 63 letech uvažuju. Vemte si ze mě příklad a nebo ne, to je čistě na vás.

zase dlouhej příspěvek, měl bych jít raděj něco dělat, kdo ví, zda to někdo čte, furt se opakuju dokola a výsledek...

---

(24.07.2019 13:28)Josef Karliak napsal(a): [ -> ]Co jsem parkrat na zimu krmil invertem, nemel jsem problem s uhynem, takze tim to nebylo.
Pravda je v tom, ze je to vzdy vic veci. U me to bylo : na vcelstva mensi davka krmeni,melecitoza,vlhko,tepla zima. Diky velkymu razu krmeni i nebyly tak dlouho "podnecovany" a po zmizeni letnich vcel byly slabsi.
Jinak invert jsem varil prave z duvodu, aby to vcely nemusely stepit a nedoslo u nich tolik k opotrebeni.
Na druhou stranu jsem od toho upustil, protoze je vareni casove narocny a kdyz krmim vicemene po medobrani v cervenci (zatim do 10.7), jiz vim, ze se v klidu opotrebovavaji letni vcely a ke konci cervence mam zakrmeno, je to znat v mensim odberu krmeni klasickyho 3:2. Takze u me to bylo z nerozvaznosti. Az budu muset opravdu vcely krmit na podzim, o invertu z cukrovky zapremyslim.

Ona je totiz jeste jedna vyhoda invertu (z cukrovky) - nevoni tolik a nelaka to k loupezim a slideni. Na skoleni jsem se ptal na invert (na jare uz jako sadlo), rikal, ze je to lepsi do oddelku nez MCT prave kvuli vyloupeni oddelku.

chose

Tak jo, vzdávám to, vám poraditt nejde. Cituju vaší větu: Co jsem parkrat na zimu krmil invertem, nemel jsem problem s uhynem, takze tim to nebylo.

Fakt to je marné, copak je každá zima stejná? Každý rok je k tomu v úlech stejný med a vč jsoiu jako ze soustruhu nebo odlité z formy každý rok stejné? Člověče, to jsou včely, desetkrát vám projde nějaký "zločin" a pak přijde rok, že vymetáte zjara včely. Ale vy máte důkaz, že invertem to nebylo. Ale klid, takových je vás tak 90%. A ti, co to umí, mají donekonečna o dobyt odd postaráno, no není svět krásnej?

Tak jinak. Jak to, že někomu vč neuhyne nikdy a jinému někdy jo a některým velmi často.

Jo a teprve dočítám váš příspěvek. Zimní včely mají odejít až v řepce.

Ty vole, další perla: Jinak invert jsem varil prave z duvodu, aby to vcely nemusely stepit a nedoslo u nich tolik k opotrebeni.

a já vám naopak tvrdím, že právě tyhle vaše šmakulády jsou jednou z příčin vašich úhynů

další mylný vývod - pro vás špatná teplá zima nám ostatním vyhovuje v tom, že se včely proletí a vykálí a zbaví se tak hrozby přeplnění výkalových vaků když by v zásobách přece jen něco závadného měly

ale dělejte jak myslíte chosé

Tom50-" A jsme u toho. Při použití ještě nízké míry lze snadno udělat to, že se NN s problémovým medem odebere a v plodišti ho moc není, spíš žádný. "

ani tohle není tak jednoduché.
Oplývám stejným osazením úlů jako Vy-39x24 + 39x15/17/ a to plodiště je zaflákaný medem stejně...

"Jestli nechcete zavádět další míru do jednoho úlu, pak vám já poradit nedokážu a obávám se, že tady bude každá rada drahá. Podívejte se do mého profilu na čem včelařím a o čem klidně ve víc než 63 letech uvažuju".

Hele tome,
ja se tady hadat nebudu, za to mi to nestoji. Protoze vy utocite treba na jednu vetu co jsem napsal a pritom pod ni je napsano, ze jsem od toho upustil.
Ano, z vetsiny s vami souhlasim, jenze to jste i psal sam - vas vodila mama za rucicku do vcel od mala, jenze my ostatni si tu cestu musime vyslapavat sami pokusem omylem a i me samotnyho stvou my chyby ne z duvodu peneznich, ale skoda zivotu holek.
Takze priste prosim ciste pecliveji, ale tez diky za info napriklad o NN. S nima jsem jiz letos chtel delat medniky, holky byly jinyho nazoru.

Chose

V lecčems má tom.50 velkou pravdu. S tím nízkým nástavkem pro začátečníky rozhodně. Třeba u Milana Havelky je 24 plná ať je kde chce. Každý to nedovede. Já v 80-tých letech, když jsem poprvé začínal jsem si s ní neporadil, a to jsem koupil už nástavky. Po dvou letech marného provozu jsem volal docentovi Ptáčkovi o radu (v sobotu jsem se s ním viděl v Brně na Mendláku). "Vem je jak jsou, uřež je na cirkuli na 17-ky, rámky zacvakej kleštěma, ťukni zpátky spodní loučky a vyzkoušej." byla jeho řeč. Jak poradil, tak jsem udělal a následující rok pohoda. Plodiště dva nebo tři, jak zrovna potřebovali a že se bavíme ve vlákně o snůšce, pětinásobný výnos.

Každý ve čtyřiadvacítce nedovede. Pro mě velice náročná míra. A nyní jsem to ještě "vylepšil", přešel na pětatřicítku a polomedník třetinový 11,5. Možná blbost, ale já s málo včelstvy jsem s tím spokojený.

Jj, vetsinou s tomem souhlasim taky a beru to jako rady a prevenci chyb.
Jenze kdyz jsem prisel za vcelarem pro rady jakou miru, tak proste 39x24. A tuhle miru proste uz mam a jedu v ni, ne v langu a jeho pomerech. Ale postupne medniky budou v NN na Adamcoj, jen se k tomu proste musim postupne dopracovat, nepujde to rychle. A doufam, ze letosni jaro bez snusky moc nebude, pac bych prave i rad zimoval na medu. Letos to je ale vsechno medovice...
Chose

Měl sis kůpit optimal .
Teď sem dva roky zkůšal čistě NN, s tyma sem začínal, plodiště 2x 27,5 plus NN medník, a optimální dadant plodiště 27,5. NN v pohodě, v dadantu se mě dobře dělá, ale tá prostřední možnost děs. V tem se v životě nemožu naučit včelařit. Při snůšce aj bez snůšky se šecko točí enom v "plodišti". Plno včel, co šecko prožraly. A přitem znám lidi, co majů enom 27,5, v sezoně tři čtyři nástavky v podobných podmínkách. Holt na to nemám.

V čem je 39x24 míra blbá přednášívá Sedláček i s malůvkama.

Blba mi nepripada,vcelarim na ni celou dobu,navic skoro v lese.Jen z vlastni pohodlnosti a uspory casu prechazim na spodni bednu 39x30x11.Na mafl a medniky z 24 na 15 mam jeste nejakych 13 let cas.Ale to zas nebudou stacit jenom 2.Holt vsecko ma svoje specifika.

Ali, velice mě zaujalo že jste došel ke stejnému jako já. Ano, jen mě to vychází na 11. Tři by měly se 2 včelími mezerami (dohromady 17) dávat po 11 cm. Tedy aby to bylo v korelaci s mírou vysokou 347 mm. Ale vím jistě a někde to i píšu, že se otrocky držet násobků (či dělenců) nějaké mry je hloupé. Ale nevím, kdo bude včelařit po mě a ani sám sobě nechci komplikovat život když bych z nějakého důvodu musel dát do tří pater vysoký rámek ata podobně.

Zajímaly by mě vaše zkušenosti enormně, přenesete tuhle debatu do správnějšího vlákna prosím? Úplně nevím jak to udělat. Díky.

Jo a přesně jste popsal tu cirkuli na začátku, jen radím fakt opatrně chlapi začátečníci!!! A nezapomeňte odečíst tloušku dolní loučky, což se jednomu mému kámošovi podařilo.
A samosebou jsem začal zakladenými soušemi abych měl nízké dílo hned a postupně se dopracoval k z 90% panenskému.

A jde ještě jedna věc. Dá se přeřezat i plodový rámek či zásobní. Pilkou se ručně po ometení včel na pevné podložce odřežou boční loučky, podle "pravítka" dílo a naklepne se předem připravená spodní loučka.

A poslední varování: Kdo budete cirkulárkovat rámky se zásobama, nečumte do řezu, děsně vás to ohodí. Stejně je to pak na sprchu po pár rámkách. Umím si utruhlat všechno, ale tuhle blbost se mi povedlo udělat, proto to píšu.

---

JosPr

Máte do jisté míry pravdu. Ale je to podle podmínek. Jak u nás dostane vč rámek vyšší než řekněme 17, ihned tam vletí matka. Naopak čím nižší tím méně ráda. A tak ryzí Dadantsystém bude podle mě fungovat vždycky, s rámkem vysokým 24 daným bez mřížky jako medník skoro všude přejde matka do medníku. A u nás mřížka znamená ve většině let třetinu medu a 10x víc rojů. Komu jak co libo.


Letos ruším míru 37x18,5 a nemusí mi to nikdo věřit, ale i jen těch 1,5 cm nad 17 (a 3,5 u lepší patnáctky) znamenalo plodování v medníku u nepříjemně vyššího počtu vč. Na druhou stranu jsme chtěl letos nadělat odd na 24 tak, že jsme na třicítky dal bez mřížky bedny 24 na 11 r a nikde mi to matky nezakladly a tak vám věřím, že to v dobrých podmínkách (u mě byly letos velmi dobré) funguje jak píšete.
Píšu to tady proto, aby někdo nebyl zklamaný a nemyslel si, že co píšete platí univerzálně. Spíš na většině naší země neplatí!

Medovice ?

Ano, …..

jakpak dlouho bude kapat?

Dokud budou tyhle breberky papat.

Dnešní foto na letním dubu.

Jj, i proto se chci podivat po dalsim a lepsim stanovisti, jedinou snusku tedka delam ja do jakubaku, zda se, ze to proplodujou (coz zase neni na skodu na zimu), za 24h jdou 2kg dolu. Neco samozrejme dela voda.
O vikendu jim udelam kontrolu stavu zasob. Tak je to proste se snuskou u nas...
Chose