Meodvica je na lieske aj na vlašskom orechu.
Já mám mšice na všech stromech jen když je tam donesou mravenci , pak je pasou. Když stromy ošetřím aby mravenci nemohli nahoru , tak jsem bez mšic. Funguje to i v lese? Nebo to je jinak?
Mšice se obvykle vyskytují ve formě bez křídel, při přemnožení se však začnou líhnout i okřídlení jedinci a mšice se tak mohou přesunout z rostliny na rostlinu. . Některé mšice žijí v symbióze s mravenci, kteří je chrání před nepřáteli (především slunéčka, larvy pestřenek a zlatooček i zlatoočky samotné) a naopak získávají medovici
(01.07.2021 18:44)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ] (01.07.2021 15:22)Louky napsal(a): [ -> ] (29.06.2021 21:13)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]U mne to ty mšice neomlátilo. Normálně tam v 70-80% seděli dál a nyní se v krásném počasí ztrácejí -asi se rozlétávají po okolí. Jestli něco nezačne tak už nevěřím ničemu co jsem načet a i znám.
Koupil jsem si od Haragsima knížku medovice a včely a tam naopak jasně píšou, který roky jsou dobrý pro medovici a který ne a podle těch pouček je skoro jasné, že letos žádná nebude....možná si četl špatně.
Já čet v překladech jak to pozorovali a probíhalo v Německu. Vysvětlovali tam že ve velmi chladném deštivém jaru -létu nemůžou nějak smrky vyzrát a mají ještě v létě jiné složení mízy které zapřičinilo i pozdní přemnožení mšic. Rozhodně melecitoza chodí po chladnu a deštích. Letos je to sporný když bylo 20dní velmi teplých. Vykládal mi jeden už dávno že byl rok (70té roky) že celý rok to vypadalo že nic nebude a je to bída. Pak to prej začalo a mněl jěště rekord a těžko zazimvával když furt nosily a černej med . A bylo to tady u Pastvinské přehrady kousek ode mne. A co já pamatuji ten katastrofální melecitozní rok tak taky nic nebylo,bíída zima,včely na hladovo a pak to najednou začalo a trvalo až do října. A byly to hlavně smrky ale i modříny. Mšice žijící na starších větvích smrku letos jsou tak doufam. Jiný roky je vůbec nemůžu najít.
Kdyby nebyla tak extremní zima tři mněsíce tak bych už nic nečekal . Ale ta zima může mít odezvu. A taky nemusí.
Neříkám, že se to nemůže stát, protože je to příroda, ale tam je jasně psáno, že musí být teplý suchý podzim a teplé jaro.....což poslední dva roky nebylo a proto taky medovice nebyla.....a zima má bejt taky krátká a mírná....Pak tam píše, že deště medovici vůbec nevadí, ale musí být krátké a musí být co nejvíce sluníčka.
(02.07.2021 8:00)Jaroslav Janíček napsal(a): [ -> ]Já mám mšice na všech stromech jen když je tam donesou mravenci , pak je pasou. Když stromy ošetřím aby mravenci nemohli nahoru , tak jsem bez mšic. Funguje to i v lese? Nebo to je jinak?
Mšice se obvykle vyskytují ve formě bez křídel, při přemnožení se však začnou líhnout i okřídlení jedinci a mšice se tak mohou přesunout z rostliny na rostlinu. . Některé mšice žijí v symbióze s mravenci, kteří je chrání před nepřáteli (především slunéčka, larvy pestřenek a zlatooček i zlatoočky samotné) a naopak získávají medovici
Mšice fungují i bez mravenců, ale tam kde jsou s mravenci, tak bejvají výnosy větší, to je v té knize taky popisováno....ale i bez mravenců může být medovice.
(30.06.2021 23:15)Vladimír Bielak napsal(a): [ -> ] (24.06.2021 10:48)Juraj Kosmel napsal(a): [ -> ]Na Orave podobne - takmer do konca maja 7-10°C, v noci okolo 0°C. Vcely katastrofa, teraz aka taka znaska, len keby mal kto nosit
ja tomu popravde tiež úplne nechápem, zrejme je to znáškovými podmienkami. Včelárim asi 10 km vzdušnou čiarou od juraja a koľko, možno 100 až 200+ vyškových metrov. Včely mám od 750 do 850mnm a u mna tento rok zatial perfektný,
Môže za to asi ten výškový rozdiel, pretože som v tebe podobných výškach a znáška je v postate už celý jún a dobrá. Malina je omylom glorifikovaná, znáška z nej môže byť, no ani zďaleka nie taká, ako je znáška medovicová a to predovšetkým z ihličňanov a týka sa to hlavne vyšších polôh, čo vysvetľuje i to, čo ti "nejde do hlavy".
I ja trochu nechápem, ako je to u teba možné, že vytáčal si malinu, ktorá kvitne hlavne teraz a ovocné stromy, ktoré kvitli v máji, budeš vytáčať neskôr.
Tento rok čo sa týka znášky v horách zdá sa bude taký, aký dlho nebol.
teď jsem se byl podívat na včely na stanovišti v Praze, před úly hukot a provoz jak vždy po poledni při proletu nových létavek, včely docházejí do úlu po přistávacích deskách, vypadá to, že našly dobrý zdroj snůšky anebo že začly hodně medovat lípy malolisté, protože předchozí týdny jsem takhle čilý provoz na česnech takhle po ránu/dopoledne nepozoroval. nebo že by to byla medovice?
zalito je v Praze z předchozích dní dost, poslední dva dny sice byl chladno, ale jinak stále kolem a přes 20.
Hezka snuska z ostruzin,trochu poprselo,nektere vcely zaprasene pylem z lip,zacinaji kvest maloliste.Zacina kvest hojne bodlaci v meziradi rychlerostoucich topolu,ktere " zemedelec" letos nestihl vcas zlikvidovat rotavatorem,ucineny koberec kvetu plny msic.Svazenka po sprskach potahla od zeme,pokvete cca za 3 tydny.Vcelky dosedaji na cesna jak kroupy.Nakonec pres neskutecne sucho,ktere u nas je hezka snuska.
Která Lípa kvete dříve velkolistá nebo malolistá?
Tak velkolistá teď u nás dokvétá ale moc včely nezajímá ani když začínala kvést. Ale na svazence to hučí.
Svazenka je pre včely magnet. Včely pri svazenke dokážu sa tak na ňu zalietať,že ignorujú iné medonosné plodiny. Preto sa svazenka napríklad nedopuručuje siať v bízkosti iných medonosných plodín,pretože tie nemusia byť opelené. Já som na svazenku tiež doplatil, pretože včely mi ignorovali kvitnúce a medujúce lipy a smer ich letu bol len k svazenke, ktorá okrem peľu nič nedávala.
U nás od rána pěkně fofrujou, ráno seděly těžký kolem česen a oddechovaly.....nicméně po proletech jsem -1,6kg
takže podle česna se fakt soudit nedá.....
(03.07.2021 18:15)Jozef 333 napsal(a): [ -> ]Svazenka je pre včely magnet. Včely pri svazenke dokážu sa tak na ňu zalietať,že ignorujú iné medonosné plodiny. Preto sa svazenka napríklad nedopuručuje siať v bízkosti iných medonosných plodín,pretože tie nemusia byť opelené. Já som na svazenku tiež doplatil, pretože včely mi ignorovali kvitnúce a medujúce lipy a smer ich letu bol len k svazenke, ktorá okrem peľu nič nedávala.
Lenže vždy včely volia to čo lepšie meduje. Potom ani lipa nemedovala..
Lipa potrebuje svoje podmienky pre medovanie (ako každá rastlina) Nepriame slnko, bezvetrie a dostatočná vlhkosť. Vnímame to ako spara -potíme sa ako somár v pytli
Ináč kvet takzvane zaschne. To je to čo Merkuri hovorí,že včely uprednostnia čo viac meduje
teda čomu práve vyhovujú poveternostné podmienky.
vcera jsem byl v lese a nekolikrat jsem ve stejne lokalite slysel v korunach stromu takove huceni jako jako hucej vcely pred uly. Ale vcely jsem zadne nevidel. Les to byl listnaty, duby, plus dalsi listnace, lipy zadne. Koruny stromu vysoko, takze sem do nich nevidel, jen slysel. V tom lese jsem si dal takove kolecko asi trikrat a vzdy kdyz jsem se vratil do dane lokality, tak jsem tam slysel tenhle hukot.
Mohly to byt vcely na medovicove snusce nebo nejaky jiny hmyz vydavajici pri letu podobne zvuky? dosud jsem se na to nezameroval a zkusenosti s medovicovou snuskou nemam tak vubec netusim, co to mohlo byt.
v lese byvaji takove ty male vosicky, el ze by jich bylo tolik?
Ten zvuk slyším v lese často, myslím že se o tom už psalo, se včelami a medovicí to nemá nic společného.
Bzuceni v lese neznamena medovici nebo ze pochazi od vcel medonosnych.Ruzni hmyzove se zivi a rozmnozuji v lese.Zatim je na premnozeni msic jeste nejmin 2 tydny cas,alespon u nas,pocasi privetive,dusno.Msice jsou stale hojnejsi na modrinech,ale pravy boom jeste nezacal.Je to znat i na cesnech.Skoda,ze zmizely smrky.Ale jednoho vecera se zacnou z cesen houfne valit vcely,jedle se na slunci rozsviti jak vanocni stromky ,vcelnice zaburaci a jestli vydrzi buracet tyden,budou medniky napechovane k prasknuti.
Prvni med co jsem pred tydnem tocil uz byl polotmavy.Ted ten cernozeleny z jedli a bude splneno
Dnes cele doobeda pekne nosili, teraz je to už menej je veľmi teplo
Letos Lípa u nás nemedkvala,zastoupila ji pohanka.Ted na jihu Moravy začíná slunečnice.