Ale môže to byť i Kozia brada lúčna Tragopogon pratensis L., u mňa často kvitne na kosených lúkach, ale i na včelnici. Tohoto roku na jej kvetoch som včely nevidel, v minulosti isto. Okolo včelnice kvitne npr. Vratič a taktiež ho včely nenavštevujú, asi je ho málo, taktiež sa sporadicky vyskytuje Palina obyčajná, minulé roky to bolo divadlo, tak odoberali peľ z jej drobných kvietkoch, tohoto roku som na nej napriek silnému kvitnutiu na nej včel nevidel. Anton
Ano, mohla by to být i Kozí brada luční, ale z fotografie se to špatně určuje. Kozí brada má jednodušší květ, tvořený menším počtem okvětních lístků než Máchelka.
(07.08.2012 8:24)Scipio napsal(a): [ -> ]Neviem kto ti poradil pohanku, ale co ja pametam tak pohanku som mal blizko asi 3x, z toho medovala iba raz a aj to bol taky nechutny stiplavy med. Radsej si tam mal hodit repku alebo viku.
No nechal jsem se zlákat Zlatým klasem ze Země živitelky :
http://www.vupt.cz/vcelar
Pohanka kvete krásně, nic ne ní ale nelétá, z těch dalších se proti ní prosadila jen svazenka, kterou si včely našly. Po řepce, hořčici a komonici nejsou na poli ani památky.
No příště do toho asi nepůjdu a zůstanu u svazenky.
To že med z pohanky je dost "specifický", by mi bylo fuk, bo jsem ho chtěl stejně nechat včelám na zimu.
Done Pepe,
az jednou budes mit stesti a zemedelci Ti vyseji treba 50 ha pohanky tak do 1,5 km, tak uz na 20 m od ulu ucitis tu vuni (nebo smrad, jak pro koho). U me posledni tri roky vzdy vynikajici snuska vcetne letosni. Takove nesmysly, jako ze je med z pohanky stiplavy apod.,muzes klidne ihned zapomenout, to muze rikat ten, kdo takovy med jeste nikdy nemel. Med je lahodne chuti, jen ta vune je netypicka.
P.
Já jsem tu Máju taky dával. Hořčice mi vyrostla vysoká 1,5m a skoro udusila ostatní. Navíc na tu hořčici šli nějaký broučci, kteří likvidovali květy. Nakonec jsem ji byl nucen vytrhat. Teprve pak se objevila svazenka a pohanka a nyní začíná komonice. Na tu pohanku včely chodí jen v dopoledních hodinách - pak jakoby vyschne nebo jdou včely na něco atraktivnějšího - svazenku.
(08.08.2012 21:58)Pavel Zajicek napsal(a): [ -> ]Done Pepe,
az jednou budes mit stesti a zemedelci Ti vyseji treba 50 ha pohanky tak do 1,5 km,
..
Tak toho se asi nedočkám. Místní agrárníci jsou dost "konzervy" , takže ječmen, pšenice, řepka, kukuřice a jen to mezi sebou točit.
Jinak jak píše JKL, dal jsem na kus i samotnou hořčici a výsledek byl bídný. Skoro všechny květy sežral jakýsi brouk, pravděpodobně blýskáček řepkový. To se ale dalo čekat, bo jsem letos měl pár metrů za zahradou asi 70ha lán řepky. Včelu jsem na tom zbytku hořčice viděl jen sporadicky.
k té směsi Mája. Nechal jsem si jednu namíchat a bylo mi řečeno, že směs je dvouletá tj. první rok vykvete něco a druhý rok něco jiného.
... ale zlatá svazenka, tomu hukotu se nic nevyrovná
Tak někdo je tu vedle jako jedle. Viz. ten diplom. Jednoletá směs
No ale podepsal to i ministr zemědělství, takže to určitě nebude pravda.
ja si ji tak nechal namichat, nechce se mi kazdy rok orat louku
Ona je jednoletá: když ji zaseješ v květnu tak ti postupně vykvete řepka, svazenka, pohanka, komonice a další rok v květnu pak řepka. Potom ale musíš zasít znovu nebo spoléhat na to co se vysemenilo
Chapu,jeste se da domichat druhy jetelu... Ale az to vse zdelam,uz budu sit jen svazenku
Vloni jsem viděl kolem Jaroměře několik polí s kvetoucí svazénkou a u nich přistavené úly. Mezi polem a úly to byl opravdu hukot, který jsem před tím nikdy nezažil. Od té doby přemýšlím, jak agrotechnicky rozhodit termíny výsevu, aby nakvétala postupně a udržela se v květu co nejdéle a pokryla hluché období snůšky. Někdo tu psal 1. výsev provést týden po "zmrzlých", za jak dlouho 2., ... 3., ...4. výsev. Máte to někdo vymyšlené, abych nevymýšlel něco, co už má někdo dávno odzkoušené. Včelařím ve výšce 230 - 300 m.n.m. - střední pojizeří.
Dík za odpovědi Yaw.
Tuším, že tohle letos testoval Architekt odpadu, poptej se.
(10.08.2012 7:55)yaw napsal(a): [ -> ]Vloni jsem viděl kolem Jaroměře několik polí s kvetoucí svazénkou a u nich přistavené úly. Mezi polem a úly to byl opravdu hukot, který jsem před tím nikdy nezažil. Od té doby přemýšlím, jak agrotechnicky rozhodit termíny výsevu, aby nakvétala postupně a udržela se v květu co nejdéle a pokryla hluché období snůšky. Někdo tu psal 1. výsev provést týden po "zmrzlých", za jak dlouho 2., ... 3., ...4. výsev. Máte to někdo vymyšlené, abych nevymýšlel něco, co už má někdo dávno odzkoušené. Včelařím ve výšce 230 - 300 m.n.m. - střední pojizeří.
Dík za odpovědi Yaw.
Naplánovat to můžeš krásně, ale příroda si to udělá po svém. Konkrétně letos jsem zasel jednu část pole o 1 týden později než druhou. Jenže po prvním výsevu zapršelo, po druhém byly 2 týdny sucha a to se odrazilo v tom, že konečný rozdíl mezi vykvetením byl cca 2-3 týdny. Ale ona to zase není taková tragedie. Svazenka je užásná v tom, že opravdu už mi kvete déle jak měsíc a pořád tam něco je.
Já to sel krátce po zmrzlých, prolínalo se to s lípou. Příští rok to o 14 dní odložím. Myslím si, že základem je zorané pole. Do zarostlé louky to nehaž,vyhodíš peníze oknem
(10.08.2012 7:55)yaw napsal(a): [ -> ]Vloni jsem viděl kolem Jaroměře několik polí s kvetoucí svazénkou a u nich přistavené úly. Mezi polem a úly to byl opravdu hukot, který jsem před tím nikdy nezažil. Od té doby přemýšlím, jak agrotechnicky rozhodit termíny výsevu, aby nakvétala postupně a udržela se v květu co nejdéle a pokryla hluché období snůšky. Někdo tu psal 1. výsev provést týden po "zmrzlých", za jak dlouho 2., ... 3., ...4. výsev. Máte to někdo vymyšlené, abych nevymýšlel něco, co už má někdo dávno odzkoušené. Včelařím ve výšce 230 - 300 m.n.m. - střední pojizeří.
Dík za odpovědi Yaw.
Já bych v tom žádný problém neviděl. Za svazenku ti včely budou vděčné v každé době i při jakékoliv jiné snůšce. Tato rostlina je pro ně něco jako magnet. K tomu osevnímu plánu. Je dobré rostliny alespoň trochu střídat. Rozdělím osevní pozemek zhruba na tři části.
- Na podzim zasít řepku ozimou,kvete cca květen, červen výsev svazenky, kvete červenec.
- Duben výsev svazenky, kvete červen. druhý výsev v červenci řepka nebo hořčice , kvete srpen.
- Duben výsev řepky nebo hořčice, kvete v červnu, druhý výsev v červenci svazenku, kvete v srpnu.
Opravdu hodně záleží na počasí, dostatku vláhy a živin jak rychle co vykvete. Po prvním odkvětu zryju zem i s odkvetlýma rostlinama, srovnám a můžu znovu zasít. Do druhého výsevu přidávám ještě několik slunečnic.
Pokud v okolí zasejí zemědělci řepku můžu ji vynechat a zaseji něco jiného třeba mák.
na hektar je potřeba asi 33 kg semene svazenky (a to není malý peníz), takže je škoda to neplánovat např. s velkou snůškou z lip, která je zadarmo. Slunečnici příští rok také hodlám zasít ve větším množství podél plotu.
letos jsem platil za svazenku 80,-kč/kg. Řepka stojí 20,-Kč/kg
Souhlasím,cena svazenky je v porovnání s řepkou nebo hořčicí někde jinde. Ale já osobně letos z hořčice nic neměl, kvetla krátce a navíc to co kvetlo ožrali škůdci.
Řepka je u ná na každém kousku pole, navíc mám strach, že bych s tím květem bez chemie dopadl stejně. A chemii určitě nechci, té je všude dost i beze mě.
Zkoušel jsem pokusně slunečnici a tam spokojenost, příští rok určitě rozšířím osevní plochu. Ještě zvažuji ten ostropestřec, kterrý by pak zužitkoval děda bylinkář, ale sehnat větší množství semene bude asi problém.
Ostropestřce mám za barákem asi 5 ha. Tak si přijeď
. Už týden nejsem schopný se dokopat se jít na ty bodláky podívat jestli na to holky lítaj. Dnes to napravím. Ale ten bych nikde doma nesel, to je fakt bodlák. Toho se pak budeš těžko zbavovat.
Podle toho co jsem četl by to měl být taky jednoletý bodlák. Ale to je zatím jen idea. Hledám něco třetího ke svazence a slunečnici. Hořčici a řepku nechci, jak jsem psal výš.
Pokud něco někoho napadá, budu rád za inspiraci.