Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Já měl letos včelstva překrmená. Dostaly 18kg cukru a měly nástavek melecitozy + bohatě zásobené plodiště. Tu melecitozu jsem na jaře podstavil a včely byly v obrovské síle. Matky plodovaly naplno a všechno šlapalo do konce května. Měl jsem je na 6-7 optimalech, což jsem ani nechtěl. Po vytočení už tu přes 6 týdnů nic není. Po medobraní jim zůstaly medné komory + zarvaná plodiště. Mám 4 stanoviště a je úplně jedno, jestli je to les, ves, louka. Ani jedno z mých stanovišť nemá přínos. Problém letos bude v těch obrovských včelstev, kdyby snůška byla, nevěděl bych co s medem, ale jelikož není, ty monstra to prožerou.

Žebráci mají i něco v medníku.

Podsazovani MK jsem letos v predjari udelal, vcelstvo dobre "bouchlo", pak si z toho udelaly plodiste trubcu - matku jsem vlastne rok nevidel (ani v tomhle snuskove mizernym obdobi neni v medniku), ale plodu je prehrsel v tech dvou VN nad tou podhozenou MK, takze za me OK. A na velikost vcelstva bez rojovky, nicmene u tehle vcelstev se spis bavim o trubovce kvuli tomu mnozstvi trubcu.
Mozna to pujde i v sezone, ale rika kamik, radsi to nechat overit. Nicmene obavy z prenaseni cukru do medniku mam.
Chose

Edit : dalsi vec pro me plyne pro nauceni - tvorit MK v NN a nekrmit jen do VN...

Tohle téma, přenášení a nepřenášení cukrových zásob ze spodních nástavků do medníku mi vrtátá hlavou pořád?

Kamíku pokud sem dáš info o výsledku tvých rozborů, nemyslím celý rozbor, jen info o přenášení cukru, tak ti budu vděčný.

A jaký máte názor na to pokud by se včelám daly cukrové zásoby do podmetu k vyčištění, taky je jen skrmí, nebo je nanosí do medníku?

Díky za názory
Bob

Goro, klikl si palec na Zdeňka ohledně prenášení zimních zásob do medníku. Ve vláknu obsah vody v medu tvrdíš, cituji: "Opakujem včely "rozkladajú" med/nektár ktorý je riedky ak "nestíhajú" do buniek a vo "vhodnom čase " napr v noci si ho vzájomné odovzdávajú a dosušujú (aj dochucujú) ale len po hranicu 30% vody potom ho už nie sú schopné ho z bunky nasať a premiestniť... Proč by to mělo být u zavíčkovaných zimních zásob jinak?

...na margo obsahu vody 30 perc. a menej...ako potom konzumuje melecitozu? a teda aj zcukornatený med (napr. repka), asi ho narieduju vodou? ci vylučkom žliaz...neviem , kto vie nech odpovie

Pro Kamika : pokud mají zásoby kolem sebe tak nic nepřenášejí. Pokud jim to dáš pod ně tak je to pro ně tak nepřirozené že to přenášejí. A to že Včelstvo si denně vezme 1-1,5kg potravy je nehoráznej blábol. Silná včelstva bez snůšky na váze ubývají tak 40dkg za den. 1-1,5kg to můžou tak akorát přenášet ze spoda na horu.
Melecitozu nebo i jiný ztuhlý med si musí rozcucat. Nevím jestli slinami nebo vodou ale rozcucaj si i suchej cukr.

Zdeňku, promiň, ale dávat na jaře cukr pod plodiště není z mojí hlavy, na to jsou v tomhle státě i ve světě jiné kapacity, to platí i o přenášení cukru. Kam dáváš na jaře cukr ty? Vyhodíš ho z úlu?
Až budeš mít úlovou váhu, pak můžeš v tomhle případě tvrdit, co je a co není blábol... Dnes jsem na váze -2kg. Něco jde na vrub zahušťování sladiny, na druhou stranu prší a déšť udělá klidně +0,5kg...

Tak pražský včelky se neflákají

...chlapy ešte na temu podstavenia zásob...ja som to ešte nerobil, ale tu na fore o tom dlhosiahlo písal aj Tom.50, že po zakrmemí cca od 15.9 nízky medník podhodí pod vysoký nadstavok a je z neho (polštár), ktorý potom zo skorej jari slúži na rýchly rozvoj.
Mna ale napada dotaz, či ked su teraz teple jesene včely nezacnu tie zásoby prenáša hore už v jeseni a sa rozploduju (Tom ich sice nezatepluje a necháva do jari bez kožuchu) ale ci to stači....

Hoj,
podle me se toho nastavku (krmny komory, budouciho polstare) pod nima moc nedotknou na podzim, samozrejme kdyz je fakt teplo, tak neco si do plodiste prenesou, ale podle me to nejvetsi gro bude v predjari. Vezmi si, ze v zari uz je dole pod nima docela zima (u cesna), vcelstvo je v to rocni obdobi ve vetsim a vetsim utlumu...
Chose

Za prvé, stálo by zato, celé toto povídání o komoře a polštáři možná přehodit do jiného vhodného vlákna, kde by se to zpětně jednodušeji dohledalo.
Za druhé, možná by k tomu mohli něco říci zkušení eurodadantisti, tam se systémově podstavuje, jestli někdo něco nezkoušel jinak, co z toho vzešlo.

Otevřel jsem knihu Včelařství,
Metodika Čermák (42x17): zimní cukr dospodu
Metodika Texl (Lang3/4): na cukr nový nástavek, MM a medník
Metodika Kolomý(39x24): přímo na cukr MM a medník.

Něco z onlajnu na internetu, metodika RNDr. VLADIMÍR PTÁČEK, CSc. (42x17), cituji:
"Stane-li se, že horní nástavek je bez plodu a plný zásob, přemístíme jej pod včelstvo jako první nebo druhy zdola, a to podle síly včelstva, aby byl chráněn před vyloupením. Včely začnou zásoby pod sediskem odvíčkovávat a spotřebují je pro plodování. Uvolněné buňky matka postupně zaklade. Takto vzniká vertikálně orientované plodové těleso ve 3-4 nástavcích, které uprostřed zabírá do šířky 7-8 plástu. Do volných buněk vedle plodu ukládají včely pyl. Za zónou pylu směrem k okraji úlu se nachází plást zavíčkovaných zásob jako železná rezerva pro případ nouze. Včely je neodvíčkovávají a nepřenášejí do medníku, protože ve 3-4 nástavcích je dostatek místa jak pro plod, tak i pro pyl a zavíčkované zásoby. Při časné vydatné nektarové snůšce pak můžeme nasadit nad plodové nástavky medník, kam se plodovým komínem dostává čistý med, aniž by byl smíchán se zásobami cukru. Když však včelstvo dostatečně nenakrmíme a ono spotřebuje většinu zásob, uloží jarní snůšku ve velkém plodišti a teprve další přínos ukládá do medníku. Velká rezerva zavíčkovaných zásob v plodišti má prvořadý význam pro udržení nepřetržitého plodování i ve snůškových mezerách, aniž bychom museli sahat ke krmítkům a k simulaci snůšky; to je vždy spojeno s nebezpečím falšování medu."

Osobní zkušenost: o přenášení se nemá smysl bavit, to bych měl cukr v medu už vloni, a potvrzuju "metodiku Ptáček", přebytkem cukru a s dostatečnou zásobou pylu matka nemá vůbec žádné zábrany nepřetržitě klást. Včelstva zimovaná na 4NN a s 30kg cukru měla při poslední kontrole plné a zavíčkované krycí plásty, některá slabší včelstva, zimovaná na 3N (s menším množstvím zimních zásob), nebo rozjeté plemenáče (bez zásob) už vysušily i krycí plásty a musel jsem je dokrmit. Ale jednoduše, vyjmul jsem prázdné krycí a na jejich místo vložil plné zavíčkované. A něco dal i dospod jako rezervu. Co by se jinak při následné snůšce stalo? Včelstvo by nejprve spoustu medu uložilo do plodiště a až potom do medníku.

Vecerni rychla navsteva lesa pro par hribku na polevku, vcely na jedlich, signalizacni strom jenom huci.
Ted potvrzeno, stojim v jedlovem pasu, krasny nalet vcel do porostu.Ted jen aby to vydrzelo.....
Svazenka v plnem kvetu, rozkveta malolista lipa-vcely semo tamo-opet suchy list.

Dneska bude hukot! Letí ven jak Japonci na Pearl Harbor.

Tohle je průběh snusky letos u mě doma. Vidíte sami ze přínos byl pouze v období mezi 16.4. až 10.5. A pak už jen volný pád. Zatím jsem nevytacel.

Tak tohle je dozajista i můj obrázek, jen s tím rozdílem , že jsem jim jeden plný medník květového medu vytočil. Snad to přijde nyní, začíná malolistá, medovice by se mohla nastartovat taky. No ona se spíš nastartuje melecitoza v září. Úplně to vidím.

Venku je přes 20.000 včel a některé se už vrací. Dnes nebude otázkou zda snůška bude či ne, ale kolik.

(29.06.2020 12:16)BOBC napsal(a): [ -> ]Gupo, proč by se teoreticky mělo přecházet na tebou zmiňovanou míru, v souvislosti s oteplením? Nějak to nechápu

Protože vidím nepřímou úměrnost mezi teplotou a rámkovou mírou. Kdysi bylo chladněji, byly malé rm. ale stále se nějak oteplovalo, rm. se znásobila, kulminace a výhoda znásobené rm. míry padla někdy před 10ti lety.(moje domněnka) Jenže včelaři si neuvědomují, že výhodnější bude zase návrat k malé rm a úspornější včele protože v suchu je čímdál více obtížné odnich získávat med který se silná včelstva snaží proplodovat. Jestli bude klima více sušší znamená to malou snůšku a zemědělci přestanou osévat entomofílie. Takže promne to přirozeně a logicky znamená že už dnes jsou lokality které už dnes vyžadují menší rm jen proto, že lesy které v minulosti dávaly nějak stím oteplením přestávají dávat. Vyznačují se velmi kvalitní rojovou náladou, protože vzdušné sucho je pro získávání medu to samé jako studené klima... Přejít bude nutnost, známému jsem se rozhodl pokud vyjde čas že zhotovím několik stojánků které se osvědčily zase v chladném klimatu z období roku okolo 1880, věřím že jakmile je dám na to mizerné stanoviště, budu mít medu více na rm 24x19,5 než 39x24. Nějaký plánek zté doby jsem objevil jako dodatkové informace od majitele knihy jím zakoupené v r.1881, takže mám nadčím bádat a přemýšlet na zimu.

[attachment=5764]

Už jsou doma! Dnes +4,5kg.

Takto je to u nas v okoli Trencina . Tri stanovistia jedni v sade v tomto case dokvitla lipa a maliny.jedno na rolukach kde mali nasaiatu faceliu a hircicu v dostatocnom mnozstve. Na tretom stanovisti les dub buk javor smrek. Kontroloval som vcely a vsade sucho vsetky kladu vela plodu ale zasoby ziadne neviem s cim to chcu krmit? Zajtra idem pridat pre istotu kazdemu vcelsrvu 1 kg cukru.1:1 s vodou.nech aspon plod nakrmia. Toto som este v tomto case nevidel. Pre zaujmavost uz minimalne mesiac som nevidel osu ani srsna a ako ich byvalo po ine roky vela. Nieco je zle. A ja neviem co!. Ako to ide vam majstri?