To si dost protirecis.
Nezda se mi, ze jsou vcely pozadu. A neboj se, i na tu tvoji tresen dojde, az zacne medovat. Zaroven pochybuju, ze by vcely ignorovaly ovocne stromy v bezprostrednim okoli a misto toho letely na repku kilometry daleko.
Hele nevim, ty vcely tam jsou, ale na to kolik tam je kvetu, mi prijde tech vcel malo. No nejlip se to pozna, az podle tech tresni, jablek a svestek, co se urodej.
Kdyz si atoupnu k ulum a divam se kam vcely litaj, tak mi prijde ze vetsina jich leti pryc ze zahrady, fakt ten nejvetsi provoz je smerem pryc ze zahrady. Kdyz treba litaj vcely na napajecku, tak kdyz to pozorujes z dobryho mista, ta vidis jakej je provoz mezi napajeckou a stojany s uly.
Ale kdyz nych meco ovdobneho chtel videt u texh stromu na zahrade, tak at se divam jak se divam, tal takovej provoz nevidim.
Az mam podezreni, ze to co je na zahrade nemeduje, nebo meduje, ale malo, protoze je malo vlahy, a ty vcely litaj nekam na neco, co ma vlahy dost a proto to i vic meduje.
Dneska rozkvetly nektere jablone, jine jeste maji poupata. Jak je na tom repka nevim, protoze jsem na atanoviste prijizdel i odjizdel v noci, tak podel silnice na polich jsem nic nevidel.
Ale zase kdyz v ulech vidim, kolik maj pylu, tak snad to opylily, ackoliv asi nwjvic pylu ulozily z vrb jeste pred ovocnejma stromama.
Uvidime.
Chtel jsem se zeptat tech, co vcelari v polohach a oblastech, kde jiz odkvetaji nebo jeste kvetou ovocne stromy a zacina kvest repka a vcari s nizkymi medniky, zda jim jiz vcely zanesly nizke medniky tak, aby se daly vytacet jeste driv, nez to z vyznamne casti namichaji repkou.
Nereste ted ochlazeni, ktere ma prijit a med by mel vcelam zatim zustat v medniku.
Jde mi jen o to, jeytli s nozkymi nastavky a silnymi vcelstvy jde oddelit med z ovocnych stromu od medu z repky, zda vcelstvo dokaze stahnout obsah vody na mene jak 20%, nemusi to byt ani zavickovane.
Na pisecku jsem se byl konecne vcera podivat po okoli stanoviste a zacla kvest (uz asi par dni kvete) repka, odhadem na kazdem stvolu tak do 50% kvetu je rozvitych, zbytek jeste poupata. Soucasne do toho alecjeste kvetou jablone, tresne uz opadavaji, svestky pomalu zacnou opadavat.
Tak proto se ptam, zda se to nekomu dari tu repku od ovocne snusky oddelit (ne 100%, ale aspon v prevazujici mire).
Dik za reakce.
Já se na ten med těšil, no s rozvojem včelstev asi stoupla jejich spotřeba a tak úplně plné nejsou a nechám to tam a další věc je že u poloviny včelstev opět vznikl věnec zásob na vršku plodovych rámků a na medníky zatím prděj, tak přemýšlím jesi to ještě nechám tak být a rojení předejdu oddělky. To by byl nesmysl aby si nechali nad hlavou prazdnou dutinu celou sezónu? Ale jsme o měsíc napřed, třeba se to dá do kupy. Medník mám jen 14cm vysoký, bez mateří mřížky. Na řepce už jsou včely a rozkvetly jabloně.
Zkusil jsem z těch co nosej vytáhnout prostřední rámek plný medu a dát ho těm co nahoru nenosí, třeba je tam naláká. Jinak v nich nevidím rozdíl, třeba měly některé od loňska voňavější souše.
Taky mi to některé občas dělají, teda ty na vsokém plodišti 39x35, ale jen vyjímečně a taky jsem ještě úplně nepochopil proč, většinou funguje spíš předčasné přidání medníků, kdy ten věnec z rohů není úplně propojený uprostřed, ale ve snůšce co teď byla i u mě v kopcích to jde velmi rychle...
Ono pri vysokých plodiskách je lepšie ísť na medník povedzme z 8 vysokých plástov. Ked už včely kolonizujú medník a nosia tam sladinu,až potom sa plodisko rozširuje na plný počet plástov. Já som to takto robieval a ochota nosiť do medníka bola o to väčšia.
Tak já právě věnců v plodišti využívám a medniky v ED nasazuji až když je včely vytvoří, fungují jako MM.
Tak to se mi moc nedaří, teoreticky jsem si to taky myslel, zkoušel a dostal některé do rojovky. Mám zkušenost že efekt mřížky mi dělá už jen ten rozdíl výšky rámků, dále to že do medníků dávám jen deset rámků a snažím se do prvních medníků vybírat komplet vystavené bez mezery u spodní loučky, aby je to nesvádělo postavit tam trubčinu, později už je to jedno a někdy nechávám stavět medníky jen úplně volně, nebo jen s proužkem mezistěny...
Na 30 výške to ešte z nejakými venčekami v plodisku ako náhrada mriežky ide,ale na 35 výške to často smeruje k rojeniu.
Dávám do medniku takový ty chlupatý souše po vytáčení a včely tam naběhnou prakticky ihned.
Vcera jsem nejsilnejsim vcelstvum podstavil treti mednik nad plodiste. Jsem zvedavej, jestli si do nej prenosi tu sladinu z plodiste behem tohoto tydne, kdy nebude pocasi, aby letaly na pastvu a kdy bude nejspis omezeny prinos, pokud vyjde predpoved pocasi na tento tyden.
V praze jsem si ted vsim, ze lipy jiz maji narostla kvetenstvi se zarodky poupat.
Mám otázečku na Vás, co sedíte a pozorujete česna s mobilem v ruce. Budou včely dál nosit, pokud jsou zalétané, třeba na řepku, pokud bude teplota kolem 10C, oblačno, občas sluníčko a větrno? Já se ke včelám dostanu až večer a to už je letový klid. Včera moje nejsilnější už začínali víčkovat horní NN medník a nástavek pod ním byl tak ze 70% plný. Pokud bude pokračovat snůška, budu jim muset přidat třetí NN medník. Pokud ne a váha bude spíš klesat, nerad bych je odtrhl od zásob nahoře.
Podle me zalezi, pri jakych teplotach ten ktery kvet/rostlina tzv. Meduje. Obecne se za idealni teplotu povazuje teplota kolem 20 stupnu, treba od 18 do 22.
Jak je to u repky nevim, ale pochybuju, ze by kolem 10-12 medovala.
Vcely ale budou letat pro vodu, kterou potrebuji pro vychovu plodu. Jinak receno, pokud vcely budou litat pri tomto ochlazeni na 9-10-12 stupnu, tak by melo byt vse vporadku.
Přínosy z řepky (klidně i 5 kg denně) jsem měl při 16°C, ale bylo pod mrakem a bezvětří.
Vite nekdo, proc by kvety repky mely byt vuci mrazu odolnejsi vic nez kvety treba ovocnych stromu?
Ptam se, protoze bych chtel vedet, zda z rozkvetle repky, ktera zacla kvest pred ochlazenim a este kvete, bude nejaka snuska.
Tomáš ty vôbec nečítaš o čom sa tu diskutuje v súvislosti s tvojimi príspevkami...?
Síce si napísal komentár či vysvetlenie aby sme chápali otázku ale..
Stačilo napísať jednoduchú otázku :
"
...z rozkvetle repky, ktera zacla kvest pred ochlazenim a este kvete, bude nejaka snuska.?"
Totiž ako píšeš, toto chceš vedieť!
...sú tu včelári, ktorí už zažili kvtnutie repky za rôzneho počasia a možno by ti na jednoduchú otázku dali zo svojich skúseností odpoveď,..
ak chceš toto vedieť tak prečo tvoja otázka znie :
"Vite nekdo,
proc by kvety repky mely byt vuci mrazu odolnejsi vic nez kvety treba ovocnych stromu?"
Keď ti napíšem že repka odolá mrazom -15až-20 ako ti to pomôže, keď neviem prečo je to tak...
A teba práve to ťa zaujíma , "proč"..je odolnejší...
Či ale bude z kvitnúcej repky ešte znáška ti nenapíšem lebo na to sa nepýtaš...
(25.04.2024 21:56)Včelař Analfabet napsal(a): [ -> ]Takže ten, kdo se táže, by měl velmi přemýšlet nad tím, jak co nejpřesněji a nejstručněji svůj problém formulovat..
Dnes 13 stupnů,sluníčko,sice vitr,ale cely den v práci se těším,až přijedu,sednu na špalek a začnu se kochat..Dojel jsem,sedl na špalek,potěšil oko spoustou pracujících včel,potěšil ucho bzučicím lánem řepky za stanovištěm,prostě paráda.
Najednou přifrčel jezevec s postřikovačem a začal do lánu plného včel valit postřik..Co na tuhle tupost chcete říct? Jestli v tom bylo smáčedlo,jako že určitě bylo,sbohem létavky.I kdyby to bylo jenom hnojivo na list.A mám po náladě.Obyčejní zmetci,nic víc.
goro, v té jedné otázce je "proč", při jejím zodpovězení, také odpověď i na tu druhou otázku "jestli bude".
Ptal jsem se tak schválně, protože jsem zde na foru v poslednícm týdnu zaregistroval příspěvky, že včely donáší snůšku z řepky a bylo to od uživatelů, kteří nevčelaří zrovna ve 100 m.nm, ale přibližně ve stejné výšce jako já na písecku
já se byl proto myslím v neděli nebo v pondělí podívat na řepkové pole, a ačkoliv ten den včely celkem lítaly (bylo kolem 12-13 stupnu), tak na řepce jsem viděl jen jednoho čmeláka - nevím, zda si něco nasosal, jen tak přelétával z květu na květ, celkem marně.
Takže to byla první věc, která mi přišla divná/zajímavá, protože podle mne při těch 12-13 stupních stále ještě včely létaly pro vodu než pro nektar
No a druhá věc, když tady zkušení včelaři psali, že ještě očekávájí další snůšku z řepky, která již v těch chladných dnech kvete, tak mě zajímalo, zda někdo ví, proč ty rozkvetlé květy a popupata mráz nezničí, jako je tomu v případě jabloní třeba (třešně u mě byly již pomalu odkvetlé při příchodu ochlazení).
Protože mě zajímá obojí, jestli bude snůška a čím to, že květy řepky mráz nepoškodí....a jestli je to nějak přirozená vlastnost od přírody nebo výsledek šlechtění.