Tak nejak,bohuzel clen dnesni konzumni spolecnosti spoleha na to,ze za nej vse nekdo udela a on nemusi nic.
Udrzeni vody v krajine musi byt priorita kazdeho hospodare,bohuzel neni,prioritou je sat dotace jak kliste.Bez vody se nic nevypestuje,bez dotaci ano.
Mame stesti na mladeho zemedelce,ktery seje svazenku a inkarnat jako meziplodiny,(mimo policka vcelaru)-na medne produkci je to jednoznacne poznat.
Ore,chape ze na betonu se voda nevsakuje,ale odtece do pr....A jelikoz mu majitele prenechavaji sve polnosti (jednak se neboji dat vyssi najem,jednak se snazi pouzivat biopostupy,ac registrovany bio neni),tak ta pole vypadaji uplne jinak-je na nich zivot,spoluprace vynikajici.Propastny rozdil oproti polnostem,po kterych se prohani kazdy tyden postrikovac a voda z nich pri kazdem silnejsim desti zaplavi kde co.
Tohle je v hlavach zemedelcu,nekdo tak ma vztah k pude a prirode,jiny ma v palici jen zisk a dotace.
KTM počasí a srážky mam zaznamenané skoro třicet let, na zahradě mám les plný smrků, dřínů, vrb lísek a jiných včelařských rostlin a 100 asi šestiletých líp pro obec, na podzim je budeme v obci vysazovat , vodu mám svedenou nejen se své střechy ale i z obecní. Nejsem zastáncem sterilních anglických trávníků, ale tu otázku jsem myslel v trochu větším měřítku.
Zajímavý je poslední odkaz. Ministr s ptačím jménem, který pomohl Burešovi v násilném převzetí Lovochemie v tom má jasno
Nejdřív legislativně omezí či zakáže odběr vody z řek a potoků. Jsem zvědav co budou dělat zemědělci např. v Polabí, asi půjdou na pracák . Taky chce omezit průmyslové odběry vody. Připravte si petrolejky, elektrárny omezí výrobu kvůli nedostatku vody, o dalším nemluvím. No a co ten vůl vymyslel nejlepšího je, že nechá omezit dodávku veřejného vodovodu. Takže se všichni, kteří jsou napojení na veřejný vodovod, rozpočítají na liché a sudé. Voda jim poteče obden. Ten blb nebyl v článku schopen alespoň nastínit žádný preventivní mechanismus pro boj se suchem, jen samá omezení a nařízení. ANO bude líp.
Po 97, kdy Moravu zasáhly povodně a následně v roce 2002 v Čechách jsme s velkou slávou začali narovnávat koryta řek a všechnu vodu vyhnali pryč. A teď se divíme, když není voda v krajině, nemá se co odpařovat, z čeho tvořit dešťové mraky. Jistě, není to jediná příčina, ale podle mého dost zásadní.
(13.08.2018 10:34)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]Po 97, kdy Moravu zasáhly povodně a následně v roce 2002 v Čechách jsme s velkou slávou začali narovnávat koryta řek a všechnu vodu vyhnali pryč. A teď se divíme, když není voda v krajině, nemá se co odpařovat, z čeho tvořit dešťové mraky. Jistě, není to jediná příčina, ale podle mého dost zásadní.
Všechno souvisí se vším. Za posledních pár roků podstatně zhoustla letecká doprava, slyšel jsem, že má ČR (tuším) nejnižší poplatky v Evropě za letecký tranzit.
Kam asi to teplo z motorů zmizí? A tam kde je teplo, tam moc neprší... Ale to jen můj názor, spekulace...
"Ekologové" tedy přesněji ekoteroristi nechali v rámci "ochrany přírody" zdevastovat Šumavu kůrovcem. Je to jako nechat lán s pšenicí napospas a očekávat od toho, že tam znenedání pokvete přirozená louka. Výsledkem jsou rozsálá území s nízkým porostem, který neudrží vláhu a hlavně nevytvoří lesní mikroklima. Díky tomu dříve působil zalesněný komplex Šumavy "chladně" a přicházející oblačnost od západu se bez problémů přehoupla do Čech. V současnosti toto rozsáhlé území působí jako gigantický radiátor, který tak vzduch příliš ohřívá a podporuje tak vertikální proudění, které postup oblačnosti zastaví nebo jí rozpustí. Na západní straně pohoří se vše vyprší, u nás jen občas něco zbude.
Pavle ti ekoteroristé tam toho kůrovce nevysadili, ono pokud víš zdravý smrk se kůrovci dovede ubránit, ono je problém úplně někde jinde.
Martine MÁM? Snad máme nebo ne? Snad je nás víc co nám to není lhostejné? Vždyt´to snad není jen moje země.
Jenže to byl hospodářský les s neodolnými smrky. Takže ho měli hospodářsky dále ošetřovat a nový les postupně zakládat na formátu cílové flóry. Teď je les zničený, vlhkomilné rostliny uschly, nahradily je suchomilné stepní távy a bude to nejmíň 200 let trvat, než se to možná změní.
Je to stejné, jako varroasenzitivní včelstva nechat napospas roztoči, takový gigantický bondtest. Ten už tedy udělali se smrky na Šumavě.
Otepľovanie a suché roky by mali podporiť premnoženie producentov medovice. Tak to bolo v r. 2015. Podľa posledných sezon to tak nie je a aj typické lokálne nektárové znášky /malina/ sú podstatne nižšie. Paleta nektárodajných rastlín sa pôsobením klímy zmení, ale ak nebudete kočovať, tak sa stanete len pasívnym štatistom. Už teraz to niektorí včelári vzdávajú a je pravdepodobné, že aj bez vytáčania by včelstvá nepriniesli dostatok zásob na prezimovanie. Krivky znášky sú dramatické, ale tak to bolo aj v minulosti. Vplyv civilizácie je len okamih v historii Zeme a určite ju to nezloží.
K vymieraniu smrekových lesov: https://myorava.sme.sk/c/6475859/lesy-na...-huba.html
Nejsou to jen smrky, u nás řádí "čínská" houba. Ta převážně napadá jasany, ale může se vyskytnout třeba i na ovocných stromech. Typickým průvodním jevem jsou žlutooranžové skvrny na kůře, zhruba do 1 metru výšky. Houba prorůstá lýkem a strom odumře. Záchrana při napadení není možná, jasany nejspíš zmizí během 15-20 let.
Cez vikend vybratych 9 kg/rodina zo zlatobyla, nic moc, lebo je prilis sucho, ale hlasia dazde tak sa to snad rozbehne. Medniky este 3 tyzdne nechavam.
Alberte u nás byla dřív václavka v lesích hodně rozšířená, pamatuji si jako malý kluk jak jsme ji chodili sbírat, mohla se kosit kosou a žádné škody nedělala, dnes je u nás v lese vzácná, lesáci když nechtě poškodily strom tak ho natřeli nějakým hnědým marastem proti václavce. Zato na zahradě mě dělá škodu, napadá zdravé stromy a ty do tří let uhynou.
Brzy začne druhá snůška z akátu, dnes jsem viděl první rozkvetlé květy a další před rozkvětem. Takže si ještě před zimou doplní zásoby druhou akátovou snůškou.