Tome, práve proto že všechno čtu až do konce tak se ješte k tomu vyjádřím, nejdřív se omluvím že to opravdu do tohoto vlákna nepatří, dále podotknu že včelařím v oblasti kde v dosahu 10km hospodaří tři ruzné podniky jejiž hlavní zdroj příjmu je mléko, jsou zde 4 velkokapacitní kraviny, takže sejí obilí , jetel do díry a kukuřici, řepka tu vlastne neni a tak mohu porovnávat.V dubnu rozkvetou stromy, druhý týden v kvetnu jsou odkvetlé a od té chvíle se rozvoj včel vlastne zastavuje protože je nic nepodnecuje a začínají zase s příchodem lesa, to je kolem 10 června, o množství medu vubec nemluvím. Takže mohu u kolegu kteří včelaří v řepkové oblasti porovnávat jaká je síla včel a množství medu.Navíc i tady na foru přece rok co rok čtu kolik včelařu naříká když nemají v dosahu řepku, tím ji neobhajuji , jen jsem chtel naznačit že i ze včel se dá delat řepková politika.
(29.06.2019 15:22)tom.50 napsal(a): [ -> ]Vosa taky. Nemusí nikdy pít, ....
Tome nechcem sa s vami zbytočne sporiť o vašom tvrdení, ale v čase znášky na napájadle síce včely nevidím ale občas tam pije osa... a pije vodu...
Pane Goro, to je v pořádku. Já jsem, myslím, netvrdil, že ti tvorové nepijí nikdy. Napsal jsem, že pít nemusí.
Chápu to tak, že pít nemusí - umí si vodu syntetizovat, ale logika věci říká, že patrně za cenu nějaké energetické ztráty (nebo ztráty živin) a tak třeba využijí příležitosti a napijí se když můžou. Ale třeba myš domácí vážně neuhyne žízní ani zavřená půl roku třeba na chatě nebo v garáži na chalupě, odkud si nemohla za napitím nikam dojít.
Jádro sdělení ale byla záhada jak to, že zatímco včely, když medovice zaschne, přestanou sbírat, ale mravenci sbírají dál.
Navíc, je to vědomost vyčtená, sám jsem samozřejmě žádné pokusy nedělal (neumím to a nikdo mě za to neplatí) a možná je stará věda překonaná. Bývá překonaná vždy, když někdo zaplatí víc. V této souvislosti se vsadím, že se brzy objeví nejnovější vědecká zpráva o tom, že včely řepku milují a nemůžou bez ní být a je jim nesmírně prospěšná a ten malý detail s postřiky je nutné zlo aby řepku mohli včelám sít víc a víc.
slamos1 - přísp 5341
Už se v tom ztrácím, mám dojem, že já jsem řepku pochválil a vůbec se za to nestydím i když říkám nahlas to, co je momentálně strašně (tendenčně) zavrhované. Všimněte si, přečtete si to po sobě, jak se honem omlouváte za svůj názor, že řepku nijak nechválíte. Proboha lidi, co je to s vámi? Jsem chlap s koulema, tak mám nějaký názor a tak si za ním stojím a nebojím se červených palců (červeně palcuje jen pět exotů) si ho obhájit a nebo tak blbý názor nemám! Tedy když je blbý a nic mezi tím. To je ten liberální relativizmus - nic není jednoznačně dobré nebo špatné, ale jak se kdy a komu hodí do krámu, případně jak je zrovna jaká móda. Vám se líbí takový svět, který tímto přístupem spoluvytváříte?
no včela už med , ktorý má pod dvadsať percent vody nedokáže nasať či prehltnúť a musí ho riediť... riediť zaschnutú medovicu by pre ňu bolo asi energeticky veľmi náročné a včely neplytvajú zbytočne energiou...
..že mravce majú na to chuť a možnosti mi na srdci neleží..
v tomto smere ak by tá repka bola pre včely smrtiaca, veľmi rýchlo by sa jej začali vyhýbať a nenavštevovali by ju...
priotrávené včely z postrekov ani nepustia do úľa...
...riziko postrekov ja vidím v stopových obsahoch škodlivín ktoré cez peľ sa dostanú k plodu..
Tome, přečtete vsi co jste mi psal před tím a muj příspevek jste nepochopil zcela.Dále už se k tomu nebudu vyjadřovat.
(29.06.2019 23:13)pavell napsal(a): [ -> ]Já bych taky radši les než řepku, po řepce opravdu včely hodně zeslábnou, ale ono se není čemu divit, pokud ji stříkají po poledni v plném květu.
No, na něco vás zadarmo upozorním, ano?
Ne řepka s postřiky, ale medovice - tudíž les, těžce vyčerpá a zdevastuje včelstva! A les je velký zloděj, co když nezameduje? A co když sice zameduje, ale je to melecitoza?
Četl jste O. Haragsima jak že se to s medovicí u nás má?
Zatímco medovice je jen někdy, ovocné stromoví, louky a řepka je vždy (říkám já, ne Haragsim).
Pane Goro, to já si vybírám lesní stanoviště jen podle mravenců, vy ne?
Silna medovicova snuska opravdu vcelstva vycerpava a oslabuje rychlym opotrebenim letavek,to je fakt.Ale to oslabeni je pozvolne a prirozene.Repka to je jiny kafe,jeden den nadherna vcelstva plna letavek,pak vyjede debil s postrikovacem a dalsi den tatez vcelstva v lepsim pripade bez letavek-v tom lepsim pripade,pred ulem ani mrtvolka.V tom horsim pozvolne mizeni vcel a se stestim se vcelstvo zpravi do podzimu.Takova je repka.Zluta smrt.
Znam vcelare,kteri pred kvetem repky vcely odvazeji od poli,aby jim je chemici nezlikvidovali.Jen neni moc kam..V podobnem duchu to videl i namestek predsedy agrarni komory (nebo co to bylo za vylupka) v clanku v Pravu,ktery zduraznoval hlaseni o postriku vcelarum proto,aby mohli do exilu,nez zacne jezevec cakat jedy,cimz neskryte daval najevo,ze je mu naprosto jedno,kolik vcel,cmelaku,samotarek a Andrjovych motyle pokape v zajmu vlastnich penezenek zemedelcu.Tohle je realita a zadne ritolezectvi svazaku v Lyse to nezmeni.
Tom ja nekočujem...
ale
na jednom stanovišti mám aj smreky aj veľké mravenisko...
+ 3 kg na váze, pěkný den..
(30.06.2019 20:01)goro napsal(a): [ -> ]Tom ja nekočujem...
ale
na jednom stanovišti mám aj smreky aj veľké mravenisko...
Taky nekočuju.
Přestěhoval jsem se a hledal jsem nová stan. Jedno mi našel KTM, má neuvěřitelný instinkt, talent. Jsem rád, že jsem ho polslechnul i když je to proti mě včelařské nemluvně, v mnohém umí víc jak já.
Rozhodující jsou mraveniště. A jedna zajímavost. Mám vč v dubech vysazených po 1945, cca 1 ha. Jinačí dub než je tu běžný, neznám ty druhy, tento má celkem hladkou kůru a větší a špičaté listy. Medovice doslova kape, vše je ulepené, jen je zoufalé sucho, navečer nic a jen 2-3 hod zrána můžou nosit.
O 350 m dál (po rovině - žádný výškový rozdíl) jsou cca 3 ha jiného dubu, tady u nás běžného (s oblými laloky a hroty listů), ve stejném věku a ten má listy úplně suché, ani náznak medovice... Prochodil jsem to tam důkladně. Není tam ani jedno mraveniště. A nebo to dělá ten druh dubu? Myslím, že obojí.
je to tenhle
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dub_%C4%8Derven%C3%BD
Tome zdravím, myslíš si tedy že mravenci budují mraveniště tam kde se jim daří a maj přísun potravy, chápu to dobře? Myslíš že jejich hlavní potravou je vymesek ze měsíc? Bydlím u lesa mravenist dost ale medovice minimum, nebo ji nesbiraj. .
Odpověděl jste si sám na obě otázky.
Myslím, že M si budují mraveniště kdekoli a kde nemají dobré podmínky se prostě neudrží.
M aktivně doslova chovají producenty jako člověk dobytek. Chrání je před predátory a dokonce je vysazují na stromy a včely se vlastně jen přiživují. Když producenti přestanou tvořit medovici, M je sežerou úplně stejně, jako sežereme my krávu, co už je stará a nejde připustit aby měla tele a tedy laktaci.
Při hledání lesniho stanoviště je dobre zamerit se na okraje lesa snuska medovice je tam větší nez hluboko v lese.Pripadne se zamerit uvnitr lesa na velke pruklesty ale stale se drzet toho ze mravenec ukazuje kde bude snuska takova ze to poznate i v medniku.Prave tim ze mravenci producenty ochranuji zpusoby tim mistni ohniskove premnozeni producentu a tim snusku i pro vcely.Zaroven ale sami mravenci spotrebuji obrovske mnozstvi medovice takze i tam kde jsou neni mozne se na snusku spolehat ale snuska je tam vzdy vyssi nez tam kde mravenci nejsou.A neni potreba aby se vcely v lesnim stanovisti prekotne na jare rozvyjely jejich cas prichzi pozdeji.Pokud nekde po nekolik sezon neni snuska a mravenist dostatek a velke pak bude nejspis problem ve vcele Jane zkus aspon 2-3 matky vcel co to umi,sezen 3 Vigorky a budes prekvapen.Ten rozdil v umneni sebrat medovici se pri vetsim poctu vcelstev krasne ukazuje.
KTM mam F3 generace asi 3 a rozdíl jsem poznal jen u generace F1 prostě z nich tekl tmavší med, mělo to svoje ale....v bodavosti. Na mé stanoviště jsem si vyhodnotil nejlepší včelu co je silná už v dubnu snůška je zde duben až červen a pak šmitec. Letos medovici nějakou mám ale to je poprvé za 4 sezony co to dělám - začátečník. Vigorky sou dobrý ale chce to najít vyhovujícího chovatele, bohužel do mých podmínek se moc nehodí maj pomalejší rozvoj a když to doženou je skoro po všem.
(30.06.2019 22:50)Jan Voleský napsal(a): [ -> ]Myslíš že jejich hlavní potravou je vymesek ze měsíc?
Primárna potrava F.rufa je sladký sekrét vošiek, ale lovia aj na bezstavovce, ako je hmyz a pavúky, ale vo veľkých množstvách konzumujú aj mŕtve rastliny či živočíchy. Tiež bolo pozorované kŕmenie sa živicou a inými rastlinnými tekutinami. (wiki)
Letos je u nás opravdu výjimečný rok pro lípu. Včely na váze budou brzy mimo dosah možného měření (120 kg). Zatím +41 kg a stále se denní snůška drží okolo 4 kg. Že u vytáčení dostanou záda nářez je už jisté.
(01.07.2019 9:37)Jan Voleský napsal(a): [ -> ]KTM mam F3 generace asi 3 a rozdíl jsem poznal jen u generace F1 prostě z nich tekl tmavší med, mělo to svoje ale....v bodavosti. Na mé stanoviště jsem si vyhodnotil nejlepší včelu co je silná už v dubnu snůška je zde duben až červen a pak šmitec. Letos medovici nějakou mám ale to je poprvé za 4 sezony co to dělám - začátečník. Vigorky sou dobrý ale chce to najít vyhovujícího chovatele, bohužel do mých podmínek se moc nehodí maj pomalejší rozvoj a když to doženou je skoro po všem.
Tak si přečtěte ještě několikrát co vám KTM píše a zamyslete se nad celým kontextem schopnosti včel sbírat medovici.
Zopakuju tady (a je jen na vás, zda se vám bude chtít přečíst příspěvek celý a hlavně ho pochopit), co jsem už, možná v jiných souvislostech a jinde, psal.
Moje máma (a předkové obecně) vypozorovala, že včely mají za rok jen "jednu sílu". Věděli dobře a i to je furt stejné přes generace včelařů a konzumentů medu, že lidi chtějí raděj tmavý a tekutý med, když světlý, chtějí tekutý a vadí jim, že "zcukernatí".
Proto jarní snůšku nevyužívali, staré knihy jasně píší, že jarní snůška je na rozvoj vč aby se dostalo do správné kondice v půli června (dnes začátkem = rozkvět maliny ne jako zdroj, ale jako signalizátor). A jestliže my vyždímáme tohoroční "životní sílu" toho daného vč v jarní snůšce, pak se v té "hlavní" snůšce už žádné divy neudějou!
Takže. Za nesběr medovice si z části můžeme sami třeba tím, jak hořekujeme, že co nedají v jarní snůšce už nedají. No nedají, já vím.
Tučně napíšu proč se to stalo a je na každém z vás, zda to bude chtít pochopit:
[b]Za komunistů stát chtěl aby včelaři dodávali med ne přímo lidem, ale státu a tak k tomu vytvořil dotační pobídky v té formě, že výkupní cena ve výkupu (státním, jiný nebyl) byla o 7,- Kčs vyšší, než MO v krámě, kde med stál 28.- Kčs. Ano, dostávali jsme 35,- Kčs za kilo JAKÉHOKOLI medu. No a protože jarní snůška je jistá a medovice nejistá, stát začal podporovat šlechtění Kraněk na co nejrychlejší jarní rozvoj i za tu cenu, že se množily kmeny, které méně, ale spíš více ignorovaly medovici. A protože (moudrost předků) včelstvo má v daném roce jen jednu "sílu" a my jí z něj vyždímáme zjara, pak se výsledek nemohl nedostavit.
Toho si všimnul třeba pan Čermák a zase začal šlechtit (zpátky) včelu schopnou nevybzíkat se v jarní snůšce (tedy pomalejší rozvoj) a specializovanou hlavně na medovici.[/b]
Takže pane Voleský a ostatní, přestaňte zaměňovat důsledek s příčinou. Zkuste pomyslně vystoupit z hloupého kolotoče hnaní vč do co nejrychlejšího jarního rozvoje s vidinou zisku maxima jarního medu, který se blbě prodává a zaměřte se na medovici. Letos byl enormně rojový rok. Moje máma, letos by jí bylo 99 let, vždy s úsměvem říkávala, že čím rychleji donutím včely zjara k medníku, tím spíš budou na stromě.
Ale rozumím vám - i přesto, že tohle všechno vím, stejně mám (natěšený po dlouhé blbé zimě) na jaře radost a přistihuju se, že zase "ženu včely co nejdřív na strom" a že mě baví ta vč, která mají raketový rozvoj. Vedle nich mám stále víc a víc těch, která se přimět nedají a ty to pak předvedou v medovici. Když je.
Hmm, u nás lípa začíná a nezdá se, že bych si unavil záda. Zatím neuvěřitelná bída.
Významná snůška byla jen koncem dubna (10 až 15 kg na včelstvo). Následovala zima a vše bylo spotřebováno, do toho pak extrémní rojení.
Včelstva, která ustála rojení se ctí, předvedla ještě potenciál od 5. do 15. června - do 20 kg na včelstvo. Takových bylo ale málo, prsty jedné ruky stačí na počítání.
Pokud se nestane zázrak, za 10 dní končím, vytočím co půjde a krmím. Bude-li váha klesat, možná i dřív.
Kdyby se dnes poved nějakej pěknej deštíček