1) pojem jako kmenové, produkční atp včelstvo zapomeň.
2) Existuje jen tolik vyzimovaných včelstev, kolik jsi vyzimoval zdravých matek s osazentvem.
3) Matka klade a kulminace vajíček je do slunovratu a do slunovratu se dělají oddělky.
4) Když někdo vyzimuje 150 včelstev, 30 zruší kvůli nelibosti, třetina ze zbylých je slabší a pomalejší, třetina dá po jednom oddělku třetina silných dá i po dvou.
5) pokud toto pochopíš jak se včelaří, tak jsi pochopil princip včelaření a udržení chovu
6) proto je lepší se neptat, mít a číst jen svou technologii chovu podle úlu který máš a až plně pochopíš chov ve svém úlu potom můžeš jako zkušený srovnávat. Opravdu hodně otázek znamená hodně odpovědí a orientovat se pro tebe, ve špatných odpovědích které ti nic nedají je náročné pro začátečníka.
Ještě doplním, miliony včelstev po světě se zimuje na jednom prostoru. Jde o převážnou část všech chovaných včelstev. Z mnoha provozních důvodů. Jen unás asi od 60 let minulého století objevili vědečtí pracovníci a pracovnice a popsali v časopisu Včelařství zimování na dvou nástavcích. Jezdili po včelařích a psali články a zkoušeli zimovat jako novum na dvou nástavcích. Jenže mnoho včelařů neznalo pojem "včelí mezera", tak se dostávali do problémů.
Takže ono lze zimovat na dvou nástavcích, ale musíš k tomu přizpůsobit mnoho věcí. Z tvého pohledu nechápeš mnoho věcí z jednoprostorového vyzimování včelstev. Což je základ. Při pochopení jak vyzimovat jednoprostorově, pochopíš i počty co má a dělá Merkuri se zásobními plásty. Doté doby jen přehazuješ a pereš se ze svými myšlenkami ve své hlavě a nemůžeš je pojmout protože to nedokážeš, jsi malaďěc. Címž tě nechci urazit, ale podnítit k ještě většímu samostudiu již sepsané literatury která patří k tvému typu úlu a jeho rozměru.
Taky byly doby, kdy jsme krmili na 20kg, na jaře vyndávali zimní zásoby a bojovali s tím kam to dát, chránit před zavíječem (což se mnohdy nedařilo), někdy zásoby v teple začaly kvasit, no děs a hrůza
. Už několik sezón krmíme na max. 12kg včelstvo a v pohodě to postačuje. Na jaře stejně zůstane ve včelách 2-4 rámky plné zimních zásob. Tyto zásoby už nevyndáváme, to ani náhodou a už nikdy více
. Při první jarní prohlídce zásoby srazíme do prvního nástavku, víčka rozdrápáme a ve druhém nástavku uděláme prostor pro kladení a rozvoj včel. Včely zásoby přenesou do druhého nástavku kolem plodu a než nasadíme medníky jsou zimní zásoby dávno spotřebované, proplodované a žádným způsobem neohrožují kvalitu jarní snůšky.
(06.08.2020 13:14)gusto napsal(a): [ -> ]ten pokus robil ing Mačička vo vyskumnom ustave vcelarskom v Liptovskom hrádku, bola pouzite modre farbivo, vysledok bol jednoznacny, tocilo sa namodrale ked prisiel cas na vytacanie..
Takže si to nezkoušel... Dá se o tomhle pokusu někde dočíst?
KOsťo, mám podobnou zkušenost. Ale s víčky nic nedělám. Podle měli lze poznat, kdy si včely sáhnou do podsazených zásob.
ja som to skusat nepotreboval, 28rokov zimujem na mede, posledne chudobnejsie roky doplnam 5-7kg na zimu, to ide do stredu plodiska a zozeru to do ledna najneskor.. da sa docitat samozrejme, z prsta som si to nevycucal
gupa: díky za odpověď a vhled do problematiky a vysvětlení jednoho z možných přístupů. Je pravda, že informací je hodně, a musí se zpracovat a vytřídit a zvolit to, co se osvědčí a je relevantní, což v mém případě po první sezoně není jednoduché, těch zkušeností dobrých i nezdarů není moc.
Ale když se vrátím k tomu zbytku zásob ze zimy v medu, tak jsou body 1-5 v tvém posledním příspěvku cestou, jak zabránit tomu, aby se cukr/invert dostali do medu nebo je to cesta k udržení chovu (viz. bod 5)? Neptám se abych chytal za slovo, jen se chci vrátit k tématu vlákna k mému původnímu dotazu, respektive k polemice Merkuriho a Kamika, kterou to nakousli a která mi leží v hlavě.
A ještě připomenu jednu část mého dotazu, i když se budou na jaře dělat z vyzimovaných včelstev oddělky a oddělkům rozdávat plásty se zimními zásobami, tak dokud ty zásoby nevezme voda nebo je nezakopu, tak je mám stále v nějakém včelstvu, i když určitě něco z toho průběžně včely spotřebují. A tato včelstva (původně oddělky) jdou opět do zimy s novými zásobami, takže ten cukr/invert ze včel nikdy nedostanu a stále se mi bude míchat se snůškou.
Skutečně nevím/nepamatuji si, že bych o této věci někde četl - jak zabránit tomu, aby se do snůšky přimíchaly zásoby nespotřebované ze zimního zakrmení. Nikde se to neřešilo, z toho soudím, že to řešení nemá, a prostě se to toleruje.
Tomasi, udělej si pokus jako já. Na jaře podstav zimní zásoby a pak si průběžně važ samotné medníky. K tomu je dobré mít i celkovou váhu pod celým úlem. Pak uvidíš, kolik sladiny přinesly, a kdy kolik sladiny se dostane do medníků. Pokud máš více medníků, tak vidíš i posun mezi medníky. Podle měli na podložce vidíš, kdy začnou odvíčkovávat podsazený cukr. je to před snůškou, nebo ve snůškové pauze. Podle hmotnosti medníků v té chvíli zjistíš, že do medníků to nejde, doplňují věnce kolem plodu.
(06.08.2020 15:36)gusto napsal(a): [ -> ]ja som to skusat nepotreboval, 28rokov zimujem na mede, posledne chudobnejsie roky doplnam 5-7kg na zimu, to ide do stredu plodiska a zozeru to do ledna najneskor.. da sa docitat samozrejme, z prsta som si to nevycucal
Nemůžu to najít. Kde to, prosím, najdu? Děkuji za info.
Nebo si to Tomas nekomplikuj a zimuj na medu
zimování na medu by bylo fajn, kdyby včely spořádaně zaplňovaly postupně jednotlivé plásty, a neměly to všechno roztahané po všech rámcích a některé přitom nezaplněné po okraj buněk a ani ne po celé ploše plástu. Tak to se pak špatně skládá nástavek plný plástů s plně zaplněnými buňkami a aby to bylo ještě zkombinované s nějakou volnou plochou pro kladení. A zase nechávat plně zaplněné plásty medem jako zásoby na zimu, to mi přijde škoda medu, včelstev nemám tolik, abych po roce práce měl jen pár sklenic, takže potřebuji med vytočit, pokud je zralý a lze jej vytočit.
Až bude medu nadbytek tak to klidně zkusím, zimovat na medu.
Ale i tak jsem po vytáčení nechal v medníku nějaké nevytočené plásty, ale stejně k nim ještě krmím invertem.
Já si to nekomplikuju, asi bych to ani nařešil, kdybych tady nenarazil na polemiku Kamika s Merkurim. Tak mi to začlo vrtat hlavou
Když to přečteš šířeji, Merkuri uvádí, že převážne zimuje na medu, podle toho které kde má, uváděl tuším slunečnicový, jetelový a ještě něco a cukr snad používá jen pro oddělky a to asi jen někdy, když opravdu není u něj náhodou snůška, protože jinak je dělá převážně na pěti plástech a takové už nic nepotřebují (jsem se dočetl a letos z části odzkoušel). Tomu se cukr do medu nemá opravdu jak dostat. Proto si taky jeden z mála může dovolit vytáčet i plodiště.
(06.08.2020 15:39)TomasK1 napsal(a): [ -> ]Ale když se vrátím k tomu zbytku zásob ze zimy v medu, tak jsou body 1-5 v tvém posledním příspěvku cestou, jak zabránit tomu, aby se cukr/invert dostali do medu nebo je to cesta k udržení chovu (viz. bod 5)?
Stačí počítat. Chápeš svůj dotaz? Odpověď je jasná, zásoby ti včelstva proplodujou. Navíc budeš ještě muset podněcovat tak aby to také proplodovaly. Cílem je udržet plodování do první výrazné snůšky. Nevím jak to najít ale s p. Čermákem jsem o tomto diskutoval, namítal jsem že nejenže se podstavením zásobního nástavku s první významnou snůškou smíchá s medem, ale navíc se včelstvo takto mnohem dříve dostane do rojovky. Což je pěkné podněcování, med a zásoby všude, plno matečníků, rojů. Nakonec jsem takové podsazování uznal že je dobré jako podněcovadlo, ale to v momentě přínosu medu už nepotřebuji.
V momentě přínosu medu nesmí být včelstvo v rojovce, nesmí mít málo místa u česna dole kvůli nějaké radě podstavovat, tam musí být volno protože za den nebo dva je takový poloobsazený spodní nástavek plný řídké sladiny.
Takže pokud jsi se dopočítal, zjistil jsi, že cukr se ti během 10-20 dnů rozvoje úplně ztratí v plodu.
Jestli tedy čteš co píšu.
150-30=120 = 3x40 = 120 kladoucích vyzimovaných matek během 20 dnů tvorby oddělků se stane že máš 200 kladoucích matek, za dalších 20 dnů až o 40 více. Při optimálním rozvoji ti ty tvoje obavy 240 matek proploduje jako nic.
Stačí to takto polopatě a podrobněji spočítat za tebe jak malému? Stačí umět číst a myslet a pořád dokola se neptat nato samé.
gupa: já nejsem blbej, jen mi nový věci možná pomaleji docházej, specielně v oboru, ve kterým jsem začátečník a neznám všechno do detailu, tak mi to hned všechno do sebe nezapadá.
jenže ani z téhle tvé poslední odpovědi mi dost dobře není jasné, jak se od sebe oddělí zásoby z cukru, od nově přinášeného nektaru. vidím to tak, že zásoby v buňkách nejsou zabalíčkované jak krabicový mlíko s datem výroby a datem expirace, který si doma ve spíži beru podle těch datumů a i podle těch datumů jsem schopnej ode sebe oddělit krabice s mlíkem ze srpna 2020 od krabic s mlíkem, který přinesu z krámu v dubnu/květnu 2021 a současně vím, že se mi tyhle dvě mlíka nesmíchaj, protože jsou v těch krabicích. A to si můžu dovolit ten luxus, že budu třeba týden dva na suchu, abych měl skutečně jistotu, že někomu doma nenaleju z těch dvou krabic do jedné sklenice.
Jenže včely ten med/zásoby v krabicích nemaj, nemaj na něm napsaný datum výroby, ty to nepoznáš, a pokud existuje možnost, že ten med přenášejí a současně ho nespotřebovávají podle data výroby, tak není záruka, že se do vytáčeného medu nedostane cukr/invert.
To s tím proplodováním zásob chápu, jakožto model ideálního stavu a postupu, ale k tomu je potřeba mít pod kontrolou kladení matky, stát jí za zadkem obrazně řečeno a popohánět, aby se všechno stihlo do "první velké snůšky", spotřebu zásob na krmení plodu a včel, takže opět stát a kontrolovat, jestli dojídají, no a pak je hlídat, aby krmili plod výhradně starýma zásobama a ne aby je napadlo, krmit plod něčím čerstvě přineseným - zde se přiznám, že vážně nevím, jestli na krmení plodu je potřeba sladina/nektar vysušený na určité procento vody nebo zda včely mohou krmit plod čerstvě doneseným nektarem/sladinou, bez toho, aby ji před tím vysoušely v buňkách.
A přitom počasí a příchod první velké snůšky pod kontrolou také nemáme. Takže pak nejspíš zbývá lavírovat s podněcováním a přidávat tak cukr do včelstva těsně před první velkou snůškou, z čehož se mi zdá, že nakonec když ta velká snůška během dvou dní přijde, tak ve včelstvu stejně cukr bude zbývat.
Proto se se svým dotazem a úvahou opakuji, protože to propolodování sice teoreticky může fungovat, ale je tam mnoho faktorů, které včelař neovlivní, a tudíž neovlivní ani ten očekávaný výsledek, a tím pádem nedosáhne toho, aby se zcela zbavil cukru ze zimních zásob.
Tobě to do sebe nezapadá proto, protože sis připustil, že by zavíčkované zásoby mohly přenášet
Kamik zbytecne se certis. Tvoje citace jmen si strc za klobouk. Chytre hlavy dokazaly mj. do navodu na formidol doporucit umisteni do podmetu, coz je fakt kravina.
Pokusem si muzes potvrdit, ze tady bojujes za nepravdu. Mas zakrmene vcelstva ve zmensenem prostoru? Pockej na fakt spatnou predpoved pocasi, treba 3-4 dny, kdy vcely nevyleti z ulu. Pred destem nasadi dalsi nastavek se suchyma sousema. Po nekolika dnech najdes v pridanem nastavku sladinu i na konci srpna nebo v zari. Kde se asi vzala...
TomasK1 Je to zbytečný, vysvětlovat něco slovy co se velmi blbě vysvětluje někomu, kdo je úplný začátečník a v podstatě neví očem píše. Včelařství je o grifu. A ještě přidám, o hře pexeso. Pokud si pamatuješ kde co je a co máš udělat, jsi úspěšný chovatel. Pokud máš grif jsi ještě úspěšnější. Jestli chceš tisíce problémů řešit zde, jsi na špatném místě. Protože na jeden problém ve včelařství je tolik řešení kolik je včelařů. Ikdyž dva nebo více včelařů se shodne v jedné věci, že to dělají stejně a pokývou si palci, ve skutečnosti to dělají odlišně. Zde můžeš jen porovnávat svůj úspěch, neúspěch že se ti dostává cukr do medu je vždy výsledkem špatně zvoleného postupu. Takže si musíš ten svůj neúspěch s kontaminací svýho medu cukrem nějak projít osobně u svých včel. Až najdeš řešení, zkus se potom ptát a jak jsem psal, porovnávat.
Dnes hezka + 2 kg na vaze, byt vetsina bude asi pyl z prisavniku, horcice,starceku a dokvetajici svazenky.Je radne naprseno, ma byt horko, tak si jeste neco zasob prinesou.Dokrmovat budu cca 9 kg cukru,mozna ani to ne.Nejradsi mam, kdyz zimuji na cukru a jarni rozvoj uz frci na medu, proto dokrmuju pozdeji, nez je zde na VF zvykem. Cukr skonci v zimnim sedisku a ne vsude okolo.
Pridam perlicku. Nekolik let, kdy, zacinam krmit, dam vedle kbeliku s cukernym roztokem sous od medu po vytaceni nad mrizku. Jednak vcely brzo najdou kbelik, navic je tahle sous prednostne zanesena a slouzi jako ukazatel spotreby. Jakmile uz z ni neberou a zacnou ji vickovat, maji v plodisti dost zasob i bez kontroly.
Mas to potom Jozef super, no kto už nema znásku tak kryštal cukor 3:2 je jedina ta správna voba už teraz ...
Srpen je vzdycky super, loni zanesly od 25.cervence (vytaceni) do 15 srpna cely mednik a musel jsem tocit znova. Zuril jsem u toho hodne moc.
Letos to nehrozi, ale krasne nosi alespon pro sebe.
(06.08.2020 21:10)JosPr napsal(a): [ -> ]Pridam perlicku. Nekolik let, kdy, zacinam krmit, dam vedle kbeliku s cukernym roztokem sous od medu po vytaceni nad mrizku. Jednak vcely brzo najdou kbelik, navic je tahle sous prednostne zanesena a slouzi jako ukazatel spotreby. Jakmile uz z ni neberou a zacnou ji vickovat, maji v plodisti dost zasob i bez kontroly.
Právě mřížku po více jak 20 letech včelaření chci zavést po delší době narok na jedné části včel. Příští týden pojedu jestli korona dovolí proně do Maďarska, tak jak jsem si je objednal podle představ, měly by byt hotový. Takže letos mřížky už moc nestíhám nějak víc si užít. Ale testuji je už dva roky na jednom stanovišti a nalézám nové způsoby a zákonitosti. Toto je také zajímavé. Všiml jsem si že dělají pod mžířkou hodně malé věnce zásob na 11x39x24 v plodišti.
(06.08.2020 21:04)zajíc napsal(a): [ -> ]Kamik zbytecne se certis. Tvoje citace jmen si strc za klobouk. Chytre hlavy dokazaly mj. do navodu na formidol doporucit umisteni do podmetu, coz je fakt kravina.
Pokusem si muzes potvrdit, ze tady bojujes za nepravdu. Mas zakrmene vcelstva ve zmensenem prostoru? Pockej na fakt spatnou predpoved pocasi, treba 3-4 dny, kdy vcely nevyleti z ulu. Pred destem nasadi dalsi nastavek se suchyma sousema. Po nekolika dnech najdes v pridanem nastavku sladinu i na konci srpna nebo v zari. Kde se asi vzala...
Vůbec se nečertím. Pokud si mám tahle jména strčit za klobouk, kam si mám strčit tebe? Promiň, pořád je to jen názor Zajíce proti kapacitám, ať je pošleš kamkoliv.
Co si mám představit pod výrazem "zakrmená včelstva ve zmenšeném prostoru"? Jako že teď, když mají řídký cukr v plodišti, tak že to natlačí nad sebe? (když budou mít možnost) To s tebou souhlasím.
"Pokud na jaře včely potřebují rámek plný sladiny zaplodovat, zásoby přesunou tam, kde je místo. Klidně i do medníku." To mluvíš o sladině nebo zavíčkovaném cukru, či medu? Mně se tedy do medníku přesouvaly matky, asi se včelám nechtělo vyklízet zavíčkované zásoby pod plodištěm. Matka musí mít prostor, a to jí plodiště 3-4NN bohatě poskytuje, i když jsou podstaveny zimní zásoby.
Já už toto v OP řešit nemusím.