Včelařské fórum – o včelách a včelaření

jestli ty vcely neloupi jinde a nenosi domu uloupeny med, kdyz v okoli neni nic, z ceho by mohla byt tak mohutna snuska takto brzo od rana?
ale napada mne, jestli v okoli nekvete brectan? touhle dobou by to mohlo byt jako zdroj snusky?

při kontrole po krmení jsem zaznamenal přínos melecitozy a včelař co je ještě hlouběji v lese má melecitozu hodně. Na ostružiní pod smrky jsou trochu vidět zozplyhlé kapky medovice tak že někde snůška může být.

Melicitoza

Stále hukot na břečťanech a dokvétajících dýních. Do dneška, zítra odpočítávám tři týdny a měly by být bez plodu. Ten déšť snad vše zarazí. B.

Hlavně snad to ochlazení zarazí snůšku z loupeží.

To jsou jen přání, loupeže v podstatě pokračují hned najaře dál. Co dělnici naučíš, to umí dokud žije. A co víc, umí zatančit a naučit další.

Bohužel. Snůška v podletí bývá v letech snůškově slabých věc ošemetná.

Po letním tlumení kleštíka a dokrmení včelstev na zimu, jsem vážením v minulém týdnu zjistil, že včelstva mají v průměru o cca 10 kg zásob více než byla mnou plánovaná a odhadovaná hmotnost dle míry dokrmení. Z přírody žádná zvláštní snůška nebyla. Co hůře, na podložkách již cca měsíc registruji zvyšující se spad kleštíků. U několika včelstev, která vykazovala průměrný denní spad více než 5 ks, jsem 20/9 pokusně vložil Formidol 81 (patrně rána z milosti). Následující denní spady jsou ve stovkách ks a na podložkách se objevily i spadlé včely s deformovanými křídly a též i vyházený poškozený plod. Kam však létají za "snůškou" a pro bonus kleštíků a viry se mohu jen dohadovat. Jo! SNŮŠKA!!! Prohlídka včelstev před zimou v příštím týdnu mě ukáže s čím mám počítat.
Všem přeji, pokud to bude možné, zimování včelstev bez problémů.
JK

PS
Podobnou situaci jsem zažil cca před deseti roky. Pak sousednímu včelaři někdo v měsících leden až březen následujícího roku "ukradl" asi 50 včelstev (časopis Včelařství). V tomto kontextu si kladu otázku, zda nejspolehlivější zdroj nákazy mám hledat na své včelnici, jak s oblibou kolegům včelařům říkám .

Podobnou "snůšku" jsem zažil vloni, více jak polovině včelstev už nebylo pomoci...

(25.09.2020 11:21)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]Podobnou situaci jsem zažil cca před deseti roky. Pak sousednímu včelaři někdo v měsících leden až březen následujícího roku "ukradl" asi 50 včelstev (časopis Včelařství). V tomto kontextu si kladu otázku, zda nejspolehlivější zdroj nákazy mám hledat na své včelnici, jak s oblibou kolegům včelařům říkám .

To sedí, našel jsi správně ten problém zmizení u sebe a po deseti letech jsi se Josef konečně přiznal.

Josefe Křapko prosím Tě o informaci na co se budeš při prohlídce zaměřovat, obzvláště u těch včelstvech, co je vysoký spad a vyhozený deformovaný plod? Pozoruji u sebe to samé a vidím podobné věci poprvé, doteď jsem tu o tom jen četl a doufal, že to osobne poznám co nejpozději.

Za sebe po zkusenostech (nez odpovi Pepe Krapka):
V ule :
- VD na vcelach - pokud se VD vozi na vcelach po ulu, je za 5 sekund dvanact
- tmavy nevyvinuty vcely se znamkou deformovanych kridel - krome lezoucich po plastu i v plodovych bunkach, pro sondu nektere proste vytahni, jestli mas vetsi podezreni na zamoreni
- stav otevrenyho plodu - pokud je zatim vse OK a nedochazej mlady vcely krmicky, budou se krasne lesknout a plavat v potrave

Pred ulem/mimo ul:
- mrtvolky larev a vcel pred ulem
- sleduj spad sousednich vcelstev, pokud se zableseneny vcelstvo hrouti, osazenkyne se ti muzou vloudit k sousednim

Chose

dneska (vlastně už včera 19/10/2020) v Praze na břečťanu...všechno co lítá a má sosák hurá na břečťan...včely, vosy, mouchy, včely samotářky, čmeláci...hody

(08.07.2020 12:20)tom.50 napsal(a): [ -> ]Připomínám, že NN systém prosazoval ve 30 letech 20 stol v USA dr Farrar, počátkem 50 let byl až na výjimky tento systém postupně opuštěný. Navíc dr Farrar včelařil jinde = v jiných klimatických podmínkách a s JINOU včelou!!!!!! U nás tuto už starou vykopávku (NN systém) vyhrabal jistý Jindřich Boháč (zakladatel PSNV). NN systém je velmi pracný způsob vedení včelstev hlavně pro nutnost neustálé rotace nástavků a dalších nesmyslných kejklů - jak asi může včelám být v obydlí, kde jim furt nějaký mamlas přeskupuje dílo!!! Přitom málokterý si vedle svého NN systému pořídí na stejném stan ještě Dadantsystém, aby to mohl porovnat jak stran medného výnosu tak hlavně pracnosti. Vztažené kupříkladu k jednomu kilu vytočeného medu.

Omlouvám se, že reaguji již na starší příspěvek. V sezóně nebyl čas a vzpomněl jsem si až teď. Reaguji hlavně proto, že by z vašeho příspěvku mohl mít začátečník dojem, že si pořídil naprosto nemožné úly. Tedy k věci:
Nabízí se otázka, kolik jste si ke svým Dadantům postavil NN úlů vy? Já ano, mám tuto kombinaci stále na dvou stanovištích. Musím rovněž připustit, že jsem byl dříve zapřísáhlý dadantista a docela mne tenkrát mrzelo třeba to, že se třeba Ing. Čermák vracel od Dadantů k Optimalům. Nakonec jsem ho dílem následoval. Co se týče zkušeností, pak z hlediska snůšky mi to vychází nastejno, je to hlavně o včelstvu, ne o úlu. Samozřejmě v mých podmínkách cca 450 m.n.m. Dále mi není jasné, o jakých neustálých rotacích je řeč? Pokud vycházíte čistě z teorie, pak jistě je Ptáčkova metodika poměrně náročná, jenže málokterý optimalista to tak důsledně dělá. Pokud vyjdete pouze z teorie dle Řeháčka, je to mistr pracnosti a zase málokterý dadantista to tak dělá. Praxe a teorie se prostě rozchází. Jako minimalista, nemusíte u obou systémů dělat vůbec nic, jen nasazovat a sundavat medníky. Pokud chcete vyměnit nějaké dílo, u NN vyřadíte spodní nástavek (třeba zvedáčkem) a nahoru hodíte mezistěny v kombinaci s panenskými plásty. U dadantu vyhodíte, kdykoli to jde, něco po stranách a do středu umístíte vhodně mezistěny. Tak můžete pokračovat dál, není to o úle, ale jak složité si to kdo udělá, nebo jak potřebuje. Podle mě jsou obě technologie dobré.

Dnes 17 stupňů ve stínu a začala snůška z třešňovky před mým stanovištěm.

budeš mít třešňový med? nebo to nestačí takto velký sad?

Kousek vedle je ještě jeden, ale kvetou další stromy, tak to nebude třešňový med, ale může to být znát na chuti, trošku jako třešňový kompot

A už to začalo, je už nový med hustota pod 17% a včely vylihujú. A narúbali matečníky.



včely nabité v plodisku.



Takýto prejav že už sedia.


Zobral som med 10 plných plástov a pridal další nástavok.



Na divinu dali matečníky.



Doma som dal nástavok nad plodisko a zvážil čo bolo 51 kg a keď som odvažil bolo 71 kg a pritom sú to stredne silné včely a lietajú 2,5 km za nektárom.



Bolo to fotené večer po ochladení a ešte pred tým mrholilo.
Od vtedy som pridaval dalšie nástavky lebo nosia a aby mali kde dávať nektár.

V Tvé nadmořské výšce a Tvych tropických teplotách žádný div.My normální smrtelnici si ještě nějaký ten týden počkáme.Na med určitě,nějaký protirojovy preletak snad už příští víkend.Predpoved žádná sláva,plod se líhne,letavky bez práce.Otepleni az na příští víkend,pak zase kosa.

U mňa je to tým zaujimavejšie že chytím 2 repky lebo som na hranici NK a TO. Je tam 2 týždňový rozdiel ako repka rozkvitá. Budú teploty až + 27 C.

---

Kto má pevné včely ten berie smotanu a ešte keby došiel Barnát tak to by bolo dačo 600 ha repky, 20 Ha vřb a javor.