Dnes zajímavý postřeh, kvetoucí 3ha řepky 500m od ulu a cca ve stejné vzdálenosti a tesne od řepky asi 6 obrovských kvetoucích javoru, tak javory hučely celý den a na řepce nic.Je pravda že včera večer v 19,30 byl na řepce proveden postřik, zatím nepozoruji problém.
Jste o 100m níž a tak u nás už musí javory kvést taky. Díky za info. Bohužel jdich tu moc nemám
řepka dokvétá, kvetou javory kleny, hlohy....
Do malin zbývá tak týden...
Buďte rád, mě vloni postříkali takhle když dokvétala řepka včely na ní a nic se nedělo. Jen pak zhruba během tří týdnů zmizelo hodně včel zu úlů. Upracovaly se a nebo je plíživě zdecimoval "neškodný" postřik, jak o tom píše někdo ve Včelařství?
Pekne nosili a mňa si ani nevšímali že robím kontrolu.
Již dva dny kvetou javory a pozoruji to samé, řepka cca 300m a dávají přednost javorům, i když řepku teď 5 dní nikdo nestříkal.
U nás hukot na hruškách a čerešniach, bude medovica samé vošky.
Ja som si dnes vsimol ze srsne neletali na vcely ale sadali na vosky ktore su na ceresni slivkach a jabloniach asi bude medovica.
To jsem nevěděl, že sbírají ze svídy. Asi před pěti lety jsem vykopal odnož dřínu a když jsem ji přesadil k sobě, vyrostla svída. Pak jsem se dočetl, že se svída používá jako podnož pro dříny. Akorát nevím jaká to je, krvavá určitě ne.
Ahoj všem, já včera vytočil jeden nástavek a bylo z toho asi 25kg medu. A to mě dnes čeká dalších 5 úlů. Formidol, který jsem omylem aplikoval na májovku nezanechal v medu naštěstí vůbec nic. Doufám, že je med více luční než z řepky ale čert ví, kam létají. Tu řepku asi 1,5km daleko u nás hojně chemicky ošetřují, tak jsem se jim snažil vysvětlit, že louky kolem jsou lepší ale fakt nevím jestli ten můj taneček pochopili
Opět postříkali řepku i se včelami (nebo v noci?), letos sem je stříkat neviděl, stejně je to jedno a proti obludné mašinerii neudělám nic. Je vidět jak čerstvě v ní jezdili. A taky je vidět z úlů létat polovina včel než včera.
Někde začaly kleny. Snad je to tím, že je tu málo klenů a ty, co tu mám ještě nerozkvetly. Ale kvete malina a na ní moc vidět nejsou. Zato na skoro odkvetlé řepce pořád jsou.
Marco07
Asi vám plivnu do kafe. Určitě budete umět najít "medný výkon" plodin, luk či stromů sám. Já si z něj pamatuju, když ještě nebyl net "výkon" luk, protože mě to nejen překvapilo, ale doslova šokovalo.
U řepky se uvádělo, že může dát 80-130 kg medu z hektaru. U luk a to ještě za předpokladu, že obsahují významné množství jetelovin, kolem 10 kg/ha. Bez jetelovin - ty zemědělci systematicky v travinách ničí kvůli kvalitě sena (technice zpracování) a tak výnos z luk se bude blížit nule.
U svazenky se psalo 800-1.200 kg/ha a u akátu 1.700 Kg medu z ha, tedy pokud v dané lokalitě akát meduje.
Akát byl v tabulce úplně nejvýkonnější rostlinou. Významné jsou třešně a jabloně, švestky a hrušky skoro nula, na trnky většinou ani nejdou, ta má ještě ke všemu vodový nektar s minimem cukrů.
Včely dávají přednost vydatnějším zdrojům a tak i přes vaše přemlouvání z těch luk toho v mednících moc nebude. Je to mrzuté, ale spíš vůbec nic...
Pro Tom50: To je možné, však jsem vám psal na email, že kvůli počasí nevyužili ani pampelišku a to byly louky úplně žluté. Naštěstí je ale mám v chráněném krajinném parku, takže těch HA luk tu jsou stovky. Mají ale v doletu za lesem i tu pitomou řepku cca 1-1,5km.
Mimochodem se ale nespoleham na zemědělce a chodím všude s pytlikem semínek svazenky. Letos jsem takto vysadil jen kolem cest asi 3kg. Akáty mám vlastní a další vysadíme letos, zatím jsem je ale nikde neviděl za solidní peníz a ze seminek mě nevyrostly I proto se chystám na ty nízké nástavky 39x15, abych zachytil jednodruhové medy. Doufám, že si tuto dovednost brzo osvojím. Nyní lítají na bez, těch máme alespoň 10 keřů. Jsem vášnivý zahradník, tak mi kvete zahrada celoročně. Je tak od začátku formována, aby stále něco kvetlo. Mám velký pozemek s potůčky(5000m2), tak sázím stále nové rostliny a hlavně dělám zeleninu na celoroční spotřebu. Minulý rok mě takto nečekaně obalili majoránku v květu. Tisíce včel přiletělo na takto malá kvitka, že jsem kolikrát myslel, že někomu ulétl roj. Majoránka jim asi extra chutná. Já si ji suším do bramboráku
A u nás se krmí. Počasí poslední 3 dny super, snůška 0. A co vím tak nejsem jediný kdo musí přikrmovat. Snad se to otočí
(27.05.2019 11:53)Marco07 napsal(a): [ -> ]Mimochodem se ale nespoleham na zemědělce a chodím všude s pytlikem semínek svazenky. Letos jsem takto vysadil jen kolem cest asi 3kg.
Semínka jen tak rozhodíte na půdu nebo to vyséváte ve sponu, případně v jakém. A hloubka setí? Svazenka snad nemá ráda přílišnou hloubku.
(27.05.2019 11:53)Marco07 napsal(a): [ -> ]Akáty mám vlastní a další vysadíme letos, zatím jsem je ale nikde neviděl za solidní peníz a ze seminek mě nevyrostly.
Pokud chcete ze semínek, zkuste je před vysetím dát na týden do chladničky
Akát ale dobře odnožuje, případně když se hlavní kmen uřízne, tak vyroste plno malých. Tím nemyslím, že byste měl u sebe nějaký porazit, ale spíš se podívat kolem, kde rostou a určitě tam nějaká mladina bude.
(27.05.2019 11:53)Marco07 napsal(a): [ -> ]I proto se chystám na ty nízké nástavky 39x15, abych zachytil jednodruhové medy.
Mám v okolí akáty, lípy, javory, louky i les, no a řepku samo sebou, loni jsem si také řekl, že přejdu na NN medníky, ale zatím to nejde tak, jak jsem očekával.
(27.05.2019 11:53)Marco07 napsal(a): [ -> ]Minulý rok mě takto nečekaně obalili majoránku v květu. Tisíce včel přiletělo na takto malá kvitka, že jsem kolikrát myslel, že někomu ulétl roj. Majoránka jim asi extra chutná. Já si ji suším do bramboráku
Třeba se přilítly zbavit roztoče, to jste jim ani nemusel dávat Thymovar
.
Počasí pěkný, konec května a žádná (malá) snůška. Proč ta příroda nic nedává, nic nekvete, nebo je moc sucho, nebo.... Co brání přírodě dát nektar včelám? otázka je vážně míněná, prosím o názor.
(27.05.2019 12:23)BOBC napsal(a): [ -> ]Počasí pěkný, konec května a žádná (malá) snůška. Proč ta příroda nic nedává, nic nekvete, nebo je moc sucho, nebo.... Co brání přírodě dát nektar včelám? otázka je vážně míněná, prosím o názor.
Asi to ve vaší nadmořské výšce a tomu nedávnému chladnému květnovému počasí odpovídá. Myslím, že to příroda při slunečním svitu během pár dnů lehce dožene. Vlhko je teď dost, chce to teplo a sluníčko.
Pro Martin Kolář: Já tu svazenku rozhazuji z jara posypem na nijak neupravenou zem, když ještě vše nezarůstá plevelem. Nejlepší jsou ale kuličky z jílu a semínek. Uděláte si směs z mokrého jílu a semínek v poměru 2/3 hlíny a 1/3 seminek. Po částečném vyschnutí, aby drželi krásně pohromadě, chodíte se sáčkem a hazite kuličky kam jen vás napadne. Kuličky maji 100% klíčivost. To jsem okoukal v Asii, tam to dělají hojně na malých farmách, kde nepoužívají techniku. A můžete si takto udělat i směs z více druhů. Jíl se používá, aby to drželo pohromadě. Rozhazujete tedy nabobtnalá semínka, která začnou ihned klíčit a ještě jim na cestu pribalite svačinu ve formě jílu plného živin.
Co se týče Akátu, ta lednice mě napadla pozdě. Příště to vyzkouším. Odnože nemají, jelikož pod Akáty sekám ale super nápad, zkusim si to pohlídat, děkuji za radu.
NN mám zatím v rozloženém stavu, jelikož ještě nevím čím to natřít. Vše mám jinak parafínem ale letos nějak nestíhají, tak mě to poslali v surovém stavu. Sám jsem zvědavý, jak se NN osvědčí a doufám, že do toho přijdu.
Tak s loukou má tom50 pravdu ale jen z části.Mednatost je zprůměrována,ale samozřejmě se najdou louky z kterých se dá vytočit ALE.chce to místní průzkum a pokud není jeden druh rostliny silné zastoupen či spíš premnozen moc bych od toho nečekal.Je sice hezky že ti lítají na bez,ale tím pádem v tuhle dobu máš bídu když musejí na bez to je nevýznamná rostlina jo bez hroznatej to je jiná ale ten dávno odkvetl.Akat dokáže nás mnoha místech zklamat.Misto svazenky být tebou seju vcelnik moldavský(i za naprostého suchá má nektar) nebo do přírody mnou belotrn nebo stetku Planou .Ono když vezmeš Psa nebo rodinu zjistíš hned předpoklad mednatosti lesa a od toho se to odvíjí co můžeš čekat.Slozeni stromů a mravenci napoví.Letos všude pozoruji na tuhle dobu značný množství producentů naakveta klen a snůška u mne dál pokračuje a řepka je už kaput .Snad letos pořádně vyjde medovice .
Pro KTM: Přiznám se, že jsem nedokázal posoudit mednatost a tak jsem raději začal sázet něco na přilepšení. Kupříkladu i slunečnici na pyl i když mě jí pak sežerou ptáci. Určitě je lepší cesta vysadit mnoho druhů, sázím takto i 3 druhy brambor na jedno pole a každý rok jde jiný. Ten vcelnik moldavský si rozhodně seženu, super nápad. Ono je lepší stejně rozhazovat více druhů, jelikož na každém místě se chytne něco jiného. Sázel jsem takto letos i pohanku, protože se mi válel doma pytel na vykrm drůbeže. Jinak na bez chodí ale dle stavu medniku bych nehádal, že je bída. Nespecializují se skupiny včel na různé plodiny? Třeba tam berou jen pyl, když je mají 5m od stanoviště. dnes musim vytáčet a to mám už 25kg doma z poloviny včelstev. Dokonce mají hodně medu v plodišti, tak jsem musel přehazovat ramky, abych jim uvolnil místo na stavbu. Kvůli medu se mě i nedávno jedno včelstvo vyrojilo, mamina už neměla kam klást. Samozřejmě jsem ale začátečník, takže mám minimální možnosti srovnání.
(27.05.2019 13:49)Marco07 napsal(a): [ -> ]Pro Martin Kolář: Já tu svazenku rozhazuji z jara posypem na nijak neupravenou zem, když ještě vše nezarůstá plevelem. Nejlepší jsou ale kuličky z jílu a semínek. Uděláte si směs z mokrého jílu a semínek v poměru 2/3 hlíny a 1/3 seminek. Po částečném vyschnutí, aby drželi krásně pohromadě, chodíte se sáčkem a hazite kuličky kam jen vás napadne.... jílu plného živin.
Já mám připraveno několik záhonů, odkládám výsev, chci, aby to měly na červenec, srpen. Mám tu hodně bělotrnu kulatohlavého, sebral jsem i semínka, bělotrn zbožňují i čmeláci. Loni byly touhle dobou bělotrny asi 30-50 cm vysoké, letos jsou tak 70-100cm. Hlavní předností bělotrnu je kořen, takže loni, když bylo sucho, bělotrny jely spolehlivě. Někomu to ale může vadit, pěstovat lidově řečeno bodláky
.
(27.05.2019 13:49)Marco07 napsal(a): [ -> ]Co se týče Akátu, ta lednice mě napadla pozdě. Příště to vyzkouším. Odnože nemají, jelikož pod Akáty sekám ale super nápad, zkusim si to pohlídat, děkuji za radu.
Ještě teď jsou na akátech občas vidět staré lusky se semínky, ty přirozeně zimu přečkaly, klíčivost bude dobrá. Já bych ale volil přesazení odnože - jednoznačná genetika podle předka a náskok tak o 4-7 let oproti semínku.
(27.05.2019 13:49)Marco07 napsal(a): [ -> ]NN mám zatím v rozloženém stavu, jelikož ještě nevím čím to natřít. Vše mám jinak parafínem ale letos nějak nestíhají, tak mě to poslali v surovém stavu. Sám jsem zvědavý, jak se NN osvědčí a doufám, že do toho přijdu.
Na NN mi vůbec nechtěly jít, loni jsem NN vůbec neměl, letos začínám s mezistěnami, nemám rámek s plodem pro nalákání do nástavku, někde jsem tedy NN podstavoval pod VN nebo mezi dva VN, pak do toho šly ochotněji.