mmonty: to máš pravdu, že nikdy nebudou mít lidi stejný výsledky při stejný technologii, ale v tomhle případě, když děláš ve dřevě a pořídíš si polyše, tak věřim, že na každém stanovišti poznáš, jak je tam vše rychlejší a z toho co píšou lidi, který si ho pořidili, to tak je. Jen u pár zdejších jedinců to tak nefungovalo, ale k tomu se nemá cenu už vracet. Na vysoký výnos musíš mít dobré stanoviště a dobrou technologii to je jasné, ale ten jarní rozvoj v tom poznáš i když na ne nesáhneš a budeš se na ně chodit jen koukat. Ted už mi to tak nepřijde, protože nemám to srovnání se dřevem, ale pamatuju si, když jsem si pořidil na první sezonu jeden kousek, dal jsem tam spíš podprůměrný včelstvo a vždy když jsem po tejdnu přišel a otevřel ho, tak jsem to nechápal, kde se tam ty včely berou. To jsem je ještě tak neroztahoval, protože jsem měl jen 3 nástavky a nevěděl jsem co s nima, protože se chtěly pořád rojit, jak byly nacpaný.
(07.03.2019 21:42)Kohout napsal(a): [ -> ]Otázka na Sedláčka.
Já kontroloval jednou v květnu. Když tu byl na inspekci Jirka Marx a našli jsme matečníky.
No prave
(07.03.2019 21:54)Louky napsal(a): [ -> ]mmonty: to máš pravdu, že nikdy nebudou mít lidi stejný výsledky při stejný technologii.....
V tomle mas asi pravdu aspon podle me. Proto mam taky polyse vlastne. Ja sem to myslel trochu jinak. Kdyz dva delani totez, neni to vzdy totez.
Otázky na Sedláčka.
Pokud se budete ptát, je dobré se zaregistrovat na jeho stránkách začínámvcelarit.
Říkal že časem bude odpovídat jen registrovaným.
Když uvedete telefon je možné že vám zavolá při nějaké delší cestě autem.
Pak dejte vědět.
Optimalizace výnosu medu ze slabého včelstva.
Zúžení včelstva - efektem je zvýšené plodování a připravení včelstva na jarní snůšku.
Slabé včelstvo nevytvoří okolo plodu věnce zásob a takto vytlačený med do medníkových nástavku lze vytočit.
Včely žijí z ruky do úst a rizika nedostatku pylových či glycidových zásob je evidentní.
Jsou takto vedená včelstva schopna rozvinout do optimální síly - pochybuji.
Často se zmiňuje nedostatečná výživa jako rizikový faktor zimních úhynu.
Josef
(07.03.2019 20:45)JosPr napsal(a): [ -> ]To mi taky vrta hlavou,zda se,ze tam vladne primy konzum...
..a když venku pyl dojde, tak co? Mám na jaře zásobu pylu přepočteno na 39x24 3 rámky. Když venku je pylu málo nebo dojde (léto), není tam skoro nic.
V OP je v létě pylu dost.
Ano, chápeš to dobře. Takhle nějak to měl Sedláček na tom slidu. Měl tam sice uvedeno 2200 vajíček na den a 22dní, kdy s jedním dnem počítal na uklizení buněk, ale to je již detail a individuální záležitost matky. Už si ale nepamatuji, zda v tom výpočtu dm počítal 22x2200 nebo 21x2200 a už vůbec si nepamatuji jestli vůbec zmiňoval, že by to na nějaké rámkové míře nefungovalo. To musí kdyžtak zodpovědět ten, kdo byl na nedávných přednáškách.
Pořád v tom výpočtu mi schází zásoby pylu.
Že by Sedlaček byl tak nedůsledný a chybička se vloudila. ?
Josef
Peľ si predsa môžu priniesť z komory, alebo medníka. Je to kúsok cesty. Jumbo má celé plodisko na plodovanie, ale využíva na tento účel len polovicu. Povinných 10 % sa pokúša vyrojiť. Do plodiska treba ísť aj pre kontrolu RN, tak sa dá rozširovať pravidelne. V jarnom rozvoji sa plodisko rozširuje o jeden rámik min za dva týždne. Aký veľký rozdiel je v tepelnoizolačných vlastnostiach komorovacej prepážky a prázdneho plástu - oba tvoria hranicu medzi aktívnym plodiskom a zvyškom sveta. Aj zásoby prinášané z komory sa musia ohriať na teplotu tela.
Každá jedna strana na VF je prospešná a tak je to aj s týmito 20 stranami. Nejde o OP, ale o neustály ruch v hlave včelára.
S tím pylem je to fakt záhada. Přitom na česnech žluto stejně jako v každém jiném úle. Nejspíš ho pak v noci za tmy vynáší ven.
Nebo máte vy co OP rozumíte nejlíp nějaké jiné vysvětlení?
Kohoutku, psal jsi, že v létě je v OP pylu dost.
Jak si to myslel?
U mne např. nosí pyl od prvního proletu.
Ale nikdy se nestalo, že by měly aspoň jednu souvislou
pylovou desku během sezóny.
Jako kdyby ten pyl hned zpotřebovávaly hned, nebo co.
Jak by jste jednoduše souhrnně charakterizovali OP.
Vytěžit ze včel každý gram medu?
To je přece podstata komerčních včelařů.
Nebo se pletu?
Upravuji,
vytěžit každý gram medu co nejjednodušší formou.
Tedy, pouhým odebráním medníku.
Tak to máš zřejmě dost špatné stanoviště, já mám takových pylových desek v sezoně několik.....a i na jaře ještě nějaká včelstva mají celé pylové rámky.
Udělal jsem si trochu času a téměř celé téma OP pročetl. K tomu web pana Sedláčka.
A ejhle, teď to vidím jinak. Byl jsem vůl, moje příspěvky zde jsou úplně mimo.
Tímto se všem omlouvám.
V určitou dobu v roce nejsou za přepážkou žádné rámky (prázdná díra, pokud to dobře chápu). Od kdy do kdy tento stav přibližně trvá?
Rámek se zásobami se vyndavá z prostoru za přepážkou až když mají včely v prvním nástavku nad plodištěm zanešeno 5 - 6 kg zásob. Rámek tam nechává právě pro případ, když se v průběhu března ochladí, aby včely měly nějaké zásoby než si nanosí těch cca 6kg. Prázdné je to tam zase do ledna než začneš zase nakrmené včelstvo komorovat a přeložíš zásobní rámky za přepážku.
(07.03.2019 22:23)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]..a když venku pyl dojde, tak co? Mám na jaře zásobu pylu přepočteno na 39x24 3 rámky. Když venku je pylu málo nebo dojde (léto), není tam skoro nic.
Sedláček tvrdil minulý rok na Techagre, že peľ ukladajú do prvého nízkeho nad mriežku.
Potvrďte to tí , čo to skúšate.
Aha, tak to je organizovaně optimalizované plodiště, mřížka, pylník a medník. Potíž je ale v tom, kolik toho pylu přes tu mřížku do pylníku pronesou a kolik ho spadne přes zasítované dno pryč. Moje včely, stejně jako já, jsou neorganizované a dám ruku do ohně, že mi budou pylem zanášet kraje plodiště.
Pokud v tom prvním NN otevřeš očko tak ho budou nosit nad mřížku, ale zase zasekají medníky pylem a to asi není žádoucí ani u této metodiky ( z tohoto důvodu mám v mednících očka zásadně zavřená). Jinak si taky nedovedu představit jak se s pylovými rouskami soukají přes mřížku nahoru.
Myslím, že už jsme to zoptimalizovali. Česno musí být nad MM, tam se odehraje pseudoplodiště, ale protože tam matka přes mřížku nemůže, nezbývá včelstvu nic jiného, než plodovat tam, kde matka je. Je to neatraktivní prostor, který by přirozeně opustily, ale přes MM to nejde. Možná i tymatečníky se jim tam nerado dělá. Takže tímto způsobem věřím, že se dá včelstvo voholit úplně do sucha. Akorát, jak Petr říká, točit pyl je pakárna.
Ještě nám zbývá vymyslet, jak se zbavit zimních zásob, ale to lze podobně jako v Dadantu přes blinovu přepážku v tom OP.
Jelikož zkouším různé věcy a tím se učím v duchu
"lépe jednou vidět, než desetkrát slyšet",
taky to někdy nedopadne dobře.
Měl jsem jednou včely organizované takto:
Od spodu
Prázdný nástavek 42x27
Plodiště 42x36
NN 42x17 - zde česno 15x4cm
a další NN.
VŠE na 9 rámků bez mřížky.
Plodovaly jen na velkém rámků.
Pyl ukládaly JEN do velkého rámku.
Nad VN jen med a to i v tom NN kde bylo ono česno.
Jinak se vyvěšovaly do prostoru pod VN.
Na zimu se přemístily do horního NN nad NN s česnem.
Zásoby na jaro daly do VN pod sebe.
Už je nemám, páč je zlikvidovali těžaři dřeva, jak tahali
dřevo koňmi.
Takže by to co píše Pavel Holub, třeba šlo ?
dnes jsem optimalizoval na zkoušku pár včelstev. většina včelstev mi ploduje na 3 rámcích.
Tak trochu doufám, že matka byla vždy na jednom z plodových rámku. máte nekdo zkušenost s tim, co se stane, kdybych nahodou nechal matku na rámku za přepážkou?
(08.03.2019 10:26)Nut napsal(a): [ -> ]Kohoutku, psal jsi, že v létě je v OP pylu dost.
Jak si to myslel?
Ráno ti napíšu SZ.