Včelařské fórum – o včelách a včelaření

(24.09.2018 18:54)Kohout napsal(a): [ -> ]

(23.09.2018 18:38)Jozef 333 napsal(a): [ -> ]Práve som sa vrátil z kurzu a som rád že som sa ho zúčastnil.Tým všetkým ktorì chcú skúsiť OP kurz odporúčam.

Já byl v sobotu a nic mi to nedalo. Na základě této jedné přednášky bych se do OP nikdy nepustil. Pro mě ztráta jednoho dne.

Trochu to bolo časovo zle rozdelené,pretože prvá prednáška bola varoáza a tá trvala takmer do 11hod a rozoberanie OP sa mi už videlo časovo obmedzené,nejak nebol čas na otázky.Vlastne som sa dozvedel len to,čo som už vedel z jeho stránok plus nejaké drobnosti.Ale neľutujem.Inak Rudo vystihol Sedláčka presne čo sa týka zložitostí,v tom bude zrejme majster,aspoň tak to na mňa pôsobilo aj ohľadom varóazi,tak aj ohľadom OP,ale možno to je len môj pocit,pretože Sedláček to prezentuje z ľahkosťou.Zrejme má dosť praktikantov.

Zrejme má dosť podnikateľského ducha.

Byl jsem tam v sobotu najezdil jsem 650 KM vstaval v půl ctvrty a byl jsem zklamaný. Mělo být OP po cely rok ....nebylo. Na otázky odpovídal tím ze to řekne na příští přednášce v lednu či v dubnu. To je nepřijatelné. Na varroazu mám jiný názor ale to není problém.

650 páč si jel podle mojí navigace.

Cim slozitejsi prednaska, tim vyssi prodeje.

Tak poďme na niečo podstatne jednoduchšie.

(25.09.2018 14:53)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Je hezké, že máme již na OP tolik teoretiků, teď to jen zařadit do praxe! .... Zdraví R. S.

Nuž teda, Rudolfe, aby som aj ja nepatril do zmienenej skupiny teoretikov –„truhlíkov“, pridám na moju obhajobu niečo z mojej aktuálnej včelárskej hobby praxe s počtom včelstiev 18. Včelárim v nadmorskej výške, kde si už „dolniaci“ obúvajú „pohory“, lebo pohyb v takýchto výškach už pokladajú za horskú turistiku. Ak teda tu chceme aspoň ako –tak úspešne včeláriť, tak treba niečo vymyslieť. Faktom je, že klimatické podmienky nevylepšíme, zmeny klímy neovplyvníme kalamitu smrekových porastov nezastavíme a kôrovec medovicu neprodukuje, pôvodné lúky zmizli, tráva sa pestuje na „mäso“ hlavne pre bioplynky a dielo skazy - devastácie prírodných lúčnych porastov či krovísk s prehľadom dokonajú železné kravy- mulčátory. O lánoch priemyselných nektárodajných poľnohospodárskych tu hore „ani čuť“. /A to je dobre!/ Jediné, kde je tu pre včelára šanca na úspech, sú korekcie v úľovej zostave a spôsobu vedenia včelstiev tak, aby bolo čo i z tej znáškovej biedy vytáčať. Len to musí hodne chcieť.
Po 4 rokoch som dá sa povedať s mojou „reformou“ u konca. Jej nosnou náplňou bola optimalizácia plodiskového priestoru. Realita v súčasnosti vypadá nasledovne:


Foto č.1. Je to moja zostava v tomto období, takto budú zimovať. Základom úľovej zostavy je plodiskový rámik 42x35 cm., ktorý som nakoniec zvolil ako optimálny, a medníkový 42x17. Plodiskový, presnejšie „podmedníkový“ priestor u produkčných včelstiev počas celej sezóny tvoria 2 VN nadstavky na rámik 42x35 na 10 rámikov a 1-2 NN na 9 /uteplené/ alebo 10 R. Dno je vysoké 6 cm s variabilným letáčovým otvorom, ktorý môžem umiestniť kde chcem a zásuvkou vzadu konštruované tak, že ho môžem včelotesne predeliť i s nadstaveným VN v hociktorej pozícii.


Foto č. 2. Pokrývka je takto konštruovaný výklz. Ten sa stal súčasťou celoročnej výbavy. I v zime je nad rámikmi v plodisku voľný priestor. Nič by na tom zvláštne nebolo, keby v ňom nebol vyfrézovaný otvor, na ktorom zhora je gumená záklopka a zdola gumený ventil. Asi to zatiaľ vyvoláva rozpaky a počudovanie, ale to prejde po odklopení výklzu.


Foto č. 3. Dostávame sa do samotného optimalizovaného plodiska. Počet rámikov v ňom je variabilný, maximálne môže byť 8. Podľa okolností. Dostávame sa k tomu, prečo to uvádzam v tomto vlákne. Pomery v plodisku odpovedajú optimalizácii počtu plodiskových plástov, ku ktorým som dospel v doterajšom priebehu. S cieľom, aby plodisko bolo len pre plod a nebolo zanášané prebytočnými zásobami. Zvyšný priestor v plodisku je vyhradený pre rámikové krmítko šírky 7 cm., s objemom 2 litre. Bude tam celoročne- v sezóne i v zime. Otvor vo výklze je nad kŕmitkom. To poskytuje komfortnú možnosť hocikedy do kŕmitka lievikom podávať roztok či už za účelom podnecovania alebo i kŕmenia. Hocikedy, to znamená či už zjari, ale i vtedy, keď je hore už medník. Ak príde dlhšie ochladenie a znáška stagnuje, tak výklz, ktorý bol počas znášky na medníku, príde pod medník na plodisko a počas i čo len niekoľkodňového ochladenia môžem už nasledujúci deň medník v podstate už bez včiel odložiť a plniť lievikom kŕmitko bez kontaktu so včelami. Výklz istí, že cukrový roztok bude v krátkej dobe distribuovaný v plodisku. Následne ak sa počasie zlepší a je predpoklad znášky, výklz ide hore, na medník a včelstvo môže pokračovať v jeho dopĺňaní prírodným nektárom. Pričom o periódy výraznejšieho ochladenia nie je veru u nás v horách núdza. Toľko v krátkosti o plodisku.


Foto č. 4. Toto je pohľad na „kontroverzný“ podplodiskový priestor, charakteristický pre moju zostavu "Modant". Ten naďalej považujem za nesmierne dôležitý. Je včelotesnou priehradkou i cez dno rozdelený na 2 časti. Časť pod plodiskovými rámikmi je súčasťou plodiskového priestoru, kde ale matka nikdy nezíde klásť. Je tam len zopár rámikov. Vysokých, či doplnených nízkymi na počet približne 5. Tu prekladám rámiky či už s nadbytočnými zásobami, SR pri LBV metóde na vyčistenie, peľové platne, rámiky z plodiska určené na vyradenie pri obmene diela. Všehochuť. Všetky budú v krátkej dobe vyčistené, poprípade tam ostane trochu peľu. No takýto rámik s obsahom zvyškov peľu, ak nie je na vyradenie, je k „nezaplateniu“ pre ďalšie použitie. Tento priestor je ten už i inde spomínaný „polštář“, nárazníková zóna pre plodisko pri výraznejších ochladeniach a slúži i ako „expanzná nádoba“ u silnejších včelstiev pred prípravou na zimovanie alebo i počas sezóny na oddychovanie lietaviek a ich neprekážanie v plodisku. No je tu ešte druhá časť podplodiskového priestoru: pod kŕmitkom. O jeho perfektnom využití napríklad pri hroziacej alebo rozbiehajúcej sa rojovke, kde sa dá urobiť 2-3 rámikový odloženec so starou matkou, alebo s matečníkom niet pochýb. Samozrejme so samostatným letáčom. Alebo môže poslúžiť ako izolátor matky. Prepážky, priehradky mám včelotesné, 2 a 3 cm hrubé, zo styroduru a dosiek z liatej pur peny s hrubými hliníkovými fóliami na povrchu. Čiže majú i dobré tepelne-izolačné vlastnosti.

M. mriežku nepoužívam. Lebo nie je potrebná. Hore do plodiska matka klásť nechodí, lebo nemusí hore utekať pred zimou, chráni ju priestor pod plodiskom. Namiesto nej stabilnou súčasťou zostavy sa stal zmienený výklz. Včely nosia prednostne do rámikov nad plodiskom, tie i prvé viečkujú, až potom sa posúvajú po medníku na druhú stranu, nad kŕmitko. Celé medníky sa bohužiaľ vytáčajú u nás len výnimočne.
Takto som si to „optimalizoval“ na moje podmienky. Tvrdé nielen pre bežný život ale i pre včelárenie. Ale keď to funguje, je to pocit k nezaplateniu. A to už nehovorím o excelentnosti získaného medu...

(24.09.2018 19:23)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Pokud prvním rokem sillné vyzimované včelstvo zavřete do optimalizovaného plodiště budete mít mnoho medu. Jaké včelstvo však vyzimujete následující jaro? Jaký výnos pak budete mít. Na jižní moravě není třeba umět včelařit. Jde to samo i ve starých pětiletkách. Pořiďte si staré tachovájky s mřížkou a máte optimalizované plodiště jedna báseň. Nepotřebujete u toho žádné přepážky , přednášky a školení.

to by ses divil, co všecko tu ide pokazit, dyž se to "umí" . mluvím z vlastní zkušenosti. ani tá jižní morava néni dycky zlatá.

---

(25.09.2018 20:00)jirka.marx napsal(a): [ -> ]Byl jsem tam v sobotu najezdil jsem 650 KM vstaval v půl ctvrty a byl jsem zklamaný. Mělo být OP po cely rok ....nebylo. Na otázky odpovídal tím ze to řekne na příští přednášce v lednu či v dubnu. To je nepřijatelné. Na varroazu mám jiný názor ale to není problém.

takto si zajišťuje účast na dalších přednáškách. občas to nekeho odradí, ale tý co věřijů, že se dozvijů příště šecko, dojedů. dělá to tak asi dlůhodobě, protože já sem u něho byl na přednášce pro začátečníků eště než sem dovézl svoje první oddělky od Rosti Peška a už tenkrát řekl z každého sůvětí enom půlku a že zbytek dovykládá příště. no, už sem nedojel.

Optimalizované plodište = okecané zúžené plodisko.

Žasnem. Presne si to pomenoval.

Optimalizovanému plodišti nejvíc rozumí ti co ho nechápou.

Já mam v plodišti velký rámek a v začátcích jsem je taky zužoval přepážkama . Vím jak to vypadá .Prostě je to chov nepřirozených slabých podvázaných včelstev. Než se v normálním plodišti rozjedou na přírodní včelstvo ,je po snůšce. A proto se musí optimalizovat aby se nemohli rozjet a dali med. A z toho je zase slabé zimní včelstvo které na jaře zase raději zavřou na 5 rámků aby dali med. Spolehat se na to že si včelstva donesou pyl na jaře to můžou jen v hodně teplých krajích. U mne si musejí včelstva za léto nanosit 5-10kg pylu a z toho se v předjaří rozjíždějí ,kam by to asi v optimalizovaném plodišti dali?

Tak to z tým peľom je aj pre mňa neznáma.Sedláček tvrdil,že peľ do zásoby nepotrebujú.Tvrdil,že na prvé plodovanie a krmenie lariev využívajú včely tukové teliesko,vraj keby museli krmiť v zime peľom,tak by sa z toho včely posrali.Po tomto vždy opäť nasleduje prestávka v plodovaní a včely začnú opäť plodovať, až ked je prvý prínos peľu-takto to tvrdil Sedláček.Já som sa dotazoval aj na situácie počas roka,napríklad obdobie júl august kedy sú horúčavy a prínos peľu je veľmi obmedzený,ale Sedláček ma odbil tým,že toľko peľu si donesú aby mohli chovať plod a zásoby nie sú potrebné.Čo sa týka peľu,tak ma nepresvedčil,ale napriek tomu to stojí za vyskúšanie.

(28.09.2018 17:45)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]U mne si musejí včelstva za léto nanosit 5-10kg pylu a z toho se v předjaří rozjíždějí ,kam by to asi v optimalizovaném plodišti dali?

OP se po posledním vytočení rozšíří na plný počet vysokých rámků. Tak asi do nich.

asi len u teba, v tvojom OP, Sedláček to vidí ináč...

(28.09.2018 18:05)Jozef 333 napsal(a): [ -> ]Tak to z tým peľom je aj pre mňa neznáma.Sedláček tvrdil,že peľ do zásoby nepotrebujú.Tvrdil,že na prvé plodovanie a krmenie lariev využívajú včely tukové teliesko,vraj keby museli krmiť v zime peľom,tak by sa z toho včely posrali

Jojo,žiaden problém,u sedláčka si kupiš feedbee cesto,náhradu pelu a je to

---

(28.09.2018 18:47)Kohout napsal(a): [ -> ]

(28.09.2018 17:45)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]U mne si musejí včelstva za léto nanosit 5-10kg pylu a z toho se v předjaří rozjíždějí ,kam by to asi v optimalizovaném plodišti dali?

OP se po posledním vytočení rozšíří na plný počet vysokých rámků. Tak asi do nich.

A ked posledné vytácanie vychádza na koniec augusta/srpna?

Na tom koupenem pylu neco bude,jednou jsem ze zvedavosti omrkl jeho obchudek v Bucovicich,kdyz jsme tam meli stavbicku.Pred obchodem slozeny naves testa nebo invertu,cert vi co to vlastne bylo.
Ze vcely u jarniho rozjezdu delaji "optimalni" pauzu bych i veril,bo ten pyl v ule nejspis neni.Tahle optimalizace mi pripada jako mrzaceni vcelstva,byt tam ten medny vynos muze i byt,na ukor plodovani,pac zase neni kde.Cast vcelstev mam na 39x30,nad tim 39x24 a 1-2 39x24 jako "mednik" bez mrizky.Matky bezne prokladou jak 30,tak i 24 nad nim a par ramku ve stredu dalsiho (behem kvetu repky)- kdybych tohle mel" optimalizovat",tak z toho budou mrzaci sily budecaku a ne vcelstva,at se kdo zlobi jak chce.Tohle neni pro mne.
Zimoval jsem vcelstvicka na 4 ramcich jako zalohu,kterou jsem na jare nepotreboval.Dorostli do plodiste,dostali mrizku a mednik,dali 2x po 12 kg medu tihle zebracci.Ani bych je nenazval vcelstvem,to z nich bude az pristi rok.Cela optimalizace plodiste mi pripada jako krok kamsi zpet proti prirozenosti vcelstva.

I když mě pan Sedlacek naštval , musím se ho zastat. Řekl totiž i tohle. “ Kdybych uměl zimovat třikilova včelstva nebudu muset optimalizovat a sahnu si na první snůšku. Ale protože neumím takhle velká včelstva vyzimovat, tak zimuji včelstva co mají 1,5 kg nebo 1 kg ba i 0,8 kg a tím ze je na jaře optimalizuji a podnecuji tak tu první snůšku přinesou i u mě “.
To řekl pan Sedlacek a já říkám
Optimalizace je určena pro středně silná nebo i slabsi včelstva a jedním z důležitých prvku je lepší vyhřívání menšího plodiste ve kterém jsou paradoxně zakladeny větší plochy plodu než by včelstvo mělo ve větším neoptimalizovanem plodišti. Ale tohle jen jedna z mnoha výhod.

(28.09.2018 20:05)JosPr napsal(a): [ -> ]Tahle optimalizace mi pripada jako mrzaceni vcelstva,byt tam ten medny vynos muze i byt,na ukor plodovani,pac zase neni kde.

Proč by nebylo. Vždyť právě proto je to optimalizované plodiště. Aby se líhlo co nejvíc včel. A navíc z plodu vychovaného v těch nejlepších podmínkách.

Přátelé, moc často nepíšu, protože na to nemám čas teoretizovat. A raději jsem ve včelách... Ovšem kdo má cca 50-100 či více včelstev se snaží svoji práci zefektivnit, než ten kdo má 2-3-5-10 včelstev což je republikově většina. Za mě jsem na přednášce byl v pátek a musím řici super. Za mě většinu včelstev budu převádět na OP. Proč? protože je to jednodušíí. Ovšem musíme pochopit princip proč se to dělá. Řeknu Vám jeden příklad jsem jednatel ZOStrážnice - cca 90 členů. Kolik lidí bylo na přenášce? 2 já a můj kamarád. Toť vše. Dnes když máme internet, knihy, přednášky jako na dlani se stává to, že lidé se nechtějí vzdělávat. To je záčátek konce včelařů. Protože, nic nefunguje večně a je potřeba se vzdělávat.
Mimo jiné se divím Mirkovi Sedláčkovi, že nám tyto informace pouští více méně zcela zdarma a nenechá si je jako Know-How pro sebe...