Tou cenou myslíš za co? Jest-li Varidol, tak to ne. To by nás Dol bral až moc u huby. Cena je 32Kč a k tomu poštovné. Z toho jde pak dotace. Nevím jak to sekají v lékárnách. Od těch se držím se svým důchodem raději dál. Ale když to objedná veterinář, zase mu volají k čemu to potřebuje. Je to sranda s dvorním dodavatelem.
Na veterině i v lékárně to stojí u nás cca 150 Kč podle loňské i letošní zkušenosti.
Myslím, že těch 32 Kč je již dotovaná cena.
Ale mohu se mýlit.
Není. Dotovaná cena jde právě z této ceny. Asi bychon se nedoplatili, kdyby cena 500Kč za Gabon byla i s dotací. Tady alespoň vidíš, kolik ostatní mají marže. Nám, když to před léty objednával "rodinný veterinář" tak to bylo za to málo a láhev medoviny.
Myslím, že před dotacemi stávala lahvička asi 20Kč, dnes asi těch 35 a z té se odpočítá dotace. (Co pořád máte s tím, že dotace deformují trh a zdražují medomety
). Papírky jsou ale podstatně dražší jak lahvička. Firma co to rozváží po veterinárních lékárnách rozváží jen komplet - lahvičku a papírky a v té době to rozvážela o dost dráž, než když se toho vzal celý balík pro celý okres přímo od Dolu. Takže těch 150 je myšleno asi jako komplet.
Veterinář si to asi objednává u dodavatele veter. přípravků a tak se od toho odvozuje poměrně vysoká cena.
Na druhou stranu je to asi 100 ošetření a pokud počítám 3 na včelstvo, tak je to z těch 150 asi 5Kč na včelstvo a zimu.
Ale tázající se přítel by si měl honem nastudovat předpisy, pokud si už pořídil včely.
Pánové, sice přesně nevím jaká je cena Varidolu, ale vím jistě jaké marže mají lékarny a někteří veterináři. Jako chovatel (ovcí) používám docela dost léčiv (prevence), vše kupuji od známeho veterináře..., ten mi to přefakturováva za ceny dodavatele..., pak od známých se občas dozvídám, že ten, či onen veterinář jim prodal dané léčivo až 500% marži. Hold na toto asi není metr, platí, když chceš, tak zaplať.............my jsme vděční, že nám to sehnali, oni jsou spokoveni, že vydělali....
Kyselina mravenčí má proti boji určitě své výhody, ale bohužel jsem je nějak nezpozoroval
Příští rok se budu snažit do výběrových včelstev dávat hodně kyseliny mravenčí a uvidím jestli to bude lepší než ostatní léky. Před dvěma dny jsem fumigoval a byl jsem pozorovat podložky a docela mě to zaskočilo... U některých včelstev byl spad 3-10, 10-50 a dvě včelstva byly po 150-180. Tak, že můžete mi to nějak obajsnit nebo se mám strachovat?
Nestrachuj se. Na letošní situaci, jseš na tom podezřele dobře.
(11.10.2011 9:52)Spede napsal(a): [ -> ]Kyselina mravenčí má proti boji určitě své výhody, ale bohužel jsem je nějak nezpozoroval Příští rok se budu snažit do výběrových včelstev dávat hodně kyseliny mravenčí a uvidím jestli to bude lepší než ostatní léky. Před dvěma dny jsem fumigoval a byl jsem pozorovat podložky a docela mě to zaskočilo... U některých včelstev byl spad 3-10, 10-50 a dvě včelstva byly po 150-180. Tak, že můžete mi to nějak obajsnit nebo se mám strachovat?
Pokud se jedná o kusy roztočů za 1 den po fumigaci, tak je možné si podle mě gratulovat.
Letos si myslím, že bude v republice po fumigaci na většině území průměrně minimálně desetinásobek.
RK
Pokud v okolí už dochází ke kolapsům a letos už je to častý jev, tak takové množství si jsou schopny přinést za jediný den. Podle spadu po fumigaci pak v takovém případě nelze posuzovat účinnost předchozího ošetřování.
Kdyby zůstalo jenom u toho desetinásobku. Dají se čekat, a sám to víš, horší scenáře. Už by měli Mandík s Peroutkou, přemýšlet, kde zas sehnat peníze na úhyny.
Mám jednu zajímavou zkušenost: letošní oddělek, spad začal být na konci září vyšší, najednou to vyskočilo z průměru 10 denně na cca 30 (líhnutí plodu?), dostaly po Formidolu NH s 65% KM, odpar ale nic moc, dokrmoval jsem předtím a v úlu bylo vlhko. Takže jsem na pár posledních dnů tepla minulý týden dal houbičku s 40 ml 85% KM a spad vyskočil na cca 130 denně. Letošní oddělek ... Už klesá, ale přišlo mi to zajímavé, jen mám problém s interpretací. Plodují, docela dost, avšak.
(11.10.2011 10:48)Zdeněk Brentner napsal(a): [ -> ]Už by měli Mandík s Peroutkou, přemýšlet, kde zas sehnat peníze na úhyny.
Budu si jen přát, aby je nesehnali. To by byla ta výchovná lekce pro všechny a začalo by se houfně monitorovat. Protože, proč bys to dělal, když ti úhyn zaplatí! To je proti smyslu věci.
(11.10.2011 10:45)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]tak takové množství si jsou schopny přinést za jediný den.
Pavle jaké množství bylo na mysli: 3-10, 10-50, 150-180, nebo 1 dennně?
Tady naprosto souhlasím s Karlem. Mimořádné dotace za uhynulá včelstva (jak tomu bylo před nějakými čtyřmi /?/ lety) jenom podporují lajdáctví a nezodpovědnost některých včelařů.
(11.10.2011 11:07)architekt odpadu napsal(a): [ -> ]Pavle jaké množství bylo na mysli: 3-10, 10-50, 150-180, nebo 1 dennně?
Ve chvíli, kdy rezignují a emigrují včely z vykrádaného včelstva a to včelstvo je loupeno jen jedním, vedlejším, odhaduji, že v ten den i tisíce.
Je to stále dokola. Proto apeluji na to, aby se včelaři snažili nedopustit takový stav. Aby se vyhýbali včelstvům, která plodují ještě v říjnu, aby je teď nekrmili. Pak mi foretičtí roztoči tolik nevadí. Loupením se nakumulují a padnou závěrečným ošetřením. Letos je prostě situace taková, že možná i BIO budou díky svému okolí přinuceni sáhnou do skříně pro těžší kalibr.
Opět se vyčasilo na sklizeň slabochů, senzitivců a marodů. Stačí k tomu trochu nevydařené podletí (možná už jaro) a jde to pak jako lavina, tedy i spolu s těmi dobrými včelstvy. Zas je tu rok Varroa, v tom příštím možná bude ještě hůř. Tyto situace mi vždy připomenou tu názornou statistiku a grafy z VMS, co prezentoval Milan Čáp letos v Brně. Už tam se diskutovalo o tom, zda to bude letos či příští rok.
(11.10.2011 17:07)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Je to stále dokola. Proto apeluji na to, aby se včelaři snažili nedopustit takový stav. Aby se vyhýbali včelstvům, která plodují ještě v říjnu, aby je teď nekrmili.
Pavle, teď zase já mám dotaz: ta věta o pozdním plodování: Asi by to chtělo nějak rozvést a možná do jiného tématu, i když to s V.d. souvisí. Letos řada kolegů konstatovala intensivní pozdní plodování ve výjimečně teplém září. A to i ti, kteří si to jinak hlídají a včely jim začátkem září plodování prakticky utnou ... Mně vloni přestaly někdy kolem 25 srpna ... Letos tomu bylo jinak ... Ale byl to blbý rok, co se mohlo pokazit, se také u mne pokazilo, jistě i mými chybami, ale někdy prostě souhrou okolostojíčností a už se to vezlo, logika v tom byla, ale holt opačná, než by si jeden přál ... Moje oddělky jsou asi trochu z jiného soudku, vzhledem k velkému loupeživému tlaku se zvetily až během srpna a pak to nakoply ... No a při tom plodování samozřejmě proplodovaly spoustu zásob, takže bylo nutno doplňovat. Nepekná situácia, ako by bol vravel Gabo Zelenay, neboť to notně komplikovalo nasazování KM a efektivitu ošetření etc. ... Nicméně: jak je tedy zastavit či zpomalit? Strop byl bez uteplení, větrání odspodu také zajištěno ... Ale šly do zimy s podle mě malým množstvím zásob, takže nekrmit? Nebo počkat, až M omezí kladení a pak dokrmit třeba medem, invertem, teplým roztokem?
Tak to teda nevím jestli si gratulovat je to spad za 48 hodin. Bohužel ani dnes nezjistím spad za 24 hodin. Zítra se půjdu zase podívat jak to padá. Ale určitě na jaře chci experimentovat s tou kyselinou mravenčí.. Jestli stím má někdo hodně bohatou zkušenost budu rád, když řekne jak to dělá apod.
(11.10.2011 17:07)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]. . . Pak mi foretičtí roztoči tolik nevadí. Loupením se nakumulují a padnou závěrečným ošetřením. Letos je prostě situace taková, že možná i BIO budou díky svému okolí přinuceni sáhnou do skříně pro těžší kalibr. . .
Nastesti ne, co melo spatny geneticky potencial uz padlo, bohuzel mezi nimi byly hlavne rekormanky(s vynosem 100 kg), zbytek se podarilo dat do kupy diky stavelky.
Jeste to posichruji nekdy na prelomu rijna a listopadu a vzorky budou ciste a tezky kalibr se necha pekne lezet, tam kde ted lezi.
P.
Kolegyně a kolegové, co soudíte o založení podtématu k V.d., které by se mohlo jmenovat nějak jako Dynamika rozvoje roztoče V.d. a metody, jak ji sledovat, vyhodnocovat a ovlivňovat?
O KM toho tady je tolik, že už asi nikdo nebude mít chuť to zase opakovat a pak je tu v mnohých zábrana hovořit o něčem jiném, než oficiálně povolené aplikaci Formidolu.
Spady v tomto období a k tomu ještě letos už nemohou podat relevantní odpověď o situaci ve včelstvu. Důležité to bylo v podletí, kdy se líhly zimní včely. Nyní, jestli jsou ve včelstvu desítky, stovky či tisíce je s ohledem na závěrečné ošetření jedno.
K Jiřího dotazu. Pokud krmím, tak podněcuji včelstvo k plodování. Krmit by se mělo hned po vytočení (pokud nastalo) v srpnu, kdy včelstva přirozeně plodují. Samozřejmě, že toho hned polovinu spotřebují a nenutí je to shánět (myslím tím na kytičkách atd., loupení je něco jiného). Znamená to dodržet tu zásadu, že se vytáčí jen medník a ten zbytek je nedotknutelný a nepodléhat chimérám o závadnosti tmavého medu (výmluvy nenažranců), moderně se tomu nedotknutelnému teď říká medná komora. Pak je včelstvo rychle připraveno do zimy a ploduje přirozeně. Když budu krmit v září, musím počítat s tím, že budou plodovat a např. 16 dnů plodování navíc znamená zdvojnásobení populace V.d. Přesto, že dělám vše dobře, se situace může vyvinout jinak. Letošní rok je alespoň pro mne dost výjimečný - třeba mi to někdo vysvětlí. Moje dedukce - raději než můj cukr (nebraly, jakoby byl otrávený) - loupily! myslím si, že už v té době někde nějaká včelstva kolabovala a přinesly si hned dvě nadílky.
(11.10.2011 19:03)Spede napsal(a): [ -> ]Tak to teda nevím jestli si gratulovat je to spad za 48 hodin. Bohužel ani dnes nezjistím spad za 24 hodin. Zítra se půjdu zase podívat jak to padá.
Potom je možné si gratulovat 2x.
Přepočteno na 24 hodin jsou spady poloviční, tedy situace 2x lepší.
Jinak k tomu, jak to teď padá.
Dnes jsem počítal spady dva dny po vložení podložek.
Dnes u nás bylo oteplení k 20° po asi týdnu ochlazení.
A vypadá to, že se včely otřepaly a něco uklidily - spady stouply oproti stavu před 14 dny zhruba na dvonásobek.
A většina stále ploduje - světlí roztoči nechybí, i když většinou v jednotkách kusů.