Stando, Ty si včelársky génius! Mnohí z nás sa včeláriť učili roky. Ty to zvládaš "na počkanie".
A zvlášť problém Varroa!
Za rok včelárenia toho veľa "nepobereš". Aplikácia liečiv, a je jedno či KM alebo ostatné, závisí od mnohých premenných.
VMS sa nezúčastňujem, ale príhoda z tohto roku.
Tento víkend som urobil kontrolu na klieštika pomocou Varidolu. Z deviatich rodín v dvoch som mal klieštika. V jednom 13 v druhom 3ks. Ostatné boli "čisté". Počas leta som použil KM, na konci Gabon PF. A čo myslíš, kde bola chyba, keď včelstvá boli rovnako ošetrované a približne rovnako silné?
Starý Gabon? Nie. Tam, kde som mal 13ks boli obidva pásiky zavoskované - úzske uličky. Kde boli 3ks, zavoskovaný bol jeden celý a jeden z jednej strany. Nebyť poznámok, asi súvislosť nenájdem.
A Ty tu rozprávaš, ako Ti VMS otvoril oči?! Podľa mňa si ani nepochopil podstatu celej činnosti. Čo Ti ako začiatočníkovi dal, ako s ním pracuješ. Ako získaváš dáta zo svojej včelnice?
Genius nejsem a vim o vcelareni prd,ale ucim se za pochodu a takto to bude po cely zivot
To co jsem napsal vise melo rici to,ze desky na spad jsou dobra vec,nic vic a nic min a pro zacatecniky je to velka skola.
(01.11.2011 14:42)PavelKřížek napsal(a): [ -> ]Prvním rokem včelařím a na jaře jsem si vzal slabší včelstva,
Podotýkám včely byly rok před tím léčené na VD.
Při kontrole cca 1 x týdně nebyl za celou sezónu jediný nález. Byl jsem přesvědčen, že mých včelstev se VD netýká.
Já jsem si první sezonu také myslel,že nemám ve včelách VD.Teď se jen usmívám nad svou naivitou.
Když mi to přišel chlapík fumigovat,tak jsem čuměl kolik toho z nich opadalo. Začal jsem se pak více zajímat o to,jak tomu předejít a nečekat a další rok už jsem to zkoušel s KM a dopadlo to na podzim podstatně lépe. (Letos,se přiznám, jsem to trochu zanedbal
) Mám své takové laické domněnky.Myslím,že ten kleštík se od určitého okamžiku začne přímo masově množit a jeho populace v úle asi pak narůstá prostě aritmetickou řadou.Překvapuje mne jak bývají silně napadena slabší včelstva.Prostě u nich očekávám menší spad. Když jsou menší,měl by být i menší spad.Většinou však z nich toho padá ,k mému údivu, poměrně dost.Letos mám např. jedno "minivčelstvíčko",které má zhruba shodný spad se včelstvem,které obsedá dva nástavky.
Hodně varroa mi vloni také padalo ze včelstva,kde bylo dlouho do podzimu hodně trubců. Také se mi zdá,že se mi začnou objevovat na podložce více, když se venku více ochladí s přicházejícím podzimem a včely se semknou na noc do "koule". Roztoče mne nebaví počítat.Dělám to odhadem. První rok jsem podložku vůbec nesledoval,kromě podzimní fumigace a odeslání zimní měli. Dnes ji už sleduju a vždy když jsem u včel ,tak na ni nakukuju jak do novin a jsem zvědav co se "dočtu".
(01.11.2011 21:34)architekt odpadu napsal(a): [ -> ]Testovaný květnový včelí oddělek. 31.10. 14h - jednodenní spad - 10 ks v.d. 14,30 - fumigace 4kapky Varidolu na dva nástavky. 1.11. spad po 26 hodinách - 950 ks.
Odhaduji, že v oddělku je cca 15.000 včel!
Jaká je prognóza další existence a vývoje ostatních oddělků vykazují-li podobný denní přirozený spad bez dalšího léčení? Má s tímto někdo nějakou zkušenost?
Váš odhad intenzity napadení je kolem 6 % (950/15000). Nedoporučuji zimovat včelstva s více než 3-5 % napadením. Pokud včely brezy zbavíte kleštíků, je prognóza přežití příznivá. Pokud by bylo v této době napadení přes 10 %, bylo by ohroženo úspěšné přezimování i po vyhubení kleštíků.
950 kleštíků je na oddělek poměrně hodně, takže je otázkou, zda v okolí nekolabují včelstva. V tom případě doporučuji raději moc neexperimentovat.
Broněk
Mám tři letošní oddělky, celou sezónu pravidelně monitoruji. Na podložkách jsem nacházel všelico, ale VD ne. Teda ano, ale touze 3 ( slovy tři ) kusy. Také jsem si naivně myslel, jak mám úžasná včelstva. Přikládal jsem to "čistým" oddělkům a jisté izolaci od nejbližších včelstev. Po KM 65% napadalo od 120 do 400 ks, to jsem zbystřil a vrátil se zpět na zem. První fumigace vodou neproběhla moc dobře, nejsem si jistý, jestli jsem dostatečně fouknul, přesto něco málo napadalo. Po druhé fumigaci, pro jistotu s olejem už opět padalo, po 48 hod do 15 ks, po 5 dnech jsem napočítal od 13 to 75 ks. Třetí fumigace teprve bude následovat. Monitoring samozřejmě moc nenapověděl, ale i tak ho budu provádět. Na jaře provedu PIN testy a to by měly být první data, které trošku napoví, jak je které včelstvo v kondici.
(01.11.2011 14:42)PavelKřížek napsal(a): [ -> ]Prvním rokem včelařím ... Od začátku června jsem sledoval spad na varroa podložkách. Podotýkám včely byly rok před tím léčené na VD.
Při kontrole cca 1 x týdně nebyl za celou sezónu jediný nález. Byl jsem přesvědčen, že mých včelstev se VD netýká.
Po fumigaci Varidolem jsem u jednoho slabého včelstva (včelstvo jeden necelý nástavek) napočítal okolo 600ks na podložce.
Heuristický úsudek: Sezonní monitoring na VD podložkách je blbost a ztráta času!!!
Výstupy z kontrol spadu jsou nahodilé a nesmyslné!!!
zamoření VD je závažný problém a tento čas je lepší investovat na léčbu. Hodně zdaru PK
Pardon, pane kolego, ale dovolím si nesouhlasit, nejsem sám, jak jistě vidíte. Začnu odspodu: píšete, že
"tento čas je lepší investovat na léčbu". Pro efektivní ošetření je ale dobré znát stav včelstva. Jednou z metod je právě kontinuální monitoring. Abyste třeba nemusel "léčit" naslepo, nýbrž jen tam, kde je to nutné. Dobré je kombinovat monitoring třeba s občasnou kontrolou plodu či se smyvem. Ostatně čas věnovaný tomu "léčení" je věru minimální ... A monitoring je součástí ošetřování a vedení včelstev, do něhož spadá i to "léčení". Jsou to spojené nádoby ...
"Výstupy z kontrol spadu jsou nahodilé a nesmyslné!!!" - Brutálně odvážné tvrzení, řekl bych
... I když jsou občas případy, že není žádný spad a pak najednou velká úroda V.d., já jim ale moc nevěřím. Myslím, že vždycky se to dá nějak vysvětlit a že je někde chyba. Rozhodně to není argument proti systému monitoringu. Je to spíš o metodě ... Už byla zmíněna náhlá reinvaze (právě pro tu je nutné kontinuálně monitorovat, zejména v kritických obdobích). U mne letos až do konce srpna byl taky naprosto minimální spad a vše se skokově zvýšilo během posledních dnů srpna a prvního týdne září. Ale protože jsem ve spojení s kolegy, kteří monitorují a u nichž to přišlo ještě o týden dřív, už jsem to tak trochu čekal ... A pak už jsem jenom zíral, jak rychle to roste. A nejen u mne ... Viz VMS. Sám bych rád znal mechanismus tohoto prudkého nárůstu. Pokud máte po fumigaci spad několika set V.d., tak se to na přirozeném spadu v týdnech před fumigací nějak musí projevit ... A když Vám v létě spadne 1 a vynese ho mravenec, máte najednou nulu. Když dva a stane se totéž, máte zase nulu a mnete si spokojeně ruce. A pak to najednou přijde a nemusíte to v uspokojení z těch nul vůbec zachytit. Už se mi to stalo ... Monitoroval jste pravidelně, ale: jak máte zabezpečené podložky? Jste si fakt jist, že nátěr proti mravencům fungoval? Tedy já letos použil lepenku proti hmyzu a provoz na ní byl jako na Václaváku. Prostě berte tuhle cennou zkušenost jako potměšilou kličku Prozřetelnosti a monitoring nevzdávejte. Bude se Vám hodit ...
Jak napsal výše Z. Klíma: vyhodnoťte si to pak třeba za těch 5 let na základě záznamů, které si určitě děláte. Držím palce, letošní rok je fakt škola ...
Jiří
Úmyslně jsem to napsal ostřeji. Za to se omlouvám.
Líbí se mi, že vznikl server zabívající se monitoringem, mapou zamoření atd. Ale je to trochu moc muziky na tak málo nástrojů.
- Jestliže přirozený spad bude 1, nebo tři nebo pět broučků za týden, co mě to vlastně říká, když po fumigaci je jich 600?
Je to tak malé procento z množství, že mě nevypovídá vůbec nic (kromě jistoty, že tam jsou).
- Když budu bojovat s mravenci nátěrem a nenajdu pod žádným úlem ani jednoho a po fumigaci je jich 600 (150,300,500)?
Tady jsem s monitoringem ztracen a ještě najivní.
- Když budu mít KM a spad bude vyšší? Nebo změna teplot zvýší spad? nebo to bude úplně jiný vliv? Tak se zvýší týdení spad díky vlivu, který tam zanesu, nebo je tam vnesen okolními vlivy. Ale v důsledku jich na podzim po fumigaci bude zase 600.
Nevím jak je to s rozmnožováním VD, ale že by se z počtu 20ks na 500ks broučci rozmnožili během 14-ti dnů?
Tím nechci nijak podceňovat metodu monitoringu. Mě bohužel nepřinesla ani informaci že tam jsou.
.....Abyste třeba nemusel "léčit" naslepo.....
upřímě řečeno, po monitoringu jsem původně nechtěl léčit vůbec. Dnes jsem si sundal růžové brýle a budu léčit i preventivně.
Nechci tím rozpoutávat debaty ani hádky, jenom se smiřuji s realitou a shazuji najivitu. Přeci jen ta chemie k něčemu je.
Hodně zdaru všem proti boji VD.
Pavle, neomlouvejte se, otevřel jste velice aktuální a zajímavé téma! Věřím, že zkušení kolegové se k němu vyjádří. Já jen soudím, že pokud roztoči ve včelstvu jsou, tak se to ve spadu musí projevit a nějaký údaj nám to dá. A když to kombinujeme s dalšími metodami, jako je test plodu či smyv, nějakou představu o výši napadení získáme. Je to vše jaksi ve vývoji a učíme se ... A je to pracné. Ale se to vyplatí ... Do toho patří i studium biologie roztoče. Pořád jsou nové poznatky ... Velkou školou jsou třeba ty náhlé kolapsy na konci srpna a začátku září, kdy i zdánlivě silná a fungující včelstva padla (odešla ...) během tří týdnů. Svádělo se to často i na vosy, ty tam samozřejmě narukovaly, ale jen proto, že věděly své ... Je fakt, že některá včelstva roztoče přímo nasávají, jiná naopak problém nemají. A třeba stojí přímo vedle sebe ... (takže ani ten PIN test není k zahození ...). Divný fakt rok ... Ta chemie zatím většinou funguje, ale když se podíváte za hranice našeho organizovaného včelařského ráje, zjistíte, že tam už se často museli popasovat s problémem, že jim ta chemie nepomohla, že i V.d. začal resistentně vzdorovat. Ale to už je jiná pohádka ...
Já jsem o významu monitoringu přesvědčen, je však třeba stále vylepšovat metodu, aby přinášel relevantní výsledky, na které se můžeme aspoň nějak spolehnout ...
. Učíme se ...
A to je mimochodem moc zajímavé ...
Jiří
Je to přesně jak píše Jirka, monitoring je jedním z nástrojů, ne jediný. Já v průběhu sezóny prověřoval, jestli mám ve formistopech olej, byl jsem nervozní z toho, že na podložkách žádný VD není. Ale neprovedl jsem např. smyv, ten by otevřel oči mnohem dříve. Díky pozdějšímu rozjezdu oddělků i roztoč čekal na tu správnou chvilku. Takže nespoléhejme pouze na přirozený spad, ale aplikujme i další monitorovací metody a naopak není nutné slepě krmit včelstva chemií, pokud to není nezbytně nutné. Ale na druhé straně nepodceňujme nepřítele, rezistence by nám to mohla krutě vrátit.
Pro Pavla Křížka.Chápu Tvé rozhořčení.Taky jsem na to poprvé koukal jak trubka ze zdi a bylo to pro mne docela rozčarování.Beru to tak,že roztoči jsou ve včelstvu v podstatě pořád.Je jen otázka jak je udržet v krajních mezích.K tomu množení: Roztoč varroa se rozmnožuje na zavíčkovaném plodu.Je rozdíl zda se jedná o dělničinu či trubčinu.Pokud má včelstvo více trubčiny,je i pravděpodobnost vyššího počtu pomnožení roztočů například. Dodám něco konkrétního o množení kleštíka: "....Již po 70ti hodinách od zavíčkování lepí roztočí matka první vajíčko na stěnu buňky v blízkosti víčka,tam je totiž nejlépe chráněno.Z tohoto vajíčka se vyvýjí sameček.S odstupem 30ti hodin nasleduje dalších čtyři až pět vajíček,z nichž se vyvíjejí samičky..........Po 36ti hodinách se líhne z vajíčka protonymfa.Během následujících šesti dní vzniká z prvního vajíčka dospělý sameček a o půldruhého dne později vyklube první dceřinná samička." (Z knihy Varooáza F.Pohla) A teď vezmi v úvahu,že těch kladoucích samiček tam jsou desítky. Pokud mohu mluvit ze své skromné zkušenosti,tak KM mi funguje.Já jí lečím preventivně,kromě fumigace. Ten přirozený spad mám v létě v podstatě také nulový,ale to neznamená,že tam kleštíci nejsou,jak jsem se vždy přesvědčil při léčení KM po medobraní a jak ty sám teď po fumigaci. Pokaždé z nich nějací ti parchanti spadnou.A padají ještě několik dní poté. Ono to vypadá děsivě na té podložce,když se to z nich najednou všechno sesype,ale ber to tak,že si je toho zbavil. Mé nehorší letošní včelstvo,mělo cca 300 kousků.
(02.11.2011 11:59)PavelKřížek napsal(a): [ -> ]Úmyslně jsem to napsal ostřeji. Za to se omlouvám.
Líbí se mi, že vznikl server zabívající se monitoringem, mapou zamoření atd. Ale je to trochu moc muziky na tak málo nástrojů.
- Jestliže přirozený spad bude 1, nebo tři nebo pět broučků za týden, co mě to vlastně říká, když po fumigaci je jich 600?
Je to tak malé procento z množství, že mě nevypovídá vůbec nic (kromě jistoty, že tam jsou).
- Když budu bojovat s mravenci nátěrem a nenajdu pod žádným úlem ani jednoho a po fumigaci je jich 600 (150,300,500)?
Tady jsem s monitoringem ztracen a ještě najivní.
- Když budu mít KM a spad bude vyšší? Nebo změna teplot zvýší spad? nebo to bude úplně jiný vliv? Tak se zvýší týdení spad díky vlivu, který tam zanesu, nebo je tam vnesen okolními vlivy. Ale v důsledku jich na podzim po fumigaci bude zase 600.
Nevím jak je to s rozmnožováním VD, ale že by se z počtu 20ks na 500ks broučci rozmnožili během 14-ti dnů?
Tím nechci nijak podceňovat metodu monitoringu. Mě bohužel nepřinesla ani informaci že tam jsou.
.....Abyste třeba nemusel "léčit" naslepo.....
upřímě řečeno, po monitoringu jsem původně nechtěl léčit vůbec. Dnes jsem si sundal růžové brýle a budu léčit i preventivně.
Nechci tím rozpoutávat debaty ani hádky, jenom se smiřuji s realitou a shazuji najivitu. Přeci jen ta chemie k něčemu je.
Hodně zdaru všem proti boji VD.
Máte částečně pravdu v tom, že sledování přirozeného spadu při nízkém zamoření je nepřesné. I když zamezíte cizím vlivům, jako je vynášení mravenci nebo vyfoukání větrem. Normálně by měl být poměr přirozeného denního spadu a selové populace kleštíka asi 1:100, pokud se kleštíci reprodukují a asi 1:500 pokud se nemnoží (např. když není dostatek plodu). Problém je, že také samotná včelstva spad zkreslují tím, že vynáší kleštíky rovnou z buňek ven z úlu. Při nízkých úrovních napadení (cca do 500 kleštíků) mohou některá včelstva vynést skutečně všechen spad mimo úl. Důležité je, že při vysokých úrovních napadení, které ohrožují včelstva (cca nad 1000) kleštíků již nejsou včely schopné takto dokonale uklízet a významný spad se objeví.
Broněk
Pokud to vezmu hodně obecně, tak budu-li mít včelstvo s nízkým čistícím pudem a matku šmudlu, poskytne mi více informací, než včelstvo s vyšším čistícím pudem.
(02.11.2011 11:59)PavelKřížek napsal(a): [ -> ]Tím nechci nijak podceňovat metodu monitoringu. Mě bohužel nepřinesla ani informaci že tam jsou.
K faktu, že tam jsou "téměř vždy" nutno přistoupit jako k realitě. (Pokud neudělám speciální opatření - např. smetenec věznit aspoň tři dny na Varidolu v rojáku).
A pokud udělám a osadím nový úl, od té chvíle nám začne stav v.d. první zavlečenou samičkou zvenčí narůstat v závislosti na dalších vnitřních i vnějších faktorech buď rychleji nebo pomaleji. V okamžiku spadu prvního roztoče na podložku můžeme předpokládat už jich tam máme už i stovky.
chci se zeptat kolik davate kapek na pasek, na nastavek 39/24 11 ramku?diky za odpoved
1 nastavek 39x24 =2 kapky. Dva nastavky kapky 4
(02.11.2011 11:59)PavelKřížek napsal(a): [ -> ]Úmyslně jsem to napsal ostřeji. Za to se omlouvám.
Líbí se mi, že vznikl server zabívající se monitoringem, mapou zamoření atd. Ale je to trochu moc muziky na tak málo nástrojů.
- Jestliže přirozený spad bude 1, nebo tři nebo pět broučků za týden, co mě to vlastně říká, když po fumigaci je jich 600?
Je to tak malé procento z množství, že mě nevypovídá vůbec nic (kromě jistoty, že tam jsou).
- Když budu bojovat s mravenci nátěrem a nenajdu pod žádným úlem ani jednoho a po fumigaci je jich 600 (150,300,500)?
Tady jsem s monitoringem ztracen a ještě najivní.
- Když budu mít KM a spad bude vyšší? Nebo změna teplot zvýší spad? nebo to bude úplně jiný vliv? Tak se zvýší týdení spad díky vlivu, který tam zanesu, nebo je tam vnesen okolními vlivy. Ale v důsledku jich na podzim po fumigaci bude zase 600.
Nevím jak je to s rozmnožováním VD, ale že by se z počtu 20ks na 500ks broučci rozmnožili během 14-ti dnů?
Tím nechci nijak podceňovat metodu monitoringu. Mě bohužel nepřinesla ani informaci že tam jsou.
.....Abyste třeba nemusel "léčit" naslepo.....
upřímě řečeno, po monitoringu jsem původně nechtěl léčit vůbec. Dnes jsem si sundal růžové brýle a budu léčit i preventivně.
Nechci tím rozpoutávat debaty ani hádky, jenom se smiřuji s realitou a shazuji najivitu. Přeci jen ta chemie k něčemu je.
Hodně zdaru všem proti boji VD.
Zajímalo by mě
čím, jak a kdy jsi prováděl v letošním roce léčení včelstev..
Mimochodem ,přirozený spad se sleduje denně a je jen informační....
Odlehčení kmenovým včelstvům od v.d ,po odebrání posledního medu (červenec- srpen) je na místě.
Je třeba odložit růžové brýle,nejsme na Novém Zélandu.
A kapky se dávají na horní konec knotu (pásku).Co nejdále od zapáleného konce.
Došel jsem k přesvědčení, že by dnes měl mít každý úl zasíťované dno. Sledovat přirozený spad VD je nutnost. Někteří včelaři v doletu mých včel až do prvního povinného léčení vůbec nevědí, že mají VD v úle. Nemají to jak zjistit! Přirozený spad VD přece nelze srovnávat se spadem usmrcených VD po fumigaci. To je přece přirozená úmrtnost oproti usmrcení jedem. Celý rok až do konce července jsem měl u 13ti včelstev spad VD nepatrný. 0 - 1. V srpnu se pouze u 2 včelstev začal rychle zvyšovat až na 35ks/den. Tyto 2 včelstva také viditelně stagnovala. Kdybych nemonitoroval podložky, nepřišel bych na to. Do těchto 2 včelstev jsem na 14 dní v srpnu vložil odpařovače KM NASSENHEIDER. Pokud bych to neudělal, včelstva by byla vyloupena a VD by se roznesl do ostatních úlů. Nyní při fumigacích měla napadená a KM odléčená včelstva dokonce méně VD než ostatní. Spad po 1.fumigaci - 40 - 200 VD. Když všichni monitoringem odhalíme a odléčíme jen ty nejvíce zasažené včelstva, zabráníme tím vylupování a roznášení tisíců roztočů do okolních včelstev. Monitoring přirozeného spadu na podložku tyto včelstva bezpečně odhalí.
(01.11.2011 14:42)PavelKřížek napsal(a): [ -> ]Při kontrole cca 1 x týdně nebyl za celou sezónu jediný nález. Byl jsem přesvědčen, že mých včelstev se VD netýká.
Po fumigaci Varidolem jsem u jednoho slabého včelstva (včelstvo jeden necelý nástavek) napočítal okolo 600ks na podložce.
600 ks po fumigaci není letos až tak špatné.
Jak jsou na tom ostatní včelaři a matka příroda? Předpokládám, že nějaké úhyny v okolí zřejmě byly.
(01.11.2011 14:42)PavelKřížek napsal(a): [ -> ]Heuristický úsudek: Sezonní monitoring na VD podložkách je blbost a ztráta času!!!
Výstupy z kontrol spadu jsou nahodilé a nesmyslné!!!
Myslím, že ty údaje si špatně interpretuješ.
Pokud bych takové údaje měl já, vydedukoval bych si asi toto - monitoring během roku mi pomohl k tomu, že jsem do včel necpal zbytečně chemii. Pokud zamoření 600 roztoči na podzim ( odhaleno fumigací) by ohrozilo kondici a život včelstva, nemá takové včelstvo na včelnici co dělat. Bylo by dobře, kdyby zimu nepřežilo, a na jaře se nahradilo odolnějším, pokud by do jara zesláblo, také nahradit odolnějším.
Pravděpodobnější ale je, že se takové zamoření na včelstvu ani neprojeví.
Takže pro ošetřování bylo údaje z monitorování možné s úspěchem využít.
Ovšem zřejmě se již nedají využít pro posouzení odolnosti včelstva.
Nevíme, proč tam ti roztoči jsou, a jak by si s nimi včely radily, kdyby roztoči nebyli chemicky odstraněni.
Pro zjištění odolnosti včelstev je třeba právě co nejlépe včely monitorovat s nějakým zamořením roztoči. K tomu je monitorování spadu jeden z použitelných postupů.
K zamyšlení nad použitelností spadu viz např.
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0811/varro...ont-cast-3
(01.11.2011 14:42)PavelKřížek napsal(a): [ -> ]zamoření VD je závažný problém a tento čas je lepší investovat na léčbu. Hodně zdaru PK
V tom se samozřejmě asi všichni shodujeme, že kleštík je závažný problém.
Ovšem je otázka kam to vede, když se veškerá energie věnuje pouze potírání roztočů a neřeší se odolnost včel.
