(01.11.2012 20:38)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Čistokrevný Bond test, tedy bez jakékoliv chemie na našem silně zavčeleném území poblíž nějaké obce kde jsou nahusto včelaři by dopadl naprosto tragicky......... Má li někdo lepší nápady, sem s nimi! Rozhodně se jim nebráním!!!
A nebylo by lepší a pro včely prospěšnější podrobit Bond testům včelaře ?
JK
Pepa Křapka,a jeho zmysel pre humor je výborným korením tejto diskusnej stránky ..U nás tento rok už od leta viacerí včelári hlásili,že klieštika je akosi málo..nepadal po gabone ani po baywarole..(myslím nejaké vačšie počty),na konci leta bol veľký problém nájsť nejakého klieštika pri"rozoberaní" trúdieho plodu..zajtra plánujem fumigovať,dnes som začal dávať dole medníky a vkladať podložky..včelstvá sú vo veľmi dobrej kondíci,pri drobnom vyrušovaní prakticky už za tmy sa hrnuli na letáče..a to som v tomto roku mal ako liečivo len gabon pf90..pred cca 10-14 dňami som pokusne zadymil 4 rodiny,padlo v nich cca 30-50 ks parazita..v tomto roku matky prestali veľmi skoro plodovať(aj matky tohtoročné)..po zadymení všetkých včelstiev budem múdrejší..ale už teraz je jasné,že klieštik tohto roku akosi"nemá dych"..jediné čo ma napadá ako možný dovod je tohtoročné extrémne sucho v kombinácii s vysokými teplotami(úle mám ešte k tomu na priamom slnku otočené na juh..) Vaše názory? ..
Som na tom podobne ako Gusto,dnes som robil druhú poslednú fumigáciu a zo 45 včelstiev som po dvoch hodinách našiel na podložkách len 5 klieštikov z celej včelnice,takmer sa mi nechce veriť.Zajtra spád na podložkách bude presnejší,tak budem vedieť viac.V auguste som použil len Gabon a to je všetko.Včelstvá sú vo veľmi dobrej kondícii,takže vyzerá to tak,že budúca sezóna bude opäť náročná.Bodaj by tak bolo.
Když už jsem si vzpomněl na ten dokument o Černobylu v souvislosti s Apimondií příští rok V Kyjevě a tímto tématem - tak mě napadlo, jak asi v té zakázané oblasti přežívají včely - tedy pokud se tam již vrátily. Jó mít tak nějaké známé včelaře v té oblasti, aby mohl příští rok poreferovat jak tam bez lidského zásahu žijí - zda se po těch letech uzávěry už u nich vyvinula rezistence na kleštíka - to by pak byl zdroj pro rozchov.
Keď chcem mať zdravé včelstvá, musím sa o ne dobre starať a pozorovať ich. A zasiahnuť čo najskôr, ak sa mi niečo vymklo z rúk. Prakticky to znamená, že môžem vidieť všetky choroby na letáči. Jednou z najväčších chýb včelárov je celoročné ničenie roztočov Varroa, ale ak padne na včelnici len jediné včelstvo na vine môže byť len včelár pre jeho nepozornosť. Varroa je iba v malých prípadoch skutočným autorom problémov vo včelstve. Tým nechcem povedať, že by roztoče Varroa nespôsobovali žiadne zdravotné problémy včiel, preto tu máme celoplošnú diagnózu s paušálnou liečbou, čo je príliš rýchle a nedomyslené riešenie. Okrem toho, mnoho ďalších ochorení včiel má príznaky veľmi podobné varroáze. Musíme sa naučiť hodnotiť normálny stav včelstva, čo si vyžaduje čas na pozorovanie. Kto má dnes skladaciu stoličku na sedenie vedľa úľov na včelnici alebo pred včelínom? Koľko je tých, ktorí trávia viac ako pol hodiny každý deň pred letáčmi včelstiev? V ideálnom prípade zistíte nepriaznivé pohyby včiel vo veľmi skorom štádiu. Nedostatok vody. Nedostatok zásob. Poškodenie plodu pri podchladení. Nepriaznivé klimatické podmienky v úli, najmä vlhkosť, ktorá môže byť v zimnom období len minimálne regulovaná včelami. Tieto poruchy je vždy užitočné odstrániť. To je základom dobrého zaobchádzania so včelami zo strany včelára. Týmto spôsobom ošetrované včelstvá zvyčajne prežijú bez problémov a bez celoročného usmrcovania roztočov. To znamená, že v intervale asi päť rokov včelnicu ohrozujú veľké straty. To je veľmi významné poznanie, ak sa tak deje na celom svete. Včelár tak môže znižovať frekvenciu liečenia. Liečbe včelstiev sa môže vyhnúť každý rok, ale má ju použiť v prípadoch skutočnej potreby. Tu sa opäť dostávame do bodu, kedy varroamonitoring je ďalšou dôležitou súčasťou pozorovania včelstiev. Dôležité je všimnúť si, že kultúra prírodného včelárenia je charakterizovaná tým, že berie do úvahy miestne podmienky. Preto kultúra včelárenia v súlade s prírodou má vždy len miestne riešenia. Je to kultúra, preto nemá metodiku alebo všeobecné riešenia pre všetky situácie. To je jednoducho preto, lebo príbehy vedenia včelstiev budú vždy odlišné, pretože včely potrebujú lokálnu adaptáciu. Moja skúsenosť ukazuje, že prirodzené roje prinášajú na včelnicu výrazne väčšiu vitalitu a silu včelstiev so zodpovedajúcim prežívaním.
Šťastní ti, kdo mají tak málo roztočů. Ač jsem léčil gabonem, pro jistotu ještě pak kyselinou mravenčí a po první fumigaci varidolem nebyl spad zas tak hrozný, tak jsem dnes (cca po 24 hodinách) po 2. léčení u jednoho včelstva zjistil spad 309 roztočů. Musím dodat, že je to nejaktivnější a nejsilnější včelstvo. Teď i když je chladno, tak i přesto vylétávají. Ale docela bych chtěl vědět jak je možné, že při prvním léčení nebyl takový spad cca poloviční a za tři týdny na to, je dvojnásobný??? Kde to ty včely nabraly.
Podmínky počasí při obou léčeních včetně dávkování byly stejné, nějak mi to nejde do hlavy a nechápu to. Ostatní včelstva mají podstatně nižší spad, některá i nulový, tak kde je chyba??? Má někdo obdobnou zkušenost?
ráda bych k tomuto tématu doporučila knížku, napsanou v roce 1901 držitelem nobelovy ceny, Maurice Maeterlinck: Život včel.
Zitát Pavol Rankov:
"Pritom upozorňuje na situácie, keď – podľa neho - včely konajú v rozpore s inštinktom a preukazujú svoju tvorivú inteligenciu. Je fascinovaný presnosťou a nesmiernosťou včelích stavieb, ale aj láskou dnešného včelieho rodu k budúcim generáciám. Pritom upozorňuje, že takáto láska „existuje aj v ľudskom rode, ale v menšej sile a v menšom rozsahu“. A to pred sto rokmi Maeterlinck ešte nemohol tušiť, akú ekologickú pascu ľudstvo pripravuje svojím potomkom devastáciou prírody."
Maurice Maeterlinck popisuje nejdramatičtejší okamžiky v živote včel. Již před sto lety nás varoval před dúsledky egoistického včelarení, jehož hrozny hněvu dnes sklízíme.
Veřím, kdo si knížku prečte, určite najde nový pohled na dnešní problémy, a snad i novou cestu včelaření.
Knížku Život včel přeložila do Cestiny Marie Kalašová, J. Otto - Praha 1914
@Wintidy
no nezlob se, ale podle Tvého popisu musely být tak zfetovaný, ze jeste seděli na vejcích
Pochopitelně jednotlivé odstupy mezi léčeními byly dostatečné, žádné feťáky z nich nedělám a gabonům popravdě moc nevěřím proto ta kys. mravenčí 65% navrch. Ale spíše mě zarazilo, že je to pouze u jednoho včelstva, ostatní v pohodě.
kazdé vcelstvo má svúj vlastní vývoj, a kdyz jedno tancí z rady, nic to neznamená. Casto jsou práve nejvetsí vcelstva nejchoulostivejsí.
Ale kdyz gabonúm neverís, tak je hod "pro jistotu" do popelnice. Aby jsi presto mohl v noci spát, zkus to prístí rok s kyselinou mravencí. Oddelky a roje osetri kyselinou mlécnou, podzimní osetrování ukonci jeste za tepla a uz do úlu nelez. Jako poslední brzda stací v lékarnicce kyselina stavelová. Prenech sensitivnímu vcelstvu právo jít pres Jordán. Ale klídek, kdo dobre rozmnozuje, nemusí mit strach, ze osirocí.
@ KaJi: Nekteré vcelstvo jich má více, jiné méne. Ale nakonec je to úplne fuk, kolik jich po osetrení spadlo. Zajímavý je jen pocet roztocú pred osetrovaním a ten zjistís po prosypu pudrovým cukrem.
(04.11.2012 0:42)JKL napsal(a): [ -> ]Když už jsem si vzpomněl na ten dokument o Černobylu v souvislosti s Apimondií příští rok v Kyjevě a tímto tématem - tak mě napadlo, jak asi v té zakázané oblasti přežívají včely - tedy pokud se tam již vrátily. Jó mít tak nějaké známé včelaře v té oblasti, aby mohl příští rok poreferovat jak tam bez lidského zásahu žijí - zda se po těch letech uzávěry už u nich vyvinula rezistence na kleštíka - to by pak byl zdroj pro rozchov.
Můžu ti říci, jak to bylo v "Černobylu" s hospodářskými zvířady, která tam musela zůstat a byla jen vypuštěna do přírody. Vědci to sledovali a zjistili, že zpočátku z potomstva přežívalo jen cca 5% . Dnes je to přibližně opačně. LD
(04.11.2012 12:37)Wintidy napsal(a): [ -> ]Šťastní ti, kdo mají tak málo roztočů. Ač jsem léčil gabonem, pro jistotu ještě pak kyselinou mravenčí a po první fumigaci varidolem nebyl spad zas tak hrozný, tak jsem dnes (cca po 24 hodinách) po 2. léčení u jednoho včelstva zjistil spad 309 roztočů. Musím dodat, že je to nejaktivnější a nejsilnější včelstvo. Teď i když je chladno, tak i přesto vylétávají. Ale docela bych chtěl vědět jak je možné, že při prvním léčení nebyl takový spad cca poloviční a za tři týdny na to, je dvojnásobný??? Kde to ty včely nabraly.
Podmínky počasí při obou léčeních včetně dávkování byly stejné, nějak mi to nejde do hlavy a nechápu to. Ostatní včelstva mají podstatně nižší spad, některá i nulový, tak kde je chyba??? Má někdo obdobnou zkušenost?
Mám podobnou zkušenost. Dvě včelstva vedle sebe.
V době Gabonu ... 0
Obě včelstva jsou chováním odlišná, když v prvním už trubci nebyli v druhém se ještě snad měsíc proháněli.
Dle mého úsudku při první fumigaci už v prvním úle nebyl plod, zatím co v druhém ho bylo požehnaně.
Co se týká umístění stanoviště, mám úly na přímém slunci a že by to VD nějak vadilo? Nemyslím.
(03.11.2012 20:28)gusto napsal(a): [ -> ]klieštik tohto roku akosi"nemá dych"..jediné čo ma napadá ako možný dovod je tohtoročné extrémne sucho v kombinácii s vysokými teplotami(úle mám ešte k tomu na priamom slnku otočené na juh..) Vaše názory? ..
Ak túto sezónu porovnám z minuloročnou bohatou na znášku, tak v minulom roku mi včelstvá dorastali do 7NN nadstavkov a naozaj každý jeden nadstavok bol využitý,žiadny rozhádzaný med,len plné plásty.Včiel boli plné úle a akékoľvek oslabenie včelstiev nebolo po týždni vôbec v úloch poznať.Plodovanie matiek bolo neskutočné,čo viacmenej nahrávalo rozmnožovaniu klieštika a na spádoch to bolo poznať.V auguste sa to ale začalo lámať,letné včely postupne odchádzali a klieštik sa sústredil na plod, ktorého rozlohy boli už na ústupe.Kto včas nereagoval,prišiel o včelstvá.
Táto sezóna sa nevydarila a ani zďaleka sa nevyrovná minuloročnej.Včelstvám stačilo bohate 5 NN nadstavkov,sucho a veľké horúčavy,tým pádom obmedzený zdroj znášky, obmedzilo v určitých periódach matky v kladení,čo si myslím,že môže byť dôvodom,prečo ani klieštik nemal dych a jeho počty sú neporovnateľne nižšie,ako počas sezón, kedy nám úle rastú do výšok.Možno je to aj takto.
Nejde to moc (spíš vůbec) poznat, ale s největší pravděpodobností se nejedná o VD! I čmeláci mají své vlastní roztoče, je jich hned několik druhů, stručně a přehledně o parazitech čmeláků třeba zde:
?
..U nás tento rok už od leta viacerí včelári hlásili,že klieštika je akosi málo..nepadal po gabone ani po baywarole..(myslím nejaké vačšie počty),na konci leta bol veľký problém nájsť nejakého klieštika pri"rozoberaní" trúdieho plodu..zajtra plánujem fumigovať,dnes som začal dávať dole medníky a vkladať podložky..včelstvá sú vo veľmi dobrej kondíci,pri drobnom vyrušovaní prakticky už za tmy sa hrnuli na letáče..a to som v tomto roku mal ako liečivo len gabon pf90..pred cca 10-14 dňami som pokusne zadymil 4 rodiny,padlo v nich cca 30-50 ks parazita..v tomto roku matky prestali veľmi skoro plodovať(aj matky tohtoročné)..po zadymení všetkých včelstiev budem múdrejší..ale už teraz je jasné,že klieštik tohto roku akosi"nemá dych"..jediné čo ma napadá ako možný dovod je tohtoročné extrémne sucho v kombinácii s vysokými teplotami(úle mám ešte k tomu na priamom slnku otočené na juh..) Vaše názory? ..
![[Obrázky: DSC00783.jpg]](http://s7.postimage.org/3zee85j9j/DSC00783.jpg)