(07.11.2011 12:48)miko napsal(a): [ -> ]Konkrétně u kterých plemen šlechtěním vznikla odolnost vůči varroa?
Už to tu sice bylo, ale dejme tomu tady.
Nebylo to šlechtěním, ale právě bez šlechtění.
http://vigorbee.cz/files/MV1-2007-VT.pdf
http://user.mendelu.cz/apridal/text/p024.pdf
(07.11.2011 12:48)miko napsal(a): [ -> ]Jinak já nemám nic proti tomu,že se někdo zabývá šlechtěním na odolnost včely vůči vrooaze.Na to abych šlechtil cokoliv nemám dostatečné znalosti. Do stávajícího systému ošetřování si také netroufám mluvit. Na to si myslím jsou zkušenější a odbornější lidé v oboru.
To je právě ten problém.
U nás jsou jistě odborníci na včelaření, kdyby tu roztoč nebyl.
Ale díky systému ošetřování, který dosud velmi účinně hubí roztoče, je otázkou, jestli tu máme odborníky na zvyšování odolnosti včel proti roztoči?
Jak by tu mohli vyrůst, když u nás se oficiálně nemohou chovat včelstva, ve kterých by se pravidelně několikrát za rok nehubili roztoči?
Možná je to naopak tak, že začínající včelaři, nezatížení dosavadním přísupem k chovu, můžou lépe vnímet skutečnou realitu - je tu roztoč, kterého se neporaří vyhubut, proto hledejme cesty, jak pomoci včelám zvyšovat odolnost a minimalizovat množství používané chemie. Požadujme to po spolcích i po přestavitelích státní správy. Podporujme se v tom s kolegy sousedy včelaři. Neignorujme probém kleštíka, ať ho řeší druzí. Minimálně nad tím přemýšlejme a zkusme někde začít.
Zkusím jeden článek od Ing. Čermáka o zodpovědnosti všech včelařů za chov včel.
http://vigorbee.cz/files/MV1-2007-zodp.pdf
Odolnost proti varroáze tu sice ing. Čermák v té době ještě nehodnotí, ale myslím, že dnes už by to také viděl trochu jinak.
(07.11.2011 13:14)miko napsal(a): [ -> ]Zdržujete mne od práce. Jdu něco dělat.
To je rozumné Honzo, velmi rozumné.
A my ostatní, jdeme se šlechtit
.
Jinak včerá byl u nás hezký den s masívními prolety. Taktéž jsem včerá ráno udělal odečet spadu po aerosolu ze dne 29/10 který činil za 7 dnů průměr 24,7 roztoče.
Dnes ráno po 24 hodinách byl spad 72 pěkných kousků. Vybral jsem "odhadem" jedno průměrné včelstvo. Výsledky za celek ještě nemám zpracovány. Ale i zde je vidět, že alespoň částečně vyházely zapadlé roztoče z buněk a louček rámků. Kolikpak jich tam asi ještě máme???
A toké jdu makat. JK
(07.11.2011 14:07)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]"Nedám vám šanci něco dělat ale až to budete mít hotový, tak dejte vědět, možná taky budu chtít." Nic jiného nechceme, jen tu možnost pracovat a nikoho druhého neobtěžovat. To není adresně na MIKO, jen jsem využil jeho příspěvku. Snad jsem ho neurazil.
No já to pochopil.
Takže v tom brání veterinární nařízení,jestli tomu dobře rozumím.
Ode mne to máte zaručeně povolené.Můžete šlechtit až se hory budou zelenat.
(07.11.2011 13:57)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]To je rozumné Honzo, velmi rozumné.
A my ostatní, jdeme se šlechtit .
No nevím jak Honzovi,ale mě se práce někdy moc "rozumná" nezdá,ale co mi zbývá.Nemám rentu ani důchod.
No nevím jak Honzovi,ale mě se práce někdy moc "rozumná" nezdá,ale co mi zbývá.Nemám rentu ani důchod.
Jo,jo. To je věkem a pracovními upatlanými brýlemi. Příště se myslím polepším.
A co se renty nebo důchodu týče, možná jedno nebo druhé jednou bude. Chce to vydržať. I když, po dnešním přijetí "slavných pilířů" kdo ví, komu se budeš skládat na jeho důchod v soukromých fondech v Čechách?
JK
PS Admine promiň
(07.11.2011 12:50)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Jasně, je to práce pro odborníky.
Jenže Jiří, tohleto nás ostatní odkazuje do pozice pozorovatelů a čekatelů, kdy na něco odborník přijde.
Pak je nás tu dost více či méně neodborných, ale ochotných přiložit ruku k dílu. Ale nevíme jak, potřebujeme od odborníků metodické vedení. A potom jsem tady už několikrát volal a ze strany odborníků ticho po pěšině.
Mně vůbec nevadí, budu-li jen pěšákem v něčím výzkumu, že budu jen dodávat data, která může odborník použít. Na oplátku chci rozumět souvislostem.
Prostě taková ta nutná masarykovská "drobná práce".
Naprostý souhlas, Karle, o tom je právě i ten německý projekt, do něhož mohou vstoupit i drobní včelaři. Pokud vím, i u nás se s tím počítá. Je však třeba, aby ta metodika dostala legální šanci, o tom je celá ta debata. Prostě šanci, nic víc. Dum spiro, spero - dokud dýchám, doufám ...
Jiří
A.o. A potom jsem tady už několikrát volal a ze strany odborníků ticho po pěšině.
Ještě chvilku vydržte, v MSVV prozatím v uzavřeném týmu něco podnikáme. Zatím můžeme jako řadoví včelaři na odpovědné orgány vyvíjet tlak, pište adresované, podepsané dopisy, žádosti o vyjádření na MZe, SVS...velmi to pomůže. Pro příští rok se snad podaří prosadit klinickou studii pro skupinu včelařů, která sice není bio, ale umí ošetřovat včelstva jinak, než ukládá metodika. Po dokončení klinické studie - prozatím jedniné legální cesty, jak dělat věci jinak, se snad přehrada protrhne. Pokud ji tedy nebudou chtít včelaři protrhnout sami dříve...
P.S. legislativu vymysleli lidi, a když se dost lidí dohodne na její změně, tak se může kdykoliv změnit - má sloužít nám včelařům, ne zájmův firem, sdružení, nemá to být nástroj moci, ale nástroj pro pravidla hry, která ale umožňují vývoj...
Po anglicky síce neviem, ale zaujali ma obrázky č. 5 a 6, na ktorých sú dvojpriestorové úle, položené na palete, úle ošľahané dažďom, je ich na jednom stanovišti veľa, ale nie sú to NN. Práca s tak nízkym osadením nie je med, ak by mal niečo urobiť v spodnej debničke pohľadať npr. matku. Zrejme američania majú inú technológiu ošetrovania včelstiev. Anton
Zdravím, malý dotaz. Kdy je vhodné dát do dna úlu podložku (zásuvku na registraci spadu roztočů)? Jde mi o to, jestli krom doby, kdy se provádí monitoring spadu mám nechat dno otevřené, nebo jej pro lepší tepelný komfort včel při prvních mrazících uzavřít? Dík
Jak to uděláš teď, je úplně jedno. V lednu bys tam měl mít podložku kvůli odběru měli. A podle mých skromných poznatků, je lepší tam podložku nechat i v únoru a březnu. V té době již plodují a tam je ten komfort na místě.
Já mám zase opačnou zkušenost. Lépe v předjaří podložky vyndat a snížit tak vlhkost ve spodní části úlu. Rozvíjející se včelatva produkují velké množství metabolické vody, která kondenzuje pod včelstvem na stěnách úlu, na souších i na samotném dně. Jistě je ale velký rozdíl ve stanovištích. Bude hodně záležet na přístupu větru pod dno a potažmo na větrnosti stanoviště.
mi jde hlavně o období pozdního podzimu a zimy, tedy když jdou teploty pod nulu. Na jaře a až do babího léta nechám dno otevřené.
Na podzim je podložka zapotřebí při počítání roztočů po každém ošetření Varidolem a v zimě pro sběr měli.
Vážení přátelé,
link z příspěvku #309 považuji za úplně základní pro svoje další včelaření. Neumím anglicky tak, abych mohl číst z originálu, ale překladač Google (zdarma ke stažení z internetu) Vás donutí přemýšlet, co vlastně chtěl autor říci a smyslu textu jistě porozumíte dobře. Také další články na uvedené web stránce obsahují velké množství informací, které pro mne byly novinkou (na př. léčení včelstev moučkovým cukrem).
Explicitně v článku uvedený příklad léčení varoázy podzimním ošetřením podle oficiální metodiky je jasně demonstrován jako ošetření "s křížkem po funuse" a z uváděných průběhů zamoření včelstva VD během roku je ukázán vliv dalších možných ošetření.
Přiznám se, že mi na tomto fóru zatím chybí široká odezva na tento příspěvek a kdybych mohl, tak bych autora "odměnil" podstatně vyšším počtem bodů.
(12.11.2011 19:27)long.burda napsal(a): [ -> ]mi jde hlavně o období pozdního podzimu a zimy, tedy když jdou teploty pod nulu. Na jaře a až do babího léta nechám dno otevřené.
Já osobně je tam nemám, dám je jen na dva dni po fumigaci nebo aerosolu a pak na měsíc pro sběr měli, jinak ne. Je pravda, že loni jsem zimoval s jedním nástavkem souší úplně ve spod , který jsem použil jako vzduchový polštář. Rozvoj to určitě nezbrzdilo, včely se mi vyrojily o měsíc dřív než včelařům okolo mě a že to byl roj jako tele
A to jsem jsem pár dní před vyrojením odebral 12 rámků se včelami na vytvoření dvou oddělků.
Měl bych, vážení, dotaz. Možná naivní a z neinformovanosti plynoucí, ale když ono mi to vrtá hlavou pořád:
grifinoval jsem už 2x, V.d. padali přiměřeně, v řádu desítek, po druhé grif. pak týden a stále méně. Pak už jednotky, ale padali ... Ale jakmile se poměrně razantně ochladilo, spad téměř ustal, jako když utne. Bylo to prakticky ze dne na den, takže těžko uvěřit, že by najednou vypadali všichni. Určitě tam jsou. Čím to je, že s ochlazením pod nulu přestanou padat? Je to jenom tím, že se včely stáhnou do těsného chumáče a nešaší po úlu? Nebo k tomu přispívá i skončení plodování (už světlí téměř nepadali)? Jak to interpretovat? Protože ve VMS jsem se tím z průměru přes 10 najednou dostal na 0,20, ale nevěřím tomu ...
Jiří