Marku, když jsme spolu konsultovali v červnu onu metodu sv. Anna pro Věstník č. 11, tak jsme probírali i možná další rizika i to, že na Plzeňsku je situace o něco (o dost) vyostřenější než jinde. Kolegové a kolegyně možná potvrdí.
Padají. A padají furt a člověk si chtě nechtě musí klást otázku, kde se furt berou. Součty jsou od stovek do tisíců, ošetření evidentně funguje, napadají stovky, následuje uspokojivý pokles, ale pak zase velmi rychlý vzestup spadů.
Teď mi připadají houbičky s 20 ml KM 65 % už docela málo, byť je to opakované.
Asi bych i přitvrdil v koncentraci. A dlouhodobé odpařovače. A dobře umístěné. A důkladně čelstva prohlédl kvůli možným dalším komplikacím (virózy). Pokud je hodně napadený plod, zbavil bych se jej (zavíčkovaného). A vedl poctivě záznamy. Nemusí to být zrovna na VMS (i když tam je teď zajímavé počtení ... ), ale zvláště za takévé sezony, jako je tato, je dobré si všechno poznamenat a výt stále ve střehu ...
A vrátil bych se o pár stránek výše zpět k tomu, co tu cca před 14 dny psal L. Dvorský (
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Varroa...or?page=49 ).
Ale radit takto těžko, je málo údajů a příliš proměnných.
Jiří
Niektoré reakcie sú až smiešne, človek si myslí, akú napíše múdrosť a akí sú ostatní sprostí. Lenže nič nie je čierne alebo biele. Porovnávať gabon s amitrázom môže len včelár, ktorý si prečíta len dve vety z príbalového letáku.
Súhlasím s tým, že odľahčovať by sa malo kyselinami. Lenže to nejde vždy. Tak napríklad tento rok to bola katastrofa. Kyselina mravčia bola tak málo účinná, že po preliečení amitrázom po troch týždňoch od použitia kyseliny padlo aj 1000 klieštikov na včelstvo. Pritom vlani bol odpar kyseliny účinný tak, že som mal problém nájsť včelstvo po liečení amitrázom so spadom nad 100 klieštikov.
Amitráz má výhodu v rýchlom rozpade. Čítam toho hodne, ale ešte som nepostrehol, že by niekde zaznamenali rezistenciu klieštika na amitráz.
Syntetická léčiva pro včely
Co o nich píše Randy Oliver:
Nicméně, nebylo žádné překvapení před pár lety, když jsem začala jednání zprávy, že roztoči ukazovaly rezistenci k výrobku, a tento rok by včelaři v některých oblastech se nemohli již spoléhat na amitraz, aby se důsledně zabili roztoči
http://fcelar.blogspot.cz/2010/05/syntet...vcely.html
Je to to poslední co máme, tak šetřete náboje.
A rozpadá se, ale:
Amitraz má žádoucí kvalitu tím, že se odbourává poměrně rychle v medu a vosku (i když jeho degradační produkty jsou perzistentní a mohou mít zdravotní problémy).
Je to síce pekné, ale treba rozlišovať spôsob aplikácie! Je rozdiel aplikovať amitráz formou "odparu" a formou kontaktného roznášania podobe ako pri Gabone. Mno a klobúk dole pred tými včelármi, čo majú v úli 6 ročné dielo:
Když poukazuji na persistenci akaricidu, myslím to opravdu vážně! Nedávno mi byly ukázány výsledků testů na plástu od včelaře, který naposledy použil Checkmite+ před šesti lety a fluvalinat (jako Mavrik) před třemi lety. I po této významné uplynulé době, jeho plást stále obsahoval téměř 2 ppm coumaphos a 6 ppm fluvalinat.
Takže áno, môžeme tu mať rezistenciu na amitráz, ak nebudeme používať rozum. Skoré preliečenie fumigáciou s tým má ale pramálo spoločné. Inak by taký Tono Turčáni mal rezistenciu na amitráz vo svojich včelstvách už dávno
(10.09.2014 18:18)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]... Padají. A padají furt a člověk si chtě nechtě musí klást otázku, kde se furt berou. Součty jsou od stovek do tisíců, ošetření evidentně funguje, napadají stovky, následuje uspokojivý pokles, ale pak zase velmi rychlý vzestup spadů. ...
Tak tahle odpověď je podle mě nasnadě: Byl tvrdý rok. Chovaným včelstvům pomohl včelař nakrmením. Ale rojům...? Kdybych včelstva nenakrmil, tak jsou až na výjimky už dávno na suchu, slabé díky výpadku plodování a třeba i nemocem. Rojům asi také nikdo nezúžil česno "na jednu včelu"... Zato si z nich naše chovaná včelstva mohou leccos donést - a odtud se (podle mě) berou ti kleštíci. Lze k tomu říct ještě B a C: z logiky by letos mohl být kulminační rok varroózního cyklu a 2015 naopak "oddychovější".
K.
A my co máme trvale nízké spady je takové máme jen proto, že v okolí nejsou žádné roje, nebo slabá včelstva sousedů?
(10.09.2014 17:10)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]To jako ti ještě nedorazilo spolkové léčivo FORMIDOL? Ta KM65% je do dlouhodobých odpařovačů. Já aplikoval po Formidolech(2x2ks) 3x (ob dva dny), jednorázově 25ml KM 85%....a to jsou teprve spady.....
Milane, zapomněl jsem ti to říct, když píšeš kolik dáváš naráz KM v té koncentraci musíš zdůraznit jak silným včelstvům!! To dát mým já tak utečou z úlu na přední stěnu!
(10.09.2014 20:18)patko79 napsal(a): [ -> ]Niektoré reakcie sú až smiešne, človek si myslí, akú napíše múdrosť a akí sú ostatní sprostí. Lenže nič nie je čierne alebo biele. Porovnávať gabon s amitrázom môže len včelár, ktorý si prečíta len dve vety z príbalového letáku.
Súhlasím s tým, že odľahčovať by sa malo kyselinami. Lenže to nejde vždy. Tak napríklad tento rok to bola katastrofa. Kyselina mravčia bola tak málo účinná, že po preliečení amitrázom po troch týždňoch od použitia kyseliny padlo aj 1000 klieštikov na včelstvo. Pritom vlani bol odpar kyseliny účinný tak, že som mal problém nájsť včelstvo po liečení amitrázom so spadom nad 100 klieštikov.
Amitráz má výhodu v rýchlom rozpade. Čítam toho hodne, ale ešte som nepostrehol, že by niekde zaznamenali rezistenciu klieštika na amitráz.
..som ten posledný,ktorý by si myslel že píše múdrosti a ostatných považuje za sprostých...samozrejme som neporovnával gabon a amitraz,ale som len na príklade gabonu poukazoval na to,ako včelári radi špekulujú a obchádzajú návody a odporúčania..čo je to rýchly rozpad amitrazu?v auguste sa liahne denne kopa včiel a s nimi aj potencionálny paraziti,ak to pritiahnem za vlasy-tak už aj pár sekúnd po odvetraní dymu..a to čo si"líznu"už nemusí byť pre ne smrtelná dávka..samozrejme súhlasím že je veľký rozdiel amitraz v dyme a v dlhodobom nosiči-tam kde sa používa v nosiči sa už objavujú správy o začínajúcej rezistencii..Dnes po zadymení padajú celkom slušne,spočítať ale vieme len tých ktorí odpadnú..nemáme potuchy koľko ich ošetrenie prežije a či sa medzi nimi nenachádzajú aj nejaké odolnejšie kúsky..keď vidím tie spady u včelárov ktorí v minulej sezóne fumigovali "na nulu",tak začínam uvažovať aj nad tým,či tá nula nebola len na podložke..Dnes to tu nevyriešime,máme rovnaký problém,tak nemá význam púštať sa do žabomyších vojen..múdrejší budeme o pár rokov,čo sa týka fumigácie amitrazom,ja som za to,aby bola účinná naveky,len,to by musela prikázať klieštikovi EU
Poďme k veci-spomínaš nízku účinnosť kyseliny v tomto roku,čomu to pripisuješ?
Jo, Tome....to se omlouvám. Do včelstev obsedajících(opravdu obsedajících) 3Vn, 2vn+1nn a 2vn, vše 39x24 dávám na horní loučky na použitý nosič od Formidolu 25ml KM85%. Kyselinu nepodchlazuju, a na včelách není ani po třech takovýchto aplikacích nic znát....Pouze na váze je úbytek 0,1kg za ty spadlý VD....
Při 1. léčbě KM(Formidol) jsem do těchto včelstev dal 2 ks Formidolů. 1.a 2.den na dírky, 3.den jeden na dírkách a 2. vyndat i obalu, a 4. den vyndat z obalu i druhý. 5.den odstranit ze včelstva. Po měsíci, kdy už nedokážu bez "načuchání se" KM ani usnout, musím konstatovat, že v některých včelstvech jsem dosáhnul "nulového" spadu a ve většině se spad stále snižuje a v podstatě padají jen světlí roztoči.....Ve většině včelstev je plodu od 6 do 20dm2, tak už nevidím důvod, proč je trápit, a až na 4 včelstva, kde je ještě větší množství plodu (7r.) - tam uvažuju o dlouhodobém odpařovači - už to nechám až na fumigace Varidolem (nebo sublimaci KŠ)....to se ještě rozhodnu podle aktuálního stavu....
Jinak bych touto cestou rád poděkoval Pamimu - Za jedno, že některá včelstva si od něj přinesla skoro 10 kg zásob a 2.000 brouků
, a za druhé, že jsem se mohl poprvé za 34 let včelaření takhle zdokonalit v léčbě VD.....a těch přibližně 70 hodin počítání VD mi dává automaticky nárok na státnice z matematiky.
(10.09.2014 23:35)MartinH napsal(a): [ -> ]Možná ne.
A jak si to tedy vysvětluješ Ty?
Fakt nevim, ale kdyby to bylo jak píšeš, tak bych taky musel mít velký spady, když ve vedlejší vsi padají včelstva na varoózu (včera jsem mluvil se včelařkou odtamtud a vyprávěla že jí včelstvo padlo a ostatní maj ohromný spady) a nemám je. Ani po KM, ani po Kš (a ani po fumigaci jednoho včelstva) nemám léčebné spady jako někteří píší, že mají běžný spad. Přitom mám pořád ve včelstvech hodně plodu, takže by se ti prevíti měli na čem líhnout. Takže opravdu nevím.
Možná jen mě napadlo, že většina lidí tady u nás asi dává gabon (já ne), takže možná, když se jejich včely odněkud vrací z loupeže obtěžkáni i roztočem, tak ten hned u nich v úle spadne a úhyny se díky tomu nešíří lavinovitě.
A k těm rojům: Myslím, že tvoje hypoteza by byla správná, kdyby v nich bylo co vylupovat a hlavně, kdyby v nich byl přemnožený roztoč. Ale protože byl průběh roku jaký byl, tak se asi roztoč v těch rojích moc nepřemnožil, protože matky patrně pro nedostatek snůšky omezily kladení, čímž se nemohl konat samozřejmě také exponenciální nárůst populace roztoče. Ale nevím, ty seš odborník
Ano - prostě jiný názor.
Možná jim ale taky ten gabon prostě jen neúčinkuje a Tobě kyseliny ano...
Ale to jsme pořád na tom a samém - máme navzájem málo informací a každý to vidíme pod svým úhlem pohledu.
Můj pohled na roje:
V rojích začínal kleštík s jinou startovní populací a jaro bylo už od půlky února... Roje si určitě něco nanosily - a nikdo jim to nevytočil. Takže přes léto přežily, byť na zimu toho bude asi pomálu. A kleštíci z nich jen tak nezmizeli - vydrželi i plodové pauzy a pak jich bylo dostatek na poslední generaci plodu. Ta se tudíž vylíhly méně než krátkověká. Teď roje začínají padat - kolabovat. A kleštíci migrovat na včelách, které je "navštíví".
To ale nevysvětluje, proč nenajdu já ty přimigrujivší roztoče na podložce, když ty kyseliny podle Tebe u mě zabraly. A pokud vím a co sem měl možnost, tak tady u nás zatím ten Gabon funguje (řek bych líp než KM).
Nízky spad po kyseline mravčej si vysvetľujem nedostatočným odparom. Čakal som na dni bez vysokých teplôt ( u mňa to boli daždivé dni) a noci boli dosť chladné aj 12-15 stupňov. Aplikoval som 40ml 85% kyseliny. Nie že by klieštik po aplikácii nepadal, ale bolo ho málo, rádovo desiatky kusov. Na štvrtý - piaty deň som kyselinu vyberal. Dlhšie to už nemalo zmysel.
(10.09.2014 21:21)patko79 napsal(a): [ -> ]Je to síce pekné, ale treba rozlišovať spôsob aplikácie! Je rozdiel aplikovať amitráz formou "odparu" a formou kontaktného roznášania podobe ako pri Gabone. Mno a klobúk dole pred tými včelármi, čo majú v úli 6 ročné dielo:
Když poukazuji na persistenci akaricidu, myslím to opravdu vážně! Nedávno mi byly ukázány výsledků testů na plástu od včelaře, který naposledy použil Checkmite+ před šesti lety a fluvalinat (jako Mavrik) před třemi lety. I po této významné uplynulé době, jeho plást stále obsahoval téměř 2 ppm coumaphos a 6 ppm fluvalinat.
Takže áno, môžeme tu mať rezistenciu na amitráz, ak nebudeme používať rozum. Skoré preliečenie fumigáciou s tým má ale pramálo spoločné. Inak by taký Tono Turčáni mal rezistenciu na amitráz vo svojich včelstvách už dávno
To je pravda, ale začíná to prostě pohrdáním návodem k použití.
Jakmile se toto ještě víc rozšíří mezi včelaři a Gabon ztratí účinnost tak se určitě objeví ještě dokonalejší formy letního odlehčování amitrázem.
ANI NECHCI NAZNAČOVAT, NEŽ TO NĚJAKÉHO UMĚLCE NAPADNE. PAK TO JDE RYCHLE.
(10.09.2014 17:10)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]To jako ti ještě nedorazilo spolkové léčivo FORMIDOL? Ta KM65% je do dlouhodobých odpařovačů. Já aplikoval po Formidolech(2x2ks) 3x (ob dva dny), jednorázově 25ml KM 85%....a to jsou teprve spady.....
Fasoval jsem Gabon, někdy teď dorazí Varidol.
Kyselinu 85% jsem prostě nesehnal a hlavně jsem netušil, že ji budu tak rychle potřebovat. Navíc ani tak koncentrace 65% zrovna včely netěší, včera jsem našel na podložce u tří úlů desítky ukousaných nožiček a v podmetu nějaké mrtvolky včel.
Včelstva jsou na 2 nástavcích 2/3 lang, 4 jsou na třech. Dvě včelstva se jeví slabší - obsedají cca 4-5 uliček, ale nijak podrobně jsem to nezkoumal.
(10.09.2014 17:39)KaJi napsal(a): [ -> ]Nepíšeš za jak dlouho po ošetření jsi ty podložky naposledy čistil. Tedy jestli to co tě vyděsilo byl přirozený spad, nebo léčebný.
Zatím bych zachoval klid a strčil tam na dva dny podložky a pak bych viděl.
Ano, to byla chyba - neohlídal jsem si termíny a teď nevím, jak moc vysoké spady vlastně byly. Nicméně včera při kontrole byly spady po 24 hodinách od aplikace 20 ml KM od 15-50 roztočů.
(10.09.2014 18:18)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Marku, když jsme spolu konsultovali v červnu onu metodu sv. Anna pro Věstník č. 11, tak jsme probírali i možná další rizika i to, že na Plzeňsku je situace o něco (o dost) vyostřenější než jinde. Kolegové a kolegyně možná potvrdí.
Padají. A padají furt a člověk si chtě nechtě musí klást otázku, kde se furt berou. Součty jsou od stovek do tisíců, ošetření evidentně funguje, napadají stovky, následuje uspokojivý pokles, ale pak zase velmi rychlý vzestup spadů.
.....
Jiří
Já vím, dělám stále hrubé chyby v plánování, evidenci...jenže to už bych musel přestat chodit do práce, odstěhovat rodinu a být u včel skoro nonstop
Beru to jako poučení pro příští sezónu, kdy už si konečně musím sepsat do nějakého plánovacího kalendáře alespoň hrubou metodiku vedení včelstev, protože takhle furt jen hasím požáry
Teď se jen musím modlit, aby včely přežily zimu, zítra provedu pořádnou kontrolu, musím zkontrolovat množství zásob, protože se u mě na včelnici dost loupilo (dokonce jsem o dva oddělky přišel - za 24 hodin jsem našel v úle jen pár hladových včel a všechny zavíčkované zásoby byly v prachu) a uvidíme příští sezónu.
Já vím,/prožil jsem si to loni též/ když roztoči padají je to zlé.Když ,ale nepadají /a všichni říkají ,že ano/.
je to ještě horší.Stále si říkáte - co jse udělal špatně - kde je ta chyba? F.V.
