(25.10.2013 8:32)patko79 napsal(a): [ -> ]A teraz k pomeru počtu VD vs sila včelstva. Môžem hovoriť len za svoje včelstvá, ale priama úmera tu nefunguje. Mal som silné včelstvá s minimálnym spadom a mal som aj vyslovene slabochy, kde som to radšej ani nerátal. Niekedy sa vo vyrojenom včelstve objavilo viac klieštikov ako v nevyrojenom a opačne. Roje ošetrujem hneď, ako začnú stavať, ešte pred viečkovaním prvého plodu,takže tu je potom jesenný spad minimálny.
Proste klieštik nepozerá len na silu včelstva. Som presvedčený, že včely tu zohrávajú najdôležitejšiu úlohu. Niektoré sa proste s ním vedia popasovať a niektoré nie.
Nepochopil´s mne. Nelze se na to dívat jen v rozsahu mých včelstev. Jestliže "moderními" metodami umím chovat dvojnásobná, i větší, včelstva, je i tímto způsobem zvýšeno zavčelení. Přejdou-li na tuto metodu další včelaři, je ten efekt markantní. Globálně, v určitém území, je sumárně více včel, plodu, roztočů. Díky ošetřování na nulu je produkováno i více životaschopných velkých rojů. Vy se mnozí na to díváte jen z pohledu vlastního chovu, a to je špatně. Tento problém trvale přesahuje hranice vašich včelnic.
Mohu mít silná včelstva téměř čistá, to vůbec není výjimka. Když ale přijde problém "odumírání neošetřovaných včelstev", ta silná včelstva (pokud není snůška) si jejich dědictví během týdne nanosí domů. Potom se nestačíš divit.
Já už přes 20 let včelařím v nástavkových úlech (39x24 a Lang.) a také jsem začínal v budečácích. Moc dobře vím, co to je velmi silné včelstvo a jak je těžké ho udržet celé v úlu.
Prepáč, ale fakt nechápem. Píšeš:
(25.10.2013 10:08)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Mohu mít silná včelstva téměř čistá, to vůbec není výjimka. Když ale přijde problém "odumírání neošetřovaných včelstev", ta silná včelstva (pokud není snůška) si jejich dědictví během týdne nanosí domů. Potom se nestačíš divit.
Toto ale predsa nie je problém len silných včelstiev. Každé priemerné včelstvo, ktoré nájde zdroj, ktorý vie využiť, tak ho začne navštevovať. Potom je otázka, čo je lepšie, či silné včelstvo s 1000 VD alebo priemerné s 800 VD.
Susedných včelárov dávno neriešim, nemá to zmysel. Ja sa musím starať o stav svojich. Netvrdím, že nie sú pod vplyvom susedných, ale určite nie do takej miery, ako to tu niektorí popisujete.
Čo sa týka zavčelenia, stačí údaj spred 15 rokov, kedy bolo na okolí 1800 včelstiev, dnes ich nie je ani polovica, ale že by sme kôli tomu mali nižšie spady VD? Ani náhodou, u niektorých sa držia rovnaké už roky, u mňa našťastie klesajú ( V 2001 roku, keď som začínal som mal priemerný spad 1500 roztočov a všetky rodiny prezimovali. Dnes mám spad 10 krát nižší.)
Mně letos v srpnu odešla 3 včelstva - 3%.
Jedno patřilo k těm pozorovaným (chyceným), takže žádné překvapení.
Druhé bylo extra silné, velmi vysoký přínos melecitozy - odhad asi tak přes 50kg, ale když jsme kontroloval to 3. tak jsme je jako nejbližší - cca 10m zkontroloval. Stále bylo velmi silné - 2. týden srpna - na plástech se zavíčkoavným plodem jsme zahlédl asi dva roztoče, ale na včelách nejezdili, kontrolou napadení plodu nic moc jsme neviděl, jednotlivě jsme dohledal včely s def. křídly. Dal jsme Gabon - kvůli tomu 3. všude doma, a spíš jsem čekal že to přežije. Spad po Gabonu v řádu 100vek - tak do 300. Nepřežilo.
Třetí to bylo nejzajímavější. Před týdnem jsem vracel nástvaky a bylo v pohodě - vizuálně. Pak jsme při kontrole - rozdali gabon, tak jsem se díval zda je potřeba - viděl včelstvo bez malůdšího plodu, uvnitř chyběly včely ale létavky očky stále na plný výkon. A na plodu naprotý nedostatek VD - protě tam nebyl. Napadení v řádu desítek - podložka po Gabonu.
Když najdete padlé včelstvo na to co nazýváme varroáza, jak moc máte napadený plod?
Proč je rozvoj varroózy v menším včelstvu pomalejší než ve velkém, to nevím nebo spíše nedovolím si dělat závěry. To, že je rozvoj populace roztoče u velkých včelstev rychlejší než v malých, mám dobře zdokumentované. Zdá se být logické, že když je k dispozici v obou včelstvech trvale plod, měl by být vývoj populace roztoče shodný. Loupí-li malé či velký včelstvo, uloupí v poměru své početnosti a nanosí si úměrně své síle.
Není to tak. Proč? Možná to někdo z vás ví.
(24.10.2013 23:48)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Moje hypotéza je, že se k...rví genetika (medařky), to je jedna věc a druhá, že se včelaři naučili nástavkově včelařit, nafutrují včely na zimu a pak jsou z toho pro ně na jaře nezvládnutelná včelstva (teď to slíznu od nástavkařů). Velká včelstva jsou vynikajícím akcelerátorem, živnou půdou reprodukce roztoče, to je jedna věc. Druhá, to je problém nezvládnutí včelstev a jejich rojení....
Jo!
Podívejme se na zkušenosti z Arnott Forrest (T. Seeley), ze švédského Gotlandu, koneckonců i z Teutonie, Francie, mrkněme do jižní Afriky, přestańme používat termín brtník co nadávku a zkusme se zamyslet nad tím, o čem to vše vlastně je. A zkusme v tom najít nějaký funkční kompromis.
Je fakt, že včelstva tam, kde jedou pokusy, různá sledování natvrdo, reagovala tím, že se zmenšila, vybrala si přirozeně mnohem menší prostor, zcela změnila modus svého rozvoje. Ale žijí a fungují. Akorát jsou podle našich kritérií nepoužitelná. Slabá, bodavá, nesedí nám nějak na plástech, tak jak bychom chtěli ...
Lze tedy jít k tomu kompromisu? Já myslím, že ano.
Jiří
Teď jsem dočetl příspěvek Thomase Seeleyho na Apimondii na str. 13 MV. Doporučuji každému včelaři. To jsou informace, které by měl mít na paměti každý včelař, aby alespoň věděl, jak moc blbě to právě dělá, aby to ještě nezhoršoval ale zlepšoval. Aby věděl, který směr prospívá včelám a který směr dočasně včelaři.
(25.10.2013 10:08)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Díky ošetřování na nulu je produkováno i více životaschopných velkých rojů. Vy se mnozí na to díváte jen z pohledu vlastního chovu, a to je špatně. Tento problém trvale přesahuje hranice vašich včelnic.
Mohu mít silná včelstva téměř čistá, to vůbec není výjimka. Když ale přijde problém "odumírání neošetřovaných včelstev", ta silná včelstva (pokud není snůška) si jejich dědictví během týdne nanosí domů. Potom se nestačíš divit.
V lonském roce jsem tento problém konzultovala se včelarem, který vede od roku 2002 neošetřovaná včelstva (500). Kazdé tri roky jsou kritické, ale dá se to zvládnout a úspechy byli rok od roku lepší. V roce 2009 se však do blízkosti jeho včelnice nastehoval včelař, který svá včelstva ošetřuje. Od té doby má konec s pohodou. Každý rok má problémi s reinvazí roztočú kolabujících ošetřovaných včelstev.
Jak Pavel píše, tento problém trvale přesahuje hranice našich včelnic. I když budeme provádet selekci a odchovávt si to nejlepší z nejlepších, dostaneme se do maléru v okamžiku, jakmile nekde kolabují vcelstva.
Každopádne není možné paušalizovat, že reinvaze roztočú je dúsledek neošetřených včelstev, nebo divokých rojú. Dalším problémem je, že české včelařství vúbec není zvyklé manipulovat s mekou chemii. Stále je v mysli včelařú zakotveno ošetřování na nulu, ale tento přístup je zcela nesmyslný a kontraproduktivní.
Protiojová opatření a nerojivé matky, to za účelem projití včelstva sezónou v maximální síle , tedy bez oddělků se starou matkou a bez výchovy nové matky z matečníku v základním včelstvu, je hlavním trendem našeho včelařství. To je ale také značným akcelerátorem rozvoje populace roztoče. To se mi zdá z těch racionalizačních zlepšováků včelařů asi to nejhorší. Pokud se včelstvo vyrojí, včelařovi zůstane ta horší půlka. Ta lepší půlka (méně roztočů), pokud ji včelař náhodou nesebere, má dobrou šanci se někde zabydlet. Příští nebo přespříští rok si včelařovy včely dojdou pro zbytek po odrojování, pro med a roztoče.
Ve vláknu Fumigace se poslední příspěvky zabývaly rolí trubců na zamoření roztočem.
Pokračuji zde.
Používám LBV metodu, tedy záměrný "chov" trubců. Před 2 lety jsem části včelstev zakladené a převážně zavíčkované trubčí plásty v červnu vyřezal, ostatním nechal až do doby, kdy se všichni trubci vylíhli. Při následných kontrolách přirozeného spadu, spadu po léčbě Gabonem i spadu po první podzimní fumigaci jsem mezi oběma skupinami nepozoroval zásadní rozdíl.
I když jde o neprůkaznost malých čísel, přesto se domnívám, že význam trubčího plodu pro zamoření včelstva VD se přeceňuje.
Ja som testoval vplyv množstva trúdov na množstvo klieštika u viacerých včelárov. Včelstvá s kontrolovaným chovom trúdov (napr. stavebné rámiky a pod.) mali vždy!!! viac klieštikov ako včelstvá s voľným chovom trúdov, to jest na stavbe bez medzistienok, kedy si včelstvo samé rozhodovalo o počte trúdov...
Včelstvo aj na stavebných rámikoch rozhoduje o tom či stavia robotničie alebo trúdie dielo.Bežne na jar mávam na SR aj dielo zmiešané,takže včelstvu svoje potreby nevnútime a je podľa mňa jedno či sa jedná o voľnú stavbu,alebo stavbu na SR,včelstvo si rovnako rozhoduje o počte trúdov.Prečo by mali mať preto včelstvá viacej klieštikov?
No, počet trúdov im čiastočne limitujeme medzistienkami. Alebo im ho minimálne komplikujeme. Včelstvá bez MS v rámikoch majú trúdov viac, ako včelstvá s MS a povedzme 2 stavebnými rámikmi (väčšinou, a v prípade, že trubčinu niekto vyrezáva, tak ešte viac). Ja netvrdím, že to musí byť spôsobené iba tým (ten počet klieštikov), ale je to hodné zamyslenia, keďže iné spôsoby ošetrovania včelstiev boli cca rovnaké...
Ak máš vo včelstve napr. v "B" len jeden SR a včelstvo potrebuje trúdov,pomáha si stavaním trúdieho diela v podmete,ak tam máte stav.zábrany tak pod nimi,pri používaní rámikov s úzkou spodnou latkou jej obstavaním trúdovinou,alebo jednoducho poprestavujú na pláste rob.bunky na trúdie.Jednoducho to množstvo trúdov,ktoré potrebujú dosiahnu hocijakým spôsobom.
(13.11.2013 8:53)Jaroslav Stoklasa napsal(a): [ -> ]Ja som testoval vplyv množstva trúdov na množstvo klieštika u viacerých včelárov. Včelstvá s kontrolovaným chovom trúdov (napr. stavebné rámiky a pod.) mali vždy!!! viac klieštikov ako včelstvá s voľným chovom trúdov, to jest na stavbe bez medzistienok, kedy si včelstvo samé rozhodovalo o počte trúdov...
Každý rok nechávám stavět včelstva na stavebních rámcích po libosti trubčinu, dělničinu, zkrátka co je zrovna napadne. Každé produkční včelstvo má plodiště složené ze 4 NN a v každém tomto nástavku je po dvou stavebních rámcích. Co se týče množství kleštíků, tak se to v jednotlivých včelstvech i sousedních, značně liší.
Nemyslím si, že množství trubčiny ve včelstvu tak významně ovlivňuje množství kleštíků. Podle mého je to značně individuální.
Takto to vypadá po provedení prvého podzimního ošetření aerosolem.
![[Obrázky: DSC00047.jpg]](http://s23.postimage.org/5wjt3da1j/DSC00047.jpg)
Včelstvo č. 4, mimochodem je to včelstvo, které vykazovalo v průběhu roku nejvyšší přirozené spady kleštíků.
![[Obrázky: DSC00051.jpg]](http://s23.postimage.org/jjz232ivr/DSC00051.jpg)
Takto vypadá snímek podložky sousedního včelstva, nulový spad.
![[Obrázky: DSC00053.jpg]](http://s13.postimage.org/jx10ss44j/DSC00053.jpg)
Pro případné zájemce, nabízím prvotřídní kleštíky z čistokrevného chovu
.
JK
(01.11.2013 19:38)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Protiojová opatření a nerojivé matky, to za účelem projití včelstva sezónou v maximální síle , tedy bez oddělků se starou matkou a bez výchovy nové matky z matečníku v základním včelstvu, je hlavním trendem našeho včelařství. To je ale také značným akcelerátorem rozvoje populace roztoče.
Jako protirojové opatření chovám hodně oddělků nejen pro sebe. Odebírání zavíčkovaného plodu z produkčních včelstev je jistě pomoc v omezení varroázy v původním včelstvu. Dokladem toho je množství roztočů které padají z oddělků v podletí. Už se to tady probíralo, že napadení plodu roztočem v plodovém hnízdě není homogenní. Dokladem jsou obrovské rozdíly ve spadu roztočů v oddělcích. Asi je věcí náhody podaří-li se odebrat více napadený plodový plást.
Zatím jsem se neodhodlal k ošeteřní oddělků s mladou matkou po vyběhnutí vloženého plodu KM, ale asi to bude dobré zabudovat to na pevno do sytému ošetřování.
Pepo. to jsou inseminované nebo volně spářené? Budeš je posílat v zasílacích klíckách s doprovodnými včelami?
Co asi udělá zkřížení tvých mosteckých s našimi krkonošskými. Nevznikl by odolnější kmen proti tvrdé chemií?
Dnes jsem neodolal a vyjel se podívat na podložky po víkendovém prvním pokouření. (bylo plus 11°C)
V létě tam nebylo žádné opatření, jen kontrola na trubčině na volné stavbě. Ta byla negativní, na Vd jsem nenarazil.
Vloni na podzim byly podložky téměř černé, včelstva dostala na frak, slábla či mizela. V okolí jsou prý včelaři skoro bez včel atd.
V zimě jsem tedy foukl dvakrát a letos jsem našel jen jednu podložku jako je výše na fotkách.
Pokud to zabralo tak pak je zajímavé - tedy pokud je mizivý spad ze skutečně malého napadení - tak pak se opět ukazuje že se můžeme (a hlavně vybíječi na nulu) stavět na hlavu a odstrkovat ušima.
Nejlepší způsob jak snížit zamoření jsou asi plošné kolapsy včelstev.
Ve způsobu ošetřování tady po okolí nevidím změnu. Gabony se rozdávaly letos i v loni. Ti co je chtěli dávat je asi dávali, ti co ne je asi nedávali ani jednou.
Pro mě z hlediska pracnosti je jednodušší v létě každoročně množit o +25% a jednou za tři, čtyři roky mít asi 30% úhyn - přesvědčil jsem se že ani Gabony mu nezabrání (2011) a bylo to skoro stejné jako 2007/8 - tedy stavy mi přesto stoupají, než se to snažit nějak zachraňovat.
Samozřejmě nevím jaké ztráty bych měl v 2011 bez gabonů.
Já si samozřejmě musím ujasnit jak příště v létě reagovat až uvidím vyšší napadení, tedy zda Gabon, nebo něco pracnějšího ale určitě si udělám pokus jak se budou skupiny v úhynech a oslabeních lišit.
(13.11.2013 22:47)jjvcela napsal(a): [ -> ] (01.11.2013 19:38)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Protiojová opatření a nerojivé matky, to za účelem projití včelstva sezónou v maximální síle , tedy bez oddělků se starou matkou a bez výchovy nové matky z matečníku v základním včelstvu, je hlavním trendem našeho včelařství. To je ale také značným akcelerátorem rozvoje populace roztoče.
Jako protirojové opatření chovám hodně oddělků nejen pro sebe. Odebírání zavíčkovaného plodu z produkčních včelstev je jistě pomoc v omezení varroázy v původním včelstvu. Dokladem toho je množství roztočů které padají z oddělků v podletí. Už se to tady probíralo, že napadení plodu roztočem v plodovém hnízdě není homogenní. Dokladem jsou obrovské rozdíly ve spadu roztočů v oddělcích. Asi je věcí náhody podaří-li se odebrat více napadený plodový plást.
Zatím jsem se neodhodlal k ošeteřní oddělků s mladou matkou po vyběhnutí vloženého plodu KM, ale asi to bude dobré zabudovat to na pevno do sytému ošetřování.
Já to dopíšu celé. Odeberu část nejstaršího plodu se starou matkou a udělám oddělek, do původního včelstva vložím matečník. Za 14 dnů začne matka klást. Pokud to jde, tak točím už před zakladením. Za dalších 9 dnů odeberu první zavíčkovaný plod a odložím zase do oddělku, případně až teď vytočím med a pokud je vysoký spad aplikuji KM. Ten oddělek pak mohu ošetřit kdykoliv. Je zajímavé, že v tom oddělku, byť je tam kumulace roztoče, se populace roztoče tak razantně nezvyšuje, jako ve velkém včelstvu.
Prvním odebráním zavíčkovaného plodu (cca 2/3) tak odlehčím včelstvu 1/2 roztočů do malého oddělku. Po plodové přestávce (oplodňování, rozkladení,...) v základním včelstvu všichni roztoči vyběhnou, nastane období bez zavíčkovaného plodu a pak jich většina vleze do prvního zavíčkovaného plodu od nové matky a tento první plod zase odložím do oddělku. Teoreticky bych tak měl "odsát" většinu roztočů ze základního včelstva do oddělku.
Ne každý rok se to daří. Letos to bylo s oddělky a chovem matek špatné.
Piluju to, zkuste to pilovat se mnou.