Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Varroa destructor
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Dodávania teploty.

Když je dítě v inkubátoru tak mu taky nikdo teplotu nedodává, stačí když je okolo něj udržovaná teplota.

Tepelná bilace plodu v buňce někde dál od kraje plodového tělesa je podle mě skoro bez tepelného toku.

Do buňky o teplotě plástu obklopené vzduchem o teplotě (buňky a trochu uličky) položí matka vajíčko o své tělesné teplotě a to je pak krmeno - tedy hmotnost kterou tam přidáme je vyhřátá na skoro tu samou teplotu - (teplotu v hlavě včely a teplotu okolí).
Pak to zavíčkují a pořád okolo udržují tu samou teplotu.

Nevidím tady nikde potřebu něco dodávat kromě energie kterou potřebuje včelstvo aby udrželo kolem plodu tu teplotu. Pořád se bavímě o té teplotě cca 37°C.


Ty závorky - to je jako zprůměrovaná teplota.
Máš ten údaj o teplote podložený nejakou štúdiou? Alebo to máš osobne overené? Naša včela totiž nevyhrieva svoje hniezdo na 37°C, nedokáže to, ale iba na 35,7°C, čo je teplota potrebná pre zdravý vývoj jej plodu. Keby naša včela dokázala udržať v plodisku teplotu 37°C, tak by s klieštikom nemala žiaden problém a dokázala by s ním nažívať podobne ako ázijské včely, ktoré odchovávajú svoj plod pri teplotách od 37°C do 38°C. Klieštik má pri európskych včelách raj pre svoju reprodukciu, pretože naše včely chovajú plod pri teplotách približne od 32,7°C do 35,7°C, najviac pri teplote od 34°C do 35°C. A 34°C sú ideálom pre reprodukciu klieštika, pretože v hniezdach ázijských včiel sa pri týchto teplotách vyvíjajú trúdy na okraji plástov, a práve tam sa klieštik reprodukuje.
Bavíme se o výhodě izolace - neizolace stěny buňky. Jestli jde o 30°nebo 40°je z hlediska přestupu tepla jedno, důležité jsou tepelné spády. Jakou průměrnou teplotu budou včely ve dvou uličkách okolo plástu udržovat, taková teplota bude uvnitř toho plástu.
Ta izolace ale i další by měly vliv pokud by tam bylo výrazné kolísání.

A pak je dobré když bude plást okolo toho vytápěného hnízda izolovat a mít tepelnou setrvačnost.
"izolovat a mít tepelnou setrvačnost." - poněkud protichůdné požadavky tedy ve smyslu co má tepelnou setrvačnost (=kapacitu) neizoluje. To je tak kombinace souše a plástu plného zásob.
(10.10.2014 5:23)KaJi napsal(a): [ -> ]Jakou průměrnou teplotu budou včely ve dvou uličkách okolo plástu udržovat, taková teplota bude uvnitř toho plástu.

A nemôže to byť opačne? Ako včely zohrejú plást, taká teplota bude v uličkách? V trámikových úľoch sú plásty pritmelené ku stenám, čo šetrí energiu včiel, a na okraji plástov, v uličke pri stenách úľa, teplota v prestore úľa dosahuje len okolo 21 stupňov Celzia. Preto sa klieštik viac reprodukuje smerom k okrajovým bunkách na pláste ako v jeho strede. Na fotografii sú prehriate miesta na pláste. Keby sa plást zohrieval len od teploty vzduchu v uličke, tak tie zohriate miesta by neboli také výrazné.

[Obrázky: Radi%C3%A1rory_v_%C3%BA%C4%BEoch.png]
Kdybyste včelařil 54 let, jak máte v profilu, tak by vám bylo asi mnohé jasné. Myslím si, že si děláte tak trochu legraci

Omlouvám se, odpovídal jsem na příspěvek, který byl zde a teď je v tematu "záhadný úhyn"

Možná by bylo dobré to přesunout nebo smazat
(10.10.2014 7:42)JKL napsal(a): [ -> ]"izolovat a mít tepelnou setrvačnost." - poněkud protichůdné požadavky tedy ve smyslu co má tepelnou setrvačnost (=kapacitu) neizoluje. To je tak kombinace souše a plástu plného zásob.
Možná narážíme na terminologii, ale podle mě toto splnuje med.
Dutá cihla má podle mé terminologie setrvačnost i izolační schopnost, cihla obyč a polystyren vždy jen jedno. Samozřejmě bráno relativně.
Najviac tepla sa pri danej hmotnosti zmestí do obyčajnej vody. Môžme stavbárske technológie porovnávať so stavbou včelieho diela a reprodukciou klieštika pri určitej teplote? Pri 30-tke tehle + 15cm EPS môžme očakávať pomerne vysokú zotrvačnosť, pokial dáte zateplenie zvonku. Alebo takmer nulovú zotrvačnosť, pokial date EPS zvnútra.
Dnes jsem, při počítání spadu, našel u jednoho včelstva pár živých kleštíků. Dosud se mi to, mimo léčení, nestalo. Poslední KM jsem dával více než před čtrnácti dny, takže tím to nebude. Myslel jsem, že samovolně nepadají. Že by čistící pud?
Ještě pořád to, Dane, může být i tou kyselinou, její efekt je někdy dost dlouhý ... Třeba pokud jsi tam měl dlouhodobý odpařovač ...
Jiří
já jsem včera našel na podložce taky živého kleštíka a neléčím
Tohto roku som som mal už dokopy asi 52000 klieštikov z 26 včelstiev, takže priemer asi 2000 na včelstvo. Aby ste poniektorí nenašli na jar prázdne úle.
(13.10.2014 7:34)Milan Šimonovský napsal(a): [ -> ]já jsem včera našel na podložce taky živého kleštíka a neléčím

Kdybys našel ještě nějaké jedince, tak si budeš moci založit chov... To že neléčíš je logické, když je živý (ani nevím, jestli už nějaké léky pro kleštíky někdo vyvyinul).
(13.10.2014 7:34)Milan Šimonovský napsal(a): [ -> ]já jsem včera našel na podložce taky živého kleštíka a neléčím

To si asi , chudák ,přečetl výsledky voleb.....a šel do mdlob.Dodgy
Asi propadl u voleb.
Dobrý večer,
minulý týden jsme zjistili, že nám " habrují" dvoje včelstva, takže jsme začali větřit, včera jsme zjistili, že jsme přišli už o 11 včelstev-úly prázdné, bez včel.Ještě včera jsme dali Varidol, spád dneska cca 200 roztoče na podložce a k tomu několik "postižených" včel-bez křídel, zkroucených. Další 3 včelstva se jeví slabší....je nějaká šance, že přežije zimu alespoň něco?
Už jednou jsme přišli o 3/4 včelstev v roce 2009, léčíme, zakrmeno bylo dobře...letos jsme vyzimovali úplně všechno a teď už v říjnu máme ztrávu víc než polovinu.......je to letošním rokem..počasí ?
Zásadní otázka je, zda jde o dotaz do správného vlákna - když spadlo jen 200VD tak to asi není příčina úhynu i když roztočoví zaklínači a léčitelé budou vědět své jisté.
Na 99% včelstvá nepadli na klieštika. Počas sezóny sa nič nedialo, a zrazu zle. Nie je otvorený plod, nie sú v dostatočnom množstve mladušky,uhynuli rázove upracované včely, skončilo to prázdnymi úľamy, rabovkou.
Počasím to určitě nebude.
Před pár lety jsem měl nízký spad a jupííí, radoval jsem se, ale pak jsem zjistil, že roztoči neměli z čeho padat ...
Rozhodovalo se v létě, jak jste tehdy postupovali? Sledovali jste stav včelstev? Jak to vypadalo v červnu a v červenci? Máte záznamy? Co říkají?
Teď už je to jen vůle Boží, ale spíš v podobě ruské rulety, obávám se ... V podstatě modelový příklad varroózy v kombinaci s virózou (DWV hlavně).
Zde na foru o tom debatujeme od jara v několika vláknech. Možná bude po čase dobré se k těm debatám vrátit ...
Jiří

(13.10.2014 8:12)MartinH napsal(a): [ -> ]... To že neléčíš je logické, když je živý (ani nevím, jestli už nějaké léky pro kleštíky někdo vyvyinul).
Léky ne, ale metodiku na šlechtění roztočů myslím máme docela dobrou ... AngelBig Grin
Jiří
Referenční URL's