Včelařské fórum – o včelách a včelaření

(22.03.2020 15:02)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]

(22.03.2020 9:55)spd napsal(a): [ -> ]je to mozne nehadam sa, pointa tejto diskusie bola vsak o tom ci uz nieco kvitne alebo nie (myslim stromy) aspon ja som to tak pochopil. Opät a zas to tu sklzlo do toho ci niekto rozozna taky alebo onaky strom...

To rozpoznávání je jedním ze základů včelaření. Včely nemají kalendář, včely se řídí podle stavu přírody. Včelař nemusí být botanikem, stačí znát jen běžné dřeviny a byliny. Buď rád, že tě tu někdo nakopnul k tomu, aby sis doplnil mezery.

Ja nemam problem s tym ze nieco neovladam a naucim sa, nehanbim sa napisat ze sa ucim cely zivot. Mne islo o tie reakcie ktore vladnu tomuto foru od vrchu az dolu.
Reakcie opovrhovacneho az utocneho charakteru!!! Nemam vobec nic proti vyvrateniu nejakeho tvrdenia no urcite nie opovrhovacnym sposobom alebo osocovanim. Kazdy sa moze mylit, lenze su tu aj taky ktori maju vzdy pravdu a nikdy sa nemylia, vsetko poznaju a vsade boli....
A to co som pisal ze som videl ceresnu bola to mandla, mylil som sa. Dal som si tu namahu a bol to pozriet. Vcelku by som si rad pozrel co by mnohi videli .... skonstatovanie by bolo asi taketo: ano bola tam nejaka machula tusim to bol kvitnuci strom.
Predpokladam ze ti co ma najviac kritizuju medzery nemaju.... iba sa pousmejem...

Dokážou včely přesouvat vosk v rámci úlu? Toto je jeden z oněch předčasně vložených rámků. Byly teda jen 4 ne 5 a ty co jsou blíže ke středu vypadají takto, i s matkou.

Michal včelám nerobí problém "presunúť vosk"...často na jar keď im dám stavebný rámik veľmi skoro, keď ešte nemajú mladušky schopné potiť vosk, tak ho postavia z vosku ktorý na ten prázdny rámik "donesú..." je rôznej kvality a farby...podľa toho čo zoženú...

Dovlolil bych si upozornit na fakt, že v roji není jediná mladuška a nic se mu v "pocení" vosku nevyrovná.

Ale první stavba na jaře je z "vosku" přesně jak ho popisujete. Já tomu říkám, že použijí "co kde ukousnou". Ono to spíš bude tak, že běžné letní včely dokážou i v dospělosti aktivizovat voskové žlázy - viz roj, ale dlouhověké zimní včely tuto schopnost nemají a tudíž musejí se stavbou plnohodnotného voští čekat na mladé včely, až jich bude nalíhnutých dost, jak říkáte vy.

Tome ano schopnosť včiel aktivizovať si voskové žlazy a potiť vosk je známa...

...v roji je však kopa mladušiek, ktoré sa vôbec nezapájali do prác v úli ale "čakali" kým sa s rojom dostanú na nový flek a môžu sa realizovať..

Děkuji, zajímavé, to jsem nevěděl. To u úle mají vosku docela dost a pokud už tam je mezistěna na které je vosku nejvíc, tak samotné komůrky jsou už hmotnostně velmi malé. Zkusím jim mezi dva rámky vsunout kus vosku, bude jim překážet, tak ho třeba odnesou a použijí na dostavbu mezistěny. Já jsem právě čekal, že nic nepostaví a najdu to prázdné

Včely teraz na jar prázdne miesto nenechajú, použijú starý vosk, nový vosk, ... hlavne v plodisku medzeru nenechajú, tobôž, ak je tam už medzistienka. Teraz je to už jedno, začínajú ovocné stromy, liahnu sa denne už väčšie počty včiel, stavba sa rozbieha

(05.04.2020 21:16)goro napsal(a): [ -> ]Tome ano schopnosť včiel aktivizovať si voskové žlazy a potiť vosk je známa...

...v roji je však kopa mladušiek, ktoré sa vôbec nezapájali do prác v úli ale "čakali" kým sa s rojom dostanú na nový flek a môžu sa realizovať..

To jsem nevěděl. Ve všech mě známých knihách se tvrdí, že stavitelkou je mladá včela, která dosud neopustila úl a já z toho stále vycházím a celý život hledám odpověď na rozpor spočívající v tom, že v roji nejsou dosud bezletné mladušky a přitom se mu ve stavbě nic nevyrovná. Vy říkáte, že ano, že se starými včelami se vyrojí i mladušky, které by měly být ještě bezletné.

Věřím spíš vašemu tvrzení, že za určitých speciálních podmínek létají i mladušky, schopné tvořit vosk. Jistě by stálo za vyzkoušení smést na mezistěny například včelstvo se zaklíckovanou matkou (nebo včelstvo s trubčicemi), kde se už několik týdnů nelíhnou žádné mladé včely, zda by ve smetenci za A zabily matku a za B stavěly. Víte to, prosím, někdo? A víte to vy pane Goro?
Děkuju.

Ale nenapadá mě žádné praktické využití ať je to tak či jinak. Něco tu bude velmi neobjasněné. Kupříkladu když se v červenci a srpnu přemetou vč na mezistěny a vč je přinuceno neplánovaně postavit celé plodiště. Určitě se toho zúčastní dlouhověká generace, protože staré včely údajně nejsou schopné stavby, jak to, že tento neplánovaný výkon nezkrátí "dožití" dlouhověké generace a naopak včelstvo ozdraví a zkvalitní? Domnívám se, že je ještě hodně co zkoumat. Jestli totiž při letním přemetení staví staré včely, které stejně do zimy odejdou a tím se ušetří dlouhověké, pak by to znamenalo, že stavby a "pocení" vosku jsou schopné i staré včely. Pokud při přemetení staví dlouhověké, nijak jim ten výkon nbeubírá na vitalitě a nezkracuje život.

Před mnoha lety jsem vyzkoušel ,,norské zimování" na jednom včelstvu na 39x24.
24. září jsem je přemetl na mezistěny a dostaly obden 5 kg cukru , celkem 15.kg.
30. září bylo postaveno 8 plástů, do nich uloženy zásoby a zavíčkovány!
Nepředpokládám, že by ve včelstvu bylo koncem září tolik mladušek, aby to postavily ony.
Ačkoliv ve včelstvu nebyl po přemetení žádný pyl, patřilo v příštím roce mezi velmi dobré.

Uvědomte si ze stavba na mezistenach je převážně jen vytahování oné mezisteny a ne tvorba nového vosku a volna stavba z něj. Na to musí být opravdu dobré podmínky a mladé vcely. Nebo dlouhoveke rojove.

Obecně se tu rozšířilo, že "takovýma volovinama se nezabývají". Já vím, díky opakovaným pokusům s vážením, že včely k M přidávají nejméně 65% ne však víc než 70% vloženého v podobě mezistěny a to je velmi podstatné přidání vosku.

Pojem dlouhověké rojové čtu v životě poprvé a prosím, abyste ho vysvětlil. Děkuju.

Mám za to, že od vás je pro mě stěžejní tvrzení, že odd zakládá jinak zimní generaci a že proto je mnohem výkonnější, životaschopnější a hlavně zdravější v dalším roce než "kmenové" vč. To by potom vysvětlovalo, co pozoruju já celý život a čeho si všimli i mí předkové, aniž nás koho napadlo, co říkáte vy. Velmi bych stál o to, abyste na to založil vlákno a podrobně vysvětlil co o tom víte. Děkuju vám.

No vidíte a já zase četl, ze až 90 % vosku na panenske souši z mezisteny pochází právě z té mezisteny. A moje zkušenosti jsou takové , ze mezistenu postaví i ve chvíli, kdy by žádnou volnou stavbu neudelaly.
A co se týká dlouhovekych včel tak po cely rok je ve vcelstvu část dlouhovekych včel. A priprava na rojeni trva docela dlouho. Dokonce se udává , ze se o něm rozhoduje v období květu jivy. No a jednou části těchto příprav je vznik rojovych dlouhovekych včel. Určitá část včel se proste vylíhne a nezapojuje se do žádných činnosti ale hezky se vykrmi. Takové včelstvo v přípravě na roj prostě netáhne jak by mělo a mohlo. No a taková vcela je úplně univerzální pro činnost roje.
Muže z ni být kojička ( nikdy nekojila)stavitelka ( nikdy nestavela) ale i okamžitě letavka. Dokonce i když ten roj staví a jede část včel nic nedela a jsou v záloze. Roj dlouho nezeslabne smetence ano.


Jinak když už má plodiste správnou velikost , kolik pravé vylihlych včel se do nej vejde aby se mohly starat o plod a kojit?

(06.04.2020 10:25)tom.50 napsal(a): [ -> ]Jistě by stálo za vyzkoušení smést na mezistěny například včelstvo se zaklíckovanou matkou (nebo včelstvo s trubčicemi), kde se už několik týdnů nelíhnou žádné mladé včely, zda by ve smetenci za A zabily matku a za B stavěly. Víte to, prosím, někdo? A víte to vy pane Goro?
Děkuju.

no neskúšal som to
ale
z knihy vydanej v roku 1967 viem o experimente , kde pokusnému včelstvíčku na jednom pláste permanentne odoberali ním vystavenú medzistenu (plást ) so zaviečkovaným plodom a nahradzovali ho novou medzistenou tak, že nemohli pribúdať novovyliahnuté mladušky a aj napriek tomu si vystavili pôvodné (už nie mladé) včely toho včelstvíčka nový plást a vychovali nový plod až po jeho zaviečkovanie. potom mu plást znovu zobrali a dali medzistenu a to sa opakvalo 4x bez toho aby včelstvíčku pribudli nové včely. Pôvodné teraz už staré včely mohli stavať a chovať plod pomocou kŕmnej kašičky vytváranej v stále aktívnych hltanových žlazách samozrejme za výdatnej výživy medom a peľom. Včely ešte vo veku 58 dní boli totiž schopné tráviť peľ hoci keď sa včela stane lietavkou takúto schopnosť stráca a živí sa len medom a potrebu bielkovín kryje z rezerv nahromadených v tukovom teliesku.
Toto by mohlo vysvetľovať aj tú stavbu u včelstva na premetaného na medzisteny...

Díky pánové oběma, pro mě to jsou nové informace.

Vyplývá z toho, že i staré včely dokáží za určitých podmínek (když musí) aktivizovat voskové žlázy a stavět, nemusí to být nezbytně pouze mladušky.

Přátelé tak zatím to vypadá,že mi přežily všechny 4 odděky na 2N 39x24. Včely krásné lítají hlavně spodním očkem.cesnem minimálně.
Ty co byly nejslabší,létají nejdýl. Kdy do nich? Stále čekat na květ třešně, angreštu nebo už můžu teď?550m.n.m. Když jsem zběžně před cca týdnem prohlížel horní nástavky,odebral jsem 2 částečně plesnivé souše z 2 úlu u kraje. Jinak nic. Ve všech úlech mám ve vrchním nastavku plno zásob,často netknutych.. Co s tím a jak dál postupovat? Jeden radí,odebrat rámek plodu z 1N veprostřed a dát nad něj nahoru do 2N a místo něj dát mezistěnku ke plodu, tak jak jsem nutil oddělek stavět (v horním jsem plod nenašel,protože tam jsou zásoby). Druhý říkal prohodit první s druhýma do nového druhého s plodem vložit vedle plodu mezistěnku. Poradíte? Pak potřebuji postupně postavit 3. nástavek na medník,ale na to je ještě čas a nejspíš stejným postupem.... Rámek s plodem, vedle mezistěnku a vedle zásoby a postupně přidávat ...díky za rady.

Asi protivnou otázku, než jste si pořídil včely, přečetl jste několik starých knih českých, případně slovenských autorů?

A přečetl jste si ty knihy aspoň teď? Nebo myslíte, že vám tu někdo ty knihy napíše v pár holých větách?

Začíná kvést třešeň, je duben a vy se ptáte, zda UŽ máte jít do včel? No vidíte, já je zužoval už v první dekádě února a u asi třetiny dávám právě medníky. Nepíšete jaké máte úly, na kolik rámků, vsadím se, že máte sejto ve dně, očka popisujete...

Zkuste si přečíst aspoň to, co tu píšu jen já od svého návratu na VF, ani nevím kdy, snad letos v lednu, nebo až v únoru?

Hned zítra, než to všechno přečtete (měl jste na to celou zimu), zavřete očka a zakryjte sejto tak, aby nikde nefoukalo ani milimetr kolem. Česno uděljte JENOM JEDNO!!!!!aby mělo na výšku cca 18-20 mm max a na délku asi 180 mm.

Vy jste to strašně zanedbal, včelstva stagnují, nemůžou se vyvíjet, všechno teplo jim utíká nahoru do nástavku plného zásob, které jsou mu platné jak "mrtvýmu zimník!"

Jestli skutečně není v horním nástavku (nepište 1N a 2N, já nevím, odkud to počítáte, zda odzhora, nebo ode dna) plod, začněte tím, že nástavky prohodíte. A při tom spočítejte kolik a jakých souší a jak obsedají v nástavku, kde je plod. V tom zásobním, nyní horním, sice včely jsou, ale nejsou tam nahusto, jsou tam v bezvýznamném množství a spíš jen u spodních louček horního nástavku zacpávají svými těly uličky, aby nahoru neutíkalo tolik tepla.

Pokud chcete poradit, detailně popište jak vaše vč vypadají. Jestli vás obtěžuje psát rozvité věty a číst delší text, já vám neporadím. Nebo pošlete fotky, snad nafotíte podsatatné věci.

Pomůžu vám a i ostatní jistě ochotně poradí, to ale musíte vy dát nadbytek informací. Zajímá mě, na kolika rámcích v dolním N je plod, zda převažuje zavíčkovaný, zda jsou ty plásty černé nebo velmi mladé, kolik je na plodových rámcích zásob a kolik je asi zásob v horním N. Narvaný N 39x24x11 by obsahoval asi 20 kg max, spíš tak 18 kg : 11 rámky - takto se dostanete k odhadu množství zásob, jasné? Pro vaši informaci. Krmím na ekvivalent 20-25 kg suchého cukru a nyní jsou moje včelstva na hraně a kdyby nebyla silná snůška, musel bych krmit. Polopatě, taky jsem měl ekvivalent plné bedny 24 zásob a jsou proměněné na včely a plod!

Plod se odhaduje na dm2, což je asi dlaň s prsty (pokud nejste chlap jak hora s uhelkama místo rukou).

Nenafukujte se a zítra večer raport, berete?

Dobrý den. Omlouvám se za svůj spíše chaotický dotaz. Mám míru 39x24 a11 r. na nástavek. Knihu mám od pana Veselého a kol., nicméně schéma v knize udané pro mě bylo hůř uchopitelné. Byl jsem ve 2 včelstvech,z ytek zitra. Stav takřka totožný. U jednoho úlu 10 rámečků v nástavcích u druhého po 9 rámečcích. Stav: V horních nástavcích 3r zaplodovány takřka komplet ve spodní polovině, další 3r se starými zásobami a zbytek kombinace pylu,nové sladiny a souše. Spodní nástavek zaplodován na 4-5 rámcích plodu,okolo trochu zásob. Z ytek převážně souše+pyl a nějaká zásoba.
Prohodil jsem tedy nástavky mezi sebou a dal 2 mezistěnky místo plástu se zásobami vedle plodu (stejně jako sem nutil oddělky stavět podle MV). Omlouvám se za nepravdu ohledně informace,že je nástavek plný zásob. Trošku s tím teď bojuji,protože rámky,na kterých byly oddělky jsou abnormálně vysoké a musím kombinovat a podkládat aby rámky neseděly na sobě. Mezi nástavky byla nakladená trubčina s už velkými bílími imagy. Můj původní dotaz byl hlavně jak postupovat při nasazování medníku,když nemám dílo. Jestli postupovat stejně, jak při rozšiřování oddělků podle moderního včelaře(1 plodový vytáhnout do nového nástavku,vedle mezistěnku,zásoby a zbytek vyplnit mz a postupně rozšiřovat) nebo dát celý nástavek mezistěn mezi první a druhý nástavek? Sám jsem chtěl postupovat stejně jak s oddělky postupně. Spodní očko jsem zavřel a otevřel přicloněné hlavní česno na dně. Dno mám stále zavřené podložkou. Díky bud

---

kde jsou včely? M se přidávají do včel a do tepla když má probíhat stavba. Když jde jen o vyplnění tak ke stranám. Plod bych při takovém pohledu netrhal

... je málo obsazen, takže M dávat jen ke straně mezi zásoby (pyl) a zavíčkovaný plod. Vajíčka a mladý plod nechat u pylu.

Každé 3-5 dní zásah a povytažené M dávat k dostavění do plodu a k zakladení na jejích místo nové M.



3N

Plod netrhat ani při 3N, dávat nad sebe, stejně jako další M.

PPPP
PPPP


PPP
PPP
PPM

Bud

Nevím co je flame a asi to gupa myslel na mě. Pokud ano, nechápu co a jak by se mělo či smělo psát. Asi jen bezobsažné korektní plky, aby se to náhodou nějaké slečinky převlečené za chlapa nedotklo.

Já mám úplně opačný názor než on, nedával bych plod do všech pater, ale naopak bych se snažil mít plod v některé bedně a v jiné jen med. Jde to, ale musí se už něco umět.

Jestli jste přehodil nástavky a nyní je plod v horním pod horní loučkou - jakýsi půlměsíc a v dolním je opačný půlměsíc zase dole a mezi tím je velká mezera bez plodu, tak jste udělal to nejhorší, co jste mohl. I když přesně tyhle bludy šířil Jindřich Boháč, je to kravina a nedělá se to. Klidně pokračujte, ale beze mě, omlouvám se vám.

Bude lepší, když se budete řídit doporučeními jednoho, držte se gupa a Moderního včelaře. Moje pojetí včelařiny je úplně opačné, než PSNV. Už jen z vámi opakovaného pojmu, že jste nutil k něčemu včely mi jde po zádech mráz. To že radí MV?

Tome nebudte zasa paranoický...Gupa na vás neútočí...
...on ma tú vetu o tom aby na jeho príspevky reagovali normálne a nešírili "flame" ako svoj podpis pod každým príspevkom...

Flame war (slovensky 'ohnivá diskusia' a pod.) je označenie internetovej diskusie, ktorá prekročila hranicu pre účastníkov prínosnej výmeny názorov a stala sa hádkou. Pojem pochádza z anglicky hovoriaceho internetového prostredia, v slovenčine sa používa v širšom význame, zahrňujúcom i diskusie, ktoré môžu byť v podstate konštruktívne, ale vyhrotené do emotívnej podoby