Medak: odkaz na jeden z těchto spolků sem dal JosPr,
Bohemia Gall: pokud se v tom trochu orientuješ (vyzobávat to sem nebudu) srovnej náročnost a dotace pro chovatele např. 100 včelstev a 100 ovcí valašských s celoročním výběhem na pastvě, to jsou stokoruny ku tisícovkám,
Mlha: Kde jsou tvé včeličky samotářky v a okolo insekticidy ošetřovaných polích? Kdo okolo nich opyluje? Naše desítky tisíc včel co držíme jako včelaři v úlech. A nechoď na mě s tím, že za úbytek opylovačů v přírodě mohou včelaři a jejich včely co jim jedí pyl. To by platilo v ideální krajině bez intenzivního zemědělství. Hmyz zmizel s postřiky na řepku ostatní jsou módní kecy.
U tech ovecek predpokladam placeneho cloveka, ktery se vyrizovanim dotaci zabyva..Bylo by tak tezke mit na okresni urovni cloveka, ktery bude delat totez za penize z administrace pro ZO a OO? Trebas 30-50 kc/zadost...ZO by se s 1.D pak nemusela otravovat vubec,zadna razitka, hloupa potvrzeni, slo by to uplne mimo ni.
A to pokud sectu administraci 1.d pro ZO a OO na okrese, tak by se jeste usetrilo. Proti podvodum jednoduche opatreni -podvod, automaticky vratit dotaci +100% penale nahoru jako je bezne u jinych dotaci.Popr.stopku v moznosti zadat na 2-5 let.
(26.10.2020 23:02)JosPr napsal(a): [ -> ]U tech ovecek predpokladam placeneho cloveka, ktery se vyrizovanim dotaci zabyva..Bylo by tak tezke mit na okresni urovni cloveka, ktery bude delat totez za penize z administrace pro ZO a OO? Trebas 30-50 kc/zadost...ZO by se s 1.D pak nemusela otravovat vubec,zadna razitka, hloupa potvrzeni, slo by to uplne mimo ni.
Ten človek na agentúre to pre ostatných registrovaných chovateľov robí za štátny plat . Dnes prevezme podklady od člena funkcionár ZO, skontroluje, dá pečiatku a zašle na agentúru. Tam žiadosť zase skontrolujú a bud ju vratia na doplnenie, alebo ju schvália. Všetko sa dá urobiť priamo = chovateľ - agentúra a tak to robia ostatní chovatelia. Navyše dostanú vyššie dotácie a nemusia podrobne a predpisovo dokladovať na čo ich použili. To sa vyžaduje len od včelárov a musel sa na to vypracovať predpis = NV. Panáčik na agentúre musí podklady spracovať bez ohľadu na členstvo/nečlenstvo a je jedno, či mu ich pošle ZO, alebo včelár.
Teraz je včelár bez ZO nesvojprávny, akože dobrovolne. A tak je to u 1.2.3. D
(26.10.2020 20:01)Frey napsal(a): [ -> ]Medak: odkaz na jeden z těchto spolků sem dal JosPr,
Bohemia Gall: pokud se v tom trochu orientuješ (vyzobávat to sem nebudu) srovnej náročnost a dotace pro chovatele např. 100 včelstev a 100 ovcí valašských s celoročním výběhem na pastvě, to jsou stokoruny ku tisícovkám,
Pokud se v tom orientujes, tak ovce jsou dotovaný přepočtem ne dobytčí jednotku, stejně e jako třeba koně. Pokud myslíš dotace na původní valasskou ovci, tak ta je zařazena do národního programu o uchování genových zdrojů, stejně jako Kraňska včela. Metodiku a podminky dotace najdeš na stránkách VUŽV Uhříněves. Rozdíl je ten, že dotace na ovce může pobírat kdokoliv kdo splní podmínky dotace, u včel pouze hádej kdo ..
(26.10.2020 20:01)Frey napsal(a): [ -> ]Mlha: Kde jsou tvé včeličky samotářky v a okolo insekticidy ošetřovaných polích? Kdo okolo nich opyluje? Naše desítky tisíc včel co držíme jako včelaři v úlech. A nechoď na mě s tím, že za úbytek opylovačů v přírodě mohou včelaři a jejich včely co jim jedí pyl. To by platilo v ideální krajině bez intenzivního zemědělství. Hmyz zmizel s postřiky na řepku ostatní jsou módní kecy.
Kdyby si problematiku alespoň trochu sledoval tak víš, že úbytek čmeláků, včel samotářek a opylovatelů obecně s převčelením přímo souvisí. Potvrdil to i ing. Titěra, že na územích, která byly odvčeleny (např. kvůli MVP, nebo v 80tých letech, kdy se tak chtělo zastavit šíření kleštíka) se najednou objevilo více ostatních opylovatelů. Zabývá se tím i Jakub Straka z Karlovy univerzity.
Tedy abychom se vrátili k tématu, dotace včelařům v žádném případě nepomáhají biodiverzitě, ani u opylovatelů, ani u AM obecně.
Hej Frey. Nemáš tak docela pravdu. Mlha mě předběhl, ale je to tak, jak píše. A ne jen on. Před časem tady kdosi psal osobní zkušenost po odvčelení oné lokality skrze MVP... Nebud zdechlý a dohledej si to.
Trvrzení, že dotace do včelařství přispívají k větší biodiverzitě je jako kdybys tvrdil, že podpora biopaliv a bioplynek vede k větší pestrosti ktajny. V důsledku toho všude jenom řepka a kukuřice - vše násobně více ošetřované POR, protože na to nejsou limyty, když to není k jídlu... Jsi úplně mimo.
Jediný, kdo má eminentní zájem na více včelařích a více včelstvech, je ČSV - čím více členských příspěvků a čím více poplatků ze včelstva a více vyplacených dotací, tím více love na rozhazování a plnější korýtko... Taková je pravda o včelařských dotací.
Sundej si růžové brýle a začni se dívat kolem sebe... Jakékoliv příliš intezivní hospodřství přináší vice škody jak užitku. A je úplně jedno, jestli pěstuješ řepku kukuřici řepu čirok či pohanku a nebo chováš ovce kráva kozy a nebo včely...
https://biooekonomie.de/node/100978
O kľko sa zvýšil počet včelstiev oproti roku 1989? Prečo nehynuli opeľovače aj pred r. 1989 ? Umelý chov opeľovačov supluje úbytok opeľovačov. Pri zachovaní biotopov by ani opeľovače ani včely neboli ohrozené a všetko by fungovalo ako predtým = bolo by miesto pre všetkých. Ak je konkurencia problém, tak by sa mal asi zakázať umelý chov včiel
. Mojich, aj tých vašich
Albert, srovnávání počtu včelstev před třiceti lety není vůbec smerodatné. Jáké se chvala včelstva co se velikosti týče chovaly tehdy jaké dnes? Dnes je na počet sosáčků které je potřeba nakrmit situace diametrálně odlišná od toho, co tu bylo před třiceti lety. Navíc ubývá zdrojů snůšky s pestrosti je to to samé. To jsou věci co jdou proti sobě, je to triviální rovnice
POCET SOSACKU> + ZDROJE_POTRAVY< + POR2= VELKY_PROBLEM
OK, tvrdíme to isté. Nezmenil sa počet sosáčkov, ale množstvo a kvalita potravy. Primárna príčina problemu nie sú včely. Tie trpia rovnako, ako ostatné opeľovače. V rovnici by sa mali zmeniť ostatné členy. Včelárske dotácie sú proporcionálne nižšie, než dotácie na intenzívne poľnohospodárstvo. Ak by sme mali tento deficit vyrovnať, musíme zasadiť 500 líp, jabloní, vziať si naspäť svoju pôdu a zasiať faceliu ...
A to všetko bez dotácii. Problém nie sú včely.
Albert, nechci se s tebou přít, ale počet sosáčků dnes a před třiceti lety nebyl stejný. Kolk včel se vleze do jednoho budečáku a kolik do pěti nástavků 39x24? Stejně?
Takže více jedinců včel medonosných znamená větší konkurenční tlak vůši ostatnímu hmyzu. Samozřejmě není to jediný problém, proti tomu jde na pestrost a úživnost...
A dotace? Jde to i bez nich - viz
Včelí hladovění, ted sedlák mluvil dobře...
Jinak souhlasím, musíme něco odělat sami - mám nachystané javory, jivy a lipy o víkendu se bude vysazovat, jako každý rok...
beekeeper...kam to chodíš vysazovat, podle čeho vybíráš místa? podél polních cest, na kraje polí/lesů, podél silnic?? já jsem letos nakoupil několik vrb, rozsázel je po zahradě, ale doma se to nesetkalo s velkým ohlasem (pozitvním)..
...radši by něco, co plodí/rodí a dá se to očesat a sníst.
Ale chtěl bych v sázení pokračovat někde mimo zahradu, ale nevím kam, ve smyslu nějakého systému. Legislativu neřeším, spíš je pro mne podstatné, aby to tak nějak dávalo smysl.
Kolem svojich stavišť.
Legislativu neřeš, ani komu co patří, prostě saď a smiř se s tím že ti někdo něco občas vytne a raduj se z toho co kde zůstane. A jestli to někdo vytne za dvacet let, tak dobrých devatenáct co to tam bylo. Sadit se dá skoro všude - kolem parkoviště kolem cesty v lese - ale s citem do prostřed lokuy a pole raději ne
A do volné přírody ne parkové rostliny, to je snad jasné, ale pro jistotu...
Když budeš řešit co komu patří a jaká je legislativa, tak nikdy nic po tobě nezůstane ale za tu ušetřenou dobu za běhéní a zišťování vysadíš les...
já mám stanoviště na zahradách
)
ale chtěl jsem přidat další stanoviště do lesa, ale když jsem psal správci lesa, tak do dneška mi neodpověděli. Ale stejně od lesa na zahradu to mám vzdušnou čarou cca 2-3km, ale zkusím se připomenout...dokud ten les ještě stojí
I v okolí zahrádek do půl kilometru se určitě najde vhodné místo pro výsadbu... Vrby na jaro to chce samozřejmě co nejblíže.
(27.10.2020 21:27)#beekeeper napsal(a): [ -> ]Albert, nechci se s tebou přít, ale počet sosáčků dnes a před třiceti lety nebyl stejný. Kolk včel se vleze do jednoho budečáku a kolik do pěti nástavků 39x24? Stejně?
Takže více jedinců včel medonosných znamená větší konkurenční tlak vůši ostatnímu hmyzu. Samozřejmě není to jediný problém, proti tomu jde na pestrost a úživnost...
A dotace? Jde to i bez nich - viz Včelí hladovění, ted sedlák mluvil dobře...
Jinak souhlasím, musíme něco odělat sami - mám nachystané javory, jivy a lipy o víkendu se bude vysazovat, jako každý rok...
Budečáky sa pužívajú stále a sú to dva nástavky. Koľko úľov má dnes 5 nástavkov tej istej miery ? Produkcia medu je v grafoch stále rovnaká, dlžka sosáčka tiež.
Je to prehnaný argument. Aj s Vašim argumentom je to stále rovnaký počet včiel v sezone - vid graf:
http://vcelky.cz/clanky/2016-hustota-zav...oj-od-1920
V horách sa pomer opeľovačov nezmenil, zdroje znášky sa zmenili len málo a napriek tomu tam hynú aj opeľovače aj včely.
Je mi líto, že nemám na diskuze zde více času (rád konfrontuji Mlhu s jeho pokrokovými názory), přikládám odkaz na článek o katastrofě vývoje hmyzích populací:
![[Obrázky: ziva02.jpg]](https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/ziva02.jpg)
Zdroj:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priro...katastrofa
Ve čtvercích představující území jižních Čech je zachycen úbytek vybraného hmyzu, vlevo stav k roku 1990, vpravo k roku 2018. Většinu území republiky pokrývají pole s intenzivní chemizací. Jak by za této situace vypada biodiverzita krajiny bez včel? Německé studie odhadují pokles hmyzu a tedy i opylovačů o 75%. Ano, dotace do včelařství podporují biodiverzitu. Masy opylovačů vytvoří více semen, ze semen vyraší více rostlin a stromů, více rostlin a stromů uživí více ptáků a zvířat atd..
Popírat roli včelařství jako významného kladného faktoru v krajinotvorbě je nejen podřezávání si větve sám pod sebou (Důvod?), ale i hloupost. To, že se část hmyzu po odvčelení do krajiny vrátí je pravda, ale za jakou dobu a s jakou efektivitou vzhledem k jeho úbytku a k opylování?
Vrati se pomerne rychle po odvceleni krajiny, zrejme to souvisi s potravni konkurenci,ktera dik ubytku vcel medonosnych prudce naroste v podobe nabidky potravy. Predevsim se zvysi pocty cmelaku. Pozoroval jsem to po celou dobu odvceleni regionu kvuli mvp. Ale tohle neplati jen pro opylovace, plati to i pro dalsi druhy zvirat, zvysena nabidka potravy se projevi narustem populace. Podobne se projevi i ubytek potravy,hlad zadne spolecenstvi nezmnozi. Takze on ten tlak na mnozstvi vcelstev neni jednoznacny,zalezi na uhlu pohledu. Nahrazovat ubytek desitek % opylovacu jen vcelou medonosnou je ponekud schizofreni pohled. Znicime chemii prirozenou biodiverzitu, ale umele ji budem zvysovat nahradnim zpusobem. Podivna je lidska logika.
To je schiza natahovačů rukou o dotace. Za těmi pomatenymi argumenty o biodiverzitě jsou jenom prachy a osobní zajem nenazrancu líných pracovat. Vždyť čerpat je tak snadné, stačí to jen zdůvodnit.