Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Uffff!

A gratuluju a bylo by potřeba to nějak dotáhnout, aby to fungovalo každému a vždycky.

---

(05.06.2019 17:36)Jiran napsal(a): [ -> ]Ano matecnik jsem tam nasel jeden vybehly a druhy jeste ne.

Vyrobil jste situaci typickou pro poroj. Kdybyste nechal jen jeden, nevyrojily by se, proč by to dělaly?

(05.06.2019 13:57)sobol napsal(a): [ -> ]K tomu pozorovacímu úlu-trubka bude předpokládám plastová,kde jsi ji sehnal? nebo jestli víš výrobce?

Tubus vcelku jsem nesehnal, až nedávno jsem ho někde na netu viděl, vyrábí se to, i když ta cena mě moc nelákala.
Tahle trubka je stočená z placaté tabule, spojená přes prkýnko se 2 drážkami. Dělal jsem to asi z 3 plexi a nahříval pistolí - never more, příště bych zvolil tenčí a ohebnější. V prkně jsou zároveň vyvrtané otvory pro trubky asi 3 cm v průměru = očka.
Musí se to opláštit něčím neprůhledným, jinak to nedělalo dobrotu a pořád chtěly skrz tubus ven.

(05.06.2019 14:41)BOBC napsal(a): [ -> ]A jaký je průměr trubky? Zkoušel si v tom zimovat?

Průměr tubusu je 40 cm. Zimovat jsem v tom zkoušel, ale nic moc. Spíš ale moje chyba. Záměr byl pozorovat čistě chování a vývoj samotného včelstva. Bez léčení, bez krmení... Moc to nedaly. Možnost ale je, nahoře je otvor na lahev a dole vyndavací síťované dno. Když jsem pak krmil, špatně jsem odhadl sílu včelstva a nechal z těch 8 oček otevřených víc, než bylo zdrávo - loupež.

Možná bych poprosil admina o přesun do odpovídajícího vlákna.

(05.06.2019 21:09)Jsem Michal napsal(a): [ -> ]........ Snahu o nalákání na otevřený plod jsem asi u sedmého pokusu vzdal, když se vždy vrátily zpátky na strom. ................

Michal

Díky za zajímavé zkušenosti. Otevřený plod ve spojitosti s rojema si v hlavě škrtám. Zbytečná práce navíc, je to jeden ze včelařských bludů, prostě nefunguje.
Naopak, vysavač si do hlavy ukládám jako možné řešení.

Otevru plemenac a v nem vidim sedet krasny roj To cloveka pohladi

Miroslave - neškrtej. Žádný blud to není.
Jen to musí mít svoje. I matku opustí a zůstanou u plástu s plodem.
Letos se mi to podařilo,ráno jsem nedaleko sebral klubíčko včel s matkou a přidal je do rojáku a v pohodě.
Do dnešního dne vystavěno a matka ploduje........
Takhle se sbírají roje z kmene , silné větve , plotu ............ F.V.

Z míst neumožňujících setřesení jako alernativa s částečně nejistým úspěchem je opatrné nabrání pár hrstí včel a přesypání do rojáku nebo do nějaké nádoby, podmínka je, že to vezmete s matkou, já to štěstí měl. Případně je motivovat k částečnému přesunu na lepší místo dýmákem.
Také podle zkušeností záleží na denní době. K večeru a když se snižuje teplota mi přelézaly aktivně a ochotně.

Vem roják dej do něj plod /vajíčka ,larvičky/ doplň prázdnými rámky a podsuň pod roj. Stačí do něj kosinkou smést pár včel.
Do hodiny jsou v rojáku. Nestarám se o matku ........... Oni si ji přivedou.
Jen když je to vysoko a dá se zatřást aby spadly včely dolů tak to položím na zem tam kam by to klubko mělo spadnout.
Úspěch u první varianty - 100%
Druhá varianta - 80 % F.V.

Měl bych dotaz:
V jednom úlu jsem našel cca 10 metečníků na třech rámcích. Všechny na spodní loučce, všechny zavíčkované. Při jejich vylamování jsem zjistil, že všechny jsou prázdné a mají dost silnou stěnu (cca 2 mm). Včelstvo nevypadalo, že by se vyrojilo.
Nenapadá vás, jak může taková situace nastat ? A jestli si z toho vzít nějaké ponaučení ?

Zkuste opatrně víčko. Bude odkrojené jak když Pepek námořník otevíral plechovku se špenátem. Pak ho někdy včely nějak zavřou a přilepí, že není vůbec poznat, že je mat vylíhnutý. Ale opatrná pitva takového matečníku odhalí, že je sice vosk na povrchu špičky matečníku celistvý, ale kokon je "odvíčkovaný" a víčko drží na tenké "stopce" nebo jak to nazvat. No jako u té konzervy, přece to znáte.

Takže se vám to vyrojilo do zblbnutí. Určitě rapidně ubylo včel, je to tak?

Letos jsem měl roje dva, pričemž s tím prvním jsem si docela užil. Poprvé mi sednul na kmen jabloně, naštěstí se jednalo o mladší strom takže, když jsem pod něj dal bednu a udeřil tyčí do kmene, tak se včely sesypaly kolem rojaku do kterého si pak do večera nalezly. V rojáku byla kromě mezistěn ještě souš s vodou a rámek s částečně zav. plodem. Druhý den když přijedu z práce jdu na kontrolu a včely u sousedů na stromě jen část jich zůstala na plodu, kde začaly vytahovat matečníky . Tak zas nanovo, ted už sedli na větev, tak šli zklepnout lépe. Třetí den se situace opakovala včely zase pryč a sedli zase u nás na hrušku. Tentokrát jsem je ještě večer přesypal do nástavku a česno opatřil ustrřiženou mm aby nemohla matka ven a ted už teda dobrý... Ty mě teda potrápily, navíc jsem u tohodle včelstva rojeni původně nepředpokládal, protože je tam loňská matka, kterou jsem si přivezl z exkurze od chovatele který rozchovává od insem. matky Havlínské a říkal že s rojením je to mírné, navíc toto včelstvo bylo po jaru podstatně slabší, ale podle toho množství včel to hódně rychle dohnaly. Tu matku mám teď v tom usazenym roji, ale na chov si ji určitě nenechám. Musela se asi někde blbě spářit s nějakými nepřizpůsobivými, protože od tohoto pána již jednu matku mám(2016) a zatím spokojenost... ... nějak jsem tomu rojení moc nepřišel na chuť, jednak práce navíc, ale co mi vadí víc tak že vždycky v dobu kdy se mi to nejmín hodí

Když jsem tu nedávno jasně napsal, že roj se má vždy chytat do prázdného rojáku, dát do sklepa a nebo aspoň do tmy "zcelit" (jako smetenec) a že se roji nikdy nesmí dávat plod kvůli moru (doporučuju si ty moje argumenty najít), a ani zásoby, mnozí mi tu napsali, že jsem hloupý a tak dále (i když asi volili jiná slova).

Neomlouvejte se mi vy všichni chytří jak rádio, na co, já to unesu.

A stačilo tak málo, abyste je chyt do prázdného rojáku, počkal aspoň 24 hodin a vysypal do vystrojeného úlu jenom mezistěnami, loňskými nedostavěnými mezistěnami a různými "poklady" a doprostřed jim dát jednu prázdnou souš aby matka mohla hned začít klást (když je to prvoroj, samosebou). Souš doprostřed je dobré dát i poroji. Ale bez zásob a nedej Bože plodu!!!!!!!!!

Někdy utíká roj i ze správě vystrojeného úlu.

A vždy se najde několik bohorovných mudrců co tvrdí, že oni to tak dělají (chytají s plodem a zásobama) a vždy dobrý a že jsem hloupý. Je na vás, komu budete naslouchat. V žádné staré knize to není popsané jinak, než tvrdím já. Stačí si to v zimě načíst. A paltí vždy tato klasika: Jak to říkám já funguje vždy a nebo v 99%, jinak hrozí velké riziko i několikerého prchnutí roje zase zpátky na strom. Plod jen tehdy, když je roj třeba na zdi nebo na kmeni, odkud nejde setřást ani smést a je to výjimka s rizikem, že to asi nedopadne - o tom jste se přesvědčil teď a asi si to už budete pamatovat.

Roj nepotrebuje do sklepa a nie je na to dôvod. MVP je len strašiak z ktorého sa všetci obávajú a robia všetko možné aj nemožné. A nenapísal som že ste hlúpi! Roj sa začína prikrmovať keď nieje znáška na druhý deň a verte tomu že dokážu stiahnuť aj 3,5 l sirupu za noc alebo deň. Podnecovat sa môže aj od rána ako aj všetky včelstvá na včelnici a nemusí mať roj letáč.

Nemám s rojením včelstev žádné velké zkušenosti. Tak nevím zda bude má rada co platná. V době mých začátků samostatného chovu jsem u rojů postupoval stejně jako to dělal můj otec. Roj sklepl do rojáku a ten před uzavřením vybavil cca třemi rámky s příčně půlenými mezistěnami, úřezy, které vkládal do rojáku střídavě. Roj po stažení uzavřel, větrání otevřel naplno a dal do studeného prostoru a tmy - sklepa. Třetí den již roj měl částečně vystavěny vložené úřezy mezistěn a do nich i uložené přinesené zásoby. Takto roj prostě ten třetí den navečer na těchto vlastních plástech přeložil do připraveného úlu, který doplnil nyní již celými mezistěnami. Krmítko plnil následující den brzy ráno. Nepamatuji, že by jakýkoli roj z nabídnutého úlu odletěl. Někdo také roje usazuje náběhem. To je také nádherná disciplína, ale někdy není úspěšná, ale to hledání do česna pochodující matky na náběhu je vzrušující. Zkrátka včelstvo má své vrtochy. To proto, že nečte zdejší "včelařské fórum". Tak se někdy nechová podle našeho přání. Čerstvé zkušenosti nemám. Roje mívám velmi sporadicky. Asi to neumím.
Tak ať vám roje neuletí.
JK

Ja som stovky rojov chytil a žiaden z úľa neuletel a bol taký rok že som za deň ich chytil normálne 17. Teraz je na to len spomienka " Ako to vtedy bolo".
keď bol roj vysoko tak som strčil do brokovnice SG náboje, 6,3 mm - 10 mm broky na jednu ranu alebo opakovane som odstrelil konár jak ruka hrubý, na roj som hodil bleskovo plachtu a priložil rojnicu. Stiahol a otriasol som plachtu a roj sa už valil do rojnice.

(07.06.2019 14:33)tom.50 napsal(a): [ -> ]vysypal do vystrojeného úlu jenom mezistěnami, loňskými nedostavěnými mezistěnami a různými "poklady" a doprostřed jim dát jednu prázdnou souš aby matka mohla hned začít klást (když je to prvoroj, samosebou). Souš doprostřed je dobré dát i poroji.

.
Dávám jen MS, ale zajímalo by mne, proč souš zrovna doprostřed. Těch rojů, co zfleku obsednou kompletní nástavek po šířce a odzhora dolů moc nebývá.
Zatím jsem nevysledoval zákonitosti v oblibě levé-pravé, ale i při vysypání na prostředek včely častěji přimknou k některé straně a spíš se i zpočátku po uklidnění prověsí do podmetu. Většina rojů mi lezla vlevo.

Už jsem to tu mnohokrát psal.

Včely by v dutině stavěly úhlopříčně a v 19 ze 20 případů se přimknou ke stěně levé z pohledu když stojíte za úlem. Proto se má i u studené stavby dělat česno u strany. Proč se mě neptejte, nevím to. Myslím, že to bude kvůli siločarám mag pole.

Nevím jak kdo. Já mám podmet vysoký vždy 18 mm a česno přes celou šířku úlu. Když to uděláte taky tak, samy vám ukážou kde vyletují a přistávají nejvíc a bude to skoro vždy vlevo (když koukáte na úl zepředu tak logicky vpravo). Když je nutné česna zúžit, zmenšuju je od pravé strany. Na zimu dám zástrčky s výškou 6 mm proti hlodavcům a zase přes celou šíři, kde zasednou na zimu už je v tu dobu (září - říjen) rozhodnuto. Mám hodně TS a tam na tom záleží úplně stěžejně! Tedy u míry vysoké 24, u třicítky a vyšších měr by to asi nevadilo.
Tak to máte celé, spokojen?

Souši dáváme doprostřed proto, že tím určujeme (nutíme je) kde mají začít. Nutíme je proto, že včelstva chováme a ne že je necháváme dělat si co chtějí, jinak se to tuším jmenuje zootechnika. Nutíme něco nebo někoho v jeho zájmu, aby z něj něco bylo. Jestli tušíte, že narážím na školství, tak bingo! A že to nesouvisí? Ale to víte že ano. Jestli chceme mít max užitek ze včel, nenecháme je dělat si co se jim zachce a já jen naznačil, že to neplatí jen u včel.

I já dávám roji jen M, "poklady" nemám, naučil jsem se "neprodukovat" nedostavěné mezistěny (protože ve většině let nemám roje /nebo je nechytnu/) a nikdy nevytáčím vysoké dílo a tak nemám ani poškozené rámky, na které bych roj usazoval. Na nízké je neusadím nikdy, ty musí být panenské.
Ale stane se mi, že mi třeba upadne truhlík s vylepenými mezistěnami a ty se poškodí... A nebo se najde vysoká panenská souše a nebo výjimečně přes veškerou snahu i ta nedostavěná se zkaženým pylem. To "odrápu" abych jí zbavil toho ztvrdlého pylu (a potmelených okrajů buněk, to nechce normální vč dostavět a raděj se jí matka vyhýbá), pak tomu říkám "drápák" a to vč moc nechce, roj to ale postaví dokonale a rád.

---

Merkuri, vy jste sedmilhář s tou flintou a tím počtem rojů, hele, proč jste si nepořídil ke každému úlu ještě jeden medník aby bylo rojů méně? Jednou jsem chtěl po kámošovi myslivci taky jako mladej sestřelit roj, vyčetl jsem to ve Včelárovi (nepsal jste to tam vy?). On to odmítnul protože ten velký brok letí daleko a někde dopadne! Vysvětlil mi, že nikdo rozumný to neudělá.

Ale pobavil jste mě opět. To musím uznat.


Pane Křapko.

Usazovat náběhem se dělalo. Jednou jsme mámě usazovli s bráchou roj. Maminka, tehdy už dost přes 70 let, každou včelu, která hned nepochopila kam má jít, popostrčila prstem, láskyplně na ně mluvila...

A brácha poznamenal: "Kdyby měla každá včelička ručičku, odvedla by jí za ní naše maminka domů."
Taky rád vzpomínám...

To, že jste to tu mnohokrát psal, se bohužel i při pročítání historie vláken lehce přehlédne. Řešili jsme to jinde tím, že ze starých zpráv moderátor dělal FAQ, ovšem u včelařů silně pochybuji, že někdo dokáže udělat smysluplný univerzální FAQ, možná hlasováním obdobně jako u příspěvků dát nějakou váhu radám a zkušenostem.

Používám pouze studenou stavbu, česno po celé délce nástavků, dna si dělám z toho, co mi přijde pod ruku, většinou hranoly ca 60x60mm, co se používají jako prokládka na větší řezivo, beru si je zadarmo, když kupuji prkna. Očka jsem přestal dělat, včely je preferují, česno často zcela ignorují a při nárazové snůšce je u oček fronta. I silné roje, které mi obsedly kompletně nástavek preferují k vylézání levou stranu česna (při pohledu zezadu).

Když jsem loni převáděl včelstvo z 39x24x11 na 39x30x13, nechal jsem tam část rámků 39x24, na jaře v nich byl plod, tak jsem je vyměnit nemohl a následně si pod nimi do podmetu postavily dílo, které bylo orientované zhruba pod úhlem 45st. směrem k levé straně česna. Toto se mi podařilo zrušit až po vyrojení, když i z těch jazyků vyšel kompletně plod a nová matka ještě nekladla.

Mimochodem, tohle vyrojené včelstvo s mladou matkou má teď před lípou plné asi 1,5 medníku 39x17x14, v průběhu května jsem z něj odebral 4 rámky 39x30 (nahrazeno MS) kompletně zalité sladinou pro dokrmení jiného roje. A 4 staré rámky 39x24 s jazyky jsem nahradil 39x30 s MS. Kromě medu tedy celkem slušná obměna díla.
Roj tohoto včelstva (1.5.) s původní matkou, usazen do nástavku 39x30x11, mezistěny pro rámky 39x24, dokrmil jsem po usazení jednorázově přibližně 2,5kg cukru +1,5l vody. A roj měl 16.5. téměř dostavěn odzhora dolů nástavek 39x30x11 (s ohledem na květnové počasí myslím dobré) , 4.6. jsem jim odebral 3 zavíčkované rámky s plodem na téměř celé ploše rámku 39x30 na podporu jiného včelstva.

Jinak se včelami si také povídám, kdyby mě někdo pozoroval u úlů, tak si poklepe na čelo.

Mám raději TS, vč jsou na ní většinou lepší a nebo stejná a pohodlná práce je pak benefit navíc. U krajních dělám SS. To proto, že jsou roky, že je na jaře lepší to a jiné jaro zase ono. A hlavně, furt mi vrtá červíček pochybnosti co dělám špatně, že nemůžu přijít na to, že by SS byla nějak lepší. Mám dojem, že LL, když nadělal úly z obalových beden, prostě nevymýšlel optimální úl, ale přizpůsobil se velikosti beden, které se odvinuly od velkosti zboží, od kterého ty bedny za odvoz byly. Když pak vyschnul zdroj beden zadarmo (asi žádná velká kvalita když to byly obaly na jedno použití), ale v provozu byly tisíce rámků a tisíce nástavků z obalových beden, tak se vyráběly nástavky v tom parozměru a teprve pak vznikly výkresy Langstrothu, kterými se langisti tak rádi ohánějí. Takže SS nebude nějak lépe odpovídat životu včel (tomu by odpovídala úhlopříčná orientace a když už hranatý prostor, tak čtvercový půdorys), bude to nejspíš jen tradice vzniklá nějak jak píšu výš.

Nechci se hádat a rozpoutávat spory se zarytými příznivci amerického úlu.

Vcely staví vždy studenou stavbu. Sednou si do rohu co nedal od cesna a plasty pak staví směrem k cesnu rak aby do nich šel vzduch který plod potřebuje. Boční zásobní plasty k cesnu směřovat nemusí ale prostřední plodové ano. My to hodnotíme podle nastavku ale rozhodujici je vzduch do plastu. Kdo má studenou stavbu a cesno či očka uprostřed má plodové hnízdo symetricky na obě strany jestli má Tom 50 studenou stavbu a cesno při straně měl by mít plod posunuty k cesnu a více zásob v ramcich od cesna. Je tomu tak pane Tom 50?

Tome,
mě ten Lang taky připadá,že byl vymyšlen kvůli technologii zpracování medu+manipulaci s nástavky......
V našich zemích se úly vymýšlely spíše kvůli potřebám včel a včelařů a u Langu je to naopak...

mám pár polonást/39x17/ a tohle odvíčkovat růčo je opravdu opruz,to takový odvíčkovač......