Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Takovýho macka jsem ještě neměl. To bude nějaká hypertrofovaná matička

Velkej matečník neznamená velkou matku..O velikosti matečníku to není....

Ono to taky může znamenat velkého trubce nebo sjetou larvu matky, podle mě ten matečník nebude v pořádku. Tak velké buňky mi staví na trubčích larvičkách.

jsem začínající včelař, před 8 dny jsem usadil roj od kamaráda do úlu na 11 mezistěn, pravděpodobně to byly dva poroje na jedné větvi a pravděpodobně se dvěma matkami-neoplodněnými. V úlu-nástavku /11r./ staví jedno včelsto vpředu na 3-4 rámcích /39x24/ a druhé v zadu na 3-4 rámcích /mezistěny již vystavěny/, uprostřed je relativně volný prostor /3-4mezistěny/, prosím o radu jak nejlépe s tímto naložit? Oplodňáčky nemám, včely jsem zakrmil cca 3 kg 1:1, teď již bez krmítka, je snůška, děkuji za radu

...nechaj to na včely...

Vcely si vyberou samy az dostavi k sobe.Taky se obe nemusi vratit z oplozovaciho letu atd.

Ok děkuji všem

Zkoušeli jste prosím někdo v situaci, kdy z okolností (zjištěna rojová nálada) bylo více než málo pravděpodobné, že se včelstvo/-a na stanovišti vyrojí, použít v blízkosti úlů umístěný prázdný nástavek, krabici s otvorem, rojáček či něco jiného, co by si včely, které se začnou rojit, vybraly jako místo pro své usazení, a mohlo by se tak předejít nahánění roje, usazování roje a případně i ztrátě roje?

Já jsem o tomto postupu jen četl, ale žádných praktických úspěchů jsem se nedočetl, tak jsem se chtěl zeptat, jestli jste to někdo zkoušel a pokud ano, tak s jakým výsledkem.

Mam strom kam si sedaji roje. Rikam mu Rojovnik. Na nem mam ramek s dilem jako past. A funguje to.

(17.06.2020 12:28)TomasK1 napsal(a): [ -> ]Zkoušeli jste prosím někdo v situaci, kdy z okolností (zjištěna rojová nálada) bylo více než málo pravděpodobné, že se včelstvo/-a na stanovišti vyrojí, použít v blízkosti úlů umístěný prázdný nástavek, krabici s otvorem, rojáček či něco jiného, co by si včely, které se začnou rojit, vybraly jako místo pro své usazení, a mohlo by se tak předejít nahánění roje, usazování roje a případně i ztrátě roje?

Já jsem o tomto postupu jen četl, ale žádných praktických úspěchů jsem se nedočetl, tak jsem se chtěl zeptat, jestli jste to někdo zkoušel a pokud ano, tak s jakým výsledkem.

Tohle funguje docela dobře. Jeden můj známý takto za sezónu nachytal asi devět rojů a ani jeden nebyl od jeho včelstev. Prostě jim vystrojil nástavky do kterých umístil pár souší a mezistěn.
Potřeboval rozšířit a má "štěstí" že má v blízkosti včelaře, který má za jednu sezónu, klidně několik desítek rojů.

Každý rok odevřu dva tři historické univerzály zděděné po předcích a dám do nich tři nejstarší souše na vytavení a skoro každý rok se tam nějaký roj usadí a většinou ne můj...

Funguje to dobře. Chytám takto roje často. Jen ze zkušenosti taková "přichystaná bedna" musí být minimálně 15 m od stanoviště (včelína v mém případě). Když jsem to měl blíže, vlastní se tam moc nechtělo ale cizí roj parkrát přišel.

Na cudzie to funguje preto lebo tie už hladajú miesto na usadenie. na vlastné by to fungovalo v tedy keby sa úl už vyložil keď začína prví prelet včiel na včelnici a do úla dať feromonnu látku v ampulke čo sa odparuje pre matku. Zato že je tam pach tak to láka vyrojené včely.

díky všem za sdílení zkušeností z praxe. Pokud to zafungovalo tak mi to přijde jako dobrá pojistka navrch všech klasických protirojových opatření, případně při nedostatku času i jako možná sázka na skoro jistotu, že aspoň vlastní včely neuletěj.

Já letos usazoval tři roje - dva provoroje se zavěsily jeden ve vzdálenosti 37m směrem dopředu vpravo (na 2. hodině) od úlu na nízkém stromku ve výšce mezi 1-1,5m, ukázkový hrozen, krásně šel sklepnout do rojáčku. Druhý prvoroj byl od úlu 12m směrem zcela doprava v linii úlů, opět ve výši cca 1,5m, ukázkový hrozen obalující tenkou větev, takže i s větví šel do kýble a pak do nástavku (dva roje v jeden den...). Tyto dva roje jsem dostih díky upozornění sousedů, respektive ten jeden, protože se napřed usadil u nich za plotem a pak přelez zpátky domů, druhý roj jsem objevil, když jsem šel pro rojáček. Třetí byl poroj a ten odletěl na strom 31m směrem dopředu vlevo (na 11. hodině) od úlu, jen se usadil blbě v nízké rozvětvené jabloni, tak se sundaval blbě, ale podařilo se sklepnout do kýblu a pak přesypat do nástavku matku, takže do hodiny tam byly i zbylé včely a byl klid. Ten jsem sledoval od začátku, co to začlo, náhodou jsem byl u toho.

Čtvrtý roj=poroj, se usadil opět ve vzdálenosti 12m dopředu (na 1. hodině) od úlu, na zemi pod stromem. O ten jsem málem zakop, málem jsem do něj šlápl, člověk nekouká pod nohy protože tam nečeká roj...

A pátý roj/poroj?, který mi hlásil soused, že prý letí od úlů, se nepodařilo dohledat, ten prý letěl směrem za úly a musel odletět výrazně (podle toho jak to popisoval soused) dál než předchozí. Možná to byl poroj, případně roj, který se již stěhoval a pokračoval po mezipřistání před úly někam na lepší místo.

Každopádně podle zde popsaných zkušeností kolegů s připraveným nástavkem/úlem/rámkem s dílem a v kombinaci s mými zkušenostmi se zdá, že tento postup může být fakt dobrým opatřením ne proti vyrojení, ale proti ztrátě roje, respektive o dost může snížit riziko ztráty roje.

Tak pro sichr to připravím a někam pověsím. Těch 5 rojů/porojů bylo ze 3 včelstev...tak snad už si daj letos pokoj.

---

merkuri: a když se to připraví preventivně a nechá se to někde nedaleko od úlů, nevyprovokuje to vyrojení, když tam budou ty feromony?

merkuri: a když se to připraví preventivně a nechá se to někde nedaleko od úlů, nevyprovokuje to vyrojení, když tam budou ty feromony?

Nie nevyprovokuje.

Najlepšie protirojové opatrenie je robiť oddělky a pelochyty. Zo 100 včelstiev môže biť max 7 a menej vyrojených keď sa to poriadne podchytí.

dobře, oddělky jako protirojové opatření chápu, ale jak/čím/ v čem spočívá protirojové působení pylochytů? můžeš mi to prosím vysvětlit? díky.
začal jsem včelařit loni koncem léta s oddělky, takže zkušeností mám málo, a sběr pylu jsem vůbec zatím neřešil, tak tomu nerozumím.

Protirojová opatření: dostatek místa pro kladení matky = úlový prostor raději větší než menší, dostatek stavebních rámků, prozebrování zavíčkovaných oblastí plodiště otevřený plodem, případně MS při současném rozšiřování plodiště, či tvorbě oddělků. Ve 2.pol. dubna a v květnu zvýšená pozornost při naražení misek. Letos 1x vylamovány matečníky u jednoho extrémního včelstva, u jednoho risknuto ponechání matečníků, byla TV. Celkem rojů 0.

Zajímavé téma s tím lapáním rojů do připraveného "lapáku". Už se tu psalo, že by to mělo být cca 15 m od úlů.

Ale co třeba orientace česna? Např. stejně jako úly? Nebo proti úlům?
A dát to spíš na strom do výšky, nebo pod strom do stínu, nebo na volnou plochu?
A spíše do trasy letu včel, nebo mírně bokem, kde se včely moc nezdržují?
A nějaké další fígle? Má někdo vyzkoušené tyhle detaily?

A to věčné téma oddělků. Jak velké oddělky dělat, to mi nejvíc vrtá hlavou? Dá se to nějak vztáhnout třeba k ploše plodu? Nebo je nějaké jiné orientační pravidlo?

Díky za odpověď všem.
Bob

Pro tvorbu oddělku jsem si stanovil pravidlo, aby převažoval otevřený plod nad zavíčkovaným a podle toho odebírám.

Nejlepší protirojové opatření je stanoviště se stálou snůškou od jara do léta.