Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Fumigace
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Já si myslím že posunout druhou fumigaci o týden později je lepší než o den dřív, ale to je jen můj názor. Navíc si myslím že první léčení u č.1 nebylo úplně účinné a proto ty počty spadu. Mám dojem že jste si léčbu dělal sám a vzhledem k tomu že včelaříte teprve rok mohlo dojít k nějaké nepřesnosti.
Při fumigaci jsem postupoval dle přiloženého návodu k použití. Jak píšete, fumiguji letos poprvé, takže žádné vlastní zkušenosti a finty zatím nemám. Chyba by mohla být, že oddělky ještě mohly plodovat. Ale o větším spadu při druhé fumigaci zde psali i jiní zkušenější kolegové.
Ze spadu ve 2. kole bych nervozní asi nebyl, ale spíš ty desítky po 3.fumigaci. Kolik bylo stupňů 26.10, když si dělal tu první? Podle mých záznamů 25.10. přišlo rapidní ochlazení, ale nevím jak na Blanensku.
V příspěvku http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Fumiga...2#pid36032
jsem vkládal předpokládanou časovou osu zavíčkované plodu pro svoje oddělky s předpokladem zastaveného plodování s nástupem ochlazení 25.10.. Nikdo to nekomentoval slovy, že jsem vedle jako jedle, tak snad to není úplně zcestné.
Z toho je vidět, že pokud bylo druhé ošetření 4.11., tak trefil ses do doby, kdy bylo zavíčkované vše nakladeno mezi 15.-25.10, kdy bylo celkem pěkně a matky mohly jet jak šicí stroje. U oddělků pravděpodobné.
14.11. už jsi mohl mít ošetření bez přítomnosti zavíčkovaného plodu ( pokud i u Vás byl zlom počasí 25.10.), a to se teprve dorazily ty VD schované pod víčky při předešlých dýmeních.
Můj ryze teoretický, žádnou praxí nepodložený, názor. Sám jsem počkal i přes nedoporučení důvěrníka s 2.fum na 17.11. a zda to bylo dobře, ukáže až 3. kolo (aerosol).
Ono to ani tak nebylo cíleno na tebe jako spíš na reakci která následovala

(18.11.2012 17:09)Pavel Zajicek napsal(a): [ -> ]No co k tomu dodat, mate jeste porad ten pocit, jak jsou nase metody, postupy a hlavne ucinne latky na svetove urovni ? A to se jedna o oddelky !!!

Prostě účinnost látky bych neposuzoval podle léčby kterou prováděl někdo sám a poprve. Proč to nedělal někdo jiný nevím, ale ani pak bych to nesváděl na metodu a postupy. Ty mohou být sebelepší, ale provádějí je následně jednotlivci a ty k tomu budou přistupovat vždy různě.
26.10. bylo kolem 10 °C. Včely byly v uličkách.

Jako začátečník se k účinnosti a metodice léčení nehodlám vyjadřovat. Chci najít kde jsem udělal chybu, napravit ji a poučit se pro příště Smile.
Spad od 16.11. je 8,4,16, tak že budu muset provést ještě jedno léčení Sad.
V sobotu 8.12. mi mají přijít fouknout aerosol. No mě se to zase až tak moc nehodí, navíc ještě ve čtvrtek u nás hlásí až 12°C, tak mě napadlo, že bych udělal normální fumigaci a letos bez aerosolu. Navíc v máse už ochladit, takže pravděpodobně foukat do včel acetonConfused. Včely určitě nejsou v těsně v chomáči. O víkendu jsem dával zábrany pro myšákům a jen jsem klepl šroubovákem do očka už se na mě vyběhly podívat. Navíc na podložkách, které každý týden kontroluji byly i popadané pylové rousky, takže dokonce létají a nosí.
Druhou fumigaci jsem dělal 17.11., takže odstup by byl 12 dní.
Po druhé fumigaci 3 ze 4 oddělků 1 VD/týden , ten 4 čtvrtý 87/1d, pak 30VD/týden.
Je nějaká výhoda aerosolu oproti fumigaci, tedy něco za co by stálo na něj počkat?
Pár výhod aerosolu proti fumigaci by se našlo: Je to rychlejší (podle konstrukce úlu), může být větší zima...
Ale i nevýhod: Mám namíchané léčivo a musím ho zpracovat (domluva s ostatními včelaři), tahám s sebou kompresor...
Ale pokud bude nad 10°C, tak Ti nikdo nemůže zakázat zapálit ve včelách pásek.
Jsou tací, co tvrdí, že je fumigace proti aerosolu účinnější, ale to nejsem stavu posoudit.
Nevím, že by v nějaké vyhlášce bylo napsáno (u nás na Vysočině určitě ne), že poslední ošetření musí být provedeno aerosolem.
Já teprve teď fumiguji po druhé. Včely okolo domu ještě nejsou, ty co jsou v místech kam bych se za sněhu dostal hůř jsem včera večer raději udělal, abych tam nemusel na sněžnicíchSmile
(27.11.2012 22:42)Tomáš Plevan napsal(a): [ -> ]Pár výhod aerosolu proti fumigaci by se našlo: Je to rychlejší (podle konstrukce úlu), může být větší zima...

Ale dělat 3/4 minuty dvounástavkové včelstvo a třeba 60včelstev na stanovišti, taky není žádná havaj. A pokud budeš dělat aerosol i s vodou, jsou to 2 a 3/4min.na včelstvo. A to záda brečí. Ony vlastně, za chvíli brečí i u acetonu.
Obdiv těm, co skoro za hubičku, s aerosolem, jezdí léčit včelstva ostatním.
DonPepe napsal(a):ten 4 čtvrtý 87/1d, pak 30VD/týden.

Pokud bude 12 st, vůbec bych neváhal a normálně fumigoval. V tom případě nezapomeňte odvolat toho maníka s aerosolem, ať k Vám zbytečně s celou aparaturou nejezdí.
Ten čtvrtý oddělek se mi moc nelíbí. Spad po 2. fumigaci toho ještě nemusí moc říkat, včely letos plodovaly neobvykle dlouho a tak se Vám mohli vylíhnout roztoči ještě mezi 1. a 2. fumigací.
To, co se mi nelíbí, je přirozený spad za další týden.
Až budete odebírat měl na vyšetření, pečlivě ji u tohoto oddělku prohlédněte a jestli tam roztoči budou, proveďte v předjaří nátěr plodu M1 Aer a k tomu hned fumigaci. Pochopitelně je nutná teplota nad 12 st.¨
Teď tedy zfumigujte a doufejte, že ten 4. oddělek vyzimuje.
P.S. Při takto relativně pozdní fumigaci je velmi dobré po zapálení pásku chvilku bubnovat na stěny úlu, aby se včely co nejvíc rozlezly.
No nevím jestli je to přirozený spad. Fumigoval jsem v sobotu kolem 13:00 a kontrola v eděli kolem poledne. To bylo těch 87 kousků. Další kontrolu jsem mohl udělat až po týdnu v sobotu a to jich tam bylo těch dalších 30. Ale klidně mohli napadat ještě v neděli odpoledne, to nejsem schopen určit.
O ten oddělek mám strach každopádně, protože ještě v listopadu tam byli trubci a zdá se mi, že se zase rozplodoval ( orosený strůpek apod. ) u ostatních to nepozoruji.
(19.11.2012 14:16)Z.Ch napsal(a): [ -> ]Ono to ani tak nebylo cíleno na tebe jako spíš na reakci která následovala

(18.11.2012 17:09)Pavel Zajicek napsal(a): [ -> ]No co k tomu dodat, mate jeste porad ten pocit, jak jsou nase metody, postupy a hlavne ucinne latky na svetove urovni ? A to se jedna o oddelky !!!

Prostě účinnost látky bych neposuzoval podle léčby kterou prováděl někdo sám a poprve. Proč to nedělal někdo jiný nevím, ale ani pak bych to nesváděl na metodu a postupy. Ty mohou být sebelepší, ale provádějí je následně jednotlivci a ty k tomu budou přistupovat vždy různě.

Diky sublimace KŠ se da krasne posoudit ted v bezplodovem obdobu ucinnost Amitrazu, takze vim, o cem tady pisu.

P.
(13.11.2012 17:52)PetrM napsal(a): [ -> ]Varianta 1 podle pana Čermáka

(04.10.2010 22:43)Čermák Kv. napsal(a): [ -> ]Vysoký podmet umožňuje vyvěšení létavek ve dnu, které tak nezpůsobují tíseň v hnízdě, působí tedy protirojově. Lze v něm s výhodou fumigovat - doutnající knot s hřebíkem se odzadu dá rychle zavěsit do jednoho z plástů nad spodní laťku rámku.

[Obrázky: attachment.php?thumbnail=113]

Pásek jsem přišpendlil připínáčkem na zadní díl dna. Trochu jsem se obával, aby dno nechytlo od pásku.
Metoda zajímavá, ale díky manipulaci s připínáčkem zdlouhavá. Ovšem doba této aplikace se nadá srovnávat s oficiální metodou, kdy člověk musí vlézt do včel, odebrat rámek a po aplikaci opět do nich lézt.
Po návratu z druhého stanoviště jsem kontroloval, jak dopadly pásky a odebíral jsem připínáčky. Byly totálně zaolejované a černé od kouře. Myslím, že jsem si do těla zanesl něco Amitrazu, co jistě zůstal na připínáčcích. Navíc jsem měl úplně černé prsty.

Když jsem používal fumigaci spodem, měl jsem následující metodu.
- Místo připínáčků jsem si udělal z drátu "šibenici" na kterou napíchnu pásek, zapálím a zasouvám s podložkou doprostřed. Mám dna po vzoru Nerad, tak jsem neměl problém se zasunutím.

Přešel jsem, ale na fumigaci vrchem. Dělal jsem několik pokusů a vyšlo mi: vyšší spad při fumigaci vrchem než u fumigace spodem.
(16.11.2012 17:05)Scipio napsal(a): [ -> ]LuPo potrbujes tak okolo 21.11. urobit este jedno liecenie, aby si mal spad cca. 0-5 roztocov. Najlepsie pouzit varidol. Mozes to v pohode urobit aj pri teplote okolo nuly.

tak jsem provedl další léčení 28.11. a spady jsou následující:
1vč. 75 VD po 48h
2vč. 8 VD po 48h
3vč. 20 VD po 48h

Nejslabší oddělek č.1 si užívá teplého počasí a je oproti "sousedům" hodně aktivní.
(17.12.2012 7:43)KaJi napsal(a): [ -> ]Jo jsou roky kdy v listopadu udeří mrazy a nepoleví - pak kompresor v ZO má odůvodnění. Ale vytahovat jej letos? Proč. VždyŤ před 3 týdny bylo ještě počasí.

Co třeba proto, že před třemi týdny ještě včelstva plodovala, zatímco teď po období mnoha mrazivých dnů zřejmě bude ve včelstvu plodu o poznání méně, nebo dokonce vůbec žádný? Idea
Jak víš, že před 3 týdny plodovaly? Podle metodiky, měl by plod před 2 fumigací rozdrásán. A to i před třetím léčením, a je jedno čím.
Kdopak tohle asi vymyslel? Nebude to tím, potom i těch 27%.Big GrinBig Grin
Zjistit, že včelstva plodovala nedá až tak moc práce. Stačilo se nyní po tom ochlazení podívat na podložky a vidět vynošený plod, někde i larvičky. Navíc jsem před měsícem v jedněch včelách musel provést rychlý zásah a plodovaly na dvou rámcích, celková plocha plodu cca o velikosti pěsti. A odložením posledního ošetření na prosinec (a klidně i na jeho druhou dekádu) se lze vyhnout té nutnosti drásat plod, aby bylo dosaženo co nejvyšší účinnosti. Každý si ale může vybrat, samozřejmě.
Ale, už před měsícem jsi měl drásat. A všechny. Nemáš se co vyhýbat nutnosti, případně si vybírat.Big GrinBig GrinBig Grin
To není nic proti tobě, jen poukazuji, jak někdo zodpovědný přemýšlí. Tohle dodržovat, tak může stoupnout i % úhynů.
Samozřejmě, mít přehled a vlastní rozum je víc než přínosné pro včely, jak debilní nařízení.
Jen by mě zajímalo, kdo toto dodržuje.
Dobře, chápu tu nadsázku.

Ale právě proto, že to nikdo nikdy takto poctivě dělat nebude, je myslím třeba na to jít s rozmyslem a snažit se trefit aspoň s tím posledním ošetřením do období, kdy včely už neplodují a ještě po slunovratu nezačaly... Ne vždy se to povede podle představ, to je jisté. Ale empiricky vzato se několik vhodných dnů v prosinci najde vždy.
Mám tu zkušenost, že zjišťování plodujících včelstev před druhou a třetí fumigací (aerosolem) podle známek na podložce, nebo měřením teplot, podle poslechu či jinými eskamotérskými postupy není spolehlivé. Jistě, že mezi námi žijí i machři, kteří to prý umí. Pro nás ostatní neumětele však platí, pokud budeme dodržovat nařízení, jen fyzická kontrola zimujícího včelstva a lžíce na odstranění zavíčkovaného plodu či vidlička. Pak máme jistotu, že se nám žádný živý kleštík neschová před účinky amitrázu.

Pokud máme zimující hrozen v jednom prostoru (nástavku) u klasicky vedených včelstev, je u takovéhoto "oddělku" drásání vcelku snadné - je to brnkačka. Jiné to je u včelstev, která zimujeme ve více nástavcích, kde musíme úl rozložit na jednotlivé nástavky - nejméně jeden nástavek sejmout. Zde dochází u rozrušeného včelstva a to i při největší opatrnosti k umačkání části včel při opětném sestavení úlu. Vlastní zkušenost i s umačkanou matkou. A to je velice ale velice nepříjemné. Ve svém okolí neznám nikoho, kdo by odstranění (rozdrásání) plodu zimujících včel prováděl. Ale všichni tvrdí že ano. Určitou cestou by zde mohl být chov včelstev v Eurodadantech kde včelstvo zimuje na vysokém plástu a nástavek se zásobami je možno po zazimování přesunout pod zimující včelstvo. Pak i zde by mohla být kontrola a odstranění zavíčkovaného plodu "brnkačka". To by však mohli říci naši Dadantisté.

Pokud odstranění zimního plodu neprovedeme, tak provedenou fumigací či aerosolem zbavíme včelstvo pouze forenzních roztočů a roztoče schované před fumigantem pod víčky na plodu, si včelstvo "uchová" jako bonus pro jarní rozvoj. Pak nezbyde než, provést "nepopulární jarní nátěry víček" se současnou fumigací, nebo použití organických kyselin. Ale to již patří do jiného tématu.
Přeji klidné zimování s minimem roztočů.
JK
Referenční URL's