Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Merkuri, i tvé příspěvky a zkušenosti jsou pro mne přínosné a tak si je vždy přečtu. Takové informace co se dozvím od tebe se nedozvím od žádného jiného včelaře zde ani jinde.

(26.02.2017 0:51)JAREK255 napsal(a): [ -> ]Pane Bubo to vystavění do podmetu není až tak pěkné jako neshořelý pásek s léčivem a škoda že není za stavbou dobře vidět.

No vidíte, já to neviděl (nezvětšoval jsem to).

A jestli někdo dělá fumigaci takto, pak se nedivme, že jsou úhyny.

Vysvětlím to polopatě. I kdyby Bubovi ten pásek dohořel, stejně by nepoléčil - amitraz by shořel, jenže on se má vypařit!!!!!!!!

Proto musí pásek viset na hřebíku, který musí být asi centimetr pod horním okrajem a těsně pod ten hřebík se nakape léčivo. Jak se dole "knot" zapálí, "hoří" tak pomalu, že je čas zabodnout hřebík s páskem do plástu a zavřít úl. Papírový pásek - neboli knot - nehoří plamenem. I přesto se uvolňuje velké teplo a to odpaří léčivo dřív, než k promočenému papíru dojde jen žhnoucí oheň - nesmí to tedy hořet plamenem a tedy se nedá použít na ten knot jiný papír než ten, který je k léčivu dodáván. Když je pásek=knot vodorovně nebo šikmo, teplo z žhnoucího hoření stoupá mimo nakapaný lék a neodpaří ho a lék pak, až k němu dojde oheň, shoří. Pak je fumigace neúčinná a nebo jen z části.

Myslel jsem, že jsou tyto základní zásady dokonale známé a dodržované.

Jsem zvědav, co se tu ještě dozvím.

Například to, že kdo má pod pletiven na dně pevné dno a dost místa mezi dnem a pletivem, "spaluje" fumigační pásek na stojánku z drátu dole. I tak to funguje.

Ale to je mi novinka, že se léčivo odpařuje, já myslel, že je to léčivo obsaženo pak v tom dýmu. Kdyby to bylo tak jak píše tom, tak by fumigátor nefungoval, protože tam se pálí pásek naležato a do úlu se fouká jen ten kouř, ale přesto roztoči po této fumigaci padaji. Tak ted nevim kde je pravda.

(26.02.2017 2:33)tom.50 napsal(a): [ -> ]A jestli někdo dělá fumigaci takto, pak se nedivme, že jsou úhyny-

Vysvětlím to polopatě. I kdyby Bubovi ten pásek dohořel, stejně by nepoléčil - amitraz by shořel, jenže on se má vypařit!!!!!!!!

Proto musí pásek viset na hřebíku, který musí být asi centimetr pod horním okrajem a těsně pod ten hřebík se nakape léčivo.

Jsem zvědav, co se tu ještě dozvím.

Tom na Slovensku nepoznám včelára ktorý by fumigačný pásik zapaloval inak než na ležato v podmete.Pásik sa prehne do tvaru striešky,nakvapká sa liečivo,zapáli a vloží sa na podložku do podmetu.Takto to robím od kedy včelárim a žiadne úhyny z titulu klieštika som ešte nemal.

Tome mystifikujete.Na strankach Dolu je psano "v podstate nezalezi odkud se kour siri,dulezita je tesnost ulu" a ,"fumigaci lze provadet ve vysokem podmetu"

pre priateľov v Čechách (aj pre toma ) som skopíroval postup použitia pásika s amitrazom (obchodný názov Avartín) na Slovensku z návodu:

4.9 Dávkovanie a spôsob podania lieku
1 prúžok Avartinu na jedno včelstvo o objeme úľa maximálne 80 litrov.
Spôsob podania: Voľné úľové priestory utesníme. Avartinový prúžok pozdĺžne prehneme a položíme ho na nehorľavú podložku. Prúžok zapálime a zasunieme ho s podložkou do úľa na vopred vloženú úľovú podložku, ktorá pokrýva celé dno úľa. Úľ uzavrieme a po 1 hodinovom pôsobení Avartinu natrvalo otvoríme letáč. Úľovú podložku vyberieme po 3 hodinách a napadané klieštiky spočítame a spálime.
Avartin možno aplikovať aj zhora do stredu včelstva medzi plásty. V strede včelstva upravíme medzeru do tvaru písmena „V“ a prúžok zavesíme do prostriedka vytvoreného priestoru.

"Záleží na tom, aby neunikal netěsnostmi, horem, spode, česnem, atd. Také záleží na tom, aby pásek visel svisle: žhavá zóna se blíží ke kapkám Varidolu a ten se vzhůru stoupajícím teplem odpařuje a přechází do kouře, který funguje jako nosič..."
Takže z toho plyne, že pokud umístíme pásek svisle a dobře utěsníme, může být i v podmetu, každopádně návod u Varidolu nic takového nezmiňuje. Já postupuji dle návodu...

(26.02.2017 9:20)JosPr napsal(a): [ -> ]Tome mystifikujete.

Mystifikuje v čem? Co konkrétně je v Tomově příspěvku nepravda?

Trebas tvrzeni,ze pasek musi viset na hrebiku centimetr pod okrajem,on muze byt klidne v podmetu.Dokonce i prehly do vecka,s lecivem nakapanym na vrcholu.2 roky jsem fumigoval obema zpusoby a nenasel v nich zadny rozdil,jarni spady ve vzorcich stejne jak u fumigace dolem,tak horem.U fumigace do vecka bych rekl,ze se vytvori rychleji vetsi mnozstvi koure,k lecivu papirek zhne oboustrane.

Netvrdí že pásek musí viset na hřebíku centimetr pod okrajem. Já čtu že by měl být hřebík píchlý centimetr pod okrajem pásku. A že by měl pásek viset svisle a ne ležet. O podmetu se nezmiňuje vůbec.

Hlavně šíří dál "vedeckou" mystifikaci o odpařování Amitrázu.
On je mimo, ale kolega Plaček je ještě mladý a zvídavý, by si mohl zjistit, zda se amitráz vůbec odpařuje. A při jaké teplotě?
Když už to musí být svisle.

Doposud se to nikomu nepovedlo zjistit, neboť amitráz je prý pevná látka která v tom papírku nějak shoří.
Ale může to být jinak, takže vzhůru do toho. A nebo si ujasní správný přístup ke zdrojům, ze kterých čerpá.

My co používáme aerosol z Grifina ten problém nemáme, ale zase mám jiný.

Včera nám opravdový výzkumník a vědec mluvil do duše a byl názoru, že takové věci nemáme včelám dělat, pokud je máme rádi.
O tomto pánovi asi nebude nikdo tvrdit že je alternativec a vědec samozvanec:
http://www.leopoldina.org/de/mitglieder/...ember/599/
https://de.wikipedia.org/wiki/Randolf_Menzel

A bylo to na
https://www.saechsische-imkerschule.de/

Čímž nadšeně děkuji německým organizátorům i těm co organizovali výpad z Čech a Moravy a závidím kolegům, že mají koho zvát na přednášky v zemi kde je prováděn tak zajímavý včelařský výzkum.

Takže já mám téma a úkol do příští zimy, vytipovat alternativy. .-)

(26.02.2017 10:38)KaJi napsal(a): [ -> ]Hlavně šíří dál "vedeckou" mystifikaci o odpařování Amitrázu.

Šíří mystifikaci dolských vědců.

Citace:Také záleží na tom, aby pásek visel svisle: žhavá zóna se blíží ke kapkám Varidolu a ten se vzhůru stoupajícím teplem opařuje a přechází do kouře, který funguje jako nosič.

Děkuju pánům Plačkovi a Kohoutovi. I mě někdy paměť zklame, obyčejně si ale důležité věci pamatuju dobře.

Nechápu, co kdo má z toho pokoušet se mocí mermo někoho usvědčit ze lži či nepřesnosti. Zopakuju to znova. Hynou včelstva a zdánlivě bez příčiny a já tvrdím, že i kdybychom tu pravou příčinu nemohli ovlivnit (ani jí neznáme), tak můžeme ovlivnit celou spoustu jiných věcí, kdy každá jedna nerozhoduje. Ovšem souběh několika samostatně neškodných chyb může zapříčinit katastrofu.

A logika, že: "Já to dělám tak, že dávám celý roky naležato pásek a roztoči mi padaj dobře" má asi takovou cenu, jako analogická věta: "Já furt jezdim se dvěma promilema v krvi, a eště sem nenaboural".

No, ale nejenom v ČR, celé Slovensko to dělá funguje jim to tam?
Vy víte že amitráz se odpařuje?????? Když na tom tak trváte s Dolem?
Jiné vědecké firmy mají jiný názor, viz Gorův citát z návodu.

Víte, pokud se něco dozvím tady, hledám i jiné zdroje. Zároveň mi jde proti mysli, nevěřit Výzkumnému včelařskému ústavu.
Věřím lékařům, ale taky si vyslechnu lidové léčitele. Ale kdybych dostal léky, kde bude v návodu "užívat před jídlem" a léčitel mi řekne, "můžeš i po jídle, jen nejez maso a vlastně ona ti to vyléčí i pampeliška".., volím jednoznačně lékaře a ne léčitele.
A stejně si momentálně (časem se to třeba změní) myslím, že pokud by 100% včelařů dodrželo podzimní léčení a celoroční prevenci dle povolaných, je VD pod kontrolou...

Asi to podľa Toma robíme na Slovensku všetci špatne,podstatné je,že nám to funguje.Som presvedčený o tom,že tak to ani nemôže fungovať ako Tom opisuje,že tlejúci pásik vytvorí také teplo,že sa amitraz z neho odparí skôr než k promočenému papierku dôjde tlejúci oheň.Ak by to takto malo fungovať,potom by nám avartín nefungoval,pretože napustený papierik žiadnu vlhkosť neobsahuje,takže nemá sa čo z papierika odpariť,do priestoru úľa sa len spaľovaním napusteného fumigačného papiera uvoľní amitraz. Podobne fumigujem varidolom.Papieriky si deň pred fumigáciou nachystám a nakvapkám na ne dávku liečiva.Zabalím ich do igelitového sáčku a na druhý deň použijem.Papieriky sú pri spaľovaní už totálne suché a je jedno v akej polohe ich zapálim,podstatné je aby mi dohoreli.

Ono spalování proužku s Amitrázem v podmetu má také svá pravidla. I já si v minulosti ověřil, že fumigace na ležícím pásku má nižší účinnost než když pásek visí, jak již zde psal tom50. V tom jsem se názorově neshodl i s A. Turčánim, který propagoval spalování pásku v podmetu v úpravě do "V".

Také jsem v minulosti prováděl fumigaci ve vysokém podmetu 120 mm visícího pásku na drátěném háčku. Také jsem konzultoval spalování proužků v podmetu s ing. Veselým, jistě na nás shlíží s mírným pobavením, a také s ing. Čermákem. Oba byli shodně názoru, že je to možné. Teplý kouř z pásku stoupá vzhůru a unáší s sebou i Amitráz. U mě to však v plné míře nefungovalo. Ptal jsem se tedy proč?

Při jedné návštěvě u včelstev v Dole i z konzultace s ing. Čermákem jsem si uvědomil, že problém nízké účinnosti spočívá ve způsobu zimování včelstva. V Dole v té době zimovali v jednom prostoru, plodišti. U ing. Čermáka 3x nízký nástavek Optimal. Já zimuji včelstva s "polštářem" jednoho nízkého nástavku navíc. Tedy v sestavě 4 x nízký nástavek. Včelstvo se utáboří (utvoří zimní hrozen) ve druhém a třetím nástavku nad úlovým dnem. Nad hlavou má ve čtvrtém nástavku zásoby. Pod nohama má "polštář" ve formě prvého nástavku plného prázdných plástů. Pokud jsem tedy spaloval fumigační pásek v podmetu, fumigant (kouř s léčivem) se vysrážel na studených opuštěných plástech prvého nástavku (polštáře) a snížil tak účinek použitého léčiva. Proto jsem tento způsob opustil a fumigoval opět shora. Pokud jsem fumigoval mladá záložní včelstva na dvou až třech nízkých nástavcích, kde hrozen visel částečně do podmetu, byl účinek fumigace srovnatelný s fumigací shora.

Tolik na vysvětlení trochu nezáživného čtení. Z toho jsem pro sebe učinil závěr: Pokud zimní hrozen není vyvěšen až do podmetu úlového dna, má provedená fumigace nižší účinnost. To znamená i vyšší nebezpečí vzniku rezistence na použité léčivo. Tedy, pokud máme účinně fumigovat v podmetu vysokého úlového dna, musíme se pohledem přesvědčit, že vidíme zadečky včel.
Přeji všem hezký den a jdu předstírat nějakou práci .
JK

(26.02.2017 10:38)KaJi napsal(a): [ -> ]Včera nám opravdový výzkumník a vědec mluvil do duše a byl názoru, že takové věci nemáme včelám dělat, pokud je máme rádi.
O tomto pánovi asi nebude nikdo tvrdit že je alternativec a vědec samozvanec:
http://www.leopoldina.org/de/mitglieder/...ember/599/
https://de.wikipedia.org/wiki/Randolf_Menzel
A bylo to na
https://www.saechsische-imkerschule.de/

Čímž nadšeně děkuji německým organizátorům i těm co organizovali výpad z Čech a Moravy a závidím kolegům, že mají koho zvát na přednášky v zemi kde je prováděn tak zajímavý včelařský výzkum.
Takže já mám téma a úkol do příští zimy, vytipovat alternativy. .-)

Jo jo, taky jsem to tam zaslechl. Navíc to sklidilo potlesk na otevřené scéně. Byl tam jasně znát jistý rozdíl: co je u nás nadávkou (alternativa), je u nich běžná a fungující praxe. Co je u nás běžná (a ne vždy fungující praxe), je u nich alternativa, ale bez pejorativního náznaku. I když, pravda, při zmínce o tom, že některá sdružení či svazy podporují např. Bayvarol, byla negativní reakce zjevná.
http://www.neurobiologie.fu-berlin.de/me...enzel.html
https://www.randomhouse.de/Buch/Die-Inte...473541.rhd
P. S.: pro ty, co by chtěli ohnout debatu k detailu, že Bayvarol obsahuje jinou účinnou látku (Flumethrin), dodávám, že jsem si toho vědom. Ale jde o tentýž princip.
A ještě to, že alternativa není ohrožení. Alternativa je příležitost.
Zajímavé bylo, že ještě půl hodiny po skončení byl kolem přednášejícího velký kruh diskutujících ...
Jiří