U nás to neni ani odporem vůči aerosolu, ale tím, že se s tim nikomu nechce tahat. Jsem si vyslechla: "A komu myslíš, že by se chtělo jít v půl metru sněhu s vyvíječem k tvým úlům?"
Tak držim hubu a krok a jen mi šlo o ten vliv na ten odběr měli
(14.11.2010 15:15)kristule napsal(a): [ -> ]U nás to neni ani odporem vůči aerosolu, ale tím, že se s tim nikomu nechce tahat. Jsem si vyslechla: "A komu myslíš, že by se chtělo jít v půl metru sněhu s vyvíječem k tvým úlům?"
A to byl přesně ten důvod, proč jsem si pořídil vlastní vyvíječ. Jak si myslíte, že to dopadá? Cituji: "Příteli, že mi přijedeš udělat aerosol? Viď, že jo!" Kdo by mohl odmítnout, když vidí ty smutné oči? Ale přiznám se, že i mne to již poněkud zmáhá.
Už aby byly ty varroatolerantní včely tolerantní.
J. Křapka
No teda...
Koukám, že v každé ZO se léčí jiným stylem.
Myslím tím, jak rozdílným podáváním druhu léčiv, tak i časovému termínu uskutečnění ošetření proti varroáze.
Přátelé. Myslím, že toto (mj. rozdíly v ošetření) je ten hlavní důvod, proč jeden rok je varroáza pod kontrolou a druhý zase vystřelí vzhůru.
Myslím, že poslední ošetření by se mělo provést v době, kdy je ve včelstvu nejméně plodu. Tímto obdobím je polovina prosince. V tuto dobu je nejvýhodnější použít aerosol. Samozřejmě záleží na počasí - venkovní teplotě.
Jo jo, kdyby se tak sjednotila metodika ošetřování a to i závislosti vůči počasí v daném roce. Možná by se nám toho "ošklivého" kleštíka podařilo zlikvidovat na dobro
Honza
V návodu k fumigaci jsem vyčetl, že na dno úlu pod podložku se má při fumigaci vložit plíšek nebo alobal o velikosti 15x15cm. K čemu to je??
(15.11.2010 15:53)jiri.tesar napsal(a): [ -> ]V návodu k fumigaci jsem vyčetl, že na dno úlu pod podložku se má při fumigaci vložit plíšek nebo alobal o velikosti 15x15cm. K čemu to je??
Je to ochrana proti možnému zapálení úlu v případě, že by knot spadl.
(15.11.2010 11:29)hanss napsal(a): [ -> ]No teda...
Koukám, že v každé ZO se léčí jiným stylem.
Myslím tím, jak rozdílným podáváním druhu léčiv, tak i časovému termínu uskutečnění ošetření proti varroáze.
Přátelé. Myslím, že toto (mj. rozdíly v ošetření) je ten hlavní důvod, proč jeden rok je varroáza pod kontrolou a druhý zase vystřelí vzhůru.
Myslím, že poslední ošetření by se mělo provést v době, kdy je ve včelstvu nejméně plodu. Tímto obdobím je polovina prosince. V tuto dobu je nejvýhodnější použít aerosol. Samozřejmě záleží na počasí - venkovní teplotě.
Jo jo, kdyby se tak sjednotila metodika ošetřování a to i závislosti vůči počasí v daném roce. Možná by se nám toho "ošklivého" kleštíka podařilo zlikvidovat na dobro
Honza
Ten rozdílný časový termín souvisí možná s nadmořskou výškou, ve které jsou včelstva umístěna. Mně fukcionář říkal, že jim Varidol nedají dřív, než je minimální naděje, že bude ve včelstvu ještě plod.
Rád bych se vás tu zeptal kolik kapek je přibližně a nebo skoro přesně v jedné lahvičce Varidolu.
Víte to někdo?
Mám tušení že jsem to někde četl a že to bylo kolem 120-125 kapek ale nejsem si jistý.
Možná že jsi to psal někde ty Zdeňku Brentnere.
Děkuji za odpověď.
Celý for, je v tom jak uřízneš to kapátko. V loni jsme se s přítelem Štěpánem dostali do diskuze. Po ní jsem opět přepočítával kapky ve dvou lahvičkách. V jedné 116 kapek, ve druhé 134. Když jsem ale na tu samou nasadil kapátko z první, tak jich bylo jen 118. Míro, víš kolik mi to dalo hledání v tom mým bordelu, než jsem našel ty správné papíry a po roce.
"Ješkovo voči" tak to jsem nechtěl!
Možná že jsi ale zase objevil něco jiného co jsi kdysi hledal.Alespoň mě se to tak stává že najdu to co zrovna nepotřebuju ale hledal jsem to někdy.
Takže jsem to skoro trefil.Díky moc a doufám že zbytek večera nebudeš rovnat "archiv".
No a já jdu na dvě a fandit Plzni.
Pěkný večer všem.
Míro, trefná ale otázka a Zdeňku, jsi hrdina!
Myslím, že otevření tohoto problému bude teď užitečné více lidem zde, už se to blíží a musíme se vrátit k loňským počtům kapek a záznamům. Taky je někde mám, hrome, ale kde ...
Může se při léčbě varidolem zapalovat proužek v podmetu? Bude to účinné, nebo to musí být zapáleno v horním nástavku. Pokud ho zapalujete v podmetu, máte nějaký fígl jak proužek do podmetu vložit aby nezhasl.
Může se všechno
, ale měl by se zapalovat v horním nástavku. Zřejmě jak se kouř ochlazuje, klesá ke dnu a lépe proniká do včelstva. Byl o tom před lety i článek v MV a v porovnání vyšla u fumigace horem podstatně lepší účinnost, než v podmetu.
(15.11.2010 11:29)Jan Pavlů napsal(a): [ -> ]No teda...
Koukám, že v každé ZO se léčí jiným stylem.
Myslím tím, jak rozdílným podáváním druhu léčiv, tak i časovému termínu uskutečnění ošetření proti varroáze.
Přátelé. Myslím, že toto (mj. rozdíly v ošetření) je ten hlavní důvod, proč jeden rok je varroáza pod kontrolou a druhý zase vystřelí vzhůru.
.......
Jo jo, kdyby se tak sjednotila metodika ošetřování a to i závislosti vůči počasí v daném roce. Možná by se nám toho "ošklivého" kleštíka podařilo zlikvidovat na dobro
ANo, ANo, je to připravené, léčit se bude na jednotný povel - výstřel z Aurory.
V té chvíli vyběhnou všichni důvěrníci se zapálenými pochodněmi a ......
následující nechám obecné fantazii. Co myslíte, že by se stalo, kdyby tři roky za sebou nevyběhli a nechali to na včelřích?
A na jaký průser se zadělává, když důvěrníci ke každému alepoň jednou zajdou a nějak ty včely pokropí?
A ono mu to tak nějakj přežije, sice mu jich část v létě padne, ale zbytek mu zase pokropí, ...
Do
prvního příspěvku jsem přidal ke stažení příbalový leták Varidolu včetně návodu na fumigaci.
Jak dlouho po fumigaci muzu cekat zvyseny spad? Je to 24hodin ci par dni?
já jim začudil v neděli před obědem a po cca 4 hodinách vypadali podložky jako kdyby tam ty brouky někdo nasypal lopatkou
Stando, zkus si přečíst návod, který sem umístil Petr, hned před Tvým příspěvkem a bude Ti to jasný. Dělal jsem včera kontrolní fumigaci u jednoho včelstva v 15h odpoedne čili ve tři ráno jsem se na to vykašlal, ale po 24h jsem tam našel 400 jedinců. co mne zaujalo, že po KM jsem našel tu a tam živého, ale tady po Varidolu jich tam běhalo tolik živých, že byli až k nespočítání.
I to me nende do hlavy.Po KM to vypadalo ok. Denni spad par broucku a po vcerejsi fumigaci bych mohl s broukama nakrmit jednu Somalskou vesnici
To opravdu není optimistická zpráva a určitě né ojedinělá nadprůměrně teplé září bylo velmi příznivé pro parazita kdo preventivně léčil zřejmě neprohloupil.Tak silné zamoření je k zamyšlení.Pokud se mohu zeptat dělal jsi nějaké jiné opatření jako kyselina mravenčí či gabon a pod.?Jinak ti přeji aby zásah byl co nejůčinější protože jak se domnívám ještě stále bude ve včelstvech zavíčkovaný plod a v něm ještě další parazit.Bude zajímavé sledovat jak na tom jsou jiní pokud se nebudou bát zveřejnit přibližné výsledky po léčení a co jim popřípadě předcházelo.
Reagoval jsem na příspěvek 52 a než jsem to odeslal tak už se to sem sype.
Dával někdo gabon a má už nějaký výsledek?