Ach ano Gulivere, nějak mi to nedošlo. Budu muset profouknout trysky v dlouhém vedení, abych nedělal bábovičky na jiném písečku
.
JK
Teď dost dobře nevím, co chceš slyšet.
Bude ti stačit vyjádření v návodu o léčení od VÚ v Dole a metodiky SVS. Tam je uvedeno, že je možno si vybrat na 1 a 2 léčení, jeden ze způsobů. Buď fum. pásky a nebo vodní aerosol. A na třetí, dle teploty, náhrada acetonem. Předpokládám, že tato doporučení jsou ověřena a nemá smysl rozebírat detaily. Snad pro nás je důležitý výsledek. Nebo ty pochybuješ o našich výzkumnících. :PJinak na vše do detailů odpověděl J.Křapka.
Ale já neřeším důvěryhodnost návodu tak jak to popsal př. Křapka. S tím nemám problém. Ale přečte si poslední příspěvek od KaJi, jak mu to s tím aerosolem nesedí, a jelikož nejsem zas tak nový v oboru a pamatuji už dost a vím, že KaJi tyhle pochybnosti neprezentuje poprvé, tak to chci vysvětlit. Tady je si potřeba uvědomit tu věc, že tuhle konferenci čtou i nováčci v oboru a proto si myslím, že i informace by měly být něčím podložené a nebo zdůraznit, že jde o můj pocit, názor či jak nazvat jinak nějakou doměnku.
(04.11.2011 10:49)Guliver napsal(a): [ -> ]Ale přečte si poslední příspěvek od KaJi, jak mu to s tím aerosolem nesedí,
"Nesedělo", Pavel mu to vysvětlil. Co víc....
Posledné záchvevy jesene sa pomaly končia, včely ešte využívajú možnosť sa preletieť a vyčistiť. Dnes som takýto deň absolvoval, keď sa preletelo vyše 50 % včelstiev. Včelstvá už neplodujú?, ale na napájadle ešte stále sa objavujú v malom množstve včely. To by znamenalo, že predsa sa v pár úľoch plod nachádza. Aj prínos peľu v tomto čase signalizuje, že v niektorom úli sa nachádza plod.
Ako som tu párkrát napísal, že poslednú fumigáciu urobím (trikrát a dosť), tak ako každý rok už 11 rokov okolo 5.11, keď u nás už nebýva vo včelstvách žiaden plod. V minulosti som matky zatváral na 21 dní (jeden plodokruh) do malých izolátorov, do ktorých majú včely prístup k M z boku IZO klietky. Je to najistejšie opatrenie na zabezpečenie bezplodovej fázy pri poslednej fumigácii včelstiev. Pre menších včelárov.
Je to to najideálnejšie opatrenie ako dokonale očistiť úľový priestor od varroa destructor už začiatkom októbra. Samozrejme aj tu nie je nič bez práci, musíme otvoriť úľ a nájsť matku, pri trocha praxi sa matka dá nájsť, vychytiť a vložiť do izo. Vychytávanú matku 19-20.9 vždy chytajte od zadu za krídla, ktoré bežiaca matka pre vašimi prstami krídla zodvihne. Pred 11-timi rokmi som s tým prestal (tá lenivosť) a spolieham na bezplodový november - listopad, keď už plod nie je, doteraz mi to vždy vyšlo.
Tento spôsob je trochu náročný na čas, ale stojí to zato, pretože máte 100% istotou, že v úli nemáte plod a môžete už na tretí deň fumigovať, tak práce okolo klieštika skončíte už v polovici októbra a po zbere odpadnutého akarida môžete všetky pomôcky odložiť.
Dnes som na včelnici pripravoval fumigačné polovičné papierové prúžky preložené do "V" a kvapol som dve kvapky Taktiku. Ukladal som ich na umakartovú dosku, aby mi do zajtra zaschli. Zajtra bude posledný zásah do včelstiev a k tomu ešte zber Vd a vyhodnotenie.
Kontroloval som aj jedno včelstvo, ktorému som pridával 1.9 oplodnenú matku a chcel som vedieť v akej je sile, nie je to silné včelstvo, ale prezimuje. Som si istý. Túto matku k vôli trúdiciam som pridal v novinách a úspešne. Matka sa ešte rozplodovala, obsadá5 uličiek, ale slabších.
Na podložke v podmete som našiel napadané svetlé nožičky, vedel som čo to znamená (v minulosti som sa o to zaujímal), včely likvidovali posledný zaviečkovaný plod. Aby som si to potvrdil, rozobral som sedisko včiel (bolo 11°C), nenašiel so ani jednu bunku s plodom či jedno vajíčko. Anton
(04.11.2011 21:43)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]Dnes som na včelnici pripravoval fumigačné polovičné papierové prúžky preložené do "V" a kvapol som dve kvapky Taktiku. Ukladal som ich na umakartovú dosku, aby mi do zajtra zaschli. Zajtra bude posledný zásah do včelstiev a k tomu ešte zber Vd a vyhodnotenie.
Anton, to mě nenapadlo, nechat léčivo zaschnout... naopak jsem se vždy bál, aby se mi neodpařilo. Používám Varidol... je to stejné?
Krom toho - letos jsem taky začal dávat knot do podmetu a po odzkoušení háčků a stojánků z drátu jsem došel ke knotu na starém víčku. Ale pokud udělám stříšku - tvar písmene A, léčivo na střed a zapálím dole - velmi rychle knot spadne na bok... trochu tedy pochybuji o smysle. Nebo něco špatně chápu!??
Peter, zaschnutie prúžka s kvapakmi amitrazu je v poriadku, npr náš Avartin sa dodáva suchý a je stále dobrý, môj ale za 24 hodín nevyschne, Taktik ako i Varidol je to isté, Taktik je originálny. Taktik používam preto, že je lacný 100 ml.
4 eurá a mám ho vždy k dispozícii na 20 dymení t.j. na 5-6 rokov, prúžky ešte mám, ale dajú sa pripraviť i doma.
Prúžky zohýnam do "V" už 26 rokov a vždy je to OK, ak prúžok spadne na jednu stranu, je to chyba pri jeho zapaľovaní, musí tlieť z oboch strán rovnomerne, potom sa to nestáva. Po hodine kontrujem podmety a ak prúžok nezhorí celý znovu ho zapálim alebo dám nový. Ja mám prístup do manipulačného dna zozadu, dno je vysoké 8-10 cm. Toto miesto je ideálne, pretože fumigant prudko stúpa hore vplyvom prichádzajúceho vzduchu od letáča, už som skúšať fumigovať bez uzatváranie letáčov.Nech Ti "dymenie" dopadne dobre! Anton
Anton, vďaka. Dna mám stejného typu a způsob je opravdu jednoduchý. I když mi spadli, tak shořeli celé. Až na 1 z 10. Budu pečlivěji zapalovat.
K 152.
Nesedělo mi tvrzení, že aerosol s vyvíječem pronikne do chomáče. Hlavně při teplotách pod nulou kdy je semknutý.
Nejsme z tohoto fochu - vzduchy, fyzika, atd - ale něco přeci jen ze školy vím. A ty aerosolové kapičky jsem viděl - takže jsou určitě větší jak kapičky varidolu v kouři, které vidět nejsou.
Takže - nebylo prokázáno ani Dolem, že aerosol proniká do chomáče při teplotách pod nulou.
A vysvětlení Pavla Holuba sedí s tím co jsem si myslel. Aerosol nalakuje varidolemn povrch plástů a včely na okraji. Dalším pohybem včel se Varidol zřejmě dostává do středu chomáče.
Poslední tři roky jen Grifinuji a to olejem, protože to vytvoří dost dýmu, včely se se pořádně naserou a větrají, a tak se to dostane i dovnitř, a olejová mlha to taky pěkně nalakuje a drží to v úle. Stejně jako u aerosolu, na včelách i na souších. A to je asi za tou vysokou účiností aerosolu. Útěchou mi je, že oproti dávkování 4kapky na včelstvo - více nástavků - dávkuji asi tak lahvičku na 60-70vč. Na tolik mi vydrží tou čínskou oleničkou 100ml oleje. A pár fuků jde vždy do vzduchu na koušku, takže je to na odlehčení mého svědomí 1/4 dávka do úlu.
A to co mi dál nesedí, je těch 10st. Podle mých zkušeností se da fumigovat i později, když teploty nejsou nad 10st. STačí i 5st, je to o stavu chomáče, ne teplotě venku. K rozvolnění chomáče stačí i jeden kopanec do úlu, nebo pěstí na víko, po přiklopení víka.
A párkrát jsem využil situace a fumigoval i po vánocích. Po odevzdání měli, když jsme v ní viděl VD. Byla zima, ale včely prostě usoudily, že je na čase, prolétaly se, kálely na sníh a stahovaly zásoby z okraje k chomáči a za okýnkem (měl jsem ještě nedávno pár almárek) jich bylo dost vidět, jak odvíčkovávají.
Ale poslední článek v MV(2011/5) o KM a šťavelka k tomu je asi budoucnost. Doufám, že až něco zbastlím, tak pak bych lakoval asi jen jednou.
Takže aeroslování, to je spíše taková příležitost k soudružské návštěvě a dohubení u těch co už měli minulý týden dvakrát "přeléčeno". Podle mě s vysoku šancí na zav. plod. A za běžné zimy a podzimu stačí normálně fumigovat a netahat komprsor a myslet si, že dělám něco nutného a nezbytného. Kompresor by měl být v záloze pro případ náhlého příchodu zimy. Jnak by měla stačit fumigace.
Jak jsem tak dopoledne dělal dřevo na topení a poslouchal jak hučí včely, došlo mi že jse, to mohl napsat jednou větou. Jestliže se teď někde vydávají aerosoloví dobrovolníci na své tažení, v domnění, že je aerosol účinější, tak se dřou naprosto zbytečně. Fumigace v tuto dobu je naprosto stejně účinná. A pokud nepřijodu silné mrazy, tak ještě dlouho bude.
Tak schválně můžet hlásit, kdy u vás aerosolovali a jaké byly v tu dobu teploty.
Niekoľko slov ku odstavcu, či fumigovať alebo nie pri teplote pod 10°C sa často zdôrazňuje teplota na d 10°C. Moja skúsenosť je 11 ročná, lebo môj posledný zásah do včelstva je od 5 do 10.11 a vtedy už väčšinou sú dni už studené,ale jednoznačne môžem potvrdiť, že fumigant do do zimujúceho chumáča-hrozna vniká bez problémov. Dnes fumigoval pri doobedňajšej teplote 12°C, zajtra budem robiť zber.
Raz som v tejto 11 ročnej anabáze fumigoval po mínusovej noci asi 9,00 hod, chumáč už bol zomknutý, napriek tomu som všetkých 75 včelstiev prefumigoval tradičným spôsobom, na prúžok 2 kvapky Taktiku a vložil do podmetu. Na druhý deň som robil kontrolu, ale klieštikov som nenachádzal, postupne však tam boli, postupne zo zomknutého chumáča vypadávali. Od vtedy sa nevzrušujem a je jedno či je v čase fumigácie teplo alebo teplota pod nulou.
Ešte jednu poznámku k tejro ve :Dalším pohybem včel se Varidol zřejmě dostává do středu chomáče. Ja si myslím že amitraz fo fumigante nie je kontaktný jed, ale podľa všetkého sa dostáva do dýchacích trubíc a cez nervové zakončenie zabíja akarida. Anton
Tak jsem taky dnes po 14ti dnech dělal druhou fumigaci. Od 6ti rána přes 10°C a od 12:00 přes 12°C takže ideální. Jen mě trochu překvapilo, že když jsem zadělal česna tak se domů snažily dostat včelky přinášející šedivý pyl a pak se taky odněkud vraceli trubci (a to ne do jednoho včelstva). Tak jsem jim tam na těch 30 min pokouřil. Jedněm se to ovšem příliš nelíbilo a jakmile jsem vytáhl ucpávku česna tak jsem měl pocit že ulétnou. Naštěstí je čerstvý vzduch a dost silný vítr zpacifikoval a hned se vracely a jen houfně větrali. Zítra to půjdu spočítat.
Po první fumigaci jsem měl spad od 150 do 400 jedincú VD, takže letos je to u mě (Seč u Chrudimi) přibližně stejné jako loni. Uvidíme co napoví další léčení...
Anton možná vás zklamu, ale také trošku potěším. Amitraz je kontakní jed ale i nervový přes dýchací ústrojí. Jako kontaktní jed se využívá i na psech proti blechám nebo do postřiků rostlin. A jako jed přes dýchací ústrojí se využívá právě při fumigaci pomocí pásku při těch 10°C a výš. Jde o to roztažení chomáče, kdy se dostane mezi včely a zahubí roztoče. Pokud je teplota nižší a chomáč je stažený, tak při spalování pásku moc na včelách nepřilne, takže nefunguje jako kontaktní jed, a tak záleží na teplotě a stažení chomáče, kolik se dostane dovnitř. Něco spadne, ale pokud se použije jiný nosič než dým je spad mnohem větší a ošetření účinnější. Zkoušel jsem u poloviny včelstev v jeden den teplota 3°C použít fum. páskem a u druhé aerosol acetonem a u aerosolu byl spad výrazně vyšší.
Jiné to je při fumigaci Grifinem a použití oleje. Dým z oleje je přilnavější a je spočítáno, že včela má díky obrvení plochu 10cm2 a tím se dostane léčivo do chomáče i v chladnějším počasí.
P.S. KaJi u nás se ke včelařům s aerosolem chodí až na druhé a třetí ošetření a jen v případě, že si o to včelař řekne.
Ponúkam vám moju záverečnú správu o stave zamorenia včelstiev klieštikom v tomto roku:
V sobotu 5.11 som v tomto roku fumigoval tretí krát (bude naozaj posledná?), takto to robím už 11 rokov vždy s nízkym zamorením. Odborníci nedoporučujú fumigovať včelstvá, pretože november býva studený a vraj do zimného chumáča (vonkajšia teplota pod +10°C, účinná látka neprenikne. Nepotvrdilo sa to, lebo rok čo rok idú včelstvá do zimy bez akarida, v niektorých rokoch boli včelstvá združené v chumáčoch a fumigant nemá problém preniknúť doňho. Jedine čo som spozoroval mŕtve klieštiky vypadáva aj 4-5 dní.
Vychádzam z jednoduchého poznania, tam kde prenikne vzduch, musí preniknúť aj fumigant.
Tohoto roku mali včelstvá hlavne vyrojené väčšiu plodovú prestávku (mladé matky sa museli oplodniť), preto som predpokladal, že aj klieštik bude vo svojej expanzii pribrzdený! Opak je pravdou, za posledných 11 rokov sa spad v priemere zvýšil skoro na 300 Vd.
Celoročný spád zo 68 včelstiev:
I. fumigácia 20.8 priemer na včelstvo: 68 ks
II. fumigácia 30.9 -"- -"- 209 ks
III. fumigácia 5.11 -"- -"- 24 ks
Spolu celkom: 291 ks
Takýto výsledok poslednej fumigácii som nikdy nemal taký vysoký, prekvapivo vysoký spad som zaznamenal v jednom včelstve, kde spád bol až 350 ks, pri druhej fum 200 a pri prvej 300 ks, bol to zároveň najvyšší spád na včelnici. Pri poslednom zbere (po 25-26 hodinách) boli včelstvá, kde odpadla nula, najviac 2-6 ale i 120 Vd
Tie včelstvá, kde je vysoký spád ešte raz prefumigujem, Je možné, že v niektorých včelstvách bol až doteraz plod. Rozobrať a včelstvá, keď je všetko zatmelené som nemal odvahu, ale uznávam, je to najlepší spôsob ako predísť sklamaniu, takže aj to bolo príčinou vysokého zamorenia včelstiev, že včelstvá ešte ošetrujú plod, naznačujú včely, ktoré ešte i teraz odoberajú vodu z napájadla.
Ostáva len dúfať, že pri poslednej fumigácii boli zasiahnuté amitrazom všetky klieštiky a ako som napísal, tam kde sú vyššie spady zafumigujem ešte raz.
Už 3 fumigace 5.11 to se mi zdá dost pardon hloupé... V úle ještě určitě dostatek plodu, kde mohou být další kleštíci, které se budou na jaře říšit jak vlna... A těch 24 ks si myslím, že nebudou poslední bude to padat pořád něco... Ale myslím, že je na to ,,dobrý,, v zimě aerosol
Spede, ďakujem za kritiku, ale zle čítaš moje komentáre, takú maličkosť akou je výskyt plodu vo včelstvách si viem uvedomiť a preto poslednú fumigáciu robím v novembri práve preto, že ja som v tomto čase za 54 rokov môjho včelárenia nezistil plod vo včelstvách, pretože viem aké je dôležité bezplodové obdobie v čase fumigácie.
Každý má svoj spôsob ako Vd udržať na uzde, ale pripadá mi to ako v porekadle "Každá líška si svoj chvost chváli" a ty to tak presne robíš. Tvoj názor Ti nebriem, ale svoj si musím obrániť.
V našej ZO mám dlhšiu dobu aaerosolovač, ale ani raz som úponuku neprijal, lebo fumigant je rozhodne razantnejší ako aerosol. No ale ako som povedal, tak každý si chce ten svoj chvost-názor pochváliť. Vy ste viazaný oficiálnym nariadením veterinárov a musíte to dodržať, ja naopak svoje včely-svoj majetok opatrujem ako mne vyhovuje. Anton
Možná přistupuji ke slovenské národnosti trochu s předsudkami, protože do naší organizace se přijeli podívat i bratři ze Slovenska. V dlouhé rozpravě jsme se bavili i o léčení a z jednoho slováka vyrazilo, že tento rok, už fumigoval 6x. Po našem prvotním zaskočení nad metodikou začal z diskuse razatně couvat a diskuse se dál nerozvíjela.
Já jen neříkám, že můj ,,ocas,, je lepší než ten ostatních. Jenom jsem zaskočen tvým přístupem, který se odlišuje od toho co znám. Samozřejmě, že i metoda s aerosolem není dokonalá, ale nahnat kouř do sediska kde není žádný plod je dost účinná. Také se chci zabývat kyselinou mravenčí, abych nemusel ,, fumigovat,,. Jen proto, aby moje včely byly zdravé
Osobně jsem letos zatím fumigoval pouze jednou někdy koncem října, poněvadž byl krásně teplý konec září. Z tohoto důvodu jsem mohl prodloužit léčení kyselinou mravenčí. Dle mého názoru hodně závisí na počasí, jaké léčení použijeme, a proto nesdílím názor, že každý rok budu fumigovat třikrát.
Spede, už sme len bratranci, ale nemám problém komunikovať s dobrými ľuďmi, aj keď budú českej náropdnosti. Ja som v rodine mal a švagra (zomrel 37 ročný) rodák z Krušných hôr a mám stále švagrinú, ktorá vyrastala v Prahe nikdy z rodiny, ani dedinskými ľuďmi, netrpeli tým, že boli Česi.
Keď tak čítam komentáre na tomto webe, že i vy máte nahustený "program", zasahujete až 7 krát. počnúc náterom plodu čo je nerobím, potom ich trápite KM ani tú nepoužívam, potom pcháte do včelstiev Gabon, ani to nerobím, Potom fumigujete aj 2 x, zasahujem len 20.8, 30.9 a 5 až 10.11 a nakoniec aerosolujete, ja to nerobím a výsledky sú horšie od mojich.
Tak moje zásahy sú ohľaduplnejšie. Dokonca prvé dva zásahy som aj tohoto roku robil bez uzavretých letáčov, takže splodiny z fumigácie sa rýchlo rozplynú a nestačia usadiť na plástoch, pritom Vd sú zasiahnuté a je cieľom mojich zásahoch, pritom za 11 rokov boli dosiahnuté dokonalé výsledky.
Môj med sa cez odberateľa expedujú na západné trhy a doteraz som nemal žiadnu konfrontáciu ani reklamáciu. Anton