Josef Skala napsal(a):Tak silné zamoření je k zamyšlení.Pokud se mohu zeptat dělal jsi nějaké jiné opatření jako kyselina mravenčí či gabon a pod.?
(18.10.2011 19:33)Josef Skala napsal(a): [ -> ]Dával někdo gabon a má už nějaký výsledek?
Nejdříve co předcházelo u srovnávacích včelstev:
Použil jsem Gabon u dvou včelstev s vyšším počtem roztočů. Nejedná se o moje vč.( tak nevím přesný stav), ale při prohlídce jsem spatřil mnoho roztočů na včelkách.
28.8. - Nasadil jsem 3 pásky Gabonu (= 3 x 90 mg tau-fluv.) do každého včelstva
Bohužel nevím spad, byly vyjmuté podložky, když jsem tam opět došel.
U mne jsem nasadil 5.8. kys. mravenčí 65% do MG desek. Průběžným monitoringem jsem zjistil vysoký spad roztoče a tak šlo do každého napadeného vč. po 2 celých deskách, tedy 2 x 140 g kyseliny 65%, plánovaná doba odparu 40 dnů.
Spad byl v tisících, 2 - 2500 na podložce v prvních dnech, pak se to ustálilo na několika desítkách denně.
A nyní srovnání po 1. fumigaci Varidolem 125 mg/ml, 15.10. u všech včelstev:
- Vč. ošetřená Gabonem vykazovala spad za 48 hodin 6 a 10 roztočů. ( 2 včelstva)
- Vč. ošetřená KM 65% vykazovala spad za 48 hodin- 0 u nejvíce zamořeného vč., u ostatních 2 - 5 ks.
Tam se mi ale neodpařila všechna kyselina z MG desek, (moje chyba v aplikaci) proto trochu nižší účinost ošetření kyselinou.
- vč. bez letního ošetření měla spad cca 300 roztočů za 48 hod. po aplikaci (oddělky)
Závěr:
- kys. mravenčí zastala více než dobrou práci v létě, i když jsem ji aplikoval s chybou , důsledkem byl nedokonalý odpar. (bez ní bych byl nyní chudší o má nejsilnější včelstva.)
- Gabon PF 90 mg Tau-fluvalinátu v 1 proužku, také účinkoval , i když o něco slaběji, než kyselina. Výsledek ale také dobrý.
(19.10.2011 22:08)Bobr napsal(a): [ -> ]já se nerouhám, ale když člověk vidí ty čísla co dávají k dispozici ostatní tak si připadám jako majitel VD farmy 
příští rok už snad budu na některé věci připraven a potírání VD rozhodně nechci podcenit. Zatím to vydím na KM ale pokud by se objevilo něco lepšího tak proč ne (a tím nemyslím rvát do úlu chemii horem spodem )
To bude OK. Uvidíš.
To je jejich první léčení,nebo se pletu?
Tak jsem v uterý 18.10. poprvé letos fumigoval a teď při kontrole byl průměrný spad 35 - 45 ks VD potvůrek na včelstvo. Loni bylo dle záznamů 10- 15 ks VD na včelstvo. Je zajímavé že začítkem září po deskách s KM nebylo nic. Asi byly vyčpělé nebo co. No uvidíme za 14 dní.
(20.10.2011 10:33)miko napsal(a): [ -> ]To bude OK. Uvidíš. To je jejich první léčení,nebo se pletu?
nepleteš toto je první akce .
Dnes v intervalu 72-96 byly spady 11-52-36-38-64 brouků na včelstvo což už vypadá podstatně líp oproti tomu co to bylo na začátku.Někdo sice psal, že měl spad i větší než těch mých cca 1000 brouků (ale stihnul proléčit KM a ted má klid). Na příští rok pokud bude potřeba tak asi zvolím variantu
Homemade GM a 65% KM
No jó,tak to se nediv,že ti to z nich padá. To já první rok co jsem si pořídil včely,tak jsem taky neléčil do fumigace.Čuměl jsem na ty včely jak "Bulhar do mlátičky",jak by řekl Pohlreich
a vůbec jsem neměl tušení jak léčit. Ještě jsem se díval,že nemají žádný denní spad a o to víc mne pak překvapilo co jich v nich bylo,když prošly fumigací. To jsem čuměl znovu.Druhý rok už to bylo podstatně lepší.Preventivně je léčím KM. Jsem zvědav jak to bude letos.U nás se ještě fumigace nedělá. Koupil jsem si ještě vloni v létě dva oddělky a jak jsem je dovezl,hned jsem jim dal jednorázově KM.Byly "zavšivený" až běda.Když z nich nebudeš brát med,tak je můžeš klidně léčit. Na podzim ale byly už v pohodě.
O víkendu se chystám fumigovat - nebude na to zima?
Fumigovat by se mělo při teplotách nad 10 °C
Prosim Vas, postupuju (narychlo sem zdedil vcely) podle rad jednoho pana, ktery to zaklada na teoriich Hradil/Steiner. Ohledne aplikace varidolu mi rikal, ze to mam nafoukat cesnem zepredu (ve sklenici zapalit papirek a udelat si 2 vyvody ze sklenice, jeden pujde do cesna, druhym se fouka). Ale jini vcelari mi rikaji, ze to je blbost, ze to mam dat za okynko, ale tam mam hned vcely a vystavely trubcinu, tak to prej vyrezat a dat ramek navic. Je to foukani zepredu hloupost? Dekuju
Za okno se dává pásek s Varidolem a zapaluje se- fumigace. A předem přes česno nebo zadem pod oknem se provádí aerosol a k tomu se používá vyvíječ s kompresorem. Fumigace se dělá nad 10°C a aerosol od 10až-5°C. Zapalovat a fumigovat přes sklenici, no nejsem si jistý účiností z důvodu nižších teplot a bezpečností kdyby sis toho jedu trošku nadýchnul.
Lze zavěsit, nebo dát na nějakém stojánku zapálený knot s léčivem do podmetu.
Urcite to jde. Ja tento rok fumiguju timto spusobem.
Knoty dam do vicka od zavareniny (ohnu je jako mostek) a dam do podmetu.
Ja nevim od koho tento zpusob pochazi, jestli je to bezne znamo, ale jde proste o doma upravenou malou zavarovacku, vevnitr je na sroubovacim vicku prichyceny zapaleny pasek s varidolem a z vicka vede jedna hadicka (ta prijde zasunout do podmetu), na druhou hadicku mam napojeny rucni kompresor. Pan vcelar mi rikal, ze za 3 minuty je pasek vyfoukany do ulu a takhle udelam 14 vcelstev za chvilku.
Tu je problém v tom, že účinná látka sa Ti vyzráža v v nádobe a trubke, ktorou to vháňaš do úla a ďalej postupuje už len chladný dym - bez Amitrazu. Odhadom, tak 80%-90% látky strácaš a nezasiahne klieštika na včelách.
Pokud chcete fumigovat tak nad 10 °C , klidně se může fumigovat aeroselem 2* i po 3 na zimu... Neviděl bych v tom problém...
Jen tak ze zvedavosti. Jak se osetruji vcelstva aerosolem v moravskych universalech?
Prijdou me na tento ukon dosti neprakticke.
(24.10.2011 12:07)neon napsal(a): [ -> ]Pan vcelar mi rikal, ze za 3 minuty je pasek vyfoukany do ulu a takhle udelam 14 vcelstev za chvilku.
3 minuty !? To je aer. rychlejší. A souhlasím s tím, že se účinná látka může vysrážet na sklenici.
StandoS u mor. univerzálu se aer. dělá ze zadu pod okýnkem.
A doufám, že jednou přijde čas, kdy tyhle jedy nebudu muset používat.
(24.10.2011 2:01)petrmachac napsal(a): [ -> ]Lze zavěsit, nebo dát na nějakém stojánku zapálený knot s léčivem do podmetu.
když se knot zapálí v podmetu je účinnost stejná jako když se zavěsí v nástavku?
začínám, proto se ptám jaké jsou zkušenosti zkušených...
Na Slovensku už od prvopočiatku boja proti VD sa pásiky prelamovali do "striešky" a vkladali do podmetu na nehorľavú podložku. Toto pretrváva dodnes. I keď musím priznať, že Avartin je celý "rovnomerne" nasiaknutý amitrazom a hlavne suchý. Varidol má olejovitú štruktúru a dávajú sa dve (?) kvapky. Občas sa stáva, že práve na týchto kvapkách spaľovaný papierik zhasne. Toto pri Avartine nehrozí. Preto predpokladám, že zvislá poloha pásika s Varidolom bude výhodnejšia, aj keď šírenie plynu (dymu) už tak ideálne nebude.
Fumigovat by se mělo přednostně umístěním zapáleného pásku do horního nástavku při zakladním mnoství dvou kapek. Na každý další nástavek přidat další kapku do celkového množství čtyř kapek. Dým postupně chladne a klesá ke dnu čímž pronikne celým úlem. Z tohoto důvodu vkládání pásku do podmetu je méně účinné.
Horší by bylo,kdyby na těch včelách zůstaly přes zimu .