Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Anton - kdyby toto platilo, tak by si nemusel ani mít respirátor a stačilo by, aby hlava byla výš než kyselina. A přece to neplatí. Zkus si to sám a ucítíš ji. JKL už to tady někde popsal (vzlínání).

ať to nemusíte hledat:

(07.10.2014 8:05)JKL napsal(a): [ -> ]Není mi jasné, proč neustále měříte účinnost KM podle odparu. Ten příliš nesouvisí s koncentraci KM v úlovém vzduchu. Za teplého a suchého počasí je sice odpar větší ale neřekl bych, že koncentrace par KM v úle je vyšší jelikož je s tím spojený sušší vzduch i vně úlu a tedy difůze těch par KM ven z úlu. Navíc při těch vyšších teplotách včely sami značné množství KM odvětrají - povětšinou česnem. Proudění je pak od shora (očko, škvíry) dolů k česnu na kterém sedí naše větráčky.
Za chladného a vlhkého počasí jsou včely méně aktivní a proudění vzduchu uvnitř úlu je podstatně jiné, včely se stahují do chumáče a nevětrají. V úle dochází k přirozenému konvektivnímu proudění vzduchu - tedy nasávání čerstvého česnem a ohřevem od okraje chumáče proudění kolem něj směrem nahoru. Tam se buď odvětrá prodyšným strůpkem, očkem nebo postupuje ke stěnám úlu a po ochlazení padá kolem stěn dolů za uvolňování vlhkosti kondenzací na stěnách a krajních plástech, kde pak vznikají plísně.
Toto je důvod proč je v chladném období KM aplikovaná shora neúčinná - je vytlačována ke stěnám a nepůsobí na včely ale na jen na ty plísně po okrajích.
Při aplikaci zdola pod vytvářejícím se chumáčem je situace jiná - páry KM jsou nasáty tím konvektivním prouděním k chumáči a obtékají ho. část se dostává do chumáče. To je fyzikální důvod proč J.Vítámvás je úspěšný s léčení KM v podzimních měsících.
Ten odpar sice nebude již tak velký, jelikož tlak vodních par díky vlhkosti v úlovém prostředí nedovolí molekulám KM aby se vytrhly z odpařovaného povrchu. Na druhou stranu již ty páry KM nejsou bez užitku vyhnány ven větráním včel, ale působí přímo na chumáč.
V každém případě koncentrace par KM v úlovém prostředí může být stejná při velkém odparu za sucha a tepla i za chladna a vlhka s nízkým odparem.
Rychlost odpařování bych tedy nebral jako měřítko pro účinnost KM. Naopak z pohledu účinnosti využití par KM je podzimní aplikace pod chumáčem vlastně vyšší jelikož ji tolik neunikne bezděčně z úlu a zajistí dlouhodobější působení tam kde je třeba.

Inspiroval mne Jiří V., empiricky mám ověřeno že to funguje, vysvětlení JKL dává smysl ale stejně to ještě zdaleka nechápu

(17.10.2014 21:02)Jiří V. napsal(a): [ -> ]...JKL už to tady někde popsal (vzlínání).

Ne vzlínání (to je u kapaliny v porézní látce) ale konvektivní proudění
Pro pochopení si představ, že chomáč včel je radiátory, který hřeje. Studený vzduch dole je nasáván a proháněn kolem desek, kde se ohřeje a stoupá vzhůru. Tento proud s sebou strhává v případě radiátorů prach ze země a v případě včel tu KM co je odpařena - tedy v obou případech částice těžší než samotný vzduch.

Ale jo, tomu rozumím, jen se mi nechtělo věřit, že z toho chomáče uniká tolik tepla, aby vyvolalo dostatečně silné konvektivní proudění. Zvlášť když vím, jak je ten kanystr s KM těžkej

(17.10.2014 21:02)Jiří V. napsal(a): [ -> ]Anton - kdyby toto platilo, tak by si nemusel ani mít respirátor a stačilo by, aby hlava byla výš než kyselina. A přece to neplatí. Zkus si to sám a ucítíš ji. JKL už to tady někde popsal (vzlínání).

Anton ma pravdu vypary KM sa odparuju smerom dole a nie hore !!! Takze odparovace s KM treba umiestnin hore a nie do podmetu ...

Zaujímavé ale je, prečo mnohí švajčiarski a rakúski včelári dávajú KM tiež často do podmetu... Žeby preto, že z dola neúčinkuje?

(18.10.2014 10:03)Jaro - Vigor napsal(a): [ -> ]

(17.10.2014 21:02)Jiří V. napsal(a): [ -> ]Anton - kdyby toto platilo, tak by si nemusel ani mít respirátor a stačilo by, aby hlava byla výš než kyselina. A přece to neplatí. Zkus si to sám a ucítíš ji. JKL už to tady někde popsal (vzlínání).

Anton ma pravdu vypary KM sa odparuju smerom dole a nie hore !!! Takze odparovace s KM treba umiestnin hore a nie do podmetu ...

Anton má pravdu v tom, že výpary KM jsou těžší a v nehybném vzduchu klesají ke dnu stejně jako mlha po ránu. Jakmile se ovšem začne něco sluncem ohřívat tak ta mlha tedy těžké vodní páry začínají vlivem proudění stoupat. KM se odpařuje z povrchu, je li otevřený nahoře tak se odpařuje vrchem a jelikož je těžší tak vytvoří nasycenější vrstvu u dna. Jakmile ale chytne někde vzestupný proud - ten se nalézá pod chumáčem - jsou ty výpary unášeny vzhůru kolem chumáče až ke stropu odkud postupují ke stěnám. Tam nastává kondenzace a část padá opět dolů.

Pokud ale nevěříš tak si to nastuduj třeba tady.

A tady něco pro představu: a představ si, že to červené těleso (ohřívaná část Peltierova článku) je včelstvo a to modré jsou chladné stěny nástavku. A abych neuhnul od tématu fumigace, tak si představ, že pod tím červeným zapálíš v podmetu fumigační pásek nebo tam dáš odpařovač KM nebo vaničku s thymolem - vše bude nasáto a vyzdviženo ke včelám. Proto funguje jak KM v podmetu (obzvlášť při zavřeném česně) stejně jako thymol nebo fumigační pásek.
Ještě bych doplnil jednu podmínku nebo doporučení. Jelikož všechny ty voňavky jsou těžší než vzduch a ve vzduchu téměř bez pohybu se chovají jak kapalina (tekoucí mlha) tak zavřením česna docílíte toho, že účinná látka se nevylije zbůhdarma ven z úlu, ale vystoupá v nádobě, kterou je úl tak vysoko dokud nenajde přepad - očko. Ta konvekce tomu stoupání a usměrnění kolem chomáče jen napomáhá.


http://energy.concord.org/energy2d/_asse...eiling.png

(17.10.2014 22:20)JKL napsal(a): [ -> ]

(17.10.2014 21:02)Jiří V. napsal(a): [ -> ]...JKL už to tady někde popsal (vzlínání).

Ne vzlínání (to je u kapaliny v porézní látce) ale konvektivní proudění
Pro pochopení si představ, že chomáč včel je radiátory, který hřeje. Studený vzduch dole je nasáván a proháněn kolem desek, kde se ohřeje a stoupá vzhůru. Tento proud s sebou strhává v případě radiátorů prach ze země a v případě včel tu KM co je odpařena - tedy v obou případech částice těžší než samotný vzduch.

Nad plástami máš nepriedušnú povalu a tá prúdenie vzduchu nedovoľuje, zároveň včely sa snažia rýchlo KM odstrániť, tá sa k včelám v uličkách nedostane, takže účinok na Vd nie je skoro žiaden. Ja som som KM skúšal jednu sezónu samozrejme v podmete, účinok skoro žiadny a pritom som si zničil siete nad úľovým dnom. Ja keď vás kyselinárov sledujem na tomto fóre, neustále s klieštikom máte problémy a tá práca stále byť vo včelách ma nebaví. Odparuje sa neodparuje sa, je teplo alebo je chlad a tak dookola, samozrejme stískam zadkom, či sa v mede neukážu rezíduá, ale za 28 rokov ma nik na ne nepuzornil. Ja sa klieštikovi venujem trikrát do roka a so 100 %-ným účinkom.

DDT bylo také po desítky považováno za dar z nebes.

Aleši, nic není černobílé.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=7394

Za takovými články jsou ty samé korporace co propagují GMO.

Boj proti něčemu je pro mnohé zdrojem obživy, lehčím jak něco vytvořit.
A blíže nejasné "Korporace" ideální cíl pro lidi co moc nemyslí.

Kdyby se zamysleli, tak proti korporacím nenajdou alternativu. Protože každá spolupráce je korporací.

Slovo korporace se tady na fóru stalo sprostým slovem.

(19.10.2014 9:39)JirkaJ. napsal(a): [ -> ]Aleši, nic není černobílé.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=7394

To jistě není.
Ale ten odkaz není příliš sťastný. Autor článku, pan Kremlík, je v mých očích naprosto profláknutej spin doctor.

(18.10.2014 21:07)Jaroslav Stoklasa napsal(a): [ -> ]Zaujímavé ale je, prečo mnohí švajčiarski a rakúski včelári dávajú KM tiež často do podmetu... Žeby preto, že z dola neúčinkuje?

O včelách zatím vím hodně málo.
Podstatné je, že si včely ventilaci dělají sami a tím i hmotnější výpary KM můžou dostat nahoru.
Není dobré se upnout k jednomu vysvětlení, je mnoho vlivů na proudění v úlu, které je třeba zohlednit.

Podstatné věci k tomuto tématu publikoval P. Holub v MV (série Mikroklima v úle I - III, MV 5,6/2009 a 1/2010.
Jiří

Dobry vecer. Pred 2 tyzdnami som pouzil avartin, co je rovnaka ucinna latka ako ten vas varidol. skrcil som ho a v podmete zapalil na viecku z pohara. Nikde tam nebolo pisane, ze treba ho zavesit zvisle dole v hornej casti. Avartin mam otvoreny a zaciatkom novembra chcem 3x fmg. Mozem ho pouzit aj takto dlho otvoreny? Do akej teploty vonku sa pouziva?

Ronam,
máš pravdu v tom, že je v oboch prípravkoch amitraz. V návode na avartín je napísaný práve ten postup ako si to urobil, prehnúť do A, položiť do podmetu a zapáliť... (pre varidol je postup so zavesením v hornej časti, nekomentujem ani jeden návod, )
Avartín po zhotovení má asi tri mesiace záruku, účinný je vyše roka (nekomentujem )
ale
v pôvodnom obale, mal si hneď nepriedušne uzavrieť, aj tak neviem koľko "vyčichnutých" pasikov dať, nekomentujem

teplota aplikácie v návode je nad 10 stupňov, bežne posledné dymenie robím (podľa Tona Turčániho ) okolo 4-10 novembra, keď už nie je zaviečkovaný plod a avartín funguje aj pri nižšej teplote

Tak většina včelařů okolo mne teprve budou fumigovat, já využil chladnějšího počasí a již léčil. Spad za prvních 24 h šílený (500 - 1500), nyní stále nižší, řádově desítky. Nejvyšší spad u nejsilnějšího včelstva. Žádné včely s poškozenými křídly jsem neviděl (to neznamená, že tam nejsou). Nevěřili mě "začátečníkovi" že je velký spad (podložky celoročně). Včera jsme se dozvěděli o včelaři, který právě přišel o 35 včelstev. Prý jen prázdné úly a snad v jednom hrstička posledních včel s matkou. A údajně je to druhý případ. Více informací nemám, ale včelař je zkušený. Nechci rozvířit připomínky zda dělal to či ono, ale myslím že to nebude první případ a budou přibývat. Kéž bych se mýlil.

Ono to máš těžké. Třeba náš důvěrník mi říkal, že ještě Varisol nedal z ruky, že je brzy a včely plné plodu. Celkem s ním souhlasím, ale zase vím co bude následovat, když teď někomu něco padne. Bude za to moct on, protože se už dávno neudělal fumigace. Chladnější počasí bylo potřeba mít tak 3 týdny před fumigací, aby tam bylo minimálně plodu. Pokud předtím bylo krásně a pak se na pár dní ochladí, je to o ničem.
Včera mi začínající kolega potvrdil, že neodolal a otevřel jeden svůj zazimovaný oddělek. Nejen že tam byl zavíčkovaný plod, ale i otevřený a vajíčka. Takže teoreticky bez dalšího rušení včel vyřezáváním plodu je fumigace dalších cca 20 dní o ničem.

Koukal jsem na to, Pavle, na VMS a je to zajímavé ...
U č. 1 je vidět od léta pár signálů, ale nejsem si jist, že by naznačovaly tak vysoké napadení. Něco se tam možná stalo v době, kdy tam nemáš data.
Ta ostatní vypadají v pohodě, najednou ale také prudký nárůst a spad po fumigaci.
Je zajímavé, jak to po letních ošetřeních KM po čase znovu začíná narůstat. Ten tlak je stálý. Mám to podobně, i když asi ne tak silné.
Přitom tvrdím, že většina ošetření byla efektivní a zabrala. Ve svých datech na VMS nemám záznamy odebírání trubčího i dělničího zavíčkovaného plodu a troufám si tvrdit, že kdybych to na počátku léta nedělal, krize by byla značná.
Poslal jsem své výsledky a dotaz kolegyním a kolegům do spolku, jak jsou na tom u nás, ale zatím nemám žádnou reakci, z níž by se dalo porovnávat, jak to u nás vypadá.
Je fakt, že od jara je to na Plzeňsku, jak se zdá, silnější než jinde. Podobně i jiné lokality, např. Břeclavsko ...
Zdá se ale také, že fumigace Ti velmi zabrala ...
Takže držím palce!
Jiří